MISS KONOHA 2008 - část 005

Miss a Missák v plném proudu aneb napětí mezi kašnou a radnicí...

Ino, Sakura, Tenten a Hinata pomalu stoupaly do třetího patra. Na radnici bylo neobvykle tíživé ticho. Ze stěn podél schodiště na děvčata shlížely přísné tváře Prvního, Druhého a Čtvrtého Hokage. Výraz ve tváři Sandaime Hokage vypadal všelijak jen ne přísně...
Do malých dušiček nebohých kunoichi se vkrádal strach. A pak najednou stály před těmi vysokými červenými dveřmi se znakem Listové vesnice uprostřed. Hinata se zachvěla a chystala se omdlít, jenže právě v té chvíli se ony děsivé dveře otevřely! Na jejich prahu stál Morino Ibiki a v ruce držel... časopis Cosmo Girl???###!!!
„Kurňa,“ řekl a mrsknul s ním do kouta.
„No a co,“ zamračil se, když kunoichi propukly v hlasitý řehot. „To mam jenom pro inspiračku, když su v tej porotě, no ni? A kde ste se tak dluho flakaly, sem to přečetl třikrat!“
Holky se za neustálého hihňání usadily ke stolu. Ibiki si je přísně změřil, pak přešel k oknu a ze šuplíku vylovil stoh papírů.
„Ticho! Urobime prezenčku!“ zařval, až z parapetu spadly květináče s fialkama, co si pěstovala Tsunade. „Jedna blondyna s culikem, jedna mala s divnymi očima, ružove haro plus široke čelo a eště jedna co ma taky divne vlasy.“
Vůbec si nevšímal Sakury šílené vzteky, která ječela: „Pusťte mě na něj! Já ho zabiju!“ a klidně začal rozdávat ty papíry.
„Tu je taky maly dotazniček, kery mi vyplnite, abych věděl s kym mam co do činěni. A žadne lhani, bo to ja poznam.“
Pak se usadil na jednom z uprázdněných parapetů a nepřítomně hleděl z okna. Ino si prohlídla dotazník. V záhlaví bylo napsáno MISS KONOHA – PŘYHLAŠKA a hned pod tím MENO, BIDLIŠTĚ, VJEK, MIRI, VAHA, VIŠKA, VELIKOST PLAVEK, VELYKOST BOTU, CO UMITE, STAV BANKOVNIHO KONTA.
Ino se přihlásila: „Věcná, sensei! Nám je dvanáct, my nemáme žádný bankovní konta.“
„Jasne,“ řekl Ibiki, aniž odtrhl oči od zajímavého výjevu za oknem. „Tak obsah vašeho prasatka.“

Aniž postřehl jak, ocitl se Naruto znova na zemi a přibyla mu druhá boule. Nejasně si vzpomínal, že ho někdo přetáhl po hlavě blokem. Když přestal vidět hvězdičky, zpozoroval Nejiho, jak stojí na kašně a zuří.
„Takhle teda ne, pánové! Missák je můj nápad, tohle je můj blok a moje tužka a jestli mi na to ještě někdo šáhne, tak mu zpřerážím hnáty, zapálím barák a budu se dívat, jak ty krvavý špachtle táhne ven!!!“
„Vy jste ale banda primitivů,“ ozval se Sasuke ze svojí větve.
„Ptal se tě někdo na tvůj názor?“ vyštěkl na něj Kiba. „Nikdo tě přece nenutí, abys tady byl s náma, tak zavři zobák a vypadni!“
Sasu teda ležérně seskočil dolů, narval ruce do kapes, ironicky se ušklíbnul, tak jak to umí jen on a dal si odchod. Neji pozoroval, jak se jeho hlavní rival vzdaluje a hlavou se mu honilo: „On se přece musí zúčastnit! Jinak ho nikdy neporazím a nedokážu, že jsem hezčí a chytřejší a vůbec ve všech směrech lepší než on!“
Proto se zhluboka nadechl a zavolal: „ Zbabělec Uchiha vyklidil pole? Pokud nemáš dost odvahy, aby ses utkal s námi, jak chceš porazit svého bratra?!“
Neji věděl, že zvítězil ještě dřív, než se Sasuke ohlédl přes rameno a s pohledem plným nenávisti procedil mezi zuby: „Zapiš mě.“
Hned vzápětí Naruto vyskočil na kašnu a začal vřískat: „Tak fajn! Taky mě zapište, já vám ještě ukážu, kdo je tady nejlepší! Já totiž budu Hokage, dattebayo!!!“
„Pche, v tom případě mám vítězství v kapse, jestli proti mně stojí takový padavky!“ neodpustil si Sasuke.
„Tos přehnal!“ vyjekl Naruto. „Kage Bunshin no Jutsu!“
Pak se všechno semlelo během pár vteřin. Když se nad bojištěm kolem kašny rozptýlil zvířený prach, naskytl se vskutku zajímavý pohled. Akamaru trhal Narutovi nohavici, dva Narutové byli připoutáni ke stromu vedle Shina, dalšího Naruta pevně tiskl k zemi Kiba, několik Narutů se válelo pod nohama spokojeného Rocka Lee a Naruto číslo deset se marně snažil uvolnit z Shikamarova stínu. Chouji seděl na kašně a otvíral si další sáček chipsů... Uprostřed toho všeho stál Sasuke a pohrával si s kunaiem.
„Tak kdo z vás je ten pravej? Přiznáš se dobrovolně, Naruto, nebo si mám procvičit házení na terč?“
„Okamžitě ten nůž schovej, Sasuke!“ vložil se do toho Neji. „Už je to vyřízený, Naruto bude diskvalifikovanej!“
„Proč já?!“ bránil se Naruto a snažil se setřást Akamaru z nohavice, když jeho klony zmizely. „To není fér, rvali jsme se přece všichni!“
„Ale tys to začal,“ odvětil Neji nekompromisně a zavřel blok.
Rock Lee odtrhl Akamaru z Narutových značně rozškubaných kalhot a řekl: „Nic si z toho nedělej. Svět se nezboří, dokud máš sílu mládí!“

Tsunade si pročítala přihlášky, nevěřícně kroutila hlavou nad pravopisnými chybami (v otázkách, ne v odpovědích) a přitom po očku sledovala Ibikiho, který poslušně sázel nové fialky do květináčů s obrázkem listu. Nakonec přihlášky položila na stůl a obrátila se na ostatní členy poroty.
„Takže to máme Sakuru, Hinatu, Tenten a hysterickou Ino. Opravte mě, jestli se mýlím, ale to jsou dohromady čtyři.“
„Vždycky jsi byla výborná v počtech,“ odfrkl Jiraiya.
Kakashiho oko se na chvíli vynořilo zpoza knížky s oranžovým obalem. „No, není trochu trapné, aby bylo porotců víc než soutěžících?“
Hokage sundal klobouk a podrbal se ve vlasech. Malý zájem o účast v jeho geniálním projektu ho očividně zdrtil. Chvíli přemýšlel a pak se vytasil s dalším ze svých vynikajících nápadů.
„A co takhle rozšířit soutěž za hranice Konohy? Prostě změníme název na Miss Shinobi, přetiskneme plakáty, Gai dá oznámení na internet a bude to!“

Příště – nové soutěžící jsou tady! A kluci sestavují porotu...