Nová Generace:5.část Druhá prohra

Lidé se pomalu odebíraly do svých domovů, ale vesnice dál byla vzhůru a šeptala „Bude válka“.

Dan se procházel ulicemi vesnice. Nemohl už snášet Frederikovy výlevy o tom jak jsou slabý a jak přinesli hanbu Sakale. Navíc to Erika spatně nesla a začala hystericky brečet. Dan si řekl dost a zavedl Eriku k Ino a on sám bloudil po Konoze a hledal zajímavá zákoutí procházel úzké uličky i slunné třídy. Jak se tak díval okolo všude viděl jen spěch a shon. Hlídky pobíhaly po ulici a hledaly lidi pro které měli instrukce. Slunce se sklánělo k zemi když se Dan dostal k cvičišti. Od začátku byl zvědaví na tohle místo, ale s Kibou se sem nějak nedostaly. Viděl nespočet technik a většina z nich se nijak neodlišovala od toho co viděl doma. Jen pár si vtiskl do paměti, protože je shledal velmi zajímavými. Pak zahlídl Kibu a chtěl se seznámit z jeho týmem a pak někam zajít na večeři.
„Čau Dane! Co tady děláš?“ zeptal se ho Kiba když přišel až k nim.
„Frederik už mě lezl na nervy a tak jsem se šel projít no a napadlo mě že budete tady.“ Odpověděl s úsměvem.
„Když už jsi tady tak ti představím svůj tým“
„No tak do toho“
„Takže tohle je Shino“
Dan, když si podávaly ruce, si ho pořádně prohlédl, s černými brýlemi a velkou do obličeje padající kapucí vypadal až záhadně. Dan o něm věděl že prováděl Frederika po Konoze.
„Tato půvabná dívka je Hinata“ představil červenající se dívku.
„Hmm docela hezká a je kolem ní takový zvláštní klid a přitom vypadá tak plaše.“
„Ahoj já jsem Dan“ Představil se při podávání ruky.
„Ráda tě poznávám. Kiba říkal že si supr“
„Co takle jít někam na večeři a lépe se poznat“ navrhl Dan.
„n-no j-já nevím. S-sama“ zablekotala Hinata
„Ne já myslel vy
všichni tři“ vysvětlil Dan, ale zčásti mu to bylo líto.
„Jo tak jdeme!“ zavelel Kiba

Frederik soptil. Nejen, že jeho společníci prohráli své souboje ( nebo remízovaly, ale to je to samé) , ale dovolily si odejít a jeho tady nechat. Někdo je musí naučit jak se mají chovat. „No když už jsem tady tak se projdu a možná taky vyhledám tu holku co porazila Eriku“ napadlo ho a tak dopil džus a vyšel ven ze svého pokoje. Venku slunce už skoro zapadlo a proto si mohl nechat kapuci dole. Procházel se městem a díval se na ruch způsobení včerejším prohlášením. Zrovna když zabočil z hlavní třídy do vedlejší uličky a procházel vedle vznosného uslyšel rozhovor co ho velice zaujal.
„Neji já tě varovala, že pokud se takle budeš chovat, tak s tebou skončím“ Vztekle ječela jakási dívka.
„ale, no tak Tenten, co dělám tak hrozného?“ zeptal se ublíženě Neji.
„Ty se ještě ptáš?“ Tentenin hlas stoupl do obdivuhodné výšky „Končím s tebou Hyuugo Neji“.
Dívka vyběhle na ulici těsně před Frederika a ten v ní poznal dívku co porazila Eriku.Na Frederikově tváři se objevil jeden z jeho vzácných úsměvů.
„Tenten kam si myslíš že jdeš, co beze mě asi tak budeš dělat“ zoufale na ni zavolal Neji a vyběhl za ní.
Tenten se zastavila a najednou vypadala strašně klidně. Frederikovy z ní naskočila husí kůže.
Tenten pomalu a ledově plivala slova na Nejiho „takže ty si myslíš, že jsem na tobě nějak závislá. Já ti ukážu že nejsem.“
Frederika pak úplně překvapila, aniž by odtrhla oči od Nejiho přišla k němu a vtiskla mu rychlý polibek. Neji se, ale zatvářil spíš znechuceně.
„Jo takle to je. No co ty si asi cena pro vítěze co? Jako nějaká děvka jdeš za tím, kdo dá víc co?“ Neji se vztekle otočil. Tenten se konečně otočila na Frederika a poznala koho to vlastně políbila.
„Neji to n….“ zbytek nestihla doříct protože Neji zašel za roh. Tenten se rozbrečela a zpoza vzlyků na něj zařvala„NESNÁŠÍM TĚ“. Pak se v slzách složila na zem před Frederika.
„ Paní nemám vás někam vzít abyste se vzpamatovala“ zeptal se šokovaní Frederik
„J-já se omlouvám a pokud byste chtěl tak vás zvu na jednu takovou malou oslavu“ Frederikovy se zdálo že Tenten malinko zatřepala řasami a pozvání najednou nemohl odmítnout.
„Bude mi potěšením“ řekl a pomohl Tenten na nohy.

Erika byla naštvaná na Frederika dokonce kvůli němu i brečela. Jak se opovažoval si dovolit jí říct něco takového. Ani její souboj neviděl. A přece si dovolí něco takového.
Erice se hlavou honily neveselé myšlenky, měla depresi způsobenou Frederikovími názory. Spolu s Danem se dostala se až ke květinářství Yamanaka.
„myslím, že by si tady měla zůstat, květiny ti vždycky zvednou náladu“ rozloučil se s ní Dan a zahnula za roh
Erika vešla dovnitř. Nedechla se vůně a usmála se. Dan měl pravdu květiny jí vždycky zvedly náladu. Pak uviděla Ino.
„Ahoj Eriko!“ Pozdravila jí vesele.
„Ahoj“
„Co se stalo? To tě tak sebralo, že jsi prohrála?“ zeptala se soucitně Ino, když uviděla její červené oči.
„Taky trochu, ale spíš kvůli tomu pitomečkovi Frederikovi!“
„To je ten upír, nebo ten škrobenej jako košile?“
„Ten škrobenej! To že on nikdy neprohrál přece neznamená, že my ostatní si to nemůžeme dovolit!“ Vylívala si vztek Erika. Ino se začala smát. Erice nějak nedocházelo proč a tak se zeptala. „Proč se směješ?“
„Jen jsem si vzpomněla na Nejiho, když prvně prohrál! Možná by ho to tolik nevzalo, kdyby prohrál s někým jiným než s Narutem!“
„To je ten, co usnul když jsme se představovaly co?“
„Jo to je přesně on. No Neji celou dobu vyhrával a dokonce se mu povedlo zablokovat chakrovody, ale Naruto použil svého vnitřního démona a porazil ho. Neji si ještě teď myslí, že Naruto podváděl!“
Otevřeli se dveře a do obchodu vešel Kakashi začtený do své knížky.
„Ahoj Ino neviděla jsi Sakuru?“
„Ne Kakashi-sensei, ale zkuste Ichiraku jestli tam není s Narutem!“
„Hm.. Tak díky!“ Kakashi odešel a stále opakoval něco o Tsunade a debilnosti některých jejích úkolů, jako by si na něco tak podřadného nemohla najít nějakého genina. Erika se podívala na Ino.
„Proč všude chodí s tou knihou!“ Zeptala se
„Jo jo. Kakashi-sensei nedělá snad nic jinýho, než že si čte ty svoje Icha Icha!“
„Icha Icha?“
„Jo to jsou takové knihy no s perverzním obsahem“
„A on je čte pořád?“
„Jo! Moc nechápu co ho na těch knihách tak baví!“
V tu chvíli vtrhl dovnitř Choji.
„Hej! Ino pojď, jde se k Ichirakovi!“
„Proč! Ty jsi tam dneska snad ještě nebyl?“ zeptala se kousavě Ino
„To jo! Ale slaví se Nejiho druhá prohra v životě!“
„A Neji tam bude taky?“ chtěla vědět Ino
„Co blbneš! Vědět to tak nás zabije a hlavně teď se pohádal s Tenten!“ Pochechtával se Choji. Pak se otočil i na Eriku.
„Pojď taky!“ Čím víc lidí tím větší zábava to bude. „Už je tam od vás i ten albín!“
„Frederik?? Cože no dneska jsem ho nechtěla vidět, ale pokud je na nějaký oslavě, tak už bych se opakování nemusela dočkat.“
„No přišel s Tenten tak nevím no“
„Cože? No tak to jdeme, to chci fakt vidět!! Z nějakou holkou!! “
Ino stačila jen zavolat na své rodiče že odchází než byla vytlačena Erikou ven.
„Tohle je divná vesnice! Frederik a někde se bavit“ podivovala se cestou k Ichirakovi Erika
„To je naše síla. Až poznáš ostatní budeš o tom teprve přesvědčená!“
„Víc už mě nic nemůže překvapit. Teda leda že bych viděla Frederika se usmát.“
U Ichiraka bylo veselo a doopravdy tam byl i Frederik.

V jednom podniku v Konoze seděl Dan spolu s Kibou a jeho týmem a jedli zdejší specialitu. Povídali si o všem možným, ale Hinata se moc do rozhovorů nezapojovala a vůbec vypadala strašně stydlivě. Bylo to až k nevíře jak se tahle plachá dívka líbila Danovy čím dál tím víc.
Venku už byla tma.
„Promiňte ale já už musím domů,“ řekla tiše Hinata a začala se zvedat. Pak ji Kiba srazil zase zpátky.
„Hinato je ještě brzo.“
„No ale já táta.“
Dan se vložil do rozhovoru. „Táty se neboj, on ti nic neudělá“.
„To neznáš mého otce“ Oponovala mu Hinata
„Neznám, ale co ti asi tak udělá? Nechá tě doma dokud ti nedonesou nějaké instrukce, nebo ti naplácá na tvoji p***lku.“ Dan měl co dělat aby nevyprskl smíchy když Hinata zčervenala jak rajče. Kiba se složil pod stůl a Shino se lehce usmál.
„No když myslíš“ řekla nedůvěřivě a tím si vykoledovala další záchvat smíchu zpod stolu.
„No a navíc tě doprovodím domů takže to bude v pořádku“ mile ji ujistil Dan.
„No tak dobře“ usmála se Hinata „ale jestli budu mít problém…“
V tom ode dveří na ně zavolal Naruto. „Hele všichni jsme v Ichiraku tak tam pojďte taky!“
Kiba se zatvářil nadšeně „jasně počkej na nás za chvíli tam jdeme. Co se vlastně slaví?“
„Myslím, že Nejiho druhá prohra v životě?“ Naruto to řekl s velkým úsměvem.
Takže vyrážíme.

Frederik seděl vedle Tenten v Ichiraku a docela se i bavil. Bylo zábavné pozorovat Eriku, když přišla a nevěřícně se na něj dívala a pak si zamumlala něco jako „tak tohle je fakt hodně divní“ a sedla si s Ino na druhou stranu stolu. Pak nečekaně přišel i Dan.
„Cože?! Co ty tady děláš?“ vyjeveně se na něj zadíval.
„Já sem tady z dámou abyste věděl.“
Tenten se zasmála. „já ho spíš donutila aby přišel“
„Donutila Frederika!! Já už se radši neptám.“
Dan si šel sednout. Pak se otevřeli dveře a vešel Kakashi.
„Ahoj. Konečně sem vás našel a jste tady všichni. Tak jo pojďte za mnou ať vám může Tsunade zadat úkoly. Jo a Lee doufám že si moc nepil.“
Frederik se zvednul spolu z ostatními a prošel vesnici až k radnici.
„Co nám Tsunade vůbec chce a navíc takle pozdě Kakashi-sensei?“ zeptal se ten z pohledu Frederika strašný blondák Naruto.
„Zase nedočkavý co? Uvidíš?“ odpověděl mu.
Naruto se zatvářil zklamaně „proč mě nikdy nic neřeknete?“
„Až bude čas tak řeknu“
Naruto se už spokojil. Frederik se utvrdil v dojmu že ten kluk nemá žádné chování a ani mozek. Ještě prohodil s Tenten pár slov a už byli u dveří. Kakashi vešel bez zaklepání a všichni se nahrnuli za ním.
„Ahoj hele tak ti je vedu Neji už je tady že?“ Oznámil splnění úkolu Kakashi a když Tsunade kývla tak zmizel z místnosti.
„ Takže pokud jste tady tak vám všem dám jediní, ale zato těžký úkol. Takže byli jste vybráni a to i s nindži se Sakaly . Váš útok je v podstatě jednoduchý a to dobýt malou vesnici skrytou ve světle. Takže překročíte řeku po mostě Krvavé mlhy a obsadíte vesnici a zničíte jakýkoliv odpor blízko. Neměl by to být až takový problém, protože nemají víc než 2 nindži na vaší úrovni. Velení má Shikamaru a Sakuro ty se postaráš o zdravotní zabezpečení.“ přednesla jim Tsunade „No a jestě abych nezapomněla Naruto tady zůstává“
„Cože???“ Naruto zařval přes celou místnost. Frederik se usmál ten žlutovlasej zmetek tam nebude!