MISS KONOHA 2008 - část 017

V pravé poledne vysedávají Missky na schodech před radnicí a řeší disciplínu, která je dnešního odpoledne čeká...

„Holky, já se tak bojim, já to asi nezvládnu,“ klepala se Tenten jak ratlík.
„Proč, prosím tě? Vždyť na tom nic není,“ divila se Ino. „Copak ty nechodíš na bazén?“
„Tak chodím, jenže tam není tolik lidí a všeci nezírají na mě...,“ kníkla hnědovláska.
Kin sebevědomě pohodila dlouhou hřívou: „S tím taky naděláte... Musíte si víc věřit a využít tajné ženské zbraně.“
„Jseš zas nějaká chytrá,“ rýpla si Temari. „Tak nám předveď ty tvoje zbraně.“
Zvučná kunoichi se bez váhání zvedla a vyběhla na vršek schodů. Když byla nahoře, stočila si vlasy do vysokého drdolu, který upevnila dvěma senbony. Ještě trošku si vyhrnula už tak dost odhalující bolerko, zula boty, svlíkla kalhoty, čímž odhalila šedé maskáčové kraťásky...
„Tak se koukejte, sralbotky!“ houkla na níže sedící kolegyně a svůdně zavlnila boky. Pak začala pomalu sestupovat, schůdek po schůdku. Na některém se otočila, na jiném se prošla tam a zpátky, ladně kladla jednu nožku za druhou jako gymnastka na kladině. Při tom nezapomínala na všechny strany házet svůdné pohledy.
„Super!“ zavolala na ni Noriko, popadla Hinatu za ruku a už ji táhla na vrcholek schodiště.
„Jó, dáme si generálku!“ výskla Ino a v mžiku stála vedle nich.
Sakura ještě chvíli přemlouvala vyklepanou Tenten, až nakonec celá sedmička děvčat lítala kolem radnice ve spodním prádle. Vidět je Jiraiya, tak asi na večerní klání nedorazí...

Mezitím chlapecká banda obědvala v Ichiraku.
„Zajímalo by mě,“ huhňal Kankuro s plnou pusou, „který plavky si vezme ségra. Jestli ty černý se síťkou, tak potěš koště.“
„Proč? Co je na nich tak zvláštního?“ zajímal se Chouji.
Gaara se rozchechtal, až mu zaskočil kousek tuňáka: „Eh- jsou totiž... Chm, echm, ... Jak bych to řekl, hahaha! Na několika místech dooost průhledný.“
„A co jako? Plavky jsou otrava...,“ vzdychnul Shika, rýpaje se jídelní hůlkou ve zbytku svých Shöyu ramen.
Celou zajímavou debatu s potutelným úsměvem poslouchal starý pan Teuchi... Evidentně má na plavky taky svůj názor...

Je tu zase šestnáct hodin, tělocvična hlučí veselým hovorem, mísícím se s doprovodnou muzikou, kvalitně namixovanou dýdžejem Irukou. Kluci se o překot hrnou ke svým V.I.P. místečkům v první řadě, které jim střeží ostrý hlídač Akamaru spolu s ... Pakkunem?
„Co tady děláš?“ udiveně zdvihl obočí Kiba.
„To si přece nemůžu nechat ujít!“ zaňafal ninken s nejměkčími tlapkami na celém světě.
Shikamaru si neodpustil jízlivou poznámku: „Chjo... Jaký pán, takový pes...“
Za oponou stepují děvčata v bílých župáncích s logem Listové, které jim speciálně nechala ušít Tsunade ve snaze aspoň na chvíli je uchránit před vilným zrakem Jiraiyovým. Ero-sennin se zvědavě plížil okolo spolu se svými kumpány, věrným čtenářem Kakashim a skrytým zvrhlíkem Ebisu. Měli však smůlu, Tsunadin plán vyšel dokonale – župánky neodhalovaly víc než bylo zdrávo a Byakuganem ke své lítosti žádný z pánů nedisponoval.

Zazněla fanfára, obecenstvo ztichlo a Ibiki rázně vkročil na pódium.
„Mili divaci. Dnes nas čeka něco vyjimečneho. Než však začneme, mam tu par doporučeni a upozorněni. Divaci v poslednich řadach maji pravo použivat dalekohledy, divaci v přednich řadach mají zakazano slintat. A všichni jak tady sedite, opovažte se hvizdat a pokřikovat jak na fotbale. Toto je seryjozni akcyja, ni žadny burdel! Děkuju za pozornost.“
S těmito slovy se drsňácký moderátor odporoučel k řečnickému pultíku a nahlédl do svých lejster.
„Eště mi dovolte přivitat porotu, bez kere se samozřejmě nic neobejde. Sandaime Hokage!“
Strhl se bouřlivý potlesk.
„Jeho miry jsou: 69 - uctyhodny věk, 342 – velka spousta zabitych nepřatel a posledni hodně vysoke nezname číslo je neuvěřitelny počet jutsu, kera se naučil během sveho života.“
Třetí se tvářil, jakože Ibikiho za pár vteřin roztrhne jak hada.
„A přichazi Jiraiya-sama! Mezi jeho zaliby patři hlavně šmirovani a spisovani romanu pochybne kvality...“
Žabí poustevník nahodil výraz nájemného zabijáka a měl co dělat, aby po drzém konferenciérovi nevystartoval.
V první řadě trůnící Izumo se otočil na svého parťáka: „Sakra, on se snad rozhod, že nás zničí. Nemůže být vtipnější než my!“
„Hlavně klid,“ snažil se rozlíceného kolegu uklidnit Kotetsu. „Ještě máme v záloze pár Marešových hlášek.“
Velitel Mučících a Vyslýchacích Sil Listové Vesnice si odkašlal a pokračoval: „O sobě vam nic řikat nebudu, protože je to nezajimave a občas pěkně děsive vypravěni. A...“
Zarazil se, hodil očkem po Tsunade... Její pohled hovořil za vše.
„... a o poslední porotkyni radši taky pomlčim, nerad bych dostal po čuni...“
Obecenstvo propuklo v nehorázný chechot, pan Morino s vážným ksichtem dělal, že si toho nevšímá...

Iruka vyměnil desku, z reprobeden zazněla rytmická písnička od Maroon 5. Ibikiho chraplák ostře kontastoval se zpěvákovým hlasem, když moderátor spustil: „A tady přichazeji naše krasavice! Jako prvni naše domaci hvězda, blonďata květinařka Ino!“
Opona se rozhrnula, do záře reflektorů vstoupila slečna Yamanaka ve dvojdílných tyrkysových plavkách. Kolem pasu měla uvázaný průsvitný šátek stejné barvy, vzorovaný drobnými kvítky tmavšího odstínu. Jiraiya vytřeštil oči a horlivě si zapisoval poznámky do deníčku. Kakashimu zrudla viditelná část obličeje a radši se schoval za nepostradatelnou knížku. Sarutobimu klesla hlava na prsa, nejpíš omdlel...
„Miry teto puvadne mlade damy jsou přiměřene a mezi jeji zaliby patři aranžovani květin, sledovani romantickych filmu a listovani modnimi časopisy.“
Ino se naposledy extrasvůdně zavlnila před svým Uchiha idolem (se kterým to ani nehlo) a za bouřlivého potlesku zmizela v zákulisí. Vzápětí se na pódiu ocitla její hlavní rivalka v plavkách v něžném odstínu jejích vlasů. Ladným pohybem si přes ramena přehodila růžový šátek s červenými srdíčky a odhodlaně vykročila na molo.
„Slečna Haruno Sakura!“ hřímal Ibiki. „Hrda majitelka souměrne postavy. Rada vaři, uklizi a věnuje se jinym domacim pracem. Nepohrdne však ani klidnym odpolednem stravenym s oblibenou knižkou.“
Než růžovláska stihla naposledy zamrkat na Sasukeho, Kiba se Shinem už hurónským pokřikem uvítali svou týmovou kolegyni. Ležérně ovinutá světle fialkovým šátkem vypadala Hinata jako víla z pohádky. Její nadpozemsky krásný úsměv všechny omámil, ladný krok budil zdání, že se neprochází, ale vznáší...
Komentátor se probral z tranzu: „Važeni, přichazi libezna členka Hyuuga klanu s mirami, no tak akorat. Krasně tanči, věnuje se studiu historie, ale nenechte se zmylit, umi byt i pěkně tvrda. Taijutsu ovlada nejlepe ze všech divek ve vesnici!“
V pořadí třetí soutěžící se elegantně vymotala ze šátku, zamávala jím na pozdrav a zmizela. Iruka, červený až za ušima, za ní chvíli zbožně hleděl, pak se ale vzpamatoval a hodil na gramec další pecku, tentokrát od Mary J. Blige. Ibiki se nadechl k proslovu, otočil se do zákulisí a ztuhl...
Proti němu totiž stála blonďatá víla se zelenýma očima. Okamžik ticha přerušil hysterický smích z první řady. Gaara se plácal do kolen, Kankuro padal ze židle, Shikamaru byl tak překvapený, že zapomněl prohlásit, jaká je to otrava...
Rudovlasý chlapec mezi neartikulovanými skřeky ze sebe vyrážel: “Ona – fakt – má – ty - plav – ky! Po - moc!”
Kankuro, sbírajíc se ze země dodal: “Já se z ní po...”
Ibiki si posunul šátek do očí až tak, že skoro nic neviděl, a proto mohl pokračovat: “Ehm... Krasna Temari z Pisečne je hrda bojovnice, kera, jak ste si všimli, ma rada poezii a přirodu. O jejich mirach se nebudu rozkecavat, bo sami vidite.”
Drobná dívenka v černých lesklých plavkách se síťovinou si na chvíli cudně zakryla šátkem vlasy a obličej jako arabská břišní tanečnice, přetančila pódium zleva doprava a neopomněla přitom svádět přítomné pány neodolatelnými pohledy uhrančivých očí. Otáčela se drobnými krůčky, šátek ji ovíjel jako černá mamba, střídavě zahaloval a odkrýval její štíhlou postavu. Tsunade úkosem pohlédla na slintajícího Jiraiyu, zhypnotizovaného Kakashiho a Sandaime, který se sice probral z mdloby, ale pořád se tvářil nepřítomně.
“Chjo...,” povzdychla si sama pro sebe. “Zakázala jsem ty miniaturní hadříky co nakoupili zvrhlík s playboyem a Temari si stejně na sebe vezme TOHLE! O tom si spolu ještě promluvíme...”

“A mame tu dalši soutěžici!”
Drobná černovláska ve vínově rudých plavkách zopakovala svou kreaci nacvičenou na radničních schodech, ale teprve světla reflektorů a soutěžní atmosféra dodaly promenádě patřičný glanc. Gai lítal pod pódiem rychlostí hodnou formule jedna, spoušť cvakala jako o závod, mužská část diváků spáchala mexickou vlnu, Shikamaru ještě stále nezavřel pusu...
“Slečna Tsushi Kin je sice subtilni osubka, ale i taka křehotinka vam muže dat pěknu nakladačku. Jinak ji bavi počitače a věnuje se hře na přičnu fletnu.”
Záhadně krásnou zvučnou kunoichi vystřídala ustrašená Tenten. Vyplížila se zpoza opony jako právě vylíhlé roztřesené kuřátko, rudá jako rajčátko. Ale měla štěstí, červená barva docela ladila k jejím zeleným plavkám. Nadšené publikum ji záhy přesvědčilo, že se nemá za co stydět, tak se přestala cudně halit do šátku a ukázala všechny své přednosti.
“Jak vidite, naše mala Tenten vyrostla do krasy. Ale neni pěkna jen na povrchu, uvnitř se skryva mila osobnost se zajmem o kulturu, divadlo, ale take boj se zbrani nablizko.”
DJ Iruka znova prohrábl své vinyly, až vylovil známé téma z filmu Kill Bill. Než se hudba naplno rozjela, Ibiki představil poslední adeptku na titul MISS SHINOBI 2008.
“Sympaticka blondynka Ubaraki Noriko pochazi z Kirigakure, takže to k nam měla nejdal. Ale sme radi že přijela, bo nam tu zaři jako sluničko. Tvrdi, že ma rada prochazky a taijutsu treningy, ale podle jeji volne discypliny bych řekl, že ani jidlo ji neni cizi.”
Blondýnka na Ibikiho rozpustile vyplázla jazyk a dál se nenuceně procházela po molu ve svých tmavomodrých plavkách se zapínáním kolem krku.
Ve chvíli, kdy hudba zrychlila, se opona dramaticky rozhrnula a na pódium vkročily zbývající kunoichi. Tolik krásy všechny přítomné pány zvedlo ze židlí, dupali a pískali, nedbaje na páně Morinovo přísné nařízení, že se nemají chovat jak na stadioně.
Co už, budu si muset zvyknout, že sem tu pro srandu kralikum, pomyslel si velitel ANBU Gomon Jinmon Butai a nahodil výraz toho nejemovatějšího ema...

Příště – Hokage čelí závažným problémům!

Nemohu opomenout odkazy na použité písničky:
Maroon 5 – Won't Go Home Without You
Mary J. Blige – 911
Kill Bill soundtrack – Battle Without Honour or Humanity

Takhle asi vypadala Hinatka v plavkách... Je to první ze série obrázků, chystám se na ostatní holky a možná i na kluky. Ale nemám teď moc času, takže je přidám postupně. Po kliknutí se vám obrázek otevře ve větším formátu. Nebudu se zlobit, když mi ho komentnete. ;)