Typ

Znovu se rozestoupili tak aby ho obklíčili, ruce předpažené se špičkou ostří katany namířeny na Naruta.
„Sice už nemam sílu ani čakru, ale tady neumřu! Tohle… tohle je moje cesta ninji!“ nastavil katanu podél svého krku a obličeje. Její čepel se zaleskla díky z jednoho posledních paprsků slunce.

Spomienka alebo sen?

"Katon: Housenka no jutsu!" vykríkla som a na Kakiho začali letieť ohnivé guľe. Len tak- tak sa im vyhol.
Zastal a pozrel na mňa zvláštnym pohľadom. Potom zobral knihu a odložil si ju do vrecka.
"Wááááááu! Kakashi-sensei odložil knihu!" kričal Naruto.
"Magen: Jigoku kouka no jutsu!" Zložila som ďalšie päčate.
Kakashiho začali obklopovať plamene, ale mal niečo, čím ma dokázal zotreť.
"Sharingan!" počula som Kakiho.
"Čo to je?" šeptla som potichu.

Musíme ju zachrániť!“ trval na svojom Keita.
„Ale mňa Tsunade s vami nepustí!“ sťažoval sa Daisuke. Aj on chcel ísť. Svoju schopnosť ovládol a aj s tréningom dosť pokročil.
„Nemyslím si, že by sme sa mali unáhliť ako naposledy,“ vyjadrila sa k tomu Tsunade, čo znamenalo, že nepustí ani jedného z nich, „A nepovedala som vám predsa, že vás tam už nepustím?“
„Povedali ste, že keby mal Daisuke schopnosti, tak by ste nás pustili,“ pomaly jej Keita dával najavo, že oni majú pravdu a ona nie.
„A Daisuke má schopnosti,“ dodal Šunka.

Šestnáctý srpen byl druhý největší Konožský svátek, hned po Velkém osvobození osmého května. Toho dne měl Uchiha Fugaku, velký vůdce Skryté Listové, narozeniny. A Haruno Sakura, růžovovlasá studentka posledního ročníku akademie, opravdu netušila, proč to všechny tak bere?

Snow White & the Huntsman - We Built a Home

Odešel jsi Itachi... bratře ...

Pohled v levo osamocený,
V opuštěných ulicích,
Cítil jsem smutek
když vím že jsi utek.

Když mě bratr můj opustil
Nechal mě hnít chtěl abych mu odpustil.
Chceš-li zemřít v té hrozné neřesti,
Ve svém smutku a bolesti.

Ale pořád jsem stál,
ač na pokraji a smrti se bál.
Po hrozné zkušenosti,
a bez vědomostí.

Smrti mého klanu,
spálili jste jako slámu.
Vyrostl jsem ted jsem starší,
moje úmysli jsou nyní kratší.

S jedním přání v mysli jasně,
spatříte mě znovu krásně.

Naruto, Hinata a všichni hosté, kteří byli ještě před chvílí vystrašeni se vrátili na místo, kde dřív byla veselá zábava. Našli tam však jen uplakanou a zdrcenou Hanabi a nikde nebylo vidět Sasukeho. Naruto a Hinata se k Hanabi rozeběhli a Hinata ji objala. Hanabi se jen dívala před sebe… tam, kde ještě před chvílí stál její manžel.

Údolie Konca:
Voda okolo Naruta sa začala hmýriť a chakra vytvárala vzdušný vír, čím vodu úplne odsúvala. Narutovi sa začervenali oči a celé telo mu začalo pokrývať Kyuubiho chakra. Okamžite sa mu vytvorili tri chvosty. Gaara ho sledoval z brehu, no v jeho očiach sa zračil hnev a únava.

Okolo polnoci zobudil Naruta hluk na okennej rímse hosťovskej izby. Hinata bola naňho ešte stále naštvaná za ten súboj so Sasukem, takže ho vykázala zo spálne. Jedna noc sa dá prežiť, dve sú otrava, ale tú tretiu už bude spať vo vlastnej posteli s Hinatou po boku.
Hluk na parapete sa ozval znova. Niečo slabo zaťukalo na sklo.

„Mrzí ma to.“ Povedal chlap s červenými vlasmi a čiernymi linkami okolo tyrkysových očí. Hana na neho zízala s otvorenou hubou a iskričkami v očiach, pretože vypadal fakt super. Zo snívania ju vyrušila Konan.
„Ahoj Gaara to ty si ju zvalcoval?“ Opýtala sa ho Konan.
„Ahoj Konan. Deidara...“ Pozdravil ich Gaara. S Dedem sa udobrili po ich „malom“ incidente pred pár rokmi.
„Ahoj Gaara. Neútoč nám na nových členoch.“ Pousmial sa Dede.
„Nových členov?“ Zarazil sa Gaara, ale aj tak si zanechal svoju perfektne kamennú tvár.

Uvažovala jsem, nemůžu odejít to je jasné, nemůžu tady přece nechat tátu a mámou, Michika a Sarui-sensei. Uvažovala jsem a z kapsy od zašpiněné vesty jsem vylovila dopis od táty. Jenom bleskově jsem ho prolítla očima v věděla jsem, že nemůžu odejít, ne s ním, s Toshihirou…
Podívala jsem se zpět na něj, zpět na dům, na jehož střeše to skoro všechno začalo a věděla jsem co musím udělat. Musím se vrátit a třeba tam i umřít, jenom, když zůstanu s nimi……
.....

Kde je Kaki?

"No jasné že viem kde je! Ja to tu poznám ako svoje ponožky!" zasmial sa a schytil ma za ruku. Pred obchodom mi pomohol zobrať zopár tašiek a vliekol ma cez celú Konohu.
Keď sme dorazili pred byt, Naruto mi ponúkol, že mi poukazuje Konohu. Súhlasila som, pripadal mi sympatický. Pošahaný, ale sympatický.

Naruto se otočil za hlesem, který na něj zavolal a byl velice překvapen, koho vidí. Sice si sem do světa mrtvých přišel pro Mizuki, ale rozhodně mu to nemohlo zabránit vzít s sebou domů i někoho další. V tu chvíli, kdy uviděl duši, člověka, která na něj volá, si byl jist, že nejenom on bude mít radost.
„Čtvrtý,“ řekl Naruto.
Neměl potřebu svého otce nazývat otcem, alespoň zatím ne. Stále mu nemohl kompletně odpustit, co mu udělal, ale kdyby měl příležitost, tak by mu nejspíše odpustil.

Lebo horbou svalov, tými mozoľmi tela, neoplývam? Lebo dlhými vlasmi na dievča sa podobám?
Vydedenca zo mňa spravil ten dav ľudí s očami nenávisti, s päsťami, ktoré by len bili, s nohami stále kopajúcimi do tela môjho chudorľavého...

„Nemáš obavy?“ opýtal sa zadýchane Kisame.
„Z čoho?“
„No vieš, otcovstvo je vraj veľmi ťažké.“
Kisame o hovoril tak, akoby si to otcovstvo fakt prežil.
Itachi sa usmial. „Na toho drobca sa hrozne teším.“
„Ale je to ťažké.“ zopakoval.
„Kisame, ty máš nejako veľa skúseností.“ podpichol ho.
„Netrep. Radšej pridajme do kroku.“
„Ideme dosť rýchlo, Kisame. Si zadýchaný a červený ako paprika.“ zasmial sa znova.
Kisame zastavil a chytil sa za kolená. Vyzeral unavene. Vlastne bol unavený.

Lúč slnka pomedzi záclony dopadol na moje líce. Vstala som. Je pondelok. Dnes máme skúšky. Konečne sa zo mňa stane ninja. Kage Bushin no Jutsu viem dokonale. Žiadna baba sa mi nevyrovná. A potom sa možno dostanem do týmu spolu so Sasukem. Obliekla som sa, dala si ľahké raňajky, rozlúčila sa s mamou a vyšla som z domu. Ponáhľala som sa do Akadémie, chcela som byť medzi prvými v triede.

Příběhy, které zde budou popisovány, se odehrávají po skončení Čtvrté Velké války. Hrdinové jsou o dva roky starší, tudíž jim je okolo 18 let. Válka skončila ve prospěch Spojeneckých sil, Akatsuki se stáhlo do ústraní. Na světě panuje opět mír a všichni jsou spokojení.

Naruto se probudil do brzkého slunečného rána. Právě odbila půl šestá. Ulice byly po nočním dešti mokré, pofukoval svěží vánek a venku si prozpěvovali ptáci.