Humor

-----------
Tak tady máte další výplod mojí choré mysli . VAROVÁNÍ – ŽIVOTU NEBEZPEČNÉ ČTENÍ!!!

[i]Chtěla jsem napsat jednoduchý závěr Naruta, ale místo rozuzlení se mi to znova zamotalo...

Narutovi se nějakým zázrakem podařilo přesvědčit Sasukeho, Orochimara a Kabuta, aby se odvrátili od temné strany síly. Jestli to bylo díky jeho úžasnému charismatu, schopnostem ukecat kohokoli k čemukoli, s pomocí Sexy no Jutsu anebo využitím Kyuubiho chakry plus drastického mučení, to není známo.

Tak čtěte, jak že to lidi v Narutovi slaví prázdniny (jenom btw: Nikdy, nikdy, ale vůbec nikdy nenechte Danieeru, aby řídila loď )

Gaara klepal prsty do volantu a nakvašeně čuměl přes sklo na silnici. Danieeru a Shirako vybíraly peníze a mile se při tom usmívaly. Když všichni nalezli do autobusu, zahodily svoje úsměvy za devatero hor a zabraly si sedadla za řidičem. Gaara nastartoval křachnu s názvem autobus a vyjel - směr Španělsko.

Ten bylo den 1.dubna.Den vtípků a zábavy.A jinak na tom nebyla i Konoha.Už od rána i lidé dělali různé vtípky ale byla to jen legrace.Například Kiba dal místo normálních psích granulí Akamarovi zelí.Akamaru se na to znechuceně díval ale pak se do toho teda nějak dal.To se pak dům Inuzuků otřásal v základech.Smíchy.

Tsunade se v jeden ten aprílový den rozhodla že na večer uspořádají ples.Program bude takový to:
1.Úvod
2.Tanec
3.Vtípky a zábava
4.Někdo na někoho něco prozradí
,,Shizune!“zahřímala Tsunade.

Moje první FF tady na Konoze...snad se bude líbit =)

Shirako s Danieeru se sborově podívaly po sobě, pak na vrcholek stěny. Nebyla vysoká, alespoň ne tak, aby se musely zamotávat do něčeho, čemu se říká - odborně - jištění. Dole pod stěnou byly žíněnky, do kterých musela být radost padat. Jenže chyba – oni koukaly jenom od země přímo nahoru. Až jejich pohledy sjely přes převis, kde byla stěna osázená kolíky jeden za tři metry čtvereční, smích jim z xichtíků pomalu ale jistě zmizel.

Omlouvám se, tentokrát je to malinko kratší než obvykle. Nějak mi nejdou nápady... Každopádně Sashenko, speciálně pro Tebe je tu Ibiki. :D

Temari a její bratříčky jsme opustili právě ve chvíli, kdy zahlédli podezřelou postavu v mlze...

Kankurou čučel doprostřed ulice a nemohl pochopit, co tam jeho bláznivá ségra vidí. Najednou se slunce vyhouplo z mraků a svými ostrými paprsky rozehnalo poslední cáry šedivé mlhy... Kankurou zůstal stát s otevřenou pusou...

Všichni známe tu tolikrát omílanou historku o tom, proč má vlastně Gaara ty temné kruhy pod očima. Všichni jsme už mockrát slyšeli, že za to může démon, který je v chudákovi Gaarovi zapečetěn. Všichni jsme, ale byli oklamáni! Takto Gaara k těm kruhum pod očima vůbec nepřišel...

Takže, když se Pán Prstenů trochu ujal, tak bych sem mohla dát i tuhle blbinku. Tak si můžetě počíst, co se stane, když hrdinům z Naruta dojdou prachy.

1. kapitola: Vsadit se

Už táhlo k půlnoci. Na noční stolek hned vedle postele téměř bílá ruka nějaké dívky položila svůj deník s nedopsaným zápisem za dnešek.

Tak tohle je můj první článek (ale první FF na Naruta rozhodně ne) na Konoze.cz, zkoušela jsem to psát aspoň trochu vtipně, takže snad se to bude někomu líbit.

Vypráví: Danieeru
Přeskočme prolog, času je málo
A tak vám rovnou řeknu, jak se to stalo:

Tak po malé tvůrčí krizi jsem stvořila následující...

Dvě krásné kunoichi se procházely po liduprázdném náměstí. V podvečerním slunci se jejich vlasy třpytily jako drahokamy. Ametyst a obsidián, pomyslel by si každý, kdo by je, byť jen z dálky zahlédl a fialové a černé odlesky by ho nejmíň týden pronásledovaly ve snech...
„Kde máš vůbec Asumu?“ zeptala se Anko. „Už dlouho jsem ho neviděla.“

Naruto zpozorněl, a po chvíli opravdu zaslechl tiché šramotění vycházející z koruny jednoho blízkého stromu. Sai byl pořád ještě trochu odlišný od ostatních, ale už se stihl naučit spolupráci a Naruto byl jedním z mála lidí, kterým věřil. Vyměnili si pohledy a pak svorně kývli.

Sai sáhl po svém štětci a rychlostí světla nakreslil svalnatou opici. Ta vzápětí ožila a namířila si to ke slídilovi schovanému ve větvích. Ozvaly se zvuky naznačující krátký boj, a pak jim onen slídil nedůstojně spadl ze stromu přímo na zadnici.

„Gaaro! Co tu děláš?“ divil se Naruto. „Taky tě rád vidím,“ ušklíbl se Gaara a podal Narutovi ruku. Naruto ji s úsměvem stiskl. „Tak povídej. Co přivádí velkého Kazekageho k nám? A vůbec jak dlouho už jsi ve vesnici?“

„Od včerejška.“ „A to jsi nemohl něco říct?“ rozčílila se pro změnu Sakura. „Měli jsme tu včera menší oslavu. Mohl jsi se přidat.“ „Dorazil jsem pozdě večer. Netušil jsem. A jaká oslava to byla?“

„Tak a teď začne pořádná nuda,“ stěžoval si polohlasně Naruto Kasumi, která ho sice nevnímala, zato se ho držela jako klíště, protože několik Narutových známých v ní našlo svůj ideál krásy, a někteří z nich se jí snažili přesvědčit, že je to osud a že musí být spolu.

Naruto se procházel ulicemi vesnice a měl neobyčejně dobrou náladu. Ještě pořád v něm totiž přetrvávala euforie z toho, že má rodinu. Opravdickou rodinu. Takže ani moc neprotestoval, když se mu jeho dámská část rodinky nakvartýrovala domů a začala tam dělat velkolepé přestavby. Naruto se jen děsil toho, až je uvidí.

Jak se porota dohádala kvůli plavkám a jak se kluci dohádali kvůli porotě. :-)

„Postřeh!“ Švih!
„Bacha!“ Žuch!
„Uhni, v**e, zavazíš!“ Třísk!
Basketbalové míče lítaly na všechny strany.

Miss a Missák v plném proudu aneb napětí mezi kašnou a radnicí...

Ino, Sakura, Tenten a Hinata pomalu stoupaly do třetího patra. Na radnici bylo neobvykle tíživé ticho. Ze stěn podél schodiště na děvčata shlížely přísné tváře Prvního, Druhého a Čtvrtého Hokage. Výraz ve tváři Sandaime Hokage vypadal všelijak jen ne přísně...

Čtvrté pokračování je tady! Co se semele tentokrát???

„Hoďte po mně někdo ještě pár hřebíků,“ volal Iruka, klátící se na nebezpečně vysokém žebříku. Vzápětí málem přišel o oko, když mu zmíněné hřebíky prosvištěly kolem hlavy.
„Hej, já to nemyslel doslova!“ zařval znovu do hloubky pod sebou, kde se Ebisu válel smíchy při představě Iruky s hřebíkem zapíchnutým v zadku.

Takže, som sa pokúsila vytvoriť niečo čo by sa dalo nazvať paródiou...no ale toto je taký suchý humor že až. Snaha bola ale fakt to nieje žiadna výhra. Ale aj tak by som nechcela postavy z Naruta stretnúť na horách . Ale varujem vás že až na pár momentov, ktoré sú aspoň trochu vtipné, je táto poviedka fakt o ničom. Na to že som ju písala dva týždne, mohla byť lepšia aj dlhšia ale čo už Dúfam že sa aspoň niekomu bude páčiť.

Miss Konoha – legenda o krásných kunoichi pokračuje

Zatímco se Neji rozhořčoval nad přefeminizovaným světem, konferenční sál se pomalu vyprázdnil. Jiraiya s Kakashim se vydali nakupovat plavky, Hokage, Ebisu a Iruka zdobili školní telocvičnu růžovým krepovým papírem, Gai sprintoval do nejbližšího elektra pro zásobu baterek a paměťových karet do foťáku. Ibiki byl pověřen vylepováním plakátů, ovšem to bylo pod jeho úroveň. Tak to hodil na krk Kotetsu a Izumovi a šel radši sestavit program pro volnou disciplínu.

Zde je další pokračování Hokageho odvážného projektu. Vyvíjí se víc než slibně. Neváhejte a čtěte! :)

Zatímco na náměstí vypukly bujaré oslavy, Sandaime a jeho nohsledi (čti chuunini a jounini) se odebrali na radnici. Do konferenčního sálu si nechali přinést sváču skládající se z nízkokalorických sušenek (doporučuje devět z deseti členů „Hnutí za dobrou svačinku“), 100% přírodního pomerančového džusu a jáhlového nákypu. Když se všichni usadili a začali konzumovat zmíněné lahůdky, ujal se Třetí slova.