Slib

Byla černá noc, černá zimní noc. Dívka s havraními vlasy seděla ve sněhu. Na vlasy jí padaly sněhové vločky. Měla na sobě pouze noční košili. I když seděla ve sněhové pokrývce, tak jí zima nebyla. Měla v sobě obrovský smutek. Čekala na něj... Dal jí slib, že přivede svého přítele zpět a zvládne to za pět let... Právě ten den nastal a on se nevracel. Čekala tu celý den, ale on nepřišel. Byla už půlnoc a on se nevracel. Dívka se tedy zvedla a pomalými kroky vyšla vstříc lesu.

Ráno byl celý Hyuuga klan vzhůru. Všichni běhali po celé Konoze. Hledali a volali, ale nenašli. Růžovlasá dívka nabídla pomoc. Všichni panikařili, nikdo nevěděl, kam dívka zmizela.
Růžovlásku napadlo jít se podívat do lesa. Za chvíli tam byla. Stromy i zem pod nimi pokrýval sníh. Zahleděla se do něj. Byly tam stopy.
Vydala se po nich. Náhle jejím tělem otřásla hrůza. Sníh byl zbarven do ruda. Na zkrvaveném sněhu ležela dívka s vystrašeným výrazem v bledém obličeji a vedle ní dva mladí muži. Všem zkontrolovala tep. Nikdo z nich nebyl naživu. Dívka měla v těle dvě obrovské díry. A mladíci také. Nejdřív muže nepoznala, ale pak se z jejích úst ozval slabý výkřik. Vzpoměla si...

Byl černý den, černý zimní den. Sníh padal pomalu z oblak. Padal po celé Konoze i daleko za její hranice.
Padal tiše, jako by truchlil... Padal také na tři hroby.
Dva celé černé a jeden bílý. Na těch černých byla spousta bílých růží a nápisy.
Na jednom Uchiha Sasuke, na druhém Uzumaki Naruto.
U bílého byla pouze jedna růžová růže pod nápisem Hyuuga Hinata.
A pod jejím jménenem někdo vyryl skoro nepatrné slovo...
Slib.