Lásku smrt nepřekoná 06
Znovu se rozestoupili tak aby ho obklíčili, ruce předpažené se špičkou ostří katany namířeny na Naruta.
„Sice už nemam sílu ani čakru, ale tady neumřu! Tohle… tohle je moje cesta ninji!“ nastavil katanu podél svého krku a obličeje. Její čepel se zaleskla díky z jednoho posledních paprsků slunce.
„Konečně Naruto jak ho znám,“ promluvil ženský sebevědomí hlas. Hned na to, se zahalena Hinata ukázala na stromě, ze kterého vše sledovala a házela kunaje. Odrazila se od větve stromu a saltem se dostala za Narutova záda. Stáli tak zády k sobě, ale čelem k nepříteli.
„Kdo- kdo seš?“ natočil k ní hlavu vysílenej Naruto. Hinata neodpověděla. Jen se pod šátkem usmála, a jako blesk s vlastní katanou vyrazila proti dvoum členům z ANBU.
„Hele, už jsou zpátky.“ Šťouchl jeden z ninjů u hlavní brány do druhýho spícího u.
„Hmm.“ Zamumlal ospale.
„A nejdou s prázdnou. Mají tři členy ANBU. Proč je sem ale vedou?“ mluvil pořád první ninja.
Celá parta prošla hlavní bránou. Byli celý promoklý, a byla na nich znát únava. Než se ale dostanou domů, chvilku to ještě potrvá.
„Odneste ty dva do laborky, já s ostatníma jdeme za Tsunade, musíme ji o všem informovat. Potom běžte domů a pořádně se vyspěte. Nepochybuju, že budeme brzy posláni na další misi. Pokud by jsem vás potřebovali někoho pro vás pošleme“
„Okej“ kývl Kiba.
Shikamaru s ANBU členkou v náručí zamířil společně se svými přáteli do Kage kanceláře. Shino jeho brouci, Kiba a Akamaru se vydali na opačnou stranu s NABU do laborky.
Zastavili se před vysokou modrou budovou. V nejvyšším patře je čeká určitě peklo. Tohle se ještě nikdy nestalo.
„Am to bude zase otrava“ povzdech si Shikamaru a začal stoupat do schodů.
„Tentokrát s tebou souhlasim.“ Ozvala se za ním TenTen.
„Jo, Tsunade bude naštvaná.“ Přitakal tlustoobočnatec.
„Naštvaná? To je slabý slovo. Věř mi, s Ino jsme viděli její naštvanost, ale to co uvidíme bude Kage zuřivost“ zaúpěla Sakura s Inou naráz.
„Jo. Je po nás.“
„Neji, jdi první.“ Poručil Shikamaru.
„Cože? Proč já?“
„Protože já mam plný ruce“
„Klidně tu ANBUtku vemu“ nabídl se pohotově. Shikamaru po něm střelil pohledem „Ne? No tak fajn. Tak já du.“ Pomalu zaklepal.
„Dále“ ozvalo se skrz zavřené dveře.
Skupina pomalu vešla do kanceláře. Ino šla jako poslední a zavřela dveře.
„Jsme zpátky z mise Tsunade-sama.“ Promluvila pro jistotu růžovláska. Přece jen měla k bábi nejblíž.
Tsunade odtrhla s úsměvem na tváři zrak od stolu, zaházený všemi možnými papíry. Úsměv ji okamžitě zamrzl na rtech, hned jak uviděla ANBU v Skikamarově náručí.
„Co se stalo? Doufám už kvůli vám, že je živý.“ Všichni znehybněli, jen očima přejížděli po druzích.
„Ehm, nastali komplikace…“ snažila se ujmout slova Sakura, ale Shikamaru ji nenechal.
„Jedna část mise je splněna. ANBU členi jsou odstraněni, ale druhá nejspíš nebude možná.“
„Proč ne?“ Tsunade se začali muchlat papíry v rukou.
„Vezmu to od začátku. Všechno bylo v pořádku většinu cesty, dokud Akamaru a Shinovi brouci nenarazili na zvláštní známý pach. Od té doby už se to trošku zvrtlo. Následovali jsme ten pach na jedno místo na kterém jsem našli kus látky patřící Hinatě.“ Tsunade se rozšířili zorničky překvapením.
„Hinatě?“
„Ano, ale nemohli jsme ji sledovat dál, jelikož nám to znemožnil déšť. Dostali jsme se ale na místo kde se měli ukrývat ANBU. Už před ním však Neji zjistil, že tam necítí žádnou čakru. A my se dozvěděli proč…“
„Když jsme dorazili na místo, všichni ANBU členi už byli mrtví.“ Skočila mu do toho Sakura.
„A nezahrabaní.“ Doplnila ji Ino.
Tsunade si je všechny chvíli prohlížela. „To není možné, jakmile ANBU člen zemře, jeho povinností je ukrýt své tělo. Nikdo ho nesmí najít kvůli informacím, které může stále do pár hodin získat z jeho hlavy.“
„Ano, a to nás překvapilo, mají stihnout vypařit se, BUM.“ Blondýnka se ušklíbla.
„Ale žádné bum zřejmě nestihli udělat, nebo zahrabat se pod zem.“ Uvažovala TenTen.
„Co tím myslíš?“ vyzvala ji Tsunade.
„No, pokud byli zabiti velmi rychle, nestihli techniku dokončit.“
„To je možné, ale nic o tom nevíme, Kiba a Shino už odnesly další dvě těla do laborky, přinesli jsme jich pro jistotu víc. Třeba se nám podaří něco zjistit. Já ji tam také odnesu.“
„Ji? Podíval ses ji pod masku?“ zvýšila hlas princezna.
„Cože? Ne! Poznal jsem to podle tetování.“ Hájil se Shikamaru.
„To máš štěstí. Dobrá odnes ji do laborky, řekni jim ať na ni pracují naposled.“
„Dobře.“
„Vy ostatní jděte domů a vyspěte se. Shikamaru ty udělej potom to samé. Dám vám volno i zítra ale večer přídete a já vám dám novou misi. Pokud by se objevilo něco zvláštního z laborky a byla by to potřeba vyšetřit, nejspíš pošlu vás, pokud to bude nutné, pokud ale ne, půjdete na důležitější mise, které tu čekají. Přiřadím k vám ještě Choujiho a Saie. Je tu strašně důležitých misí, přesně pro vás, proto půjdete rozdělení na tři týmy. Více vám ale řeknu až zítra. Teď jděte, potřebuju aby jste zítra byli zase plní energie.“
„Hai.“ Všichni opustila dusnou kancelář.
„Já jdu ještě na rámen, jdete někdo se mnou?“ zeptala se Sakura na náměstí.
„Já bych si docela dala. Nějak mi vyhádlo.“ Ozvala se brunetka.
„Já docela taky.“ Přihlásil se tlustoobčnatec.
„Tak já jdu s váma. Du taky.“ Ozvali se Neji s Inou najednou.
„Já du do laborky, a potom domů. Nemam vůbec na nic chuť, jenom na postel.“
„No tak čau.“ Řekli ostatní a pelášili ke stánku s ramenem.
„Chjo, proč já se kámošim s takovýma idiotama?“ Rázně vyrazil do laborky. Už se chtěl tý zátěže zbavit. Nebyla sice těžká, ale po dlouhý cestě si už jeho chtěli ruce taky odpočinout.
„Chouji?“ zavolala na nejlepšího kamaráda. „ co tady děláš?“
„Stojím tu, a čekám, kdy sem konečně dotáhneš tohle.“ Naznačil na ANBUtku a rychle strčil do pus další hrst nejoblíbenějších brambůrků.
„A proč tu čekáš?“ konečně k němu došel, ale nezastavil se, šel do druhé největší budovy v Listový. Chouji ho následoval.
„Potkal sem tu Kibu a Shina, řekli mi, že ho sem za chvíli taky dovlečeš, tak sme tu počkal. Myslel sem si že by sme si mohli zajít na barbekjů.“
„Já nevim, chtěl jsem jít potom hned domů, ale fajn. Aspoň něco sním, pokud se k tomu jídlu taky dostanu.“
„Musíš bejt rychlej.“ Poradil mu Chouji.
Shikamaru se uchechtl „ I kdybych na to jídlo použil Kage Nui (stínovou techniku) tak to jídlo dostaneš ty.
„Kam s nim?“ zeptal se dvou doktorů postávajících u rozpisu práce.
„Dejte ho na to lehátko a běžte.“ Jeden z nich ukázal na jedno z lehátek a dál se věnoval rozpisu.
„Tsunade vám vzkazuje, že do Ní se máte pustit až naposled! Jinak máte padáka.“ Křikl na doktory ještě přes rameno, když spolu s Choujim měli namířeno na jídlo.
Omlouvám se, nestíhám. Ani nemám vůbec nápady, co dál psát. Asi nemám správnou můzu, takže nevím, kdy dám další kapitolu. Bude mi trvat než jí napíšu...
Prosím, pokud si přečtete kapitolu, dejte vědět do komentářů, ať vím, kolik lidí povídku čte díky a ať se líbí
děkuju za komentáře Ujišťuji vás, že v následující kapiotole bude jen Hinata a Naruto
Děkuju moc všem, co čtou a komentují moje povídky "Lásku smrt nepřekoná" a "Odsouzená". To Vy, mi dáváte sílu psát.
Zase hezký další díl, ale já chci Naruta a Hiantu!
Ach ten sentiment...
krásná povídka a souhlasím s předchozím komentářem
Yo!
máš dobrou fantasii, i když možná by ses mohla zaměřit na Naruta s Hinatou aspoň jeden díl protože tam se ti to moc nehýbe ale jinak krásná povídka!
Neboj se další kapitola bude přesně na to to vím, jen mi zbývá jí napsat ale pokusim se o to, co nejdřív
děkuju za komentáře
Děkuju moc všem, co čtou a komentují moje povídky "Lásku smrt nepřekoná" a "Odsouzená". To Vy, mi dáváte sílu psát.
Líbí, to jednoznačně! Fakt mám tuhle sérii ráda
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Ja sa hlásim, ja čítam.
Kapitola bola fajn, taká oddychová, ale v pohode. Prajem teda veľa štastia pri písaní ďalších dielov.