Typ

Návrat Uchihy, Konoha v ohrožení!(pokračování Návrat Uchihy,Akatsuki opět v pohybu!)

Sasuke byl vmžiku u něj a útočil se svým mečem.Jen tak tak se stačil
vybránit a na útok přešel on.
,,Doton:Doryuudan no Jutsu(Živel země: Střely draka země)“!!!Zakřičel jeho nepřítel.
Ze země se zvedla dračí hlava a začala po Sasukem plivat hořlavé bahno.Sasuke se obratně vyhýbal každé střele a byl čím dál blíž.
,,Hokage“! Zařval Iruka poté co vyrazil dveře a vlétl do její kanceláře.

Sídlo Akatsuki v Itachiho pokoji...

Itachi přemýšlí: „Doufám, že si to brácha nebere moc osobně.“
Vstoupí Kisame a hned spustí: „Hele, Itachi, doufám, že neruším, ale víš, u mě je Hidan s Kakuzem a Tobim. A Hidan říkal něco v tom smyslu, že Tobi má hlad a že rád rybí prsty. Kakuzu na to hned, že se na tom dá vydělat, no a Hidan, že teda udělá žraločí steaky, tak sem se radši zdejchnul. Viď, že tu můžu zůstat, dokud je to nepřejde nebo nedostanou chuť třeba na zeleninový salát, aby si i Zetsu užil trochu srandy?“

Vysokou rychlostí - část první - Vstupuji na scénu

[color=blue]„Už jdu!“ zavolala jsem na tetu a strýčka, obula si sandále a chystala se vyrazit do akademie, když teta ještě vykoukla: „Kdy se vrátíš?“
„Až večer,“ ošila jsem se, „musím hodně trénovat, abych byla nejlepší!“
Teta se usmála. „Dobře. Tak utíkej.“

Jméno: Ayumi Yumei
Prozatimní hodnost: genin (neměla možnost dostudovat, chápejte )
Strana: neutrální
Organizace/Klan: -
Rodná vesnice: Kusagakure no Sato, Vesnice skrytá v trávě
Narozen/a: 11.4. , 16 let
Hráč: Lineral
Rank: Třída S
Používání jutsu:
- ninjutsu: běžné, tak aby se ubránila i lepším ninjům
- taijutsu: základní
- genjutsu: S, při výjimečných soubojích, tajná zbraň
-bojuje především katanou spojenou s technikami ohně

Povaha:
-samotářka

Když Aki, se svou "skupinkou", došla k ostatní, nebojujícím holkám zastavila se a pokynula Reiko.
"Vysvětli jím, prosím tě o co tady jde!"řekla poněkud unuděně Aki a lehla si do trávy. Ostatní se znovu podívali na Schikamara, ten se na ně nechápavě podíval.
"No co je?" zeptal se naštvaně.
"My jen, že je trochu stejná jak ty!" vysvětlil mu to Naruto za všechny a ostatní pouze přikývli. Shikamaru se nechápavě podíval na Aki, ale pak se zarazil.

Temní Archandělé slaví a Konoha zbrojí

V zemi blesku

V kanceláři Raikageho sedělo jedenáct osob.

,,Takže první krok k úplnému vítězství máme za sebou." řekl Kira.

,,Ano můžeme si dát volno a uspořádat večírek na odreagování." řekl Mello.

,,Uspořádáme slavnost a připravíme se na druhý krok. A já oznámím našemu bohu jak vše pokračuje." řekl Jack, šéf Temných Archandělů.

,,Výborně."začali se všichni radovat kromě Habiba, ten by šel na další krok hned. Stejně mu nikdo nezpůsobil ani škrábanec, tak proč čekat.

Konoha

[i]Aký je to pocit? Stáť tam? ...stáť tam hore a dívať sa na všetkých z výšky? Aký je to pocit byť na vrchole? Dívať sa na všetkých s nadhľadom? Aký je to pocit vidieť tie tváre? Tie prekvapené, závistlivé a smutné tváre?

Vzkaz zněl takhle:

[i][center]Milovaný Hiashi,
nemusíš mít o mě strach jsem spolu s Hinatou a TenTen na bezpečném místě, na které se nikdo jen tak nedostane. Veř mi já se vrátím, už kvůli dítěti a tobě, protože tě miluju celým srdcem a nedokážu bez tebe žít.
To neuhádneš s kým tu jsem. Nevíš? Jsem tu s Chisaii a Kushinou. Ty dvě na nás dádají pozor a učí nás velice zvláštní jutsu.

Vodu… vodu…prosím vodu,‘‘ fňukal Naruto, když se vraceli z mise. Nebyl jediný, kdo tu nutně potřeboval uhasit. Sice to byla jen mise typu D, ale dala jim pěkně zabrat. Teplota se totiž vyšplhala tak vysoko, že by se mohly na kapotě auta smažit vajíčka. Jediné přání, jaké měli, bylo studená koupel a postýlka doma.

Vyděšená služka klečela v pracovně Kazekageho a dosud se nepřestala třást. Díval se na ni nic neříkajícím pohledem, ale drsný tón jeho hlasu ji donutil vzpamatovat se.
„Něco se vám zdálo! Míň pijte a víc pracujte!“
Žena se cítila dotčena. „Ale pane, já bych přece nikdy…“
„Ven! Hned! A… pořádně se vyspěte.“

Uběhly tři dny od souboje se Sakurou. Célé ty tři dny jsem se svému týmu snažila co nejvíce vyhýbat.
Bylo slunečné dopoledne a slunce mě donutilo jít se aspoň projít. Při té příležitosti si zajít na nákup. Na tržnici bylo poměrně dost lidí. Nakoupila jsem si jablka a různé druhy ovoce a zamířila dál.
Přede mnou se oběvilo něco velkého, bílého a chlupatého. Vytřeštila jsem oči. Vždyť je to…pes! Obrovský huňatý pes.

„Fuuton: Reppushou!“, zařval Minato sensei a větrný vír do sebe nasál Obitovo jutsu. Unaveně pokrčil koleno ale neklekl si a díval se do očí svému Uchiha protivníkovi. Oba čekali, co udělá ten druhý, a poté se oba pohnuli.

„Co se stalo, Yamato no Orochi, a kde jsou tví společníci?“ ptal se Orochimaru, když se démon sám vrátil na základnu Akatsuki a přišel do hlavní místnosti, kde všichni seděli kolem obrovského stolu.
„Svůj úkol jsme splnili. Kyuubi i ta shinobi co byla s ním jsou mrtví. Houkou a Rokubi by měli za chvíli dorazit s těly.“
„Je to jisté?“ ptal se nevěřícně Pein.
„Máš mě snad za lháře?!“ zavrčel Orochi a podíval se na všechny vražedným pohledem.

Arya se bezvládně sesunula k zemi. Tím se jí vyhrnula sukně a všichni uviděli důkaz, že Arya je vlastně chlap.
„Arya se vydává za holku, ale ve skutečnosti je chlap. A ty se Deidaro vydáváš za chlapa, ale každý ví, že si holka,“ s cukáním koutků pronesl Hidan.

Byl pochmurný večer. Studený vítr profukoval holými větvemi. Všude panovalo zlověstné ticho. Měsíc si ještě dával načas a jediné světlo dopadající na trávník z otevřeného okna působilo mdlým dojmem. V dálce zakrákala vrána. Na její ponuré skřehotání vzápětí odpověděl divoký pes táhlým zavytím. Noční tvorové se pomalu probouzeli k životu. Krajina náhle ožila. Ze všech koutů vylézala různá zvířata. Byl to přesně čas, kdyby nikoho „normálního“ nenapadlo vylézat ven. A přesto tu někdo byl.

Náhled minulé kapitoly:
Ta holka...
Překvapeně písek pustila.
Slyším to když...se dotýkám toho písku? Slyším jeho myšlenky?!
Zírala na písek, který se znovu vznesl.
On...nějakým jutsu ten písek ovládá a hledá...
Znovu je v letu zachytila.
...už teď je mrtvá.
K této: Děj se odehrává v manze 41 - 43
Upozornění: Přímá řeč v uvozovkách, myslšnky kurzívou, poznámky autora tučně
Dodatek k barvičkám: Jelikož je zde mnoho myšlenek a ne za všechny jsem chtěla psát pomyslel si ten, napadlu tu...tak je to barevně A s barvami je to následující:
Červená je Sewa, modrá Sasuke a oranžová Naruto

Ráno...niekto by povedal, že voňavé ránečko? No ten niekto nesmel byť človek, ktorý sa v noci vrátil z misie, kde zabil dvoch ľudí. Ten niekto nesmel byť absolútne nečitateľný človek. Ten niekto nesmel byť tak komplikovaná osoba, ktorá sa javila na prvý pohľad bez charakteru....ten niekto, nesmel byť niekto z istej organizácie...ten niekto, nesmel byť Soru...

"Narutoo! Vždyť to dítě zabiješ!!" zakřičela Ayame a vzala Sasánka od Naruta.
"Gomenasai, to je poprvé co hlídám dítě a navíc to dítě je k nevydržení!" řekl znuděně a naštvaně najednou.
"Žlutá opice! Žlutá opice!" křičel Sasánek, smál se a při tom ukazoval prstem na Naruta.
"Vidíš to?" dokázal Ayame Sasánkovu neposlušnost.
Ayame se zasmála.

Na zem dopadl shuriken. Chlapec zklamaně svěsil hlavu. Sebral ho ze země a pokusil se strefit do terče znovu.
„Pro dnešek končíme, děti! Nashledanou zítra!“ Ozval se hlas senseiky. Byla to vysoká dívka,. dlouhovlasá blondýnka s culíkem. Rozloučila se se všemi odcházejícími, ale pak se obrátila na chlapce se stříbřitými krátce zastřiženými vlasy a smutnýma černýma očima.