Žánr
Sakura se probudila a zjistila, že ji Naruto drží za ruku. Zaúpěla a zvedla se. „Kde to jsem?“
„Jé, to je skvělé! Ty už ses probrala!“ zašklebil se blonďák. Růžovlasá ho však nevnímala, místo toho sledovala černovlasou dívku stojící za ním.
Akatsuki měli po několika dalších dnech tréninku svého Vůdce už skutečně plné zuby. Přes den z nich málem sedřel kůži a u večeře s nimi probíral, co by se dalo zlepšit. Postupně si vyzkoušeli boj s ostatními. S Konan to nevypadalo dobře, zatím každý svůj zápas prohrála. Dalo by se ale říci, že se zvyšovalo její odhodlání nebýt pokořena muži. Brzy si z ní totiž začali dělat legraci, že je jenom obyčejná žena. Nedalo se ovšem popřít, že byla skutečně nejslabší ze všech.
AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 30
Namáhavě oddechovala a snažila se pohnout. Druhou rukou opatrně vytáhla shuriken z pravého ramene. Rána není hluboká, ale pálí jako čert. Co to říkal? „Je tu daleko lepší kořist. Ještě se setkáme.“ Lianna se rozhodla, že teď si na chvíli odpočine a pak zjistí, jak jsou na tom ti tři.
„Pokusil se ji zabít, říkáš? Čekal jsem to. To děvče je jako nedobytná pevnost.“
Kabuto nechápal, jak se v tak vážné situaci může vůbec Orochimaru smát. „Ale co když z ní nedostaneme žádné informace?“ namítal.
„Je to válka nervů. A ona umí hrát tuhle hru velmi přesvědčivě. Budeme k ní milejší a uvidíme.“
„Nějak jste se změnil, Orochimaru-sama. Už vás poslední dobou vůbec nepoznávám.“
Dlouhovlasý muž se ušklíbl. „Raději hlídej Sasukeho, ať neprovede nějakou hloupost.“
Vír a květ třešně 07
Manabu a Naruto.
Naruto skočil dolů a postavil se naproti Manabu.
„Tak můžete začít,“ řekl rozhodčí a ustoupil stranou.
Naruto se okamžitě rozběhl i Manabu se také vydal naproti.
Vytáhli kunai a srazili se a odskočili od sebe.
„Kage Bunshin no Jutsu,“ vykřikli současně a začala bitva klonu. Kloni pomalu mizeli a Naruto ho minul kousek pomocí Rasenganu a vytvořil další kráter v zemi. Dalšího klona dostal pomocí výbušného lístku.
Po chvíli zůstali jen Naruto a Manabu.
Byla zcela normální letní sobota odpoledne. Slunce venku hřálo a Pein si seděl v kanceláři a dělal takové ty leaderské práce – kontrolování chodu organizace, vymýšlení nových strategií na lov Bijuu a jejich Jinchuuriki a tak dále. Jeho poklidné sezení však narušilo silné třísknutí dveří a osoba v černém oblečení, na hlavě s oranžovou maskou, zuřivě mávající nějakým letákem.
[font=Bookman Old Style]---První díl: Rande---
Vypravěč: Přelidněná ulice, malý stánek, opravdu to nejvhodnější místo na první rande. Přímo před Ichiraku ramen stojí mladičká brunetka a nervózně si hraje s prsty. Nakonec ho uvidí. V dálce se přes dav tlačí. Nejhlučnější tvor v konoze, hyperaktivní ninja a největší milovník miso ramen pod sluncem - Naruto Uzumaki, datebayo. Konečně dojde přes tlupu lidí na ulici a dorazí k dívce rudé jako jahoda.
Oni opravdu existují, já se snad zblázním
Je tu dvojka, já nevím, ale zdá se mi to celé jakési pochybné, ale každému se přece líbí něco jiného, tak to posuďte sami (jo, a kritiku nepřijímám) 
„Ne, Naruto, říkám ti, že u mě v pokoji spát nebudeš.“
„Ale, Sakura-chan…“
*vrrrz uííí*
„Ááááá, Sakura-chan, slyšela jsi to? Duch. Už přichází!“ řval Naruto s jistotou v hlase a strachy rozšířenýma očima pevně stiskl dívčino nadloktí.
Tak opět jsem se nudil 
A když jsem šel vyprovodit kámošku a vzpomněl jsi na děj posledních událostí, tak mě napadlo tohle:) Snad se bude líbit.
Shizune se probudila časně ráno a ihned vyrazila do práce. Všechno bylo tak jak byla zvyklá, vzala papíry, zašla pro poštu, dala si kafe a všechny věci odnesla k Tsunade do kanceláře. Tsunade jako vždy pospávala na svém stole, obličejem k desce, přes vlasy jí nebylo do obličeje vidět, takže Shizune pohodila všechny papíry na stůl s co největším rámusem. Něco však bylo jinak.
Hatake Immary 08 ...
Gaiho chyba!!!
Ráno o šiestej sa všetci stretli pred bránou Konohy. Aspoň povodne mali... Kakashi tam nebol, to by predsa nebol on keby nemeškal. Sakusa s Narutom ho už poznali dobre, preto asi prídu o čosi neskôr. Aj Immary poznala jeho zlozvyk chodiť všade neskoro, no i tak prišla načas. Keďže tam nenašla ani Naruta, ani Sakuru, uchýlila sa na strom. Pohodlne sa na ňom usadila. Nohami trochu pohojdávala, čítala si knižku. Katanu mala zavesenú hneď vedľa, aby bola po ruke. Keby náhodou...
Sakura, která seděla v čele stolu naproti tomu, od kterého chtěla být co nejdál, naproti Oroxichtovi najednou nemohla pochopit, proč tak pitomně uspořádala zasedací pořádek.
Ori zas nemohl přijít na kloub tomu, proč si Sakči nevšim už dřív.
Želbohu, na Sakuru zrovna koukal i Sasu, načež se zaradoval, že mu přece říkala jak ho má ráda...
Orinek nám na nic nečekal a hned vyslal svůj předlouhý jazýček přes stůl směrem k Sakuře.
Ta se celkem dobrovolně nechala omotat a než bys řek háďátko, tak už dotyčném nežbysřekovi seděla na klíně.
Na cestu samoty, už nikdy nevkročím...
Vrátil som sa, teraz som tu, a opäť chystám odplatu!
Nebojte sa, oco, mama, noc je ešte veľmi mladá,
nájdem si hneď, teraz, lásku, nebojte sa! Iba krásku!
Pekné vlasy, modré očká, evenžer si trochu počká...
Obnovíme klan, a hlavu si chráň,
Uchihovci v akcií, ach, dobre sa mám!
Na Hokage pošlem psíčky a budem mať sladké sníčky.
Na Naruta, ľahká vec, toho zvládnem už aj hneď.
Nebudem sa učiť z knižky, pošlem naňho veveričky! (Nebudem sa učiť z knižky techniky)
Ja neviem, čím to je, že v blízkosti Konohy skáču ryby div nie po oblohu, ale sú mňamky chutné! Len to, že som sa namočil ja idiot nie je moc inteligentné! Tak akože, najprv sa vyzlečiem, než idem do vody, nie? Ale ja nie...to robí ten hlad. Už som videl všetky možné geometrické útvary pred očami.
[b]Dala som si predsavzatie, že ak nenapíšem dobrý bojový diel, tak sa zastrelím
Po Staru, po domácky sa odbachnem a bodka. Len nie žiadne veľké broky, nechcem dopadnúť ako Kurt Cobain (Nirvana 4ever)
Eh, dám ich do poviedky
Hej, síce som to nesplnila, pretože je z toho tréning, ale i tak...nie je to na samovraždu...uf! a stretnúť Orochimara v pekle! No určite!
Žiadne kiksy Laterie...to som si hovorila, keď som začala písať...a hlavne kľud...pusti si niečo čo ti pomôže písať...niečo do nálady! Bojové!
Jen tak mimo mísu - podle mě se u téhle kapitolky bezva poslouchá písnička Koi no mega lover od Maximum the Hormone ( Najdete jí (snad) zde ). ^^
Pokusil se vstát, ale znovu sjel na zem.
"Pe… Pein?" vykoktala.
Zvedl k ní oči - nebyl v nich chlad a opovržení, na které u něj byla zvyklá…
Byl v nich výraz štvaného zvířete a údiv.
Nechápavě si ji prohlížel, ale pak se mu tváří mihlo poznání.
Promiňte,že mi to dlouho trvalo přidat další díl,ale potřeboval jsem si odpočinout,aby se mi vrátila inspirace.
12.kapitola-Boj z Kyuubisuky,aneb Gajovy strašidelné podoby
Když Tsunade a ostatní vstoupily dovnitř,tak byly v obrovské temné místnosti.Tsunade a ostatní chvíli pozorovali místnost ve které byly a spatřily před sebou trůn,ve kterém seděl muž,který měl na sobě černý plášť s kápí a za nim stálo pět postav,které měli na sobě černé pláště s červenými podobiznami lišky.
Křik.
‚Je to jenom sen‘
Křik
‚Fajn tak já teda vstanu‘
Rána jako z děla.
„Co co to?“ vykřikl a rychle se posadil na postel. Celý zpocený vykoukl z okna a hned na to vyskočil na nohy. Sebral svoje zbraně a po střechách si to mířil rovnou k páté.
Na Konohu nečekaně někdo zaútočil.
‚Doufám, že kamarádi jsou v pořádku‘ mihlo mu hlavou.
Míjel rozbourané domy.
‚Ach tady to vypadá. Tohle nezvládneme‘ pomyslel si.
"Mangekyou Sharingan..." zašeptal Sasuke a v uslzených očích se objevil tento vzácný druh jeho kekkei genkai.
Pak se otočil a odešel zpět za Orochimarem.
Cestou přemýšlel o dívce, kvůli které zabil člověka, který by byl jistě skvělým Hokáge...
Hinata seděla na rozkvetlé louce a trhala květiny.
Kdy se asi Naruto vrátí...? pomyslela si.
V tom ji přepadl podivný pocit, jako bodnutí nože přímo do srdce.
Naruto...?! Ne... měla pocit, jako by ho slyšela volat její jméno.
Znáte to… ten pocit, kdy vám je nanic. Víte, že jste udělali něco velice špatného. A nejde o žádnou prkotinu. Vždyť jste zabili člověka. A i když to nebylo za vašeho plného vědomí, svědomí vám to vůbec neulehčuje. A co hůř…. Co když vaší rukou zemřela jediná osoba, která se vetřela do vašeho srdce…. Osoba, kterou jste vroucně milovali….
To si tak jednou ležím v posteli, nabírám síly na brigádu a najednou mě tohle napadlo. Jak by to vypadalo kdyby... Ale to už uvidíte sami. 
Většina lidí mě asi nebude mít ráda, takže mě klidně upalte, přivažte k pranýři, já budu psát dál. 
Ale teď už k samotnému příběhu.
