Humor
Tak tedy já a Danieeru-chan jsme při našich občasných „Skype-sessions“ zjistily, že budem asi naladěný na stejnou vlnu a co vymyslíme, se vesměs setkává s pozitivním ohlasem (viz. Rapujte s námi a Vyučovací předměty na ninja akademii).
Tak nás napadlo - proč nezkusit spolem vyplodit nějakou tu „uměleckou tvorbu“? Tak posuďte, jestli stojí za to v naší spolupráci pokračovat...
Nikdo mě tu nechce!
"Správně..." zase jeho hlas. Teď už i když jsem vzhůru?
"...nikdo tě tu nechce..."
Slzy se mi řinou po tvářích.
"...nikdo tě nikde nechce..."
probíhám ulicemi Konohy.
"...ale u mě máš dveře otevřené..."
nohy mě neposlouchají.
"...pojď za mnou..."
Stojím před bránou...
Rozbíhám se.
"Héj, Neko! Kam to běžíš?" křikne na mě Kotetsu.
První člověk, kterého jsem tady poznala...
"Na trénink. To snad můžu, ne?"
"No... jasně..."
Další a poslední část této povídky. ^^
Jen podotýkám, že se tu objevuje i Leeova matka a jeho "bratr", kterého nazývám Rock Gii XD
Pokračování příběhu je sepsáno formou divadelního tetralogu, aby vynikl obsah.
U lavice dítě stálo
Sasuke: A čekalo, až mu Tsunade dovolí si sednout.
Neji: Co to zase plácáš?
Sasuke: Už jsi se někdy zkusil posadit bez jejího dovolení? Já to udělal poprvý a naposled někdy po mym návratu a následkem toho mě nechala stát celou hodinu.
"TEREZO! CO TO MÁ ZNAMENAT?!" zařve o pár hodin později taťka, jelikož objevil Kisameho, šťastně se rochnícího ve vaně.
Tak tohle bude zlý, pomyslim si.
"Ehm... no... tohle je Kisame."
"Kdože?"
"Kisame. Jeden z členů Akatsuki, spolupracuju s Itachim Uchihou..." začne vysvětlovat Kisame, načež skončí pohřben pod vodní hladinou naší vany. Ne mojí pěstí, ale taťkovou.
"Do zítřka zmizí, slibuju!" křiknu a zavřu se ve svém pokoji...
A tady pokráčko...
___________________________________________________________________________
Ino sebou plácla na postel a já jí řekla, že mi sedí na noze…
19. kapitola: Štědrý den – první francl sázky…
Naobědvat se šli jen Chouji a Naruto, u kterých to už stejně bylo fuk, protože s prominutím žrali jako když se nechumelí (a to byla pořádná vánice…).
Tentokrát jeli všichni výtahem, jen Akamaru tomu nevěřil a dal si s tou divnou věcí závody…
18. kapitola: Štědrý den a deník… Lee…??
Hned, jak vyjeli nahoru a vstoupili do pokojů se Naruto začal ládovat vším, co bylo po ruce.
,,Kdybys toho nechal,‘‘ začal Sasuke a zavíral dveře, ,,možná by si tě všimla i jiná holka, než Hinata!‘‘
,,Ňo ťak mám hjaď!‘‘ odpověděl s plnou pusou Snickersky. ,,A najíst se přece není trestný!‘‘ dořekl, když vyhodil obal a polkl.
Pokoje už byly rozdělené normálně, takže byla pohoda. Jen Kibovi se zakázalo kecat, Choujimu se odebraly brambůrky a Naruta přemístili na prázdné oddělení…
17. kapitola: Štědrý den a sanitka… Já se bojim!
V sobotu ráno Naruto hystericky pobehoval po izbe .
„Kde to len sakra môže byt?“
„Na-Na-Naruto-kun môžem ti pomôcť? “spýtala sa Hinata a nevinne si ťukala prštekmi .
„Vďaka netreba .“povedal z úškrnom na tvári .Potom ako Hinata pozrela na vysmiateho Naruta natiahla sa na zemi a upadla do spánku pričom bola stále červená ako rajčina .
„Môjmu šarmu žiadna neodolá .......... “povedal plný sebavedomia .Vyskočil z izby a valil si to k izbe Sakury .Zaklopal a čakal .
Tak tady to je můj první odvázanější počin. Sliboval sem si od toho, že to bude lehce komické (doufám), uvolňující (předpokládám) a (doplňte sami) Po přečtení nešetřte kritikou a vytkňete nedostatky. Buď se zlepším anebo budu pořád psát braky
Tak čtěte...
Tak je tu Tábor 14! Snad se vám bude líbit a 15ky se dočkáte pokud mě hAnko nezaškrtí!
Pařba to byla vyjímečná v nudném údolí nezapomenutelná a tak není divu, že se k Táboru seběhli králíci, lišky, pejsci a ostatní havěť, která přežívala všude v okolí. Ale nepřiplazila se jen zvířata, ale i potulní novináři:
Pokráčko... trochu kratší...
__________________________________________________________________
Procházím se po Konoze. Je tu nuda, nikoho neznám a nikdo nechce znát mě. Jsem jenom ta "divná nová holka co málem oddělala Hyuugu" . To je neuvěřitelný, jak se drby rychle rozšiřujou. Zastavím se před květinářstvím.
"Květiny Yamanaka..." přečtu název.
Dostanu najednou supr nápad - koupim kytky a zajdu za Nejim do nemocnice. Snad tam nebude ta protivná růžovovlasá Sakura. Málem mě zabila, když uviděla, co jsem mu udělala...
Naruto se nudil, Tsunade je odvolala ze slibně se rozvíjejícího večírku a teď jim dávala úkol.
„No a ještě abych nezapomněla, Naruto tady zůstává“ Tsunade ztichla a všechny hlavy se překvapeně nebo s obavami odrátily na něj. Něco bylo špatně. Pak to Narutovy došlo.
Naruto vyskočil směrem k Tsunade a zařval „Cože???“
„Slyšel si, zůstaneš tady a budeš s pomocí Shizune řídit Konohu zatímco já tady nebudu. Ber to jako trénink na to až budeš Hokage.“
Naruto zrudnul zlostí „ale já jsem chtěl…“
A máme tu další přepis... na tenhle mám už i povolení, neboť jsem ho už jednou přepisovala XD
Je mi ukra, kolik je postavám let, klidně ať si Sasuke odskočil od Orocháče a Naruto od Jiraiyi XD
Druhý díl již brzy...
Možná je to blbě rozdělený, ale ta druhá část... řeknu vám, u tý jsem se mlátila naprosto XD
" To se fakt nemůžu dočkat," prohlásil otráveně Sasuke, když mu Neji s mírnou škodolibostí v hlase oznámil nejnovější večerní akci Tsunade.
Část třetí: TADY
Část čtvrtá: MATKA A SYN
„Mami?“ vydechl překvapeně Naruto. V týlu ho přepadl mrazivý pocit.
„Ne, to nemůže …“
Před očima se mu znovu vynořily jeho nejcennější vzpomínky.
„Já se vrátím,“ zaznělo mu v mysli. Mladá žena, stojící u lesa, se naposledy otočila. Usmála se na svého syna. Po tváři jí stékaly slzy.
Teď stála znovu přímo před ním.
Další část, od těch autorů/autorek poslední ^^. Pokud by vám nevadili moje trapné vtipy, možná napíšu pokráčko... XD
Pro: Hinata Hyuuga
Od: Tvůj nejlepší kamarád Naruto
Předmět: Pomůžeš?
Nazdar Nato!
Pamatuješ, jak jsi nám vysvětlovala ten J-mailový systém? Co jsi to říkala o tom, že IP# se dá vystopovat? Nemůžu si vzpomenout. Dá se nějak vystopovat KDO ti psal podle IP adresy?
Poděl se! Nebudu dva týdny jíst Ramen, jestli mi pomůžeš!
Naruto
* * *
Pro: Konožské soubojové družstvo
Od: Reji& Rock Nee
Takže druhá kapitolka... první končila asi takhle...
"Takže i když vůbec nevim, jak jste se sem dostali, musím vás tady přivítat. Nepočítejte ale, že se mi sem nakýblujete! Zejtra jdete se mnou do školy, jsem si jistá, že vás kamarádky rády ubytují u sebe doma..."
V tu chvíli zašramotí klíč v zámku. A sakra, mamka se vrací...
________________________________________________________________________
"Dělejte! Někam se schovejte!" zařvu v panice na Narutovské shromáždění.
[i]"A kam, ty chytrá?"
"Jo, máš tu místa jak..."
Tak tady je sedmá kapitola.Já vím že to docela brzo ale myslím že někteří z vás ocení A jako obvykle doufám že se vám bude líbit!Tentokrát jsem se opravdu snažila ji udělat dlouhou!
Takže hezké čtení!!
(PS:V této kapitole by neměly být žádné hrubky! A pokud nějaké najdete tak mi to napište do komentářů.Tot vše. )
Kapitola 7
Po večeři se všichni odebraly do svých pokojů jen Hinata se šla projít do blízkého lesa.
Šla asi hodinu a vůbec si nevšimla že je moc daleko od sídla. Pokračovala dál, na velkou mýtinu.
"Tak jsme tady. Tohle je nejlepší restaurace ve vesnici! Dattebayo!"
(Kam jinam moh Naruto nebohou Neko vzít, než do Ichiraku ramen...)
"Hmm... to je fakt zajímavý," podotknu jízlivě a vypadnu z té jeho "nejlepší restaurace".
Koneckonců, můj byt mi už ukázal, tak co...
Nečekám ale, že do někoho vrazím...
"Eh... omlouvám se..." řeknu dlouhovlasému hnědovlasému klukovi a vyloudím ten nejnevinnější úsměv,co dokážu. Odhaduju, že je tak o tři roky starší než já.
"Hmm..." se zájmem si mě prohlíží.
„Radši už jdi ať na tebe Hinata nečeká dlouho.“
„Jeah...tak se měj.“
Naruto přemýšlel o tom co mu Sakura řekla.. V tuhle chvíli nemyslel na nic jiného.
„Takže Sasuke se tady znovu ukázal,“říkal si pro sebe.
„Co si to povídal?“ otázala se ho sedmnáctiletá dívka.
„Co? Nic...nic.“
„Naruto, co to s tebou je?“
„Víš, Hinato, nechci tě něčím zatěžovat...raději bych si to nechal pro sebe.“
„Jistě.“
Naruto se obrátil k Hinatě a usmál se.
„No tak...co si dáš?“
Další...trochu kratší...
O pár slz a zoufalství (na obou stranách – holt Jiraiya neměl moc zkušeností s uklidňováním hysterických cvoků) později.
Jiraiya se podíval na slunce. Pomalu zapadalo. Už aby pohnul, pomyslel si. Trvá mu to nějak dlouho. (je to divný, ale fakt jsem ještě neviděla, aby tam někdo nosil hodinky…)
Sasuke si mezitím v koupelně utíral oči. V duchu zanadával. Jo, a to byla reklama….prej nesmejvatelná řasenka, s tím ať už na mě nechoděj, pomyslel si. Příště přecházím na Maybelline.