Ninja a kultura kapitola 1. - Když nejsou zákazníci

Ráno v kanceláři Hokage

Tsunade si trůní na své židli a znuděně prochází všemožné dokladové papíry, žádosti o lepších životních podmínkách a stížnosti od konožských obyvatel. Při tom ji pomalu prochází hlavou: „Celý týden to samé, samý papíry, papíry a pro změnu papíry. Normálně alespoň někdo přijde, podá žádost o misi, nebo vezme misi, ale tento týden nikdo. Žádní zákazníci, jen se sem tam ukáže Shizune s dalšími žádostmi, nebo Izumo s Koketsu s tunou prachu, unavenými, otrávenými výrazy a dalšími“ rozmačká dopis co zrovna drží„ PAPÍRY“ vykřikne a bouchne do stolu, který to jaksi nevydrží a s hlasitým „křach“rupne a papírky letí na zem. „Chjo, teď ještě abych to svinstvo posbírala a rovnala znovu.“ vzdychne Pátá a s lupajícími klouby vstane a jde si pro náhradní skládající stolek. Rozloží ho a začne na něj cpát tu kupu znova. Stolek se začne prohýbat (podle výrobních listů není stavěný pro velkou zátěž) a najednou objeví se u dveří oblak prachu a s ním Koketsu s Izumou. Chvíli se zaraženě koukají na dosud neuklizené trosky bývalého stolku a pak spustí:
„Tsunade-sama, je tu několik dalších stížností od jistého občana … “
„Já vím, omezit hlučnost ninjů.“ Vzdychne Tsunade a s kýchnutím se otočí na dva příchozí.
„Nejen od toho, je tu jistá petice od kultivovaně založených lidí.“ Odporuje Koketsu a Izumo dodá:
„Píšou, že se všechno točí kolem výcviku dalších shinobi a kultura a zájem o umění upadá a prý to nehodlají dále jen tak tolerovat. Pokud nepřijde změna k lepšímu, můžeme očekávat jistá problémová hnutí za rozvinutější kulturu.“
„A mají pravdu“ Tsunade se otočí a přejde k oknu a zadívá se do dáli.“
„Zaměřujeme se příliš na vojenskou sílu a přitom zapomínáme na kulturní chování. *zvýší hlas* „Opravdu hodně málo ninjů má nějaký ušlechtilý koníček“ *pomalu přechází od okna ke svým podřízeným a nerozlučná dvojice o poznání zbledne*a kromě tréninku se věnuje také jemu.“ *podpatky zlověstně klapají „klap, klap“* „A znám ještě méně ninjů *opět navýšení hlasu*, kteří by se snažili dodržovat kulturní chování * „klap, klap“ Tsunade je skoro u dvojičky, které krom bledé barvy vyraší pot* A SNAŽÍ SE S TÍM NĚCO DĚLAT!“ Zařve už i jinak dost děsivá ženská.
„A-a-ale t-třeba mi s t-tím něco d-děláme“ Zakoktal dost vystrašený chlapík s patkou přes pravé oko a jeho přítel horlivě přikyvuje.
„Vážně? Ani se mi nezdá“ Odsekne Tsunade jedovatým hláskem “A CO SI MYSLÍTE, ŽE DĚLÁTE? VÁŽNĚ MYSLÍTE, ŽE KULTIVOVANÝ ČLOVĚK SE MÍSTO KLASICKÉHO VCHÁZENÍ DVEŘMI, OBJEVUJE S HLASITÝM „PUF“ A S OBROVSKOU DÁVKOU PRACHU BEZ PŘEDEŠLÉHO UPOZORNĚNÍ??“ zařve obětním beránkům před obličejem pak se oddálí a znovu se roz kýchá. Jakmile ji rýma přejde, vysmrká se a znovu, tentokrát klidnějším hlasem spustí: „Vidíte, mám z vás už na ten prach i alergii *smrk*, takže chci aby se všichni zdejší ninjové sešli v 18:00 před Akademií, rozumíte? *smrk* VŠICHNI, ne že bude někdo chybět.“
„Ano Hokage-sama.“ Zazní dvojhlasně a dvojička se pomalu chystá k odchodu.
„Ještě něco“ Pátá se už i do tak hodně mokrého kapesníku vysmrká. „Vyřiďte Saiovi, aby se dostavil v pět hodin ke mně do kanceláře, musím s ním něco probrat, nějaké dotazy?“
„Ne madam“
„Dobrá, můžete jít, ale použijte prosím normálnější způsob než obvykle.“
„Ano madam“ Odpoví Izumo s Koketsu a s pečetěmi, hlasitým „puf“ a oblakem prachu zmizí. Tsunade opět s plným nosem vzdychne „Jako bych jim nic neříkala.“ a znovu hledá další kapesník.