Uč se dcero...09

Tak nevím, zda se vám to bude líbit, páč děj se nikam nepohnul, je to nudné a o fotbale.

Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa:

9. Díl

O 2 týdny později:
11:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, V kanceláří Hokage:

Bylo krásné slunečné dopoledne, ale Hamano trávila čas u Tsunade v kanceláři. Bohužel byla opět u Hokage na koberečku.
„No tak Tsunade plosim vssdyť mlufim holši neš oloxicht….plosim…“ Hamano se držela za levou půlku tváře a žadonila ze všech sil. Tsunade seděla za svým stolem a dívala se na ten cirkus, který jí tady Hamano předváděla.
„Však ti to taky patří! Žádný zuby nebudou! První se přidáš k té bandě b******tů, pak se s nima zduníš, až lesy padají a pak si vyrazíš zuby….“
„….já na mol nebyla!!“ Hájila se okamžitě Hamano, „to Akatfuky..teda…Akatsuki…“ s většími potížemi nakonec vyslovila jejich jméno. „A ty zuby jste mi láčila fyrazit vy..“ Rychle to vyslovil,ale pak ztuhla, protože si uvědomila, co právě řekla. Málem měla Tsunade už v hrsti,ale tohle ji připravilo o všechny naděje.
„V rámci tréninku si je nech dorůst sama! A teď vypadni mám spoustu práce!!“ Hamano s tichým skučením vypadla s kanceláře na chodbu. Sotva se za ní zapráskly dveře, Tsunade vytáhla z pod stolu láhvinku saké. „Já ti dám zuby!“

Hamano se tedy vydala do knihovny. Tsunade ji už nějaký ten týden učila techniky a už uměla zahojit i celkem slušná zranění, ale růst zubů bylo něco jiného. Navíc jí stornovala veškerou péči v nemocnici, prý ať se učí sama. Hamano to nijak nevadilo, protože na doktory byla stejně alergická. Když se propletla bludištěm konožských uliček a dostala se až do vytoužené budově knihovny vrazila dovnitř a vyběhla schody na horu. Potichu otevřela dveře a vrhla se mezi regály s lékařským uměním. Prstem přejížděla po hřbetech knih a tiše si mumlala jejich názvy, sem tam nějakou otevřela, ale brzy ji zaklapla, když zjistila, že v ní není, co hledá.
„Váš chlup a vše kolem něj…to je fono…“ Zašišlala a lapla knihu, když ji někdo rychle stiskl na bocích. Nereagovala už však polekaným nadskočením a zběsilým otočením, otočila se to ano, ale její pěsťovka s chakrou udeřila plnou silou do obličeje narušitele. Ten s hlasitým:
„Áaaaa!!!“ a „Žuch!!“ skončil na druhé straně místnosti a cestou s sebou pobral dva regály.

„Ktelej baka!!!“ Zakřičela Hamano a s knihou v ruce zamířila stohem rozsypaných knih ke zdi v niž byl pachatel. Když ho spatřila tak se polekala.
„Ksó!!“ Okamžitě přiběhla k osobě ve zdi. „Hej! Saii slyššíšš mě!!! Saiii!!“ Nic. Chytnula ho a vytrhla ze zdi. „Saii!!! Tak sakla žekni něco!!!“ Křičela na něj Hamano svou šišlaštinou a když to nepomohlo vrazila mu jednu pořádnou facku. Na to konečně reagoval zmateným:
„Hh??!“ A zmateně se rozhlížel po knihovně, až zakotvil pohledem na Hamno, která ho za límec držela na nohou.
„Seš v pohodě?“
„Já myslím, že jo, ale mohla by jsi mě pustit.“ Řekl a Hamano ho s velkou úlevou pustila. Ještě mít na krku pojšťováky k úchylnému Jirayovi a partě ožralého Rozbřesku nestála.
„Asi to tu budem muset dát do pohody.“ Řekla nakonec Hamano. „Sskusím nějaké ty klony.“ Dala ruce do potřebné pečetě a začala:
„Kage bunshin no Jutsu!“ Naštěstí neměla s výslovností nějaké problémy a vele ní se objevily dva její klony. S velkým lamentováním a brbláním si pod vousy šišlajíc se nakonec daly do uklízení té spouště.
„Co máš s pusou? Máš ji nějakou oteklou a trochu šišleš.“ Zeptal se Sai a zvedl ze země knihu, kterou před chvíli četl. "Jako když mě s Narutem zmlátila Sakura."
„To je tlochu složitější…“

Před týdnem
20:10
Shinobi svět, někde neurčito, Akatsuki základna, obývák:

„Dáme góla dáme!!!“ Celý Akatsuki baráček (rozuměj obrovský zámek s lesy a parky + prasečí chlívek) se otřásal v základech pod nápory fandů z Konohy a Akatsuki. Teď když byly vlastně Konoha a Akatsuki spojenci uspořádaly mega večírek s fotbalem Česko : Turecko. Barák byl od stropu po sklep narvaný věrnými fanoušky fotbalu. Lednice a mrazáky přetékali pivem, v miskách a všude po zemi se válely brambůrky a nejhorlivější tlupa seděla těsně před LCD obrazovkou Panasonic s mega uhlopříčkou a sledovala zápas, který se pro Čechy vyvíjel zatím celkem uspokojivě. Hamano vmáčknutá mezi Itachiho a Kakuzu, který neustále odbíhal přijímat sázky na výsledek ze všech sil se přidávala k davovému šílenství a cpala se brambůrky.

Konečně přišel očekávaný gól z České strany. Hamano radostí vykřikla a vyskočila. Itachi vedle ní udělal to samé bohužel ji přitom polil pivem, co měl v ruce. Ozvala se radostná vlna výkřiků, když už šílenství pominulo z davu se ozvalo:
„Tuurkia go!!“ Všechno rázem utichlo a všichni se podívali na toho imbecila. Třetí hokáge tam stál na svojí opici, v ruce pivo a povzbuzoval Turky. Vzápětí byl však zlikvidován. (rozuměj = nemohl přežít při té palbě sklinek a plechovek z pivem nebo bez ,a pak někdo vymyslel tu historku a vše se hodilo na Orochimara. Všichni byli Šťastní a utkání pokračovalo dál). Další střela proměněná v gól přinesla další bujarou vlnu veselí a radosti. Když dávali opakovaný záznam, někdo v první řadě vykřikl:
„Jó! Gól!! Já tvrdil, že Češi vyhrají 3:0!!“ Byl to Sasori. Všichni se na něj podívali, jak na největšího tupouna pod sluncem.
„Sasori-dana to byl pouze opakovaný záznam.“ Vysvětloval mu trpělivě Deidara.
„Aha…“ Vypadlo s něj a raději se skrčil, kdyby ho dav chtěl upivovat, jak předtím Sarutobiho.

„Konec sázek!!“ vyhrkl nakonec Kakuzu, který měl desítky sázek na výhru Česka o které teď nikdo nepochyboval.

Veselí však nepokračovalo dlouho. Naše levá obrana ukázala svoji neschopnost a rázem jsme dostali svůj první gól.
„Baka!!! Jak můžou nechat pravou stranu hřiště nekrytou!!! Je jasné, že Petr Čech s tím nemohl nic nadělat!!“ Obhajovala Hamano Čecha. Itachi si toho všimnul a ušklíbnul se. Všichni se uklidňovali a věřili,že to Češi přeci jen ve zdraví vyhrají.

Uplynulo však jen pár minut a dostali jsme další gól.
„Nééééééééé!!!“
„Já myslím, že teď to Čech celkem slušně podělal.“ Řekl Itachi. Hamano se na něj obrátila.
„Můžeš urážet mě! Můžeš urážet mého senseie! Můžeš urážet mého bratra! Psa! Ale co nestrpím je urážet Petra Čecha!!!!“ A zuřivě se na něj vrhla. „Za vše může ta pitomá obrana!!!“ Dál hájila českého golmana a úspěšně škrtila Itachiho, který sebou zmítal. Bojovala proti antičechovi a vyvrhele nadupanýho pivem = rychlá smrt.

„Nééééééé!!!“ Věrní fanoušci ještě nedokázali vydýchat stav 2:2 a už Turci vedli 3:2. Jakmile byl odpískán konec zápasu všichni se svíjeli v křečích pláče a nadávek. Jediný kdo si mnul ruce byl Kakuzu. Hamano už neunesla ten pocit z prohry a nakonec s nadávkami na naši obranu se šli s Itachim do vinného sklepa opít.

Když se pozdě v noci vracela uličkami Konohy domů s flaškou vína v ruce a Itachim kolem krku, který se nedal odradit od toho, že ji doprovodí, vylezla z budovy Hokage, kterou právě obcházeli Tsunade. Jakmile uviděla svoji žačku na mol s Akatsuťákem, naštvala se a šla ty dva od sebe odtrhnout. Teď někdy Hamano přišla o ty dva zuby a Itachi padl do komatu, ale to ví přesně jen Tsunade, jak to bylo, protože Hamano si s toho moc nepamatovala.