Obecné
Ták... další má jednorázovka... trochu kratší než obvykle... snad se bude líbit 
Jména jsem (aspoň myslím xD) neuvedla, ale podle obrázku a vlastně i obsahu je jasné, o kom to je... ale představit si můžete koho chcete xDD
[font=Times New Roman]Oba toužili po něčem, co nemohli mít…
Oba chtěli být jiní… oba vyrůstali tak, jak si to nepřáli…
Oba poznali samotu a smutek…
Oba se narodili důležitými ale přesto byli tak nevýznamní…
On byl populární a ji sotva kdo znal…
On byl ten silný a ona nenáviděla boj…
Mám tu pro vás další díleček
Pomalu ho začínali dobíhat, když v tom Kakashi ucítil jeho silnou chakru Kyuubiho.
„Rychle, přidejte! Cítím, že se stane něco zlého,“ řekl Kakashi a přidal na tempu. Naruto stál před sídlem Akatsuki a koukal se na pomalu odvalující se kámen. Jeho tělo bylo obklopeno rudou chakrou.
„Ještě je to v suchu, neobjevují se ještě ocasy,“ oddechl si Shikamaru a setřel si pot z čela.
„Můžeš s tou technikou přestat Jadene. Teď je potřebuju v klidu.“ Řekl Kakashi.
„Dobře.“ Kývl Jaden a ničivá tornáda, která dorážela a padala na bílého ptáka na nebi zmizela.
„Už to přestalo?“ zamyslel se Deidara a podíval se na Sakira.
Tohle ještě není všechno, co umíš…takže co chystáte…? Zamračil se Sakirou a podíval se na trojici, co je pronásledovala.
„Mangekyou Sharingan!!“ zvolal Kakashi a upřeně se zadíval na letícího ptáka nad nimi.
Nebe kolem ptáka se zavlnilo a jakoby zatočilo do spirály.
Tak jsem dostala zase další nápad na novou povídku.Ovšem musím přiznat, že není nic moc.Moc se mi to nelíbí, ale už jsem dlouho nepsala a tak jsem to chtěla napravit.Bohužel se mi to asi nepodařilo :-D
Ach, kdybych mohl tak jednou, jednou jedinkrát pocítit. Na malou chvíli, chviličku, okamžíček. Na setinku sekundy pocítit, jaké to je. Copak to nikdy nepoznám? Doopravdy nepoznám nikdy ten pocit? Můžu si jenom myslet, že to tak je. Představovat si, že takové by to mohlo být. Ale já už nechci. Nechci!
heh no 10 část je tu!! tentokrát ode mě! No chci jen říct .... doufám, že to není nějaké popletené a beze smyslu (myslím děj) pokud ano tak mi to prosím napište do komentářů!! A pokud se vám nebude něco zdát nebo se vám to tam nelíbí, tak mi to také prosím napište!! Díky!
"Skvělé! Už to zvládáš dokonale a dokážeš vytvořit sto klonů!!"křikl nadšeně Naruto. Unaveně jsem se usmála a zhroutila jsem se na zem. Naruto ke mně ihned doběhl a ustaraně si mě prohlédl.
"Jsi v pořádku Z-"začal ale já jsem ho přerušila.
Uf, snažim se napsat nějakou jednorázovku, která by nebyla romantická. Myslím, že se mi stejně nepovede, ale alepsoň to zkusim. Hezký čtení!
Tsunade se zamyslela. Věděla, že příkazu, který právě vydala, bude jednou litovat. Už jen kvůli tomu, co se stalo Sasukemu, když byl mladý. Nemůže mít za zlý, že se chce mstít. Může tím sice zničit celou Konohu, ale přesto... Tsunade ho chápala. Pomalu se jí začaly vybavovat vzpomínky z dětství. Tehdy jí bylo teprve sedm let a ona se vracela domů...
Druhý den čekali Tai, Daisaku a Katara na mostě přes menší řeku, tekoucí Konohou.
Za chvíli se objevil i Jaden, na kterého čekali.
„Nazdar studenti!“ zazubil se na ně.
„Nazdar!!! Když jsem odcházel, tak si řikal, že mě hned doženeš a je to půl hodiny!!!“ zařval na Jadena vyčítavě Tai.
„Sorry sorry… mamka chtěla ještě s něčim pomoct….“ Pousmál se roztržitě Jaden a podrbal se za hlavou.
„Chmpf!!“ odfrkl si dotčeně Tai a zatvářil se uraženě.
„Takže začneme s dnešním programem, ne?“ řekl Jaden.
,,Miyo...není na tebe tak trochu starej?" Zeptám se Miyi nanovinku, kterou jsem se dozvěděla před pár dny. Miya se na mě otočí.
,,Ticho buď! Stejnak nic netuší." Okřikne mě nevrle. Jenom si povzdychnu.
,,Netuší? Vždyť s ním spíš pár dní v tomhle lesíku." Naznačím na fakt, že nespí u nás doma azatím se tulí k nějakýmu chlapovi, u kteého ani nevím, jak pořádně vypadá.
,,Nechovej se jako moje máma!" Křikne a začně házet neurvale kunaie do stromu.
Tak je tu 11 díl! No typuji, že příští díl bude poslední! Doufám, že se bude líbit!!
Rin a Konan se potichu plížili kolem ukrytu Akatsuki, když tu se tam najednou objevili členové Akatsuki v čele s Peinem. Konan a Rin se zarazili a strnule hleděli na Tobiho, Sasoriho, Deidaru a Itachiho, Kisameho a pěkně naštvaného Peina.
"Konan! Ty zrádkyně!"křikl Pein a zatal pěsti. Konan trochu znejistěla ale když si vzpoměla na pocit, že by mohla být volná a nemusela by dělat tak špinavou práci, vzepřala se Peinovi.
Ták... tuhle jednorázovku věnuji Flying_Nikass, autorce skvělé povídky Sabaku no Hinata a největší fanynce tohoto páru...
Jinak - vím, že tahle povídka není moc dobrá... psaná narychlo...ale napíšu ještě jednu... ve stylu strom xDD (však ty víš... 
)
[font=Times New Roman]Dlouhé tmavomodré vlasy vlály za drobnou postavičkou… už jen kousek…
„Už nesmíme… on to zjistí..“
„Nedovolím, aby ti ublížil, nemusíš se bát.“
„Ty ho neznáš… musíme se přestat stýkat…“
„Ale…“
„Cože?“ zaječel Naruto. „To máme ještě jít k Tsunade? Dyť to nestihnem!“
„Ty si strašnej…“ protočil Sasuke oči a odcházel k Tsunade. Naruto se rozeběhl za ním. Tsunade už je čekala. A s ní další osoby.
„Naruto, Sasuke. Konečně,“ přivítala je Tsunade.
„Pro další střepy s vámi pudou Kiba s Akamaru a Neji. Už jsem jim vše vysvětlila.“
Pro Naruta a Sasukeho nastal šok. Zmohli se jen na chabé přikývnutí.
Jako první se vzpamatoval Naruto: „Co? Ale to nejde, aby se teď k nám přidali!“
Tenhle díl napsala BarunQa! Je to její první povídka vůbec na téma Naruto tak prosím o trochu schovívavosti ale kritiku taky samo berem!!
PS: Budem se snažit nedělat ze sebe superhvězdy!! :)
,,Kakashi je asi naivní"..povzdechnu si. ,,Myslí si, že mě zadrží svými klony. Ehmmm .. Naruto je má podle mě stejnak lepší." A běžím za ním. Za nedlouho ho najdu udýchanýho za rohem. Prostě mi to nedalo. Musela jsme se smát. Kakashi na mě pohlédne takovím tím pohledem [co to jako děláš?]
„To, cos udělala je příšerné! Bojovala si na stranách Akatsuki proti Listové!“
„Ale Kankuro-sensei…“
„Žádné ale, Honestaryo! Je to neomluvitelné, uvrhla si na celou Písečnou hanbu… Budeš samozřejmě potrestána…“
„Hai…“ hlesla tiše Tarya a dívala se do země.
„Ale nejdřív…“ Kankuro se krapet ušklíbnul a vydal se k Tarye. Ta vytřeštila oči, ale než stačila něco udělat, loutkář ji chytil za bradu a přitáhl si jí k sobě, načež ji políbil.
„Itachi?“
„Namiko?“
„Mohl bys prosím tě semnou někam jít?“
[font=Times New Roman][i]„Takže…“ Tmavovlasý muž se uchechtl.
„Konečně…“ vydechl světlovlasý.
„Po tolika letech… upřímně, divím se, žes to ještě nevzdal… Ty vážně nevíš, kdy přestat, co?“ zasmál se Sasuke.
„To si piš,“ přikývl Naruto. Já se taky občas divím, že jsem ještě nepřestal… pomyslel si.
„Přivedu tě zpět!“ zakřičel.
Uchiha na okamžik sklonil hlavu, ale vzápětí ji opět hrdě vztyčil.
„Do Konohy se už nevrátím… nestojím o to, chápeš? Nebo jsi opravdu tak…“ nedořekl.
plněné přání - 7.díl .... ten to díl napsala Kieko!! =)
,,Květinářství Yamanaka....nikdy jsem si neuvědomila...jak je krásný."Zašeptám a rozhlížím se po mísnosti zaplněnou květinami.
,,Počky chvilku. Jen tohle dodělám." Odpověděla mi Ino, která aranžovala květinu. Jak typuji, musela se s tím hodně nadřít, protože je dokonalá a do rukou se vejde jen tak tak.
,,Jasně." Odpovím nazpátek a rozhlížím se po různých květinách. ,
Koichi se zamyšleně procházela po nevelkém pokoji. V hlavě se jí míhala spousta nápadů, ale ani jeden nebyl dost dobrý. Alespoň ne pro ni. Po chvíli marného přemýšlení se natáhla na postel. Zírala tupě do stropu a ve svém „poslání“ se utvrzovala větou: „Tatínek by si to jistě přál… Chtěl by, abych ho pomstila…“
Nakonec se zvedla, upravila si make-up, přehodila přes sebe plášť a vydala se pryč z ubytovny. Na hřbitov.
[i]„Mami…?“ Konan se na ni otočila s tázavým výrazem a mírně kývla hlavou.
„Karneol Ishi a Onyx Ishi.“ Ozvalo se z úst porotce a obě jmenované nastoupily. Karny zatínala pěsti, zatímco Onyx se na tváři držel kamenný výraz.
Tak tento díl jsem zase napsala já! No doufám, že vás to aspon trochu baví číst! =)
Když jsme s Narutem konečně přišli na cvičiště, každý už plně trénoval. Sakura učila Klarush ovládat chakru a poté s ní ničit přírodu stejně jako ona. No a Barush .... no u ní ani sama nevím. Vypadalo to jako by se s Kakashim pořád dohadovala ale když ji Kakashi asi po několika minutách zpražil pohledem uklidnila se a začala ho poslouchat. Usmála jsem se a podívala se na Naruta. Ten se stejně jako já díval na ostatní a měl co dělat aby nevybuchnul smíchy.
A je to tu ... 2.Série na scéně !!! Tak snad se vám první díl z ní bude líbit!
1.Trénink pomalu začíná
/Už to tak bude … jsem se strýčkem Jiraiyou na osobním tréninku. Před dnem a půl jsme vyrazili z mé rodné vesnice Konohy. Od teď budu makat ještě víc, než do teď…/ pousmála se Nano pro sebe. Tohle byl snad její poslední jediný úsměv. Alespoň prozatím…
5 díl je tu od Kieko!! =)
,,To je ta nejbrutálnější ženská...kterou svět poznal." Zašeptám si sama pro sebe. S vykulenýma očima sleduju růžovovlásku, jak mi názorně předvádí dokonalou ovladatelnost chakry.
,,Vidíš? Takhle se to dělá." Řekla nadšeně a otočila se na mě, čímž mě obdařila svým úsměvem (ze kterého mi šel mráz po zádech).
,,Aha." Zašeptám chápavě a koukám na rozmlácenou zeď a vykácený les.
