Humor
Na Akatsuki už čekali Hinata, Gaara, Sakura, Temari a Neji a speciálně na Itachiho si počkal Sasuke…..
9. kapitola: Po dobrým nebo po zlým
Orochimaru a Kabuto se tam vzadu smáli, o co se to vlastně snaží: Hinata a neji útočníky jednoduše zneškodnili Byakuganem, Gaara toho svého drtil v Písečné rakvi, Temari blázna odvála kamsi… svým vějířem, Sakura ho prošila Shurikeny a Itachiho naprosto zaskočilo, jak jeho ,,malej bratříček‘‘ umí používat Sharingan.
Byli to její stříbrní vlci, její rodina…
8. kapitola: Zabte je!
Ráno se na mýtině ozvalo cinkání, které všechny probudilo. Uprostřed mýtiny na malém volném místě stálo několik misek a vedle nich seděla Hedanna.
,,Snídaně!!!‘‘ zavolala. Všichni se k ní shlukli a mohli si vybrat, co chtěli. V jedné misce byly maliny a ostružiny, v další borůvky a jahody, pak tam byly dvě velké se zbytkem Choujiho čipsů a v několika menších mističkách byly sušené meruňky, švestky, fíky, rozinky, kokos a plátky banánů.
,,Tak fajn!!‘‘ uvítal to Lee nejhlasitěji a pak i všichni ostatní.
7. kapitola: Věštění
,,Hele, Hed, co jsi to tu odpoledne vlastně sbírala??‘‘ zeptala se Hinata, která si všimla, jak její nej kamarádka chodí po mýtině a trhá tam cosi do misky a pak to drtí kamenem…
,,ZMLKNI!!!‘‘ zaječeli na něj všichni kromě Hinaty a Hedanny, které to hodily za hlavu a začaly si povídat o misi.
6. kapitola: Kdo zahučí do trní???
Po chvíli, ve které se neúspěšně snažili vzbudit Tsunade se noví členové vydali na jejich první misi v nově založeném spolku.
Mapu dostal do ruky Lee a Ino ho svědomitě pozorovala, jak ten bezvadnej úžasnej krásnej ninja v bezvadným úžasným krásným oblečení (a hodinkách) bezvadně úžasně krásně zachází s tou mapou (kdyžtak to je jen popis jejích myšlenek…).
A je tady ples, dámy a pánové. Pravý „Konožský ples“. Dozvíme se kdo koho pozve, s kým kdo bude tančit a kdo , ehmehm , bude dělat jiné věci.
Naruto sa ráno zobudil, ponaťahoval sa a zazíval. zvalil sa naspäť
na posteľ a asi by znovu zaspal, keby mu pohľad nepadol na budík.
,,AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!" zreval a vyskočil z postele.
Bolo pol jedenastej, a Naruto mal byť už asi dve hodiny v škole.
Nahádzal na seba vyťahané oblečenie s naozaj zaujímavou
kombináciou farieb, schmatol ruksak, v ktorom mu hnil obed z minulého
mesiaca a vybehol na ulicu, kde po ceste prevalcoval asi 10 ľudí. V
škole nejakým spôsobom zhodil riaditeľa dolu schodami, takže ten
Mnóóó tohle je můj úplně první příběh, je to trochu (možná, asi víc), ale
za pokus to stojí. Prosím pište mi komenty jaký to je a jesi má vůbec cenu dávat sem pokráčko...
Bylo hezké slunné odpoledne a 18-ti letý Sasuke se jen tak poflakoval po Konoze. Protože nikoho neviděl začal nahlas přemýšlet.
"Co jsem do teď udělal?! Pche!!! NIC! Když Itachi dostal infarkt v horkých pramenech, má pomsta byla dávno ztracená."
Smutně se sesune na nejbližší lavičku a pokračuje v přemýšlení.
Lidé se pomalu odebíraly do svých domovů, ale vesnice dál byla vzhůru a šeptala „Bude válka“.
"Kakashi-sensei." vykřikl hlasitě Naruto a rychle si k němu klekl a zkontroloval puls. Oddechl si když zjistil že jeho tep je sice slabší, ale je pravidelný.
"Sakuro!"zavolal na ni Neji, který se stejně jako Gaara skláněj nad Narutem a zřejmě se jim také ulevilo. Sakura byla hned u nich. Ihned ke Kakashimu přiskočila a začala ho léčit. Asi za půl hodiny Sakura skončila z léčením a unaveně si sedla do trávy.
"Ach! Jsem uplně hotová!" postěžovala si trochu Sakura.
Tento díl je tak trochu celý o tom, jak si ninjové vyhrožují, a pak se tomu smějou jak magoři... Malinko jsem ho natáhla abych vám vynahradila tu dlouhou pauzu. 
Ještě mi dovolte vzkaz pro Sashenku - Ibiki stále chybí, ale neboj, pokusím se ho vecpat do dalšího dílu. :)
Konohagakure no Sato se utápěla ve večerním tichu. Slunce líně zapadalo a zívalo přitom víc než Shikamaru při sledování Telettubbies... (Brutální útok na jeho intelekt...)
Jednou jsem si vykračovala lesem, protože mě moje pekelně odporná stará a slintající babička poslala na nákup. Najednou mě něco srazilo na zem.
"Jakej ididot?"zavrčela jsem.
"Mám tě, Gaaro!!!"vykřikl někdo a skočil mi na záda, až jsem padla hubou do jehličí.
"Slez ze mě, ty skřete!!!"zakřičela jsem a praštila s tím debilem, co mi skočil na hrb o zem.
"Jé, promiň!"začal se omlouvat kluk, s ksichtem počmáraným fialovou barvou a něčím zamotaným na zádech.
"Ty nejsi Gaara! To ty vlasy!"
Tak tedy tohle je 2. část mé povídky 
Díl 2. - Nesouměrné city
Je kolem osmé hodiny ráno a rosa se ještě stále drží na listech rozkvetlé louky kousek od nemocnice.V této nemocnici je pouze jedno otevřené okno.Okno,kde leží Nanami.Najednou se na podlaze pod oknem začal vytvářet stín,který se zvětšoval a zvětšoval…
„Naruto“ zašeptal neznámý hlas. „Vstávej“ zašeptal ještě jednou.
Jelikož Naruto nemíval moc tvrdý spánek,tento hlas ho okamžitě probudil.
„Ha?Co se děje?Co se stalo— „Klid Naruto“ utěšil ho hlas.
Další ( už 3 ) pokračování Tábora! Snad se líbí!
Ráno na snídani byl Naruto ještě obalen prachovím peřím ( na ktré si Shikamaru pořád stěžoval, protože mělo statiský náboj a jakmile se k Narutovi přiblížil dostal ránu ),Ino už byla jen trochu nateklá, ale červené skvrny měla po celém těle ( 3 Hokage ji málem dal do izolace, protože si myslel, že má neštovice ) a Neji si vysloužil přezdívku ,,Kája" podle Karla Gota.
Když došla domů a usnula, zdálo se jí, co Naruto udělá zítra.
5. kapitola: Nepříjemné probuzení
Teprve svítalo, když na dveře Sakuřina pokoje někdo zabušil. Do pokoje vtrhl Naruto a řval:
,,Sakuro! Dělej vstávej musíme na misi! Všichni už čekají!‘‘
,,Co blbneš, Naruto??!‘‘
Kdyby Hedanna neměla dlouhé vlasy, které si neostříhala v ohonu a ovázané okolo pasu (zepředu vypadala stejně, jako Naruto), všichni by si mysleli, že je to obvyklá hádka Naru x Sasu…
4. kapitola: Další schůzka a první (smluvené) rande sázky
Jako na povel se našich šest asi devatenáctiletých teenagerů sešlo kolem druhé odpoledne tam, kde si svou sázku včera v noci ujednali.
,,Tak už jsi tady!‘‘ přivítal Gaara Shikamara, který přišel jako poslední.
Frederik seděl v místnosti před vchodem do arény, když se dovnitř dokulhala Erika. Seděl jako vždy úplně rovně bez známky pohodlí.
„ Tak jak to dopadlo“ zeptal se rychle Dan.
A Erika odpověděla „skoro prohra“ a vyčerpaně se svalila na zem.
Konohamaru se pomalu probudil a uslyšel kolem spoustu zvuků. „Hele už se probral,“ konstatovala TenTen a vrátila s k plánům pevnosti, které jim Kankuro právě ukazoval. „Paráda, nemůžeš ho něčím zaměstnat?“ ozval se Naruto. Kankuro se ďábelsky zašklebil. „To víš, že jo. Práce je tu tolik...“
O deset minut později se dali věci do pohybu. Naruto rezignoval na jakýkoliv odpor a s Kyuubi v patách si šel najít příhodné místo, kde ji oběsí. A Sasuke se šel zbavit Sakury, která za ním lezla jako kdyby byl mucholapka či co.
Tady je další díl Tábora! Tentokrát kratší, ale lepší než jednička!
Už byla noc, Ino dostala hlad a vůbec, už chtěla z těch hajzlíků vypadnout. Pomaličku odemkla dveře a šla do dívčí ložnice. Najednou ale uslyšela nějaký podivný zpěv a tak si radši pospíšila. Čím blíže byla k ložnicím, tím zpěv sílil. Už to nevydržela a vtrhla k holkám. Všechny seděli, stály, chodily, ale hlavně nespaly a každá si na uších držela polštář.
Bylo jeden z nejteplejších dnů, který Konoha kdy zažila. Ulice byly tak rozpálené, že ten kdo nemusel ven, raději zůstal doma. Jednou z rozpálených ulic, vedoucí k bráně, se šourala mladá blondýnka. Vedro nevnímala. Byla tak zamyšlená, že přehlédla Konohamarua a jeho bandu, jak si vaří vajíčka na betonu a Sakuru, která do ní ve spěchu málem vrazila. Dnes se místo tréninku měli jít koupat. Za normálních okolností by byla ráda, jenomže předevčírem ji Pátá přiřadila do týmu, kterému velí Kurenai jako náhradu za nezvěstného Shina.
