Humor
„To bude otrava“
Shikamaru ještě seděl v zabavené kanceláři a zhnuseně se díval na růžovou pozvánku popsanou pečlivým malým písmem. Donesl mu ji zdejší malý kluk. Podíval se na umělecky vyvedený podpis „Kajó Kojomasy starosta vesnice“. „Sakra to znamená, že musím jít, abych neurazil“. Povzdech si Shikamaru a nahlas dodal „To bude otrava“. Navíc už za půl hodiny!
Někdo zaklepal na dveře.
„Dále“ nevrle zavrčel Shikamaru.
Kiba, Hanabi, Kunoichi a Princátka
„Tak jsme vás našli, HA!“ zařval vítězoslavně Sasuke, nevšiml si pohozené větvičky a pak už se jenom sbíral ze země.
„Myslíš Hanabi a jejího zablešenýho kámoše, nebo naše snoubenky?“ otázal se zvědavě Naruto.
„Grrr,“ zavrčel Kiba.
„Kdo jako jste? Tak moment... Tebe poznávám!“ ukázala Hanabi nakvašeně na Naruta. „Ty jsi ten, co se ke mně choval tak hnusně!“
„Chovat se hnusně k mojí Hanabi? Za to zaplatíš! *haf*“
„Tak moment,“ zarazila je rychle Ino. „Co tady děláte, Saii?“
Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 6. Díl
21:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, U Hamano v bytě.
Vůbec se mi nechtělo něco psát....ale napsala jsem! )
Upozornění:
•je mi pouze 11, takže nejsem nejobratnější v jazyce českém, ani psaní povídek[/i]
Jednou takhle u písečňáků probíhal masový úklid. Vyhazovalo se vše nepotřebné- jakožto i plyšové hračky.
,,Vypadne odsud!“ ječela Temari a mávala sem tam Gaarovým plyšovým méďou.
,,Tak to teda ne! Je můj!“ vztekal se Gaara a snažil se vyrvat Temari plyšáka z ruky.
,,Hele...Gaaro, vždyť je stejně celej rozežranej od molů!“ vložil se do hádky Kankurou.
LOL! Tak další díl!
Jiraiya po pár dnech vyrobil další teleport pro přátele veveřáků, kteří se pro změnu octli v Českých Budějovicích.
Itachi skákal z křoví na dívky, které si to právě kalily z diskoték, zatímco ostatní přistěhovalci vymýšleli plán, jak se dostat do Prahy, kde se měli údajně nacházet oběti teleportu. K jejich smůle už teleport nabýval energie a nezbývalo jim moc času.
,,Co třeba ukrást támhlety podivné povozy?“ navrhl Kiba a všichni souhlasili. Ukradli tedy náklaďák a podle nalezené automapy mířili k cíli.
V pravé poledne vysedávají Missky na schodech před radnicí a řeší disciplínu, která je dnešního odpoledne čeká...
„Holky, já se tak bojim, já to asi nezvládnu,“ klepala se Tenten jak ratlík.
„Proč, prosím tě? Vždyť na tom nic není,“ divila se Ino. „Copak ty nechodíš na bazén?“
„Tak chodím, jenže tam není tolik lidí a všeci nezírají na mě...,“ kníkla hnědovláska.
Část šestá - Tady
Část sedmá - Změna
Ležel a pozoroval znovu ten strop místnosti. Kámen, jenom chladný kámen. Proč ho tak fascinoval? Proč se mu tak líbily ty studené, nepravidelné zářezy? Ten hrubý povrch? Možná, že mu to připomínalo tak trošku jeho. I když se většinou smál, uvnitř sebe měl pár nerovností. Chladných, zlých. Těch, kterých se předtím nesnažil zbavit. Své druhé síly, pocházející od Kyuubiho.
Když byl malý, všichni se k němu obraceli zády.
Tak další díloš no...nemám na výběr. Je trochu delší a chtěla bych ho věnovat Fifi a Flafi od kterých jsem si nabrala inspiraci do prvního dílu!
,,Tohle, že je ta zatuchlá, nevyspělá, kromaňonci přeplněná země?“ vzdychl Naruto a koukal na právě projíždějící náklaďák. ,,Hmm..zřejmě nejsme jen na jiném místě, ale i v jiné době, nebo co!“ zauvažoval Lee a přistoupil k výloze s elektrospotřebiči.
,,Tyjo! Vždyť tohle je Naruto a já a..!“ koukal Shino překvapeně na televizi, v které zrovna běžel Naruto.
,,Vy bastardi."Okřiknula je Sakura.
,,Co jsi to dovolujete k Tsunade-sama"!A začala na ně mířit svým vražedným pohledem.,,My jsme..jen.."Zakoktal Kotetsu a snažil se zdrhnout směrem do lesa, ale než stačil udělat jediný krok,dostal od Sakury ,,pohlazení" přes tvář.Načeš odlítnul až na nejmenovanou budovu která se v té blízkosti nacházela.Naruto ji klidnil slovy:,,Hele Sakuro,klidni se,notak když to je jenom písnička.",,Ty se do toho neplet Naruto!",,Ale já...se ti jenom snažím pomoc.Notak Sakuro pojd."Poprosil jí Naruto.
Tak předem se omlouvám, jenž v tomto dílku se moíc nedovíte a navíc je takový zvláštní.
Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 5. Díl
16:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Cvičiště.
„Miř na střed!!“ Řvala už vzteky Tenten, která byla psychicky vyřízená.
„Já mířím!! Ty kunaje jsou nějaký divný!!“
Tobi je a vždy byl hodný chlapec. Deidara, potom, co zabili Sasoriho, ho vyfasoval k jeho veliké smůle za parťáka. Už od počátku bylo poznat, že Tobi s Deidarou je vcelku spokojený, ale Deidara...
Tak zkouším zase něco vtipnýho, tak doufám že se bude líbit.
(Mno, doufám že neuzrazím zastánce klanu Uchiha… )
Nastal čas oběda. Celý dům Uchihů se otřásal v základech.
Sasuke zuřivě mlátil do klávesnice a hluboce zíral do monitoru. V nedávné době našel skvělou hru: Bulánci. „Dopr...čic, já tě zabiju ty blbe!!!! Pic, pic pic tě!!!! Řval na celý dům.
Zato Itachi v pokojíku.... Zrovna cvičil hru na housle.
Tak falešné tóny pamatoval snad jen Uchiha Madara, když se svým, již zesnulým přítelem zakládali orchestr.
Jako další byl na řadě Itachi a Teny. Teny byla jako obvykle hrůzou bez sebe, že se zavřela na toaletě a nechtěla vylézt a tak jí Itachi musel svým Sharinganem dostat ven. I když už byla venku stále, se cítila jako zavřená, ale věděla, že Itachi by, jí roztrhl jako hada, kdyby nezpívala. Itachi se, z mediím ukrytého důvodu, stále usmíval a to, že se Teny bojí se snažil zakrýt hloupými žertíky. „Na na na na. Na na na na yeah. You are the music in me“ začala Teny „[i]You know the words Once Upon A Time. Make you listen. There's a reason.
Část pátá - Tady
Část šestá - Už za chvíli ...
„Vy .. Vy jste všechno slyšeli, je to tak?“ zeptala se Tsunade přímo. Neměla ráda zdlouhavé řeči. Rozhlédla se po Shikamarovi, Choujim a Nejim, kteří stáli před stolem v její kanceláři. Naruto a Sakura seděli na lavici u stěny. Dívka v rukou třímala svitek, na kterém teď závisel osud všech. Ale to se vyřídí až za chvíli.
„Nehýbej se…“ Ten hlas… šeptal jí tohle do ucha… Mladý Uchiha jí kunai držel u zad a v očích mu rudě plál Sharingan. Měl tam takřka šílený výraz… Byl jí odporný.
„Nech mě být… prosím.“
„Ale copak? Že bys žebrala o svobodu?“ Sasuke se posměšně zasmál. Ne, tohle jí nedaruje… zničila mu život.
„Prosím…“
„Tak dobře…“ Mírně se od ní odsunul. Dívka si oddychla. Ne však nadlouho…
Tři princové, tři princezny
Každý z našich favoritů na titul master listového království už objevil svojí princeznu. Jestli jde o opravdovou lásku, nebo o osudový omyl nám ukáže teprve pár dnů manželství. Třeba se Hinatě nebude líbit Narutův zlozvyk schovávat ponožky pod polštář, nebo naopak Sai nebude spokojený s účtem za vodu- Ino totiž dokáže strávit v koupelně víc času, než průměrná listová rodina za týden.... Zpět k ději.
V zříceninách si hověl zbytek týmu Hebi a samotný Akasuna no Sasori. Jelikož tam byl v celé své kráse, drahá Violka ho podle té mojí „karikatury“ poznala, okamžitě „nějakýho Deidaru“ hodila za hlavu a vrhla se na Sasoriho, přičemž ho začala ožužlávat. Chudák dřevo, nevěděl která bije. Zatímco jsme se mu s Deidarou pošklebovali, Karin se hrdinně vrhla na Sasánka. Moje Adélka si to nenechala líbit a chytila jí za vlasy a pořádně jima škubla. Tak se ty dvě děvčátka začala rvát a rvala si především vlasy.
,,Teď jste prokázali, že dokážete pracovat v týmu. Chtěli jste, aby váš podíl dostali ostatní. Prošli jste!‘‘
2. kapitola: Mise
Po několika týdnech a drobných misích se zamotali do něčeho většího. Smůla.
Nějaký Gatou chtěl zabít stavitele mostu. Ale co když s sebou má ninji? Prostě proti nim nasadí svoje.
[i]Ve chvíli, kdy se uprostřed boje objevil Naruto pomocí kouřových bomb, pod mostem se držela Tukoddo.
,,…Vždyť proti mně není nic, Zabuzo!“ ozval se hlas jednoho z protibojovníků.
1. kapitola: Projít
Všude bylo rušno a plno lidí. Nebylo divu, když byly zkoušky chunninů… Dalo by se říct, že to k tomu vlastně patří. Zbývá jen poslední zápas.
Je divné, dívat se na výsledkovou listinu s tím, kdo kam postupuje, zvlášť, když se na obou odlehlých koncích objevovala tatáž jména. Zleva Naruto Uzumaki, zprava Tukoddo Ovolure.
