A vše se změnilo 01-Stávka

Vodu… vodu…prosím vodu,‘‘ fňukal Naruto, když se vraceli z mise. Nebyl jediný, kdo tu nutně potřeboval uhasit. Sice to byla jen mise typu D, ale dala jim pěkně zabrat. Teplota se totiž vyšplhala tak vysoko, že by se mohly na kapotě auta smažit vajíčka. Jediné přání, jaké měli, bylo studená koupel a postýlka doma.
„Ježiš, ještě jsem slíbila, že mámě doma pomůžu,‘‘ zazoufala Sakura a posadila se na zem. Už se jí nechtělo jít až k Tsunade, ať si tam Kakashi skočí sám, když tu misi vybíral. Stejně jako ona i Naruto a Sasuke zahájili prostest a posadili se k ní.
„Tohle má být stávka, nebo co?‘‘ podivil se Kakashi a pohlédl do tváří svých, teď úplně nepoužitelných studentů.
„No tak vidím, že tam asi půjdu sám,‘‘ řekl a čekal reakci. Žádná nepřišla, byli úplně vyřízení a na to, aby se s ním bavili, už neměli síly. Kakashimu nezbývalo nic jiného, než jít sám podat hlášení o tom, jak při misi zničili troje košťata a vysklili okna. Účet mu samozřejmě dali, ale neodvážil se ho ukázat Tsunade, poslala by ho na okružní let Konohou.
„Já vám to tak závidím,‘‘ zaskuhrala Sakura a pohlédla chlapcům do tváře. Oba se podivili, nechápali, o čem jejich kamarádka mluví.
„Hmm.. o čem mluvíš?‘‘ zeptal se jí Sasuke. Sakura se trochu začervenala, Sasuke s ní nikdy nepromluvil ani slovo, tak proč najednou.
„No přece, že vy nemáte rodiče, to je super, alespoň nemáte žádné povinnosti,‘‘ odpověděla mu, stále se červenala. Naruto celou dobu mlčel, nechtěl se plést do jejich rozhovoru, a tak se nenápadně vytratil.
„Ty si myslíš, že doma nic nedělám,‘‘ pokračoval Sasuke v jejich rozhovoru.
„Hmm…. chybí ti někdy rodiče?‘‘ zeptala se ho s obavami, aby ho nějak neranila, ale zachoval se, jakoby nic. Jejich rozhovor pokračoval ještě nějakou tu dobu a ani nepostřehli, že se Naruto vypařil. Sakura byla štěstím bez sebe, Sasuke se s ní nikdy nebavil, ale teď si s ní vykládal, jako by se znali od mala. Začala z něho cítit nejistotu, nikdy se s žádnou dívkou nebavil tak dlouho, spíš se s žádnou nebavil vůbec.
Co však ani jeden nevěděli, bylo to, že je někdo celou tu dobu pozoroval. Toho šmíráka to velice zaujalo, a tak dostal nápad, jak jim splnit jedno z jejich přání
„Asi už půjdu,‘‘ řekla Sakura a stoupla si, Sasuke se hned postavil také a nabídl jí, že ji doprovodí. Začervenala se, Sasuke nikdy nebyl tak milý, jako teď, doufala, že ji má alespoň trochu rád. Cestou si ještě povídali dál o jeho rodině. Sakuru byla ráda, že je ze Sasukem, jen si tak přála , aby je viděla Ino, ta by zuřila.
„Tak, díky,‘‘ řekla Sakura, když dorazili k jejímu domu. Pak Sasuke udělal něco, na co ani ve snu nepomyslela, políbil ji na tvář. Tohle při nejmenším nečekala.
„Tak se měj,‘‘ řekl a vytratil se. Sakura tam ještě chvíli stála jako přibitá. Nemohla dýchat, vše kolem ní se začalo motat. Chtěla skákat radostí, ale počkala s tím až do pokoje.
Sasuke si kráčel uličkou, byl spokojený, konečně se odhodlal. Teď už věděl, co k ní cítí, co pro něj znamená. Doma už jen padl do postele. Myslel na Sakuru, přemýšlel. „Co ji třeba zítra pozvat na rande?“ Hmmm, ale kam? Někam na odlehlé místečko, kde budou sami. Jo to, by šlo.‘‘
Ráno, sluníčko hřálo, ptáčci zpívali a Sasuke se právě probouzel. Připadal si o něco lehčí, ale neřešil to. Postavil se, oblečení ho na některých místech tlačilo a někde mu zas bylo velké.
Podivil se a odhrnul si vlasy z obličeje, ani oči neotevřel. Vlasy mu připadaly delší než obvykle.
Rukama si přejel přes hýždě, aby si podal padající kalhoty. Zarazil se.
„Tohle není moje.‘‘ podivil se a přejel si znovu přes svoje hýždě. Možná se mu to jen zdá.Houpavým krokem došel k zrcadlu. Ještě předtím si ruka přejel hruď. Znovu se zarazil, něco tam bylo navíc.
„Hmm.. tohle určitě není moje,‘‘ Z rukama přiloženýma na prsou pohlédl do zrcadla. Ááááááá……….ježiš,‘‘