Romantika
No je to moje prvé FanFiction tak buďte prosím milosrdný 
P.S. Príbeh je na pokračovanie.
V celom lese sa ozýval iba zvuk šľapají zabárajúcich sa do snehu .Snehové vločky tíško padali k zemi a pokrývali šľapaje na zemi. Tým 7 sa do Konohy vracal mlčky. Naruto a Sasuke unavený neustálym hádaním napokon uznali, že bude lepšie aspoň na chvíľku sklapnúť, za čo im boli zvyšní dvaja prítomný veľmi vďačný a potichu preberali bojové stratégie. Kakashi si čítal svoju obľúbenú knižku a ako vždy nevnímal svet okolo seba.
Abych vám přiblížila atmosféru příběhu...
...Sasukemu, Sakuře a Ino je 25 let, Sasu konečně zabil svého bratra. Po něm oddělal i Orocháče a vrátil se do Konohy. Ino se Sakurou jsou zase kamarádky a Ino chodí se Sasukem. Sakura o tom ale ještě neví.
_______________________________________________________________
"Tak zase zítra, krásko."
Nikdo mě tu nechce!
"Správně..." zase jeho hlas. Teď už i když jsem vzhůru?
"...nikdo tě tu nechce..."
Slzy se mi řinou po tvářích.
"...nikdo tě nikde nechce..."
probíhám ulicemi Konohy.
"...ale u mě máš dveře otevřené..."
nohy mě neposlouchají.
"...pojď za mnou..."
Stojím před bránou...
Rozbíhám se.
"Héj, Neko! Kam to běžíš?" křikne na mě Kotetsu.
První člověk, kterého jsem tady poznala...
"Na trénink. To snad můžu, ne?"
"No... jasně..."
Ino sebou plácla na postel a já jí řekla, že mi sedí na noze…
19. kapitola: Štědrý den – první francl sázky…
Naobědvat se šli jen Chouji a Naruto, u kterých to už stejně bylo fuk, protože s prominutím žrali jako když se nechumelí (a to byla pořádná vánice…).
Tentokrát jeli všichni výtahem, jen Akamaru tomu nevěřil a dal si s tou divnou věcí závody…
18. kapitola: Štědrý den a deník… Lee…??
Hned, jak vyjeli nahoru a vstoupili do pokojů se Naruto začal ládovat vším, co bylo po ruce.
,,Kdybys toho nechal,‘‘ začal Sasuke a zavíral dveře, ,,možná by si tě všimla i jiná holka, než Hinata!‘‘
,,Ňo ťak mám hjaď!‘‘ odpověděl s plnou pusou Snickersky. ,,A najíst se přece není trestný!‘‘ dořekl, když vyhodil obal a polkl.
Pokoje už byly rozdělené normálně, takže byla pohoda. Jen Kibovi se zakázalo kecat, Choujimu se odebraly brambůrky a Naruta přemístili na prázdné oddělení…
17. kapitola: Štědrý den a sanitka… Já se bojim!
Pokráčko... trochu kratší...
__________________________________________________________________
Procházím se po Konoze. Je tu nuda, nikoho neznám a nikdo nechce znát mě. Jsem jenom ta "divná nová holka co málem oddělala Hyuugu" . To je neuvěřitelný, jak se drby rychle rozšiřujou. Zastavím se před květinářstvím.
"Květiny Yamanaka..." přečtu název.
Dostanu najednou supr nápad - koupim kytky a zajdu za Nejim do nemocnice. Snad tam nebude ta protivná růžovovlasá Sakura. Málem mě zabila, když uviděla, co jsem mu udělala...
Část třetí: TADY
Část čtvrtá: MATKA A SYN
„Mami?“ vydechl překvapeně Naruto. V týlu ho přepadl mrazivý pocit.
„Ne, to nemůže …“
Před očima se mu znovu vynořily jeho nejcennější vzpomínky.
„Já se vrátím,“ zaznělo mu v mysli. Mladá žena, stojící u lesa, se naposledy otočila. Usmála se na svého syna. Po tváři jí stékaly slzy.
Teď stála znovu přímo před ním.
Tak tady je sedmá kapitola.Já vím že to docela brzo ale myslím že někteří z vás ocení 
A jako obvykle doufám že se vám bude líbit!Tentokrát jsem se opravdu snažila ji udělat dlouhou! Takže hezké čtení!!
(PS:V této kapitole by neměly být žádné hrubky! A pokud nějaké najdete tak mi to napište do komentářů.Tot vše. 
)
Kapitola 7
Po večeři se všichni odebraly do svých pokojů jen Hinata se šla projít do blízkého lesa.
Šla asi hodinu a vůbec si nevšimla že je moc daleko od sídla. Pokračovala dál, na velkou mýtinu.
Tuhle FF jsem napsala dnes v jednu ráno, měla jsem takovou přemýšlecí náladu, a taky jsem chtěla vědět, jestli mi půjde taky jiný styl než mise (A hurá, nová mise na obzoru) nebo vtipnější povídky (Jak pozvat dívku na rande...)
No, výsledek posuďte sami. Komentáře, prosím.
[font=Times New Roman]Říká se, že každý člověk má na světě své místo. Každá vteřina, každý okamžik v našem životě má nějaký smysl, i smrt. Nikdo a nic na světě není zbytečné, nic se neděje náhodou. Všechno má svůj řád.
"Tak jsme tady. Tohle je nejlepší restaurace ve vesnici! Dattebayo!"
(Kam jinam moh Naruto nebohou Neko vzít, než do Ichiraku ramen...)
"Hmm... to je fakt zajímavý," podotknu jízlivě a vypadnu z té jeho "nejlepší restaurace".
Koneckonců, můj byt mi už ukázal, tak co...
Nečekám ale, že do někoho vrazím...
"Eh... omlouvám se..." řeknu dlouhovlasému hnědovlasému klukovi a vyloudím ten nejnevinnější úsměv,co dokážu. Odhaduju, že je tak o tři roky starší než já.
"Hmm..." se zájmem si mě prohlíží.
„Radši už jdi ať na tebe Hinata nečeká dlouho.“
„Jeah...tak se měj.“
Naruto přemýšlel o tom co mu Sakura řekla.. V tuhle chvíli nemyslel na nic jiného.
„Takže Sasuke se tady znovu ukázal,“říkal si pro sebe.
„Co si to povídal?“ otázala se ho sedmnáctiletá dívka.
„Co? Nic...nic.“
„Naruto, co to s tebou je?“
„Víš, Hinato, nechci tě něčím zatěžovat...raději bych si to nechal pro sebe.“
„Jistě.“
Naruto se obrátil k Hinatě a usmál se.
„No tak...co si dáš?“
(Pokračování ... Dovíme se něco o legendě Uchiha klanu )
"Nic dobrýho, nic dobrýho. To toho víme nemohla byste bejt trochu konkrétnější?" rozčiloval se Kiba, ale Naruto ho přerušil.
"Je tu ale ještě něco zvláštního, viděl jsem to jen na okamžik, ale jsem si jistý. Ona má sharingan"
Kurenai se opět jen mírně zamračila, Naruta už to dohánělo k šílenství. Proč sakra nemůže něco říct?
"Byla snad její matka Uchiha?" Naruto ani pořádně nestihl tu otázku doříct a už ho Kurenai přerušila tichým, ale rázným
"Ne!"
Je krásný den a Sakura trénuje jako každý den. Už jsou to 3 roky... Naruto se ještě z cesty s Jiraiyou nevrátil a o Sasukem také žádné zmínky. Už ale kvůli němu neprobrečí celé večery jako kdysi. Asi před rokem si uvědomila, že to nemá smysl, že to Sasukeho do vesnice nevrátí a že to bylo jeho rozhodnutí. To on jí ublížil, tak proč by teď kvůli němu měla trpět ?
Díl 7. - Dvojité rande
NÁMĚSTÍ KONOHY 16:00:
„Sakra,kde jsou?!Mají zpoždění!“ stěžovala si Sakura.
„Klídek,určitě se za chvíli objeví“
„To doufám,jinak je uškrtím!“
„Halóóó,holky.Tady!“ křičel na ně zdálky Naruto.
„No vidíš,už jsou tady,tak nepanikař!“
„Ahoj,holky.Promiňte nám to zpoždění,ale---„MÁTE 2 min. ZPOŽDĚNÍ!!!“ zuřila Sakura.
„Sakuro,prosím tě uklidni se.Oni toho litují!ŽE?“ uklidňovala jí Nanami.
„Věř mi,že toho teprve litovat budou!“ odsekla Sakura a nalepila se na Sasukeho.
Tak tady je první kapitolka mojí druhé FF na pokračování.
______________________________________________________________
Tak jsem tady. Konoha. S úsměvem projdu bránou a zamávám na dva mladíky.Ninjové ze zdejší vesnice, celkem pěkní... Nejprve se na mě usmějí, pak nasadí užaslý výraz. Samozřejmě. Takhle je to všude. Můj Midorigan uvádí lidi v úžas.
Stála jsem tam, zase na stejném místě. V té tmavé chodbě. Podivně povědomé a přesto neznámé. Slyšela jsem znovu jeho hlas. Jeho smích. Strašlivý smích, který mi naháněl hrůzu. Znovu jsem pocítila ten vztek. Vztek na něj, za to, že mě změnil. Že mě tak moc změnil, udělal ze mě někoho naprosto jiného. Vztek za to, že mi vzal šanci normálně a šťastně žít. Zabil mi rodiče i bratra. Vyvraždil celý můj klan. Já tenkrát byla miminko. Malé, bezbranné děcko, neschopné se jakkoliv bránit jeho zvůli. A on ze mě vytvořil tohle.
Část druhá - TADY
Část třetí - TA, KTERÁ SE VRÁTILA
Sakura se procházela po ulici. Míjela spoustu lidí. Ale hlavně, přemýšlela. Měla nepříjemný pocit, že se něco stane. Něco důležitého. Jenomže co by to tak mohlo být? Tenhle pocit ji poprvé zaplavil, když dneska ráno uslyšela Naruta křičet ze spaní. Něco začalo. Něco ohledně něho. Této domněnky se nemohla zbavit.
Díl 6. - Itachi Uchiha se vrací
Všude je tma.Všude je ticho.Všude je prázdno.Ocitáme se na místě,které právě bylo napadeno.Vesnice Konoha.Někteří se o tom dozvídají jako poslední a vůbec z toho nejsou nadšeni.
„Ne!To není možné!TO SE NEMOHLO STÁT!!!“ řve Shikamaru na celou vesnici.
„Shikamaru,to bude dobrý!“ utišuje ho Temari.Kankuro s Gaarou se snaží zjistit podrobnější informace a rozhlížejí se po okolí.Shikamaru se mezitím topí v slzách a Temari se snaží ho utěšovat.
No takže tady máte šestý díl mé povídky.Asi bych to sem nedala tak brzo ale holt jste někteří až příliš nedočkavý.
At se vám to líbí!
Kapitola 6
Hned na to ji následovala Sakura s Hinatou , Nejim a Kushinou.Kakashi, Naruto a TenTen tam ještě chvíly zaraženě stály ale nakonec se také vzpamatovaly a vydaly se za ostatníma.
Venku bylo menší cvičiště podobné tomu co má Hyuuga klan.Neji a Hinata se už nemohly dočkat až uvidí Yuu bojovat.
