Uč se dcero...01

21:30
Vesmír, planeta Země, Evropa, Česká republika, Morava, Zlínský kraj a rodinný domek : (zopáknout zeměpis nezaškodí xD )

„Zmetku!!“
„Krávo!“
„Táhni někam!“ A dveře od pokojíku s ohlušující ránou práskly. „Zmetek jeden!“ Ulevila si ještě Hamano na adresu svého mladšího 11letého, blbého, hnusného, tupého a mazánka maminky bratra, který opět začal hádku, tentokrát o televizní ovladač. Hamano se sesunula na postel a tam potichu proklínala svého ex bratříčka a slibovala mu strašlivou smrt….

„Sakra, kdybych tak žila ve světě, jako Naruto. Žádný bratr neustále za p***lou, nebezpečné mise, napětí….Ale co blbnu…měla bych asi vážně přestat snít.“ Nakonec přemožena drsnou hádkou a bitvou se jí začínala klížit víčka….a zanedlouho usnula…

21:30
Shinobi svět, Země Ohně, Konoha někde na louce:

Na louce v Konoze seděli do kruhu vyskládaném kamením shinobi se svitky před sebou, každý něco potichu mumlal. Kolem nich chodila Godaime Hokage a poslouchala a pozorovala vše co ninjové dělali. Najednou kruh kolem kterého ninjové seděli začal svítit, záře si linula a protrhávala tak tmu, která se snesla na Konohu. Záře začala stoupat až vytvořila ovál, který stoupal stále výš. Nikdo už nedokázal určit, kde se až zatavil.
„Tsunade-sama jste si jistá ,že to..“ Ozvala se Shizune, která tu byla s Tsunade a rukou si kryla oči před velkým přívale záře.
„Výjde? Samozřejmě. Musí to vyjít! Jinak prohrajeme naši sázku hned na začátku!“ Odpověděla jí Tsunade a nepřistávala se soustředit na záři, která nyní klesala zpět.

O půl hodiny později:

Záře již klesla na úroveň očí dospělého člověka. Tsunade se snažila něco zahlédnout ve vnitř toho kruhu. Shinobi co seděli okolo byli již značně znavení. Pot se jim po tvářích jen řinul , ale nebylo jim ani dovoleno si ho utřít. (holt Tsunade no ) Nakonec záře zcela klesla a začala slábnout. Uvnitř v kruhu leželo něčí tělo.
„To… snad …není…“ Začala Shizune stěží mluvit s otevřenou pusou a vytřeštěnými očmi.
„Paráda.“ Zašeptala Tsunade a mnula si ruky „ostatní už bude hračka.“ Světlo zcela pohaslo a ninjové se udýchaně svalili do trávy, oddechujíc jak po Taijutsu tréninku s Gaiem.

Pár lékařských ninjů se vrhnul do kruhu za onou ležící osobou uvnitř. Tsunade s Shizune na nic nečekaly a běžely za nimi. Naskytl se jim nevídaný pohled. Před nimi na trávě ležela holka ve věku Sakury na boku schoulená, pravidelně oddechujíc a něco potichu mumlala.
„Co to říká?“ Zeptala se potichu Shizune.
„Nevím“ pokrčila Pátá rameny a obě se k ní naklonily blíž.
„Zabiju tě, Bonzo ty deb.le nech mě….Já tě ZABIJU!!“ A dívka sebou trhla a pěsťovka přistála na tvář Tsunade, která to absolutně nečekala a svalila se do trávy. Hamano otevřela oči a před ní se nakláněl cizí mužský obličej, který se k ní přibližoval.
„NECH MĚ TY ÚCHYLE!!!“ Zaječela a mžiku byla na nohách. „Pomoc!!!!“
„Ne, klid my ti“ začali vysvětlovat lékařští ninjové….
„Ku.va!“ Zaječela Tsunade, která se oklepala s rány a nasupeně teď si to mířila k Hamano.
„Kde?“ Zeptala se nechápavě Shizune. Tsunade se přibližovala a Hamano začala poznávat tvář, rychle párkrát zamrkala, ale Tsunade nezmizla. Pátá se už zlostně napřahovala, když Hamano došel její záměr…
„Prrrrrrrrrrrrrrrrrrrrryyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyččččččččččččččččč!!!!!!!!“
Ale pozdě, už si štrádovala letní nocí za zvuku větru, co říci let by nebyl let tak hrozný, horší byla ta rána….
„Potřebuji letušku!“ Bliklo Hamano hlavou, když začala působit ona známá gravitace. „jak je to v těch filmech? Hlavu mezi kolena?“
„Já nechci přistát jako Naruto…!“ A se slzami v očích dopadla na zem, kde vytvořila rynu, která ukazovala její brzdící dráhu.
„Tsunade-sama!“ Křikla pohoršeně na Tsunade Shizune. „Nemůžete takhle každého odprásknout!“ Tsunade ji, ale vůbec nevěnovala pozornost.
„Let – 1200 m s přistáním a přistávací dráha 400m to máme 1600m…“ mumlala si a zapisovala přitom do deníčku „TO JE NOVÝ REKORD!“ zvolala vítězně.

Hamano ležela v hlíně a snažila se zjistit, jestli utrpěla nějaká vážnější zranění krom toho, že je jak prase.
„Proč vždycky já…“ Povzdechla si a na druhý pokus se úspěšně zvedla ze země. Uslyšela hlasy, které se přibližovali.
„Myslím, že bych si ji měla do tréninku vzít sama, to bude jistější.“
„Ale Tsunade-sama…“
„Jo, holt hrubá síla je hrubá síla…“
Pokračovala první osoba a zcela ignorovala tu druhou. Mozeček Hamano si dal 2 a 2 dohromady. Tsunade? Hrubá síla? Prrryyyččč!!!!!!! A metla si to opačným směrem odkud vycházely hlasy.

Bohužel měla Hamano tu smůlu, že při maskování v terénu byla ještě nápadnější než Konohamaru a spol s.r.o takže pro Pátou nebyl vůbec žádný problém si ji najít.
„Co ode mě chcete?! Proč tu jsem?! Já chci DOMŮŮŮ!“
„Teda to si máknem.“ Řekla zkroušeně Tsunade a hodila pohledem po svázané Hamano. „Tak heleď se. Jsi tu proto, že jsi sem chtěla ne?“ Řekla a Hamano jen tak napůl přisvědčila. „Za druhé, tě potřebujem, protože Shinoby svět se rozhádal a rozdělil se na dvě poloviny. Důvodem je sázka, kdo vytrénuje do půl roku lepšího shinobiho, přivolaného z jiného světa. Bohužel, máme tu smůlu, že na naší straně jsou všechny pofidérní a nemožné organizace jako Akatsuki a Orochimaru.“ Vysvětlila stroze a Shizune jen přizvukovala.
„A to já mám být ten…?“
„Jo.“
„Počkat! Ale já nemám chakrový oběh! Tak jak chcete…“
„Každý člověk má chakrový oběh! Vy ho jen ve vašem světě asi nejste schopni probudit. A jestli ho budeš mít neúplný, tak tě převezme Gai a budeš trénovat jen Taijutsu.“
„Gaie ne…“ A Hamano měla už slzy na krajíčku.
„O.k když nám slíbíš, že nebudeš zdrhat, tak tě rozvážem.“ Řekla Shizune a Hamano přikývla. Co jí taky zbývalo že? Tak se Shizune ujala toho, že ji rozváže a za chvíli byli tlusté provazy dole. Hamano si promnula zápěstí. Nafouklá jak papuč přejela pohledem po těch dvou a pak se vydala za nimi. Nevěděla kam jdou, ale raději se držela u nich. Co by tady asi tak zmohla. Žádné soudy, sociálka a všude samá divočina a úchylní ninjové, jako Jiraya.