Úsvit - Díl č.1 - Cesta ninji

POZOR! Spoiler!

Vítejte čtenáři u mé první povídky. Sice je to moje první, a moc povídek sem nepřečetl, ale mám plnou hlavu nápadů a zkusím do toho dát vše co můžu. Za vaši kritiku budu hodně rád, protože se budu snažit co nejvíce zlepšit. Takže pokud bude te mít nějaké připomínky tak je prosím napište, děkuji. Nakonec bych chtěl říct že celá série bude mít strašně málo dílů (plánuji okolo 4-8) takže se jedná o takovou mini-sérii. Přeju příjemné čtení a doufám že tam zas tolik chyb nebude .

Kdy a kde se to vše odehrává?

„Co je se Sasukem?“ otázal se Itachi.
„Má v plánu zničit Konohu a vše, co je s ní společné.“ odpověděl žlutěplanoucí chlapec.
„Zničit Konohu říkáš? Naruto, jsi Sasukeho nejlepší přítel. Musíš mi něco slíbit.“
„O co se jedná?“ ptal se Naruto.
„Postarej se o Sasukeho. Jsi jediná osoba která ho může zastavit. Má s tebou velké pouto, které se nesmí přetrhnout. Spoléhám na tebe Naruto.“ odvětil Itachi z posledních sil s úsměvem.
„Můžeš se spolehnout!“ řekl odvážně Naruto.

„Musím ho najít!“
Poté co se Itachi ztratil z Narutova dohledu, mohl Naruto konečně vyrazit. Bez žádného tušení, bez vodítka začal Naruto hledat. „Tentokrát už nesmím zklamat. Dovedu tě zpět, příteli.“ opakoval si cestou stále Naruto. Nesmím ztrácet čas! Je to jediné co můžu udělat.

Když se Naruto blížil k nějaké postavě kterou takřka viděl, napadlo ho, že je to Sasuke. Musel, prostě musel jít blíž.
Naruto ještě neví koho potká, je to však jeden z jeho nejbližších lidí.
Sice mu neviděl do tváře, ale jen když se mu podíval na záda věděl, kdo to je. „Zvrhlý poustevníku?“ se slzami v očích se rozkřičel Naruto.
„Oh? Naruto?“ řekl tajemným hlasem Jiraiya.
„Vypadáš nějak jinak, Naruto.“
„Zvrhlý poustevníku!“ když tyhle slova Naruto zakřičel, pláč se nedal zastavit.
Když Naruto běžel k Jiraiyovi a chtěl ho obejmout, vytáhl na něj kunai.
„Co to děláš?“ uskočil vystrašeně Naruto.
„Nemohu se ovládat. Mohu sice mluvit, ale nemohu ovládat své tělo. Vypadá to jako by mě někdo ovládal. Radši se ke mě moc nepřibližuj, Naruto.“
„Edo-tensei. Tahle technika dokáže vzkříšit mrtvé, ale nemohou se ovládat. Ale to teď není podstatné! Musím ti říct vše co se mi stalo!“
„Poté co jsi zemřel, myslel jsem že zemřu. Bloudil jsem jako mrtvá duše, bez cíle, bez ničeho. Byl jsi pro mě vše. Rozhodl jsem se, že to tak nemůžu nechat. Když mi babča Tsunade řekla, že se Pein chystá zaútočit na vesnici, musel jsem něco dělat. Žabí mistr Fukasaku si mě povolal na horu Miyaboku, kde mě začal učit Sennin mód. Byla to dřina, ale...“ Naruto nestačil doříct větu.
„Počkat! Ty jsi se naučil Sennin mód? “ zeptal se velice překvapeně Jiraiya.
„Jen se sám podívej.“
Naruto se přepnul do Sage-módu.
„Byla to dřina, ale nakonec jsem to dokázal. Mezi tím, když jsem se učil Sage-mód na vesnici zaůtočil Pein a celou ji zničil. Když jsem tam konečně přišel, nemohl jsem uvěřit co se tam stalo. Z Vesnice nic nezbylo. Celý rozzuřený jsem se vrhl na boj s Peinem. Byl to ukrutný boj. Na konci jsme byli oba vysílení, ale pak to přišlo. Pein mě nabodl na nějaké tyče a nemohl jsem se hýbat. Měl jsem za to, že zemřu. Poté na bojiště ale skočila Hinata a začala s Peinem bojovat. Pein ji zabil a mě to celého rozzuřilo. Nechal jsem se posednout Kyuubim a začali mi růst ocasy. Nakonec mi narostlo devět ocasů a pečeť se rozbila. Poté jsem potkal svého otce. Minata, 4.hokageho.“
„Ty jsi potkal Minata?“ udivil se Jiraiya.

„Jo, jenže to nebylo všechno. Když jsem mluvil s tátou, řekl mi o maskovaném muži. Ten muž teď vede válku ve které bojujeme. Chce Kyuubiho, aby mohl uskutečnit nějaký plán na zničení světa. Poté jsem potkal chobotňáka, osmi ocasého. Jeho rap je strašný, ale přítel je to dobrý. Zjistil jsem že chobotňák ovládl osmičku a je s ní přítel. Rozhodl jsem se, že abych se stal silnější a přivedl Sasukeho zpět musel jsem porazit Kyuubiho. Rozhodl jsem se ho tedy porazit. Když jsem s ním začal bojovat, málem mě ovládnul a vcucnul všechnu moji chakru. Pak sem ale uviděl moji mámu, Kushinu. Byla s ní sranda. Cítil jsem se, cítil jsem se jako kdybych opravdu žil. Když mi dala svojí sílu a odvahu, porazil jsem Kyuubiho a získal bijuu mód. Boužel jsem ho nemohl využívat naplno, protože jsme s Kuramou moc dobře nevycházeli. Poté jsme se ale zpřátelili a získali své pouto. Nyní ho můžu používat co nejvíc můžu. Předchvílí jsem ale bojoval s Itachim a ten mi řekl, že musím zastavit Sasukeho. Tak jsem vyrazil a poté jsem narazil na tebe.“

„Páni, vypadá to že jsem toho dost propásl. Naruto, nečekal jsem že se někdy naučíš Sage-mód nebo že vůbec zkrotíš Kyuubiho. Tak tomuhle se opravdu říká že žák překonal mistra. Jsem ale stále pod kontrolou Edo-tensei. Budeš mě nejspíše muset porazit, Naruto.“ opět vyhrkl překvapeně Jiraiya.
„Takže tohle je poslední sbohem?“ Narutovi opět začali téct slzy.
„Slzy si nech na potom. Pokud mě mohou ovládat, můžu pozabíjet hodně lidí. Budeš mě muset zneškodnit. Teď nebo nikdy, Naruto!“
Jiraiya se rozběhl po Narutovy a snažil se ho bodnout kunaí.
Když ho bodl, Naruto zmizel.
„Kage bunshin?“
„Senjutsu:Rasen rengan!“ vpálil Naruto Jiraiyovi do zád.
„Sakra, vypadáto že na takovýhle boje už nejsem stavěnej.“ srovnával se Jiraiya.
„Katon: Housenka no jutsu!“ začali se tvořit ohnivé koule které směrovali na Naruta.
Naruto se jim bez úhony vyhnul.
„Senpou:Chou odama rasengan!“ na Jiraiyu se vychrlila impozantní masa chakry.
„Naruto, teď máš šanci!“
„Nedalo se zastavit slzám. Sbohem, dědo.“
„Fuuton:Rasen shuriken!“
Když se na Jiraiyu vyřítil šuriken z chakry a jen se pousmál tomu slovu děda.
„Naruto, budu čekat tam nahoře. Jednou, až se potkáme, dovyprávíš mi to do detailů že jo? Tak zase, až se opět potkáme. Sbohem, můj milý vnoučku.“ teď už začal brečet i Jiraya. Byli to ale slzy štěstí. Byl rád, a pyšný že vychoval takového velkého ninju, který dokáže změnit svět.
Když Jiraiyu shuriken zasáhl, vytvořila se mnohem impozantnější chakra než předtím.
Naruto se po téhle události úplně zhroutil. Upadl do bezvědomí a bez síly ležel na zemi.