Humor

Je tady další dílek. No pokud někdo z vás četl Já slibuji... tak tento díl ani mo číst nemusíte, páč asi z 99% tam jsou věci z Já slibuji... takže do čtení nikoho nenutím, ale stejně si myslím, že je to docela humorné a doufám že se bude líbit.

*****

Záhadný dopis od Akadsuky :D

„No myslím, že bychom se měli rozdělit do skupinek, přece jenom je nás docela hodně a bylo by to docela nápadné, co myslíte?“ zeptal se Shikamaru a koukal se na nebe.
„Já si myslím, že by Gai team měl jít poslední.“ řekl Sai.

5 díl je tu od Kieko!! =)

,,To je ta nejbrutálnější ženská...kterou svět poznal." Zašeptám si sama pro sebe. S vykulenýma očima sleduju růžovovlásku, jak mi názorně předvádí dokonalou ovladatelnost chakry.
,,Vidíš? Takhle se to dělá." Řekla nadšeně a otočila se na mě, čímž mě obdařila svým úsměvem (ze kterého mi šel mráz po zádech).
,,Aha." Zašeptám chápavě a koukám na rozmlácenou zeď a vykácený les.

Všichni se okamžitě otočili po hlase a uviděli tak křečovitě se svíjejícího Sasukeho. Kia totiž využila jeho nepozornosti a probodla ho zezadu kunaiem. Odkapávala z něho pomalu krev a to tak šťastně, že přímo na Naruta, který vyskočil okamžitě čile jak rybička a rozpatlával si onu krev přes celý obličej.

//Volné pokračování první série Naruto star warsu //
Kdysy dávno, v né tak vzdálené galaxii...
Jedi jménem Naruto Skywalker,
Pomocí svých né zas tak dobrých přátel,
Osvobodil Hinatu Yondaime,
Porazil Mlaskala v Pokeru,
Koupil si žvýkačky,
A na závěr porazil Dark Orochimara na jeho vlastním dvorku (obrazně)
Ale nyní, odlétá na planetu Hoth.. Tedy na "planetu Zimi".

„Těšíš se??“
„Co je to za blbou otázku sensei?“
„No, tak mě to zajímá.“
„Kdo by se netěšil?“
„Eh, já nevím.“
„Jak je to vlastně dlouho Kashiho-sensei?“
„Teď máš blbý otázky ty.“
„Proč?“
„Měli jsme se vrátit za 3 roky… Vzpomínáš?“
„A jo…“
„Hele, jak to vlastně bylo s tvým odchodem?“
„Už sem vám to říkala…“
„Ah…ta moje paměť. Tak mi to připomeň.“
„Ne! Zase budu brečet.“ Koukla se do země.
„Až přijdeme do Konohy pozvu tě na rámen.“

Nobu nosově zachrápal a vzápětí zamlaskal a trhl hlavou. Chvilku doznívala ozvěna, která se odrážela od stěn rozlehlé jeskyně, na jejímž stropu byly stalaktity, které se nebezpečně houpaly, až utichla úplně.
Po dlouhé půlhodině Nobu zívl div si pusu neroztrhl, protáhl se jako starý kocour, zanadával na své klouby, protřel si oči a překvapeně zamrkal.

A to jako myslí vážně?
"Sakuro, myslíš to vážne?" Ptal jsem se.
"Samozřejmě že ne. Nikdy bys mě neposlouchal." Řekla šibalsky.
"Dobře. Myslím že by jsme měli začít pátrat. Co takhle špehovat ho ve sprše? Řekl jsem.
"Cože?! No dobře." Řekla Sakura.
"Ale nebudu se muset dívat, že ne?" Dodala.
"No jak chceš, ale měla bys." Řekl jsem.

-------Po příchodu do sprch------------

"Naruto? Musíme se schovávat zrovna ve křoví? A ještě k tomu v křoví, co má trny na každým centimetru?!" Řekla naštvaně.

Začal běhat po celé koupelně a řvát po celé Konoze ať mu někdo pomůže.
"Sakuro? Nemám mu jít pomoct?" Ptal jsem se.
"Seš blázen?! Prozradilo by nás to!" Měla pravdu. (Jako vždy.) Nemůžu tam jen tak vlítnout a říct: Mistře Kakashi! Mistře Kakashi! Špehovali jsme Vás oknem a viděli jsme, že máte problémy, tak jsme přišli! To fakt nejde... No hurá! Na pomoc přibíhá Asuma a říká, aby se uklidnil, že to spolu zvládnou.
"Myslím že by jsme měli jít." Řekne Sakura.

Táák, dvě duše (i s tělem, samozřejmě xD) - Flying_Nikass (za Shina) a Minata (za Sasukeho), se rozhodly napsat společnou FanFikci Prosím, fanynky Sasukeho a Shina ... Radši to moc nečtěte xD

Sasuke, 1. jednání:

Ahojky lidičky, takže jsem se rozhodla napsat další povídku, název už znáte a jenom bych chtěla upozornit, že některé pasáže budou převzaty z povídky Já slibuji... kterou jsem kdysi dávno smazala. Proč? Protože mi bylo líto některých super hlášek a pasáží z této povídky. Proto jsem vymyslela tuto povídku, aby moje nápady nebyly nazmar.
Tak konec planých řečí, doufám že se vám 1. díl s názvem, kupodivu velmi zajímavým a oroginálním, Začátek cesty bude líbit.

*****

Začátek cesty

Možná některé z vás napadlo co dělali členové Akatsuki, když byli ještě školní docházkou povinní. Byli to pilní studenti? Nebo se flákali a chodili za školu? Měl Deidara samé jedničky a Hidan propadal z tělocviku? To se za chvíli dovíme.

„Čau lidi.“ Pozdravil Zetsu menší skupinku dětí stojící u jedné z laviček, které patřili do parku školy. Byla to jenom jejich lavička kam se nikdo jiný neopovážil sednout.
„Ahoj.“ Dostalo se mu odpovědí od několika z nich.
„Přivedl jsem dneska někoho s sebou.“ Oznamoval jim Zetsu.

K zemi padne bezhlavé tělo posledního Uchihy. Had se rozdělí na 12 menších a ti se poslušně vrátí na své původní místo. Ucítím příval energie. Chakra, kterou měl Uchiha mladší, kekkei genkai, kterou vlastnil... se nyní stala součástí mé, což znamená...zabila jsem Itachiho...člověka, pro mě velmi důležitého...někoho, koho jsem měla ráda...
..."Mangekyou Sharingan..."
Ano, funguje to...

Po určité době,u Neko doma, odpoledne, Konoha

Jednoho dne se Sasuke rozhodl, že by Sakuru mohl trochu potěšit a pozval ji na piknik. Sakura plna nadšení souhlasila a domluvila se s ním na zítřejší odpoledne.

Sasuke si uvědomil, že do této s žádnou dívkou neflirtoval ani s ní nebyl o samotě…

"Proč?" ptá se černovlasý Emouš svého učitele.
"Jsi na tuhle práci k ničemu, to je ten důvod. Nebudu se s tebou hádat o blbostech." odpovídá dlouhovlasý muž a pokynem ukáže chlapci velmi podobnému Harrymu Pottrovi, aby čištění bot urychlil. Ten okamžitě začne pánovi boty drhnout jak ježek na záchodě.
"Ale mistře Orochimaru! Tohle mi nemůžete udělat! Na jiný věci mě využíváte rád, ale když chci něco já, tak to ne?" odporuje tvrdohlavý kluk a upravuje si ofinu.

2 přibližně stejně velké osoby si to mířili ke Konoze. Zhruba hodina cesty je dělila od jejich cíle. Už to nebude dlouho trvat a oba se vrátí konečně domu.
„Už to jsou 3 roky co jsme odešli z vesnice.“
„Asi ano sensei.“
„Při odchodu jsi mi neřekl tvůj důvod k odchodu, řekneš mi ho alespoň teď?
„Itai-sensei, já nevím…“ Zapřemýšlel chlapec, zda může svému senseiovi vyprávět o tom co se tehdy stalo.
„Anshine, mě to říct můžeš.“ Pohlédla na svého žáka bývalá anbu.

„Ha ha ha, tomu sa vravia dobré správy,“ smial sa natešene.
„Čo sa stalo?“ Pristúpili k nemu ostatní.
„Konečne, po tom Deväťchvostom zasranovi, ktorí už dávno vonia fialky spod zeme, sa tam pobralo mnoho ďalších a ostalo ich len už jedenásť.“ Uškrnul sa spokojne. Všetkými od prekvapenie myklo.
„Nepovedal si správy?“ Opýtal sa ho Itachi.

Táto poviedka bude o Asumovi, jeho milej Kurenai a o jeho zlozvyku. Napadlo ma to keď... to vám poviem niekedy inokedy Teraz si prečítajte poviedku :-)

Tak po menší odmlce je tu 5. díl záměny , mam dobrou náladu a tak jsem smajlíky a závorky celkem krotil . Snad vám to bude k smíchu strávil sem nad tím asi 30minut takže by asi mělo . Tak ke čtení a ještě jednou se omlouvám za delší prodlevu Byl by dříve ale na chalupě mam net pomalejší než Narutovy myšlenky tak já nebudu už moc zdržovat tak si tedy čtěte no

„Takže kam to vlastně jdeme sensei?“ dohnala Sakura Kakashiho a udiveně se na něho podívala.

TOBI:Teda, chtěl jsem říct...ta podobnost je náhodná...nechtěl...chtěl...už mlčte vy dva...!To tak...!To jsem chtěl říct já!
ZETSU:A to se mi smál, že mám rozdvojenou osobnost...! Hehehehe!
KONAN:Nemá náhodou roztrojenou osobnost...?
DEIDARA:A to nám tvrdil že je Madara...!
PEIN:Takový individuum... musím ti oznámit že....

ITACHI: Tobi nám celou dobu lže...!
PEIN:Kdyby sis vyndal ten kunai z nosu, možná bys na to přišel i dřív!