Tmavomodrý tanec: část 1

A je tady ples, dámy a pánové. Pravý „Konožský ples“. Dozvíme se kdo koho pozve, s kým kdo bude tančit a kdo , ehmehm , bude dělat jiné věci.

Ulice Konohy jsou ve svém živlu, oplývající večerním zářením měsíce a hlukem procházejících se občanů. Hvězdy rozjasňují střechy domů i oči Hinatiny, která k nim právě vzhlíží. V tuhle dobu se rozhodla jít Hinata ven, sednout si na trávník nedaleko Konohy a pozorovat hvězdy. Přemýšlí nad plesem, který je ohlášen plakáty snad na každém sloupu ulic. Bude to velká slavnost. Přijdou všichni lidé z okolí. Přemýšlí jestli má vůbec nějakou možnost, že by ji pozval Naruto. „ Ale určitě ne. Vždyť si mě skoro nevšimne. Určitě pozve Sakuru. Zná jí víc a ona určitě přijme, když tady teď nemá Sasukeho. Ach jo,“ uvažuje a sní jaké by to bylo kdyby se na plese ukázala s Narutem.

Příštího dne:
„ Dobré ráno,“ pozdravil Neji svoji sestřenku, která připravovala snídani pro její rodinu.
„Dobré ráno, Neji,“ rychle řekla Hinata a pousmála se.
Zrovna krájela okurku, když vtom se jí Neji “nenápadněchtíc“ zeptal : „ Ehm, slyšela jsi už o tom plese?“
„ Ano, je to vyvěšené skoro všude. Nemohla bych si nevšimnout.“
„ Už víš s kým půjdeš?“
„ Ještě ne,“ odpověděla Hinata tiše a její hlava se sklonila.
„ A ty?“ položila zpětnou otázku.
„ No, ehmmm, chci pozvat Tenten ,“ zamumlal a dál se už o tom nebavili.
Snídaně už byla připravená a celá rodina Hyuuga se sešla ke stolu. Hinata uchopila mističku s čajem a chtěla se napít. Náhle jí přerušil její otec.
„ Hinata, už tě pozval někdo na ples?“
„Ještě ne,“ odpověděla překvapená otázkou a položila šálek čaje.
„ A co ty, Neji?“
„ Já? Ne,“ řekl vyrovnaně Neji a rychle ukousl vafli.
„ A pozveš Tenten?“ dorážel s mafiánským usměvem na Nejiho.
„ Cože? Ty to víš? Jak to víš?...No jo vlastně ji chci pozvat.“
„ Jsem dost všímavý a dost inteligentní abych poznal, že se ti ta dívka líbí.“
Neji se začervenal , začal zmatkovat a skoro se zadusil vaflí. Rychle se napil a odcházejíc do pokoje rozčileně dodával :“To není vůbec pravda. Nechápu jak si to může někdo myslet. A hlavně ty strýč….,“ naboural do sloupu, který stál přímo předním.
Hinata, Hanabi i Hiashi se trochu pousmáli, ale to už byl mladý Hyuuga pryč.
„ Hinata, nezapomeň si koupit nějaké hezké šaty,“ řekl Hiashi a podával jí peníze.
Hinata přikývla a opustila jídelnu.

Odpoledne:
Rušné ulice připomínali jak krásné místo je Konoha. Restaurace, obchody a kavárny byly rozesety po celém městě. Stačilo si jen vybrat a to Hinata nemohla. Všechny šaty vypadaly tak nádherně. Švadleny si dali letos velice záležet. Potřebovala poradit. Procházela se po hlavní ulici a doufala, že na něco nebo na někoho narazí, kdo by jí pomohl s výběrem.
Vtom se z povzdálí ozývaly známé hlasy.
“ Jestli tomu broukovy je špatně, tak ho k mojí sestře klidně přiveď.“
„ Myslím že má žaludeční potíže. Je hrozné se na to koukat. Neustále…..“
Vtom je Hinata přerušila z rozhovoru :“ Dobré odpoledne.“
„Áááá, Hinata, dobré odpoledne,“ odpověděli Shino s Kibou nadšeně, že vidí svoji kamarádku: „ Potřebuješ něco? Vypadáš nervózně.“
„ Vlastně ano, hledám šaty na ten ples co bude teď v pátek.“
„ Cožeeee pleees? Jakej ples? „ křičel udiveně Kiba.
Hinata i Shino se na něj upřeně dívali a divili se, že si nevšiml ani jednoho plakátu.
„ Kiba? Ty plakáty jsou všude. Je možný, že sis toho ještě nevšiml?“ zakroutil hlavou Shino a pokračoval v rozpravě s Hinatou.
„ Jsme tým takže ti pomůžem. Vlastně můj otec mě taky poslal abych si koupil nový kvádro.“
„ Ježišííí, počkejte na mě já si jdu pro peníze. Hned tady budu,“ zařval Kiba na celou ulici a utíkal domů.
Mezitím si Hinata s Shinem zašli na ramen do blízké restaurace.
„ Tak co už tě Naruto pozval?“
„ Shino!!!“ napomenula ho Hinata.
„ Hinata, už to vím jak dlouho. Mně to můžeš říct.“
„ Dobrá. Vlastně mě ještě nepozval. Myslím že pozve Sakuru.“
„ Hele my si ho s Kibou vezmeme na starost. My už ho nějak donutíme. Co ty na to?“
„ Ne, ne, ne, ne!!!! Děkuji moc ale myslím, že to nebude potřeba.“
Hinata uchopila hůlky a popřála „itadakimas“. Oba se pustili do jídla.
„ Mmmm, zbožňuji vepřový ramen. Je vynikající.“
„Vskutku.“
Po pár minutách se Kiba vrátil i s penězi a přidal se k nim.

„ Tak jo, jdeme nakupovat.“
Tým 8 se vydal na cestu po obchodních domech.
„ Takže, máme tady první obchod. Vypadá celkem slušně, takže jděmež!!“ prohlásil nadšeně Kiba a s ukazováčkem mířeje na obchod pomalu vstoupil.
„ Stát!!!“
Postavil se před něj vysoký muž v šedém kimonu. Kiba si ho upřeně prohlížel.
„ Ten pes dovnitř nesmí. Nevidíte tadyto upozornění?“ukazoval muž na značku přilepenou na sklo obchodu.
„Cožeee? Akamaru nesmí dovnitř. Co je to za obchod?Hmmm?“rozčiloval se Kiba:“ pojďte jdeme. Tady s tímhle krachujícím obchodem nechci mít nic společného. Ale to už muž neváhal a v tu ránu držel mladíka pod krkem.
„ Já jsem majitel tohoto obchodu. Takže si dávej pozor na jazyk nebo….!!!!“
„Nebo co?“
Obchodník se rozpřáhl a udeřil Kibu přímo do nosu.
„Kiba-kun,“ zařvala tenkým hláskem Hinata.
Hned se k němu seběhla. Shino mu pomohl vstát.
„ Takový neurvalec,“ stěžovala si Hinata a přitom pomáhala Shinovi udržet Kibu na nohou.
„No tak nic, jdeme jinam.“
Chodili od obchodu k obchodu, ale nikde pejska dovnitř nepustili. Už byli zoufalí. Blížil se večer, slunce už pomalu zapadalo. Shino toho měl ale dost.
„ Nemůže prostě Akamaru počkat přede dveřmi?“
„ Ano Kiba-kun! Chodíme už tady celé odpoledne a ještě jsme nenarazili na obchod, kam by psi směli.“
Kiba spustil hlavu a smutně přitakal. Akamaru udělal to samé. To ale nešlo překousnout, nedalo se jim odmítnout, vypadali tak roztomile.
„ Tak dobře.“

„ Dobrý večer,“pozdravili všichni tři prodavače, který už, už jim chtěl vstup překazit.
„ Dobrý den, psi ale mají vstup zaká…“
„ Ne, ten pes tady zůstane,“přerušil ho Shino a začal vybírat kvádro.
„ Promiňte ale ten pes…“
„ Ten pes tady zůstane ať se vám to líbí nebo ne. Máte nějaké námitky?“ pokračoval ve vyjednávání Shino a pohled svých brýlí zamířil na obchodníka.
„ Zajisté….jen si račte vybrat,“ ochotně vybízel hosty jeho obchodu.

„ Hele, Kiba-kun, tohle by ti slušelo,“vytáhla Hinata z šatníku tmavé kvádro a podala jej Kibovi : „ nechceš si ho vyzkoušet?“
Kiba popadl oblek a běžel rychle do kabiny.
„ Páni, Shino, tohle ti sluší,“ pochválila Shinovi kvádro trochu se začervenala.
„ Děkuji. A co ty už sis vybrala nějaké šaty?“
„ Ne ještě ne.“
Shino se prošel po obchodě a z věšáku vytáhl jedny modré šaty.
„ A co tyhle?“
„Páni, Shino ty máš ale talent na vybírání.“
Hinata se pousmála, vzala šaty a zalezla do kabiny.

„ Hinata!!!! Už jsi hotová??? Vylez!!!!“popoháněl ji Kiba.
Vtom z pod záclony vystoupila krásně oblečená Hinata.
(Písk, písk) zahvízdal Kiba na prsty.
„ Ty jo, to ti sekne.“
„Myslíte?“
Měla na sobě oblečené dlouhé šaty , které vypadali jako kimono. Ale nebylo to úplně takové kimono. Byly na nich vyšité černé ornamenty. Lesk v tmavomodrých barvách nádherně ladil s jejími vlasy. Vypadala opravdu překrásně.“
Kiba byl ve svém živlu popadl Shina i Hinatu za loket a začal vyřvávat něco ve smyslu…“Hurá jdeme na ples…“ nebo něco takového.
„ Myslím, že ta tvoje hlava ještě není úplně v pořádku,viď?“ dodala Hinata
„ Já myslím, že by jsme raději měli jít,“vzpíral se Kibovi Shino.
„ Dobrý nápad,“ souhlasila Hinata.

Slunce už zapadlo Hinata si to štráduje domů….když vtom uslyší hlasy.
„ Tenten…chtěl bych ti něco říct.“
Hinata se příčí, ale nemůže si odpustit malý odposlech. Po špičkách přistoupí ke stromu a rychle se za něj schová.
„ Ano, Neji?“
„ No, jak bych to řekl,…slyšela jsi o tom plese…v pátek?“
„ Jistě. Chceš mě pozvat?“
„ Nééé!!!!!Ne! No vlastně chtěla bys?? Jít??“
„ No musím si to ještě rozmyslet,“odpověděla Tenten prohnaně (v dobrém slova smyslu).
„ Jo jistě…rozmyslet. No tak mi dej vědět,“ promluvil Neji zklamaně.
„ Neji!!!! Už jsem si to rozmyslela. Půjdu s tebou.“
„ Opravdu. No tak fajn. Vyzvednu tě..teda vlastně zavolám ti..NO dám ti vědět v kolik to…
Ehhh no tak času …teda vlastně čau!!!!“
Neji rychle opouštěl Tenten a radostně si poskočil.
„ Páni, to je romantické,“ řekla si tiše Hinata a utíkala s nákupní taškou domů.

O hodinu později:
Sídlo Hyuuga:
Obývací pokoj :
„ Tak jak si na tom s plesem?“ optala se nenápadně Hinata.
„ Jo, jo dobrý.“
„Už jsi pozval Tenten?“ dotázala se opatrně.
„ Jo…šlo to celkem v klidu.“
„ No tak dobrou noc..“
„ Dobrou noc.“