Humor
Tak další díl....Co dodat?
Lee: Uááááááááááááááááááááááááááááááááá
Naruto: Ječíš jako malá holka!
Lee: Hůůůůůůůůůůůůůů
Naruto: To už je lepší!
Naši skororozpláclí hrdinové se nebezpečně rychle přibližovali k chodníku Konohy. Orochimaru už tušil, že si zase něco vymyslí a tak si v duchu plánoval pomstu: ,,Vydání je na milost a nemilost mé babičce? Ne...příliž brutální!.....Nechat je vyčistit kadibudku vedle mého domu? Nee..to by moc dlouho nevydrželi! Ha! Mám to!“
Neji, Ino…začíná boj
Neji a Ino postupovali rychle. Byli oba vytrvalí. Ino věděla, jak se asi chudák Neji cítí, a tak se snažila nezdržovat.
ukradený Byakugan
„Je to vaše první mise s ní, dejte na ni pozor.“ Zaslechne rozhovor Takeshi.
odpuštění
…jsou si tak podobní…
Když konečně došli před akademii, vzpomněl si ještě jednou na ráno. Jak ho potkal, a jak se s nim domluvil, že se tu odpoledne sejdou. Měl z toho, co se právě chystal udělat, celkem nejistej pocit. Ale nemoh o tom déle přemejšlet. Už přichází…
„Nazdárek, Iruko sensei.“ Pozdravil Naruto. Byl jako vždycky veselej a plnej energie.
Tady je další... 
Krysa č.2
Když už o tom přemýšlím, nevím, jestli to byli spíše jeho či moje myšky (krysy). Vlastně by se dalo nazývat takovou spoluprací. Krysa je v podstatě taková přezdívka pro nějakou událost, kterou jsme spolu zažili…
Pár stovek lidí stálo u mramorového hrobu, zdobeného zlatými rytinami, zobrazující znak Konohy. Na náhrobku bylo zřetelně, velkými písmeny, napsáno: UZUMAKI NARUTO. Hrob byl přesycen změtí kytic, květin a věnců a mnozí tam teprve ty své dávaly.
Když vše ustanulo, slovo si vzal hnědovlasý muž s červenými obrácenými trojúhelníky na tvářích a kočičíma očima.
Tak a je tu další dílek. :D
Jiraya ještě hledal jednu lyži. Nakonec ji našel a běžel před chatu. Cestou mu to asi třikrát uklouzlo takže Tsunade musela ošetřovat.
,,Teda jestli bude takový i na lyžích, tak to se co nejdřív zabije!" řekla Sasukemu Sakura.
,,No jo," řekl Sasuke. Vzali lyže a vyrazili na svah.
Já vím, že zima je dávno pryč, ale dávám to sem. Je to o tom jak se Naruto a ostatní vydali na lyžařský kurz. Snažila jsem se to psát vtipnou formou. Za chyby se omlouvám. Přeji hezké počtení!:D
Tsunade si zavolala Kakashiho do své kanceláře. Kakashi měl asi hodinu zpoždění. Tsunade nervózně poklepávala prsty o stůl. Někdo zaklepal. ,,Dále!" snažila se o klid Tsunade. Kakashi vstoupil a usmál se. Ale úsměv ho brzo přešel pohledem na Tsunade.
,,Co se děje?" ptal se Kakashi.
Tak tu mám pro vás konečný dílek... Podle mě se mi teda moc nepovedl, ale posuďte sami... doufám, že se vám to líbilo, i když to nikdo nečte, ale to je fuk 
tak přeju hezký čtení
„To bych chtěla vidět,“ rozesmála se tiše Hinata a Sasuke, jako by nás poslouchal, se vydal dupotem směrem k nám.
„Doufala jsem, že nás neuslyší, když budeme venku,“ znervóznila jsem a Sasuke otevřel dveře.
„Co je tohle? Zničilo mi to celý můj účes,“ držel v ruce lak na vlasy a na hlavě měl háro podobné slepici.
Tak a 23 je na světě 
. Snad splní očekávání které do něj někteří vkládáte. Je to předposlední díl tak si ho užijte .
Dnes je tu mým hostem …. Maito Gai .
„Nazdárek lidi.“
„Ahoj Gai, dám ti stejnou otázku jako včera Leeovi. Jak to jde?“
„Eh…no…jde to.“ Palce nahoru, lesk zubů.
„Aha, dobře tak k dílu.
„Proč mě nezabiješ?“ Vyflusnul z posledního.
„Nemám to za potřebí!“
Chouji přišel za ní a podíval se na protivníka. Bylo rozhodnuto.
,,BUUUUUUUUCH!!!!!" ozval se hlasitý výbuch.
,,To, to...to zní jako MOJE umění!!! Kterej kopírák?!" zařval Deidara, který rozkmital své nožičky, míříc při tom do míst, odkud onen zvul přišel.
Když doběhl, zůstal v šoku stát...a koukal. ¨
Tak nevím, zda se vám to bude líbit, páč děj se nikam nepohnul, je to nudné a o fotbale.
Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa:
9. Díl
O 2 týdny později:
11:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, V kanceláří Hokage:
Bylo krásné slunečné dopoledne, ale Hamano trávila čas u Tsunade v kanceláři. Bohužel byla opět u Hokage na koberečku.
Ráno v kanceláři Hokage
Tsunade si trůní na své židli a znuděně prochází všemožné dokladové papíry, žádosti o lepších životních podmínkách a stížnosti od konožských obyvatel. Při tom ji pomalu prochází hlavou:
ITACHI:SA-SU-KE! *mrsk Tobim do řeky/potoka*
TOBI:Pomóóóc! Neumim plaváát!
DEIDARA:Bacha, ta maska by se neměla...!
KISAME:Zachráním tě! *skok do vody pro Tobiho, veeeeeeelkej cák na masku-ala-Sasukáč*
DEIDARA:...namočit!
*Tobimu slézá maska z xichtu*
TOBI, KISAME:COŽE?!?!
DEIDARA:No, to jsem vám neřek...? *pohled-blonďatého-andílka-ala-nic-jsem-neudělal*
KISAME:Hele, Tobimu slízá maska! Koukejte se všichniiiiiiii!!!!!!!!!
DTOBI:TY!*znovu pád do rozbitýho skla, kaluž krve na zemi*
"Tak, moje zlatíčko," řekla Peiňátkova matka.
"Maminko, co mi nabalíš s sebou tentokrát???" Zeptal se nedočkavě Peiňátko.
"Tak tentokrát to budou, nůžky na vypíchnutí očí, katanu na probodnutí a kunaie a shurikeny, kdyby náhodou dělal binec a nezapomeň ode mě Narutínka pozdravovat!"
"Ale mami, já chci svojeho plyšového medvídka a vodku! Kdybymi bylo smutno a měl žízeň!"
"Vidíš synku, málem bych zapoměla, tohle jsem ti ušila."
"Mami, jaktože je to od krve???"
"Vidíš, sem to ale nešika, to jsem si usekla ruku, když jsem to šila."
Tak a je tu další záměna. Musím uznat že jsem nevěděl co psát a tak si myslím že v mé polovině se nebudete mít čemu smát . Taky tam nenajdete moc smajlíků, myslím že je tam asi 1, když nepočítám tuhle kurzívu. Tak já nevím co napsat snad se bude líbit. Tak do čtení!
„Omlouvám se za zpoždění.“ do kanceláře vtrhl Kakashi, který zapáchal hnojem a na oku měl velký monokl. Třetí na něj koukal nechápavě, ale po chvíli si své komentáře radši odpustil.
„Takže, vaše mise spočívá v....“
,,Sakra! Už zase pozdě!" Kiba si rychle nandaval plavky a poté se při skákání na jedné noze v žabce málem zabil. ,,Koničiwa, nejdu pozdě?"
Shikamaru si Kibu chytil a vyzvednul ho 19 cm nad zem.
,,To seš tak blbej, nebo nemáš hodinky?"
,,Nóó..Asi to druhý, ne?" nadhodil Kiba a podrbal se na hlavě.
,,Já bych řek, že to první!!"
,,Mám to na tebe říct?"
,,A co jako?"předstíral Shikamaru a zrudnul.
[i] Tak a je tu 22ka na kterou jsem měl o dost více času než na 21čku takže je i delší. Za délku předešlého dílu mi bylo dokonce od spolužáka vynadáno . Dobře tak k dílu, chtěli jste i hosta dobře taky bude, je jím …. Lee! ( Jak navrhla Akitawa ve včerejších komentářích řekl jsem že si můžete vybrat a koukal jsem , ona jediná dala návrh. )
„Ahoj lidi! Síla mládí s vámi.“
„Nazdar Lee, jak to jde?“
„Co jak jde?“
„To se říká!“
„Aha, no něco jde…“
„Ach jo, znamená to jak se máš.“
„Aha, dobře!“
A jsem tu s dalším dílkem.
Najednou jsem uslyšela prásknutí dveří a lekla jsem se tak, že sem upustila svůj milovaný foťáček na Itachiho hlavu.
„Co chceš?,“ procedil mezi zuby a kouknul se na mě svým vražedným pohledem…
„Nic, nic…“ řekla jsem nervózně.
„Jen jsem si chtěla dát do počítače svoje nové fotky, ale jak vidím, jsi tu ty… takže… nebudu tě rušit,“ utekla jsem, co nejrychleji jsem mohla.
Pořád mi vrtalo hlavou, koho tam chtěl napsat.
