Tragédie

V noci som sa zobudil na bolesť na hrudi. Nevedel som sa nadýchnuť. Prevrátil som sa na bok a ocitol som sa na zemi. Lapajúc po dychu som sa preplazil do chodbičky a snažil sa zavolať Kisameho. Z hrdla sa však vydral len slabý ston. Tak toto je trest za moje činy...
„Itachi-san!“ Otvorili sa dvere. Kisame najskôr pozeral pred seba, no hneď na to mu padol zrak na zem. Vystieral som k nemu ruku. Viac si nepamätám. Viem len, že ma zodvihol a niekam niesol.

-

-

Křik ztracený v tichu

Vzduchem se nesoucí pach krve se mísil s potem a pocity úzkosti. Skupina ninjů stála v chodbě a od muže s tváří jisté smrti je dělila hromada mrtvých těl. Jediný zvuk, který se místy ozýval, bylo Akamarovo vrčení, jež Kiba tlumil neustálím tlačením ho nohou za sebe.

O pár rokov som dostal nového partnera.

Poviedka o Itachim. Nečítajte, ak ste nevideli diely, kde bola ukazovaná jeho minulosť. Niektoré veci sú priamo citované z anime, iné som si vymyslela.
Nech sa páči, čítajte. Odporúčam si k čítaniu pustiť soundtrack Itachi's theme - senya. Potom zanechajte nejaké komentíky, nech viem, či mám pridať ďalšiu časť.
Túto poviedku mám aj na inej stránke (anime-manga.cz) pod iným menom.

_______________________________________________________________________________

Co Byakugan nevidí, Sharingan nezkopíruje a bez milosti zabíjí – nová oční technika

Narutova a Gaarova skupina se hnali bludištěm chodeb Kabutova sídla. Nebylo pochyb, že nikde poblíž není ani duše, všichni už věděli, že něco není v pořádku a mínili na to rychle upozornit ostatní.
„Podaří-li se nám k nim dostat včas, můžeme ještě změnit strategii.“ řekl mezi dechem Shikamaru.

Byl jasný, studený dubnový den a hodiny odbíjely třináctou. Mladý muž v bílém laboratorním plášti se rozhlédl na všechny strany a nenápadně vklouzl do malého domku v centru Konohy. Uvnitř si posunul brýle až na kořen nosu a vydal se k překvapivě velké knihovně. Odklopil jednu knihu a otevřely se mu skryté dveře v podlaze.

Kapky deště dopadají na mou tvář,
tak nevinné a čisté,
i přes ty mraky vidím sluneční zář,
ale není to jisté.

Odněkud z dálky slyším vřískot a sténání,
cit v posledních slovech,
snad je tu někdo kdo tomu všemu zabrání,
než půjdou na druhý břeh.

Nikdo nepřichází ale já stále vyhlížím pomoc,
jen déšť je tu se mnou.

Nápad, proces, reakce a následek

Naruto šel tmavou chodbou s chrchlajícím Gaiem a malou Hanabi přitisknutou k tělu
„Jak jsem se jen k tomu mohl nechat přemluvit jako by jim nebylo jasné že je to sebevražda, vlézt hadovi do chřtánu to byl nápad.“ pomyslel si, i moment se nezastavoval, dokud si nevšiml tmavého výklenku ve zdi.
Pak jeho oči spočinuly na červeném křížku.
„Co je to?“ poznal značku od Shikamarovy barvy, ale nechápal její význam.

„Možná jsme mu měli spíš napsat vzkaz, občas bývá Naruto natvrdlý.“ řekla Ino.

Proč, proč se tohle stalo? Nevím proč mi život nadělil takové utrpení. Udělal jsem snad někomu něco? Nevím. Osobu, kterou jsem tolik miloval, jsem ztratil kvůli lži. Lži, která neměla nikdy vyplout na povrch.Asi jsem udělal jeden prohřešek. Prohřešek, co mě stál duši. Svoji duši jsem prodal ďáblovi a teď z ní mám guláš. Ptáte se co to je za lež? Ani nevím jestli to dokážu říct.
Toto mě spaluje. Ničí mě to! Všechny pocity co vypluly na povrch, jsou zlé. Mohl jsem s ní být tak šťastný.

POZOR! Spoiler!

Vítejte čtenáři u mé první povídky. Sice je to moje první, a moc povídek sem nepřečetl, ale mám plnou hlavu nápadů a zkusím do toho dát vše co můžu. Za vaši kritiku budu hodně rád, protože se budu snažit co nejvíce zlepšit. Takže pokud bude te mít nějaké připomínky tak je prosím napište, děkuji. Nakonec bych chtěl říct že celá série bude mít strašně málo dílů (plánuji okolo 4-8) takže se jedná o takovou mini-sérii. Přeju příjemné čtení a doufám že tam zas tolik chyb nebude .

Kdy a kde se to vše odehrává?

Bolo to jasné ako facka. Hiro mohla za všetko. Konečne sa rozlúštila záhada Sasukeho smrti. Alebo bohužiaľ? Na jednu stranu bola rada, pretože toto Hiro nemohlo prejsť,a ni keby bol Pein ten najpokojnejší a najtrpezlivejší človek na svete. A na druhú stranu jej to robilo aj obavy. Netušila, ako budú jednotliví členovia reagovať. Najmä Itachi – správa o tom, kto zabil jeho brata ho určite znepokojí.

Misia

007 – Jediná slza
O několik hodin později jsme všichni seděli na chodbě v nemocnici, každý ponořený do vlastních myšlenek. Yamato byl na operačním sále a byl tam asi tři hodiny. Ze sálu vyšla Shizune v bílém plášti, s rouškou na obličeji a takovým tím sáčkem na hlavě. Na rukou měla rukavice. Všichni jsme okamžitě vyskočili.
„Bude v pořádku?“ ptal se hned Kakashi.
„Těžko říct, teď ho převezou na pokoj. Je možné, že...“ nedořekla to a sundala si roušku a tvářila se smutně.

[center]Když vidím ji teď,
zbyla z ní pouze sutí změť.
Já zbavil se toho břemena,

[center]Neznámá síla mě drtí,
její surovost mi husí kůži nahání,
bojím se toho co znamená.

Vyrážíme

Kiba všechny svolal, aby jim vysvětlil plán útoku. Nejvíc nervózní byla Hinata, na jednu stranu byla ráda, že už odtud konečně zmizí, na druhou se to v poslední době silně vymykalo kontrole, všichni se hádali kvůli nesmyslům a ona měla starost, jak to ovlivní chod celé akce.
Všichni čtyři vůdci skupin si nastoupili dopředu, Sasuke se sice postavil nejméně metr od nich a tvářil se, že se ho to netýká, ale stejně jako Gaara a Naruto čekal na pokyny.

Zesláblý a unavený,
doufal si snad ve vítěství?
Ubohost je lidská víra,
já se vždycky držel pěstí.

Jdu pro tebe.
Vědíc o každém mém kroku.
Čekal si to.
Cítíš už pach krve toku.

Svět je krutej,
Svět je zlej!
Jsem tady,
a tak se ptej.

Proč je to tak?
To se stává.
Život někdy bere,
někdy dává.

Stojím s mečem,
nad tvou hrudí.
Chlad už stoupá,
smrt se budí.

Čekáš pomoc,
od přítele?
Najdeš jen krev,
na jeho těle.

Ono stejně,
jako tvoje.
Brzy zemře,

[i] [center] Já jsem Hidan, druhým jménem bolest,
padni na kolena, blíží se tvůj konec.
Já získám tvou krev, zbytek zařídí můj bodec,
tak dělej co ti říkám, nechci slyšet protest.


Já jsem Hidan, dělám co mi Jashin přikáže,
nedělá mi žádný problém zavřít tě do žaláře.
Jsi jen fracek, co má strach podívat se mi do tváře,
tak se mě boj a pořádně! Ať slyším tvůj nářek.


Já jsem Hidan, právě tě jdu obětovat,
abych řekl fakt, baví mě s životy si pohrávat.
Už jen toho že žiješ, by jsi měl litovat,

Tmavá postava vyběhla a pevně dívku chytila za paži.
„Nemysli si že se mě můžeš jen tak dotknout!“ vykřikla a vyškubla se téměř hystericky, až připomněla starou známou Sakuru.
„Jsi obyčejný idi*t!“ dodala když se přestala zmítat.
Černovlasý kluk mlčel. Tohle nebyla jeho chvíle.