Žánr

Chtěla jsem prince na bílém koni
a při tom si představovala tebe,
kluka, co jen za pomstou se honí
a nemyslí při tom na přátele.

Snila jsem o tom, že navždy si slíbíme
věrnost a lásku v dobrém i zlém.
Jenže my sliby nikdy nesložíme,
i proto udělám to nyní po tvém.

Myslela jsem, že záhadný shinobi,
jakým jsi tehdy nesporně byl,
horoucí polibek věnoval by mi,
to však nebylo tím, o čem jsi snil.

Teď chci jen, čeho se dotknout smím,
A nejsi to ty, to dávno vím.
Po slibu lásky už dávno netoužím,
s pověstí krásky se rozloučím.

Tak tohle je další část mojí první povídky. Ne, že by s tím teda ta první část nějak úzce souvisela tohle je pro změnu téměř nekrvavý :-D

Byl krásný letní den, slunce hřálo, ptáci zpívali. Byl čas oběda a koho byste nenašli u Ichiraku, naruto už tam do sebe ládoval třetí porci rámenu, spokojeně si pomlaskával, jen to do něj padalo. "Nepřežeň to, Naruto," radil mu stařík.
"No vlastně,že se starám," usmál se.

Když dojedl porci, někdo vešel do stánku.
"Naruto, já věděla, že tě tady najdu."

Tým Delta se vrátil zpět do Konohy.
Jaden stál s Tsunade v kanceláři a Tsunade zapisovala jeho hlášení z poslední mise.
Měl bych se pak zastavit za Narutem…přemýšlel Jaden.
Zatím, co byly na misi, Naruto a Sakura s Jiraiyou se vydali na misi, najít Zvučnou vesnici. Hledali tam alespoň stopy po Sasukem.
Ale nenašli nic, jenom vědí, že Sasuke stále žije.
Sakra!! Oni hledali stopy po Sasukem a já ležel v bezvědomí na poušti!!! Zatnul zuby Jaden.
Najednou někdo zaklepal na dveře a vstoupil.
Byla to Sakura.
Jaden se otočil a byl trochu překvapený.

Takže tuhle povídku jsem začala psát nedávno.. .neni zrovna nejpovedenější, ale Valli (kámoška, která v povídce vystupuje taky) říká že je dobrá....takže si to zkuste přečist a okomentovat....kdyžtak najdete ji i na mém blogu....
Arigato XD

"Hele radši pospěšme, jinak nas Sagami seřve!!!" řikala Valli když spolu s Mari spěchali na trénink.
"No a ať řve jak chce....." řekla Mari a bylo ji to fuk....

"Jdete pozdě!!!!" zařval na ně Sagami když tam přišli.....
"My víme" řekla Mari.

2. kapitola: Sasukeho odchod

Sakura se zhroutila na židli a zprudka oddechovala, jakoby právě uběhla maratón. Civěla do prázdna a vstřebávala to, co jí právě Sasuke řekl.
„Sakuro...“Kakashi-sensei ji chtěl nějak utěšit, ale než to stihl Sakura se v mžiku zvedla a vyběhla z místnosti. Rychle seběhla dolů a ven z budovy. Bylo už skoro ráno, ale stále ještě bylo šero.

„Běž za mě, někdo tu je,“ řekl, vstal z křesla a postavil se před dívku. Musel je sledovat už dlouho, protože jak jinak by odhadl dobu, kdy se střídá hlídka. Teď byla jedna z mála chvil, kdy jsou útoky směřovány přímo na ně. Bylo zvláštní, že nezaútočil hned, jakoby na něco čekal. Neji to pochopil; Nejde po ní, jeho cíl jsem já.

TRUE LOVE

V ninjovské vesnici Konoha nazvané,

dokonce tichý vánek nezavane.

Není tu slyšet snad ani hlásky,

stal se příběh krutý, ale plný lásky.

Šlo mladé děvče s růžovými vlasy,

hezkými oči i srdcem plným krásy,

šlo večer navštívit milého svého,

však stalo se něco opravdu zlého.

Neznámý muž ji přepadl a podřízl,

trochu jejich vlasů pro sebe uřízl.

Černovlasý hoch, její přítel, nevěřil náhodě,

vydal se podívat, jestli je v pohodě.

Když ji tam uviděl v červené louži,

TAK NEVIM,NO POČTĚTĚ SI SAMI ALE AŤ SI UŽ MYSLÍTE COKOLIV ,MŮŽU ZARUČIT ŽE PŘÍŠTÍ DÍLY BUDOU LEPŠÍ (NO HLAVNĚ V TO DOUFÁM )
SNAD SE VÁM BUDE ALESPOˇTROŠKU LÍBIT

9.díl

S ohromnou radostí mu skočila kolem krku, a šeptla mu do ucha „Děkuju TI…….……Itachi..“ S těmito slovy se neovládla, a z nesmírné radosti mu něžně políbila krk.

Ta hadí kůže měla zajisté něco společného s tím Orochimarem…. Jenže si nemohla vzpomenout, při jaké souvislosti to jméno předtím slyšela. Když tak přemýšlela, nevšimla si, že oba její společníci se na ni dívají. Sakura si ji prohlížela s otevřenou pusou. Sice Sasukeho neviděla celkem dlouho, ale ona mu byla neskutečně podobná…. Až na ty oči. Kakashimu se v očích zračilo něco, co by se dalo popsat jako okouzlení, ale jen zavrtěl hlavou a sklopil zrak.

Růžový květ dopadá zlehka na hladinu jezírka. Při dopadu na vodní hladinu se vytvoří kolem něho malé malinké vlnky. Dávka, s vlasy barvy květů sakury, seděla na větvi a snila. Před rokem přesně v tento den se zde stala ona tragická věc.

„Ó né, nelechtej mně prosím.“
„Tak jo nechám tě, ale budeš hodný.“
„Já sem přece vždycky hodný nebo snad ne?“
„Hmmmmmm přemýšlím.... no jsi no.“ Dívka zavřela oči a zaposlouchala se do zpěvu ptáků.
„Sakuro? Víš že tě miluju?“
„Jo? Vážně?? A víš že já tebe taky??“

Je krásný letní den. Ideální na procházku lesem.
''Saruwatari, nejsme už moc daleko od vesnice?''
''Yumaru neboj, vím kde jsme.'' V tom někdo seskočil ze stromu do křoví.
''Saruwatari slyšela si to? Nevíš co to bylo??''

''Ku*va! Tobi! Drž už tu hubu!'' řval nepříčetně Deidara na Tobiho.
''Tobi is a good boy!!'' Mumlal si pro sebe ubrečený Tobi.
''Konan! Pojď vzít Tobiho nebo ho zabiju!! Ale dělej!!'' volal Deidara o pomoc. Pak se otočil zpět na Tobiho a ušklíbl se, ten se ale uraženě otočil k němu zády. Deidara chytl tik do oka a už ho zase chtěl jít zmlátit v tom ho nějaká osoba chytla za rameno. Zastavil se a řekl: ''Konečně jdeš Konan, už sem ho chtěl jít zmlátit.''

A jedenáctý díl... spíš jen takový předkrm ke dvanáctce, protože až tam se teprve pomalu dají věci do pohybu... ale o tom později...:D

Naruto
Tady jde o Sakuru… Okamžitě se zarazil. Sakura…
Jak se vůbec opovažuje o ní mluvit? Po tom všem… To mu to pořád nestačí? Získal ji, dívku na které Narutovi záleželo víc než na komukoli jiném. A nejen ji. Sasuke… ten muž v něm vyvolával stále větší nenávist. Pomalu začal nad svými city ztrácet kontrolu.

Tak že....Tuto FF napísala moje kamarádka a jelikož jí nejde se přihlásit na Konohu tak mě požádala,abych jí sem dala.

Shikamaru přišel domů na oběd. Jeho matka se ho už dlouhou dobu snažila dát dohromady s Temari.Ne že by se mu Temari nelíbila, ale spíš mu vadila ta mámina snaha. Vešel do dveří a co neviděl, Temari seděla u nich u stolu. Matka se na něj usmála.
"Jen se posaď pozvala jsem Temari na oběd."
Shika se usadil a pohlédl na otce. Ten jen pokrčil rameny, že s tím nemá nic společného.

Studio Mischaaa-chan a Minata presents – Taneční v Konoze

Byl nádherný prvomájový večer a Tsunade se procházela Konohou. Zapadající slunce, cvrlikající ptáci, líbající se páry ... Snažila se nedívat na ně, ale nešlo to. Pod první třešní Asuma málem znásilňoval Kurenai. Pod druhou třešní Anko Bakiho už znásilnila. A pod tou třetí se objímali Iruka a Kakashi.
„Cože?“ zapištěla pohoršeně Hokage.
„Umhpwtfklsm!!! Iruko! Pusť mě!“ zakřičel Kakashi, když viděl Tsunade, která je pozorovala.

Tak a čtyřka je hotová. Co víc dodat než Itadakimasu=).

„Já pocházím z Bleskové země, z Oblačné vesnice. Ale i přesto, že pocházím z dost uznávaného klanu, lidé mě nenáviděli. To proto, že do mě byl zapečetěn Gobi no Hokou“ tentokrát ji přerušil Naruto.

“Ty jsi taky jinchuuriki?“ Shia se zarazila.
“Jak to myslíš taky? Neříkej mi že jsi jinchuuriki.“
Oba dva, jakmile se na sebe podívali pochopili a Shia pokračovala ve vyprávění svého příběhu.

21:30
Vesmír, planeta Země, Evropa, Česká republika, Morava, Zlínský kraj a rodinný domek : (zopáknout zeměpis nezaškodí xD )

„Zmetku!!“
„Krávo!“

„Na co myslíš, když se díváš na ty hvězdy?“
„Myslím na chvíli, když jsem se potkali. Byla to krásná noc, která je jenom jednou za čas. Hvězdy vyšly už brzo po setmění a já jsem chtěl, abys mi říkala jejich jména,“ ponořil se do slastných vzpomínek na první okamžiky po jejím boku.

Tak a je tady osmička... Předem se omlouvám, v tomhle dílu se bojuje a boje nejsou moje parketa, tak prosím omluvte slabost tohoto dílu... Taky chci upozornit že mé nadměrné hraní bulánků u mě způsoubuje agresivitu, proto doufám že vás nezklamu poslední větou. Mno, tak dost vykecávání tady je příběh:

„ANO!“ Ozvalo se sborově a kancelář zůstala prázdná.
„Naruto..“ „Máme jít k hlavní bráně, prý nám pošlou posily, ale moc v to nedoufám.“ Obeznámil je ve zkratce Naruto.
Kakashi jenom pokýval hlavou na souhlas a začal přemýšlet.

Toto je moja prvá poviedka o Narutovi. Dúfam, že sa bude páčiť.

Keď láska odchádza