Žánr
Náhly odchod
Išiel mladý ninja bezstarostne Konohou, avšak narazil na niečo, na čo nikdy nezabudol. Videl, ako sa jeho kamarátka Sakura niekam ponáhľa. Dohonil ju pri lavičke smerom von z Konohy.
„Ahoj Sakura!“
„Naruto! Čo tu robíš?“
„To sa chcem spýtať ja teba. Ideš von z dediny s batohom na chrbte. Máš misiu?“
Sakure sa v očiach zablysli slzy, no musela s pravdou von.
„Naruto, ja odchádzam preč. Na predchádzajúcej misii som stretla Sasukeho a on mi vyznal lásku. Ja idem teraz za ním.“
Naruto sa pozrel do zeme.
„Nesnaž se dokázat všechno sám, Iruko,“ rezonoval prostorem kanceláře hlas Třetího. „Máš kolem sebe přátele, byť tomu stále plně nevěříš. Máš tu celou vesnici a každičký člověk v ní je připraven ti pomoci a podpořit tě, jak jen to bude možné. Nejsi hloupý, takže dobře vím, že jsi si toho všeho vědom. Nejsi tu sám, i když Tvá rodina už tu dávno není s námi.“
Halloween bol za dverami,
v Konohe aj medzi nami,
teraz prišiel už ten čas,
beštií a temných krás.
Deň sa pomaličky ku koncu chýli,
do ulíc vychádzajú obludy aj víly,
najprv neznámy dav ľudí,
pomedzi nich Naruto beznádejne blúdi.
Na sebe nosí kostým dosť nevšedný,
kostým zombíka a účes vždy nezbedný,
Sakura vedľa neho nervózne vzdychá,
veru ten jej kostým, to je veľká pýcha.
Idú vedľa seba a kráčajú ďalej,
dnes a tejto noci nestrácajú nádej,
jeden z ich členov, hoci on je živý,
nevedia čo robí práve v tejto chvíli.
Poslední svítící okno zhaslo, celá vesnice se chystá ke spánku a ulice začínají být prázdné.
Klidný, letní večer už započal a skoro každý se vydal napříč svým snům, představám a fantazijním světům. Ovšem měsíc občas osvítí procházející osobu v černém plášti s červenými obláčky. Člen zločinecké organizace se prochází svou vesnicí, ve které kdysi vyvraždil svůj klan. Itachi Uchiha.
Hokage
„Na co se díváš, Naruto?“ zajímal se Shikamaru.
„Na tváře Hokage,“ odpověděl s klidem mladý shinobi.
„Nad něčím přemýšlíš?“
„Když vidím Třetího a vedle něj tátu, uvědomuji si jejich odhodlání chránit Konohu. Láska k vesnici psala jejich cestu až k poslednímu dni. Oba zemřeli, aby ochránili své přátelé. Snažím se, abych se jim vyrovnal a stal se Hokage, který se nebude muset vedle nich stydět.“
Úvod
Politika selhala.
Mírová jednání neuspěla.
Všechno to byla jen lest, jak nás obelhat, zatímco ostatní vesnice zaútočí.
Lháři, podvodníci.
Usmívají se.
Radují se z toho jak jim plán vyšel, ale nemají proč.
Dokud dýchám. Dokud žiju. Stále dokážu vymyslet geniální strategii, která zachrání Konohu.
Třicet bodných ran mě nezastaví. Tak jako oni nezastaví Naruta.
Danzou
„Mami?“
„Co je ještě?“
„Nezhasínej mi.“
„Hano...“
„Prosím, mami, nezhasínej.“
„Hano, nech toho! Tohle jsi nikdy dřív...“
A vtom jí to došlo. Podívala se dceři do očí, zavrtěla hlavou a nejistě ji pohladila po hlavě. V utěšování nikdy nebyla přebornice. Od toho tu vždycky býval on...
„Nezhasnu, neboj.“
Byl jeho synem. Nemohl být pyšnější, že on je synem tak skvělého muže. Styděl se, že o něm jakkoli pochyboval. Překonal svůj limit, sebe samého, aby se z něho stal stejný shinobi, jakým byl on.
Hořce litoval jedné věci. Nikdy mu to neřekl. Ani slůvkem nenaznačil. To spíš se staral o sebe a své přátele, než o něho. Doslova se za to styděl. Černá kaňka jeho života.
Pochopil to, až když bylo pozdě cokoli říkat.
Bývala mým denním chlebem
Když nastane noc, oni jsou ti, co se většinou pouští do práce. Tajná vnitřní policie vesnice. Vojáci s minimem emocí a maximem odhodlání splnit misi. Taky tam kdysi pracoval, přešel hned, jak všechny ztratil. Krev už mu nevadila tolik, co dřív, jen si opět zvyknout na kodex ninjů bez vyjímek, bez přátel. Možná budete mít to štěstí, že se vám jenom vyhnou aniž je zaregistrujete.
Zavrhnutie
Důležitá MISE
„Naruto!“ volala z dálky ružovovlasá dívka.
„Ahoj, Sakuro-chan, co je?“ zajímal se Naruto, když k dívce dorazil.
„Musíme za Tsunade-sama, má pro nás úkol,“ chytila Naruta za rukáv a táhla ho ulicemi Konohy k budově Hokage.
Když Sakura dotáhla Naruta před kancelář Hokage, tak ho pustila a zaklepala.
„Dále,“ ozvalo se zevnitř a oni vstoupili.
„Konečně jste dorazili. Teď vám zadám váš úkol,“ řekla Tsunade a Naruto nasucho polkl.
Jedného večera, konkrétne na Halloween, keď vysoko na oblohe svietil mesiac v splne, prechádzal Naruto ulicami Konohy. Práve sa veľmi dobre navečeral v Ichiraku ramen a chystal sa si poriadne odpočinúť, aby bol plný síl, keď pôjde na druhý deň trénovať. Natiahol sa ako mačka a ledva potlačil zívnutie. Vzdychol si a keď došiel k dverám svojho bytu, zanadával, lebo si zabudol kľúče doma. Našťastie mal na takéto prípady záložný plán a zohol sa, aby spod rohožky vztiahol náhradný kľúč.
Tohle je snad zlý sen, pomyslel si na kratičký okamžik, ale i přesto se prosmýkl kolem do rytmu se svíjejícího páru, aby vzápětí narazil do dalšího. Zbytečná snaha!
Chcete zažít horrorovější počteníčko? Pusťte si tuto hudbu.
_____________________________________________________________________________________
Když jsem se probudila, byla zima a měsíc plul na měsíční obloze. Ležela jsem uprostřed lesa neznámo kde. Na ruce mě píchaly bodláky a mysl zatemňovalo neznámo. Hlavou mi procházela myšlenka Kde jsem se tu vzala?
Rýma
Kéž by si tak mohl vzít dovolenou, nebo aspoň nemocenskou, ale copak může? Být Hokage je těžký úkol, který už vykonává řadu let.
Hepčí, „zatracená rýba,“ rozhlédne se po papírech, které se rozletěly všude okolo. „Ach jo, zase je budu buset dát dohrobady. Kde báb brýle? Nesnášíb, když je někab dáb a pak už tab nejsou,“ brble Třetí, kterého postihla těžká nemoc.
„Hokage-sama, přišel jsem pro mise na tento týden.“
„Sakra, velitel ANBU už dorazil,“ shrábne papíry dohromady a podá mu je.
Mistr
Konečně v ANBU
„Jakožto začínající ANBU si projdete mnohými obtížemi,“ sdělil Kakashi svému týmu. „Pro začátek jsem pro vás nachystal cvičnou misi, která vám usnadní vstup do organizace.“
Sakura a Naruto přikývli. Samozřejmě byli rádi, že je přijali do ANBU, jenže kvůli tomu také vznikaly pochybnosti. Jak nebezpečné mise jsou? Umřou tam někde v lese? S vyšším postavením přišla taktéž větší zodpovědnost. Každá chyba mohla způsobit, že zemřou nejen oni, ale i jiní.
