Jak to bude dál? 01

…jsou si tak podobní…

Když konečně došli před akademii, vzpomněl si ještě jednou na ráno. Jak ho potkal, a jak se s nim domluvil, že se tu odpoledne sejdou. Měl z toho, co se právě chystal udělat, celkem nejistej pocit. Ale nemoh o tom déle přemejšlet. Už přichází…

„Nazdárek, Iruko sensei.“ Pozdravil Naruto. Byl jako vždycky veselej a plnej energie.

Když ho Iruka pozval ven, doufal, že půjdou na rámen, jako obvykle. Ale tentokrát Iruka nepřišel sám. Vedl s sebou dívku v Narutovo věku. Byla zrzavá, měla šedomodrý oči a šibalskej úsměv. Vypadala dost mile. Na sobě měla modrý sandály, černý tříčtvrťáky, hnědý tílko a šedivou mikinu. Naruto tu dívku neznal, a tak si jí chvíli zvědavě prohlížel. Potom se Iruky zeptal:

„Kdo to je?“ drze a neomaleně, jako vždycky…

Iruka se podíval na dívku, a pousmál se… „To je kunoichi Takeshi Yoshikazzu ze skryté mlžné. Chtěl jsem tě s ní seznámit.“

Dívka se dlouze podívala na Naruta, a pozdravila ho. Narutovi naskočila na tváři posměšná grimasa. Neodpověděl na pozdrav, a zeptal se jí:

„Ty seš ninja? To silně pochybuju.“

Takeshi nečekala takovouhle reakci. Ani Iruka ne. Naruto se začal hihňat. Iruka se divil, jak může být Naruto tak hrubej na dívku. To neví, že se může rozplakat? Nebo být prostě dlouho smutná? Než ale stačil něco říct, všiml si Takeshiho výrazu. Cukalo jí pravé obočí a měla sevřené pěsti. Přišla k Narutovi, a dala mu pěstí do tváře. Ten nečekal sílu protivnice, a tak se skácel na zem. Takeshi se otočila na podpatku a pyšně odkráčela. Iruka tam zůstal stát. Je to tak, jak si myslel… Jsou si podobní...

Naruto a Iruka spolu sedí v restauraci u Ichiraki na ramenu. Když do sebe Naruto nasouká třetí misku ramenu, otře si pusu.

„Ee, Iruko sensei?“ zeptal se, a začal jíst další porci. „Co to bylo za dívku, co si mi nedávno představil?“

„Myslíš tu, jak ti dala pěstí?“ popíchl ho Iruka s úsměvem na tváři. Naruto se zašklebil, a dotkl se rukou tváře. Ještě na ní měl modřinu.

„Yoshikazzu Takeshi.“ Začal Iruka… „Asi před půl rokem jí našli AMBU v bezvědomí v lese blízko Listové. Víme o ní akorád jméno, věk, a odkud přichází. Nic víc.“

„Ale jakto?“ zajímalo ho…

„Ztratila paměť. Tsunade-sama zná nějaký klan Yochikazzu ze skryté mlžné. Má vzácnou Kekkey Genkai(dědičná schopnost), zneviditelňování. Ale klan sám o sobě moc velký není. Zatím se o ní starám, než jí najdeme bydlení.“

Naruto se už dál nevyptával. Bylo mu divně. Cítil lítost nad tím, co jí řekl. Nedokázal pochopit její situaci. Byla úplně sama. Kromě jména si nic nepamatuje. A ani nemá kde bydlet. Nemá nic… Rozhodl se, že svojí chybu napraví. Vysrkl zbytek omáčky a rozloučil se s Irukou. Šel jí najít, omluvit se a zeptat na pár otázek.