Parodie

„SSassuke, kde sssi???“ ozývalo sa chodbami jedného nemenovaného tajného úkrytu s krycím názvom psychina. Menovaný sa práve silou mocou snažil nájsť nejaký vhodný úkryt, v ktorom by ho ten slizký had nenašiel. Bol to už rok, čo Sasuke bol u háďatka v učení.

Hatake rozrazil skleněné dveře, za kterými seděl jeho tým a hodil spis pacienta na stůl tak, že se všichni 3 ulekli a Uzumaki dokonce sletěl ze židle pod stůl. Haruno se ihned vrhla po spise a Uchiha nechápavě čuměl, jak Hatake něco čmáře na tu svojí tabuli.
„Jirayia?? Já myslela že měl otravu alkoholem.“ Hodila Haruno po Hatakem udivený pohled.
„Tak nemyslete. Selhání jater. Ještě nejaké příznaky??“ Hodil Hatake tázavý pohled.

„Prosím, můžete jít jako první!“ pokynula dětem Pakko.
„No jasně a ještě skončíme na nějaké skládce a já si zničím účes, to tak!“ odbyla ji Temari.
„Přesně jak řekla ségra! Běžte první vy!“ souhlasil Gaara.

Sasukemu se vrátil zrak a tak se vydal po louce dál k malému lesíku. Dva kopce se už zcela jistě blížily. Teď už byl mezi nimi vidět velký zámek. Byl rudý a po stěnách se plazil popínavý břečťan. Sasuke si ho pozorně prohlédl a vydal se k němu. Opatrně procházel mezi stromy a keři a vyhýbal se pařezům.

„Tak a teď bysme se měli vydat naším milovaným tobogánem. Potom po louce velkého Kyuubiho a k planině Byakuganu. Pak ještě kousek přes Starou řeku a budeme tam.“ vysvětloval Pakkun.
„Po JAKÉ louce?“ ptala se Temari.

Sasuke se sebral ze země a rozhlédl se. V dálce spatřil tři malé postavy, blížící se k němu. Běžel k nim, protože věděl, že jsou to určitě jeho sourozenci.
„Proč jste mi zdrhli?“ vyptával se jich udýchaně.
„Nevím, byla sranda!“ Odvětila Temari.
„A byli jsme hledat osluka, ale nikde nebyl.“ Dodala Sakura.
Náhle uslyšeli hudbu. Šli za ní a po chvíli se dostali k malé chajdě ze které se linuly vysoké tóny techna. Nejdřív hledali zvonek, ale po chvíli uvažování se rozhodli zaklepat.

Konečně jsem se dohrabala k tomu,abych sepsala další díl.Omlouvám se všem,kteří museli tak dlouho čekat .
P.S.:Skoro na konci příběhu je úryvek rozdělen na dvě barvy – Modrou a Fialovou –
Modrá:Řeč otce Nanami.
Fialová:Řeč matky Nanami.

Díl 9. - Vzpomínky na minulost

Měsíc se pomalu začal střídat se Sluncem.Sluneční paprsky začaly pronikat i do Akademie.Jediného,koho to pobudilo,bylo naše největší ranní ptáče z Konohy-Lee.Začal křičet něco ve stylu:

Konohu zahalila tma. Byl již večer a jeden postarší chlápek si užíval svého života v baru, s pěknými kočkami, vyhazováním peněz.
„Dej sem ještě barmane.“ Přikázal šedovlasý ninja a hodil do sebe další štamprdli. Kolem něho seděli další 2 slečny, asi jednou tak mladší než byl on.
„Povídejte nám ještě o vašich cestách.“ Muž se jen směle pousmál a začal.

Kakashi
Jmenuju se Kakashi a stříbrný vlasy mám.
Nevim jak ty, ale já rád masku nosívám.
Jestli máš něco proti slaměnýmu strašáku,
já ti dám přes hubu a bude fešáku.
Nejraději mám soupravu Icha Icha Paradise knih.
Jsem kopírovací ninja a to zní fakt šik!

Chouji
Nazdar, velký chipsy mám.
Bacha, žádný nedávám!
Jestli si myslíš, že tlustej sem
oznamuju ti, že nepřežiješ další den!
No a co, nejradši mám motýlky,
každej z nás má nějaký úchylky.

Sakura
Sasukeho ráda mám,
na to ruku do ohně dám!
I když odešel sám,

--------------

Jo, jen taková poznámka: Tahle šílenost vzniká tak, že každá z nás napíše třeba odstavec, nebo stránku (podle toho, na kolik vystačí inspirace), nakonec to projdem, vychytáme mušky a na světě je další díl!
--------------

,,…Máš s tím problém?“ křikl jsem, ale ve skutečnosti jsem sotva stál na nohou.
,,Hodně lidí má problém. A ten můj jsi ty!“ odpověděl mi její ledový hlas.
,,Prosím, nedělej to!“ zařval jsem znova a stejně tak už po tisící uhnul jehle, hozenou rychlostí blesku rukou, kterou jsem vždycky toužil sevřít v té své. Tou rukou, které vlastnice mě nechtěla nikdy vidět, i když já pořád chodil za ní.
Já hlupák, jak jsem si mohl myslet, že ona by přestala myslet na něj… Já… Připadám si tak… Tak…
To nemůžu říct slovy.
Nebo ano?

Jednoho krásného, jasného a teplého, velmi, velmi teplého dne vyrazili Uchiha Sasuke, Suigetsu a Karin pro toho idiota Juuga. Ušli už asi dva kilometry, když v tom Suigetsu zastavil a vykřikl.
„ Čas na přestávku!“ Načež si Suigetsu sedl na zem a vytáhl své oblíbené pitíčko, pak další pitíčko, a další pitíčko…
„ Suigetsu! To je už po pátý za tuhle cestu!“ Okřikla ho Karin a složila naštvaně ruce na prsa. Sasuke se pouze plácl do čela.
„ Ale já mám žízeň.“
„ To mě nezajímá!

1, Pravý EMO neskrývá před světem své emoce a dává je najevo… Sasuke žádné emoce nemá
- Jsem cool jak kostka ledu

2, Pravý EMO si přijde osamělý, neuvědomuje si, že ho lidé mají ve skutečnosti rádi… Sasuke si to uvědomuje, ale je mu to jedno
- Sakura říká, že mě miluje. Ino říká, že mě miluje. Naruto říká, že mě miluje... Ať mi daj pokoj.

3, Pravý EMO poslouchá My Chemical Romance… Sasuke poslouchá jen sám sebe

Tak ... další díl je tady! Spolupráce Flying_Nikass (Shino - Shinia) a Minaty (Sasuke) ;)

Sasuke, 18. jednání:
Dneska jsem se vrátil. Do Konohy. Jak mi to tu chybělo! Ty krásné budovy, ti příjemní lidé ... Můj byt! Přece jenom ... Hodně jsem tady toho nechal. Všechna ty trička, do kterých se už nevlezu! A ten znak Uchiha klanu ... Takovej popraskanej! Nebylo to na nich moc kvalitně vytištěný ...
Hehe, ale když si vzpomenu na Narutův obličej ... Prý: "On ... On tě přivedl? Ale ... Ale ..."
Ha! To sem ho vych*al!

Orochimaru seděl v pracovně a hleděl do křišťálové koule. Ze zadu k němu přišel voják.
"Pane!" Oslovil ho, Orochimaru se lekl, vyskočil ze židle a usekl vojákovi hlavu.
"Oh, sorry!" Oro se chytil trapně za hlavu, a zvedl hlavu která se kutálela pár metrů od něj.

Na potemnělém místním hřbitově ještě nikdy nebylo tolik návštěvníků. Tedy, živých návštěvníků. Těch mrtvých tam samozřejmě bylo mnohem více. Dokonce s nahlášeným trvalým místem pobytu.
Zpoza křoví se vyloupla tmavá postava. Hned za ní další. Ve svitu měsíce se zaleskly modré vlasy.

Už jsem říkal, jak v měsíčním světle vypadám úžasně? Ne? Tak teď už to víte…

Vítězství aneb Konec I. :
Někdo klepal na dveře. Sasuke otevřel a spatřil svého návštěvníka.
"Chouzo!" Byl to Chouza Akimichi, jeho kamarád. Znali se ještě ze školy a Sasu mu zrovna včera poslal orla se vzkazem, kde se teď nachází. Byl v Kakashiho domě sice teprve chvíli, ale už tak mu bylo smutno. Hlavně po Narutovi, ale ten se zatím neukázal. Sasuke se jen modlil, aby se Narutovi city k němu nezměnily.
Chouza se tvářil vážně.

Takhle to vypadá, když přijedu za Aleou.. .. Naše společná práce.

"Saké - když ho miluješ, není co řešit."

"Na kunaie jen Cilit BANG! A špína je pryč!"

"Vanish, skvrn na kimonech se zbavíš!"

"A teď pozor! TIP pro správné ninji! Když nevíte co by, najdete to v OBI."

"Možná se tak Ino narodila. Možná je to Maybelline."

Pivo Jashin: "Život je hořký, Jashinovi dík."

Shikaku Nara říká: ,,V ideálním světě můžete ženu vypustit. V reálním světě musíte občas vypustit vy." Fernet Stock - i muži mají své dny.

Vážení čtenáři!
Vítejte na palubě Tytanyku pod velením kapitánek hAnko a Cornellie!
Užijte si plavbu a nekrmte žraloky, děkujeme!
Jo, jen taková poznámka: Tahle šílenost vzniká tak, že každá z nás napíše třeba odstavec, nebo stránku (podle toho, na kolik vystačí inspirace), nakonec to projdem, vychytáme mušky a na světě je další díl!
--------------

Sasuke, 7. jednání:
První šok: Ty voe! Bunda dole! Škoda, že to tričko zůstalo … Hodně volné, jako kdyby něco skrýval … A nemá chlupaté ruce … Hmm …
Druhý šok: Ježiš mane ten je na těch rukou bílej … To bude tím, že se na těch místech nikdy neopaluje … Myslím, že má taky takový plavky, který vypadaj jako skafandr …
Třetí šok, který jsem už vykřikl nahlas: „Tetování!“

Tak, vaše komenty u Nikdy se nezměň mě inspirovaly k... k... něčemu řekněme neobvyklejšímu. NaruHina? NaruSaku? KibaHina? Nebo snad SasuHina či GaaHina? Samá voda, drazí čtenáři... xDD
Btw -věnováno všem, kteří mě k této FF inspirovali...

[font=Times New Roman]Říkají mu nebezpečný…
Kluzký, lstivý a neporazitelný…

Mladý ninja vyrazil temnou chodbou. Temnou, jako jeho duše…