Typ

„Aha…takže ty si vlastně hraješ na hokage. Snažíš se chránit vesnici, která stojí za tebou.“ Ušklíbl se.
„Pochopil sem, že nezáleží na titulu. Už je mi jedno, jestli budu hokage. Byl to sice můj dětský sen, ale zjistil sem, že člověka nedělá titul, ale jeho činy.“

„Chlapeček si myslí, že nám vyrostl. Má řeči jako psycholog. Dal si se na víru?“ Začal se Danzou Narutovi posmívat. Ten už dostal další chuť se proti svému protivníkovy bezmyšlenkovitě rozběhnout, ale cosi v jeho podvědomí ho zastavilo dříve, než to stihl udělat.

Otevřely se dveře a do místnosti vstoupil Kabuto. Chvíli se na ní díval.Zakryla si oči před světlem, které vycházelo z chodby.
„Orochimaru-sama chce s tebou mluvit,“
„No a?“pokrčila jsem rameny, ale stejně jsem po chvíli vstala a následovala ho.Zavedl mě do poloosvětlené místnosti se stolem.Na jednom konci seděl on, Orochimaru. Sedla jsem si naproti něj. Všude bylo plno jídla.
„Jen se najez,musíš být vyhládlá,“jeho hlas byl nepřijemně studený.

„Něco se stalo. V tak dobré náladě jsi nebyl už hodně dlouho. Naposledy, když..... když.... jo když si došel z mise na záchranu těch z té písečné... Nemá to něco společného s nimi??“ vyptával se Shikaku.
„Možná...“ řekl Shikamaru a pak viděl pohled svého otce. Shikamaru se zamyslel a řekl:
„No tak, jo. Víš ta Temari. Ta co jsem s ní bojoval na chuunínských zkouškách v třetím kole. No, víš... pozval jsem ji na večeři.“ řekl Shikamaru.
„A ona to přijmula. Že??“ zeptal se Shikaku.

To co chtěl udělat se mu nelíbilo, ale nebyla jiná možnost. Alespoň to zkusí. Vytáhl z pouzdra pistoli a zadíval se na ní. Byl kompletně bez chakry, měl mnoho zranění a byl div, že pistoli vůbec udrží.
„Jdu si pro tebe Hin.“ zašeptal, přiložil si pistoli k hlavě a zmáčkl spoušť.

,,Chidori!“ Zařval Sasuke který v mrknutí okna byl vedle Yamata. Než napřáhl ruku s chidori v ruce něco ho zastavilo.
,,Uff, Kage Kubi Shibari no Jutsu (Stínová svazovací technika) se povedla.“ Spokojeně se usmál Shikamaru držící nějakého ninju který byl s nějakou bleskovou koulí mířící na Kapitána Yamata, ještě sekunda a bylo by pozdě.
,,A za to ti děkuju Shikamaru.“ Poděkoval mu Yamato.

Zetsu opatrně nakukoval do nejdůležitější místnosti v sídle – Vůdcovy pracovny. „Ehm, Šéfe, máte chvilku čas?“ zeptal se přiškrceným hlasem.
„Děje se snad něco?“ Peina Zetsuův výraz v obličeji a tón hlasu vyvedl malinko z míry.
„No, totiž, já nechtěl… ale může za to Tobi…“
„Tobi!“ Vůdce začal v obličeji rudnout.
„Takže… radši pojďte se mnou.“

„Hachi!!“
Gaara, už se chtěl rozbíhat a dívce pomoct, najednou ale za ním stál mladší muž a držel ho za rameno.
„Okamžitě mě pusťte!“ rozkřikl se Gaara ale muž ho sevřel o to pevněji.
„Zůstaňte tu! Je to nebezpečné… ona je nebezpečná!“ řekl a pohodil hlavou k dívce. Hachi se svíjela v nekonečném křiku na zemi a pořád si svírala oči. Občas v návalech bolesti rukama zajela do vlasů a zatnula zuby. Bolesti se však stále zbavit nemohla.Stíš naopak.. stupňovala se. Klekla na kolena a chytila se za hlavu.

Chvílemi jsem pozorovala výrazy ostatních a po porozumění jejich reakcí na nepochopitelné vjemy jsem došla k názoru, že z toho nedělají takový horror.
Jen mi přišlo, že je vše ztracené.
Prošli jsme podchodem, pomalovaným různými znaky- nepřipadalo mi to nějak známé, nebo podobné něčemu od nás. Jen jsem si chvílemi vzpomněla na Naruta. Zaslechla jsem, že se o něco takového pokusil, když byl ještě pošetilý.

Náhled minulé kapitoly:
Usmál se jejím směrem, když udělal pečeť a už poněkolikáté za tenhle den vyskočil na hřbet velkého, jílového ptáka.
„Zbohem, Eli! Zbohem, Kamenná!“ zavolal, kdy se rozletěl vstříc nebi.
„Deidaro! DEIDARO!“
Naposledy se ohlédl. Naposledy se na ni zadíval, vyhnul se zbraním, které po něm ninjové vrhali a na hřbetu jílového orla se rozlětěl vstříc prozatím nepoznaným místům.
K tomuto: Časový rozdíl není výrazný, pár týdnů až měsíců pryč z Kamenné.
Upozornění: Přímá řeč v uvozovkách, myšlenky kurzívou, poznámky autora tluště a v závorkách :)

Na lavičku dosedl chlapec. Rozhlédl se před domem, jestli na něj už Tendo nečeká. Zvedl ze země pouzdro na kunaie a upevnil si ho ke stehnu.Potom si zkontroloval opasek Nasadil si batoh. Zvedl hlavu, když z domu vyšel muž v zelené vestě, šedých kalhotech a tričku, kolem paže měl zavázanou čelenku Listové vesnice.
„Dej mi batoh. Půjdeme trénovat do lesa, dneska je na to krásný počasí,“ zadíval se do slunce.Vyšel do ulic města a Kabuto za ním běžel, aby ho dohnal. Na kraji vesnice se Tendo zastavil, počkal na něj.

K zemi sa niesli drobné ružové lupene. Dopadali pomaly k zemi v teplom jarnom vánku. Prikrývali kamenný chodník, a drobnú zelenajúcu sa trávu. Pomedzi zelené lístie a ružové kvety stromov, prenikalo večerné slnko, ktoré sa odoberalo na západ. Obloha sa sfarbila do teplého odtieňa červenej. Atmosféra prichádzajúceho večera dopadla i na ľudí v dedine. Len tak posedávali alebo sa lenivo niesli domov. Atmosféra bola kľudná a vpíjala sa do okolia.

„To si taky myslím, ale proč?“ podivil se Hidan.
„Třeba si myslí, že se to tu změní, když je tu Reina a budou tu prcci.“ Pokrčil rameny Pein.
„Mluvíte o mě?“ ozvalo se ode dveří.
„Zetsu není rád, že tu jsi.“ Usmála se na ní Konan.
„Nevím a je mi to jedno.“ Pokrčila Reina rameny.

Sedla si k Itachimu a nabrala si trochu salátu na talíř.
„Co se bude dneska dít?“ zeptala se Reina. Všichni pokrčily rameny a dál se věnovali snídani.

„Uch… už běžíme skoro celý den… nechcete se utábořit? Mám takové tušení, že za chvilku bude tma.“ Uculí se tím stupidním úsměvem Ichira.
„Neřikej!“ zabručím a zvednu oči k zapadajícímu slunci. Ichira se zřejmě rozhodne můj komentář ignorovat a zase se zářivě usměje.
„No? Jak budeme spát? Máme dva stany.“ Informuje.
„No to je snadný… já budu spát s tebou a Teychi s Kushinou.“ Rozhodne Neychi.

11. kapitola : Tréning

„Kakashi-sensei? Pomôžete mi s tým videním do budúcnosti?“ spýtal sa opatrne Naruto.
Kakashimu chvíľu trvalo kým odpovedal.
„Dobre. Najprv si musíš precvičiť získavanie informácii a silných spomienok iných. V boji to môžeš použiť proti súperovi. Bez toho budúcnosť neuvidíš. Tiež musíš ...“ vysvetľoval Kakashi, ale na chvíľu sa zarazil.
Naruto sa na neho udivene pozeral.
„Ešte je tu niečo, čo by si mal vedieť.“ zastavil sa a odložil knihu, ktorú doteraz čítal.

Je to takové doplnění k moji povídce VYVOLENÁ...Hezké čtení .

Co se to se mnou děje? Skoro nic nevidím, ale moje oči jsou otevřené. Stačím zahlédnou jak Orochimaru dělá nějaké pěčetě a potom padám do prázdna....
„ Naruto! “ To je Sakura? Snažím se oči otevřít, ale nejde to. Snažím se promluvit. To také nejde.
Zmocňuje se mě strach. Co když se ji něco stane? Nemůžu ji ochránit, když u ní nejsem a nevidím. Znovu se pokouším otevřít oči, ale pořád to nejde.

Deidara pokrčil rameny a sklonil se k dívce. Po zjištění, že je to Sasoriho loutka se málem zbláznil. No, není se čemu divit, ožužlávat dřevo není zrovna moc příjemné. Kouzelný dědeček řekl Deidarovi, že s tou dívkou může udělat to samé, co udělal jeho neteř s Pinochiem. Deidei přikývl a za chvilku zmizel v lese s, dříve loutkou, nyní živou dívkou.

Cestou neprohodili ani slovo. Asi v půlce cesty Temari uviděla kavárnu a řekla:
„Kankuro jdi napřed, já si ještě zajdu do kavárny." usmála se a šla.
„Tak jo, ale buď brzo doma.“ řekl Kankuro starostlivě.
„Neboj.. A nechovej se prosím jak můj otec.“ řekla Temari a usmála se na něj. Temari šla ke kavárně a sedla si na krajní židli.
„Dobrý den, jedno expreso." objednala.
„Dobrý den, hned to bude." odpověděla servírka.
„A prosím, zabalit." poprosila Temari.
„Ahoj" pozdravil Shikamaru. Temari se ho lekla a rychle s sebou cukla.

V noci se u ní střídali. Měli strach, že by se jí mohlo něco stát. Liam sebou škubala a třásla se. K ránu to ustalo, jakoby se snad bála té tmy, která byla kolem ní. Když u ní seděl Kisame. Liam se probrala, pohled jí padl na žraločáka. Vyděšeně se na něj dívala. Kisame se na ni usmíval, ale když si všiml jejího vystrašeného pohledu, ustoupil stranou.
„Liam?“ pokusil se promluvit.
„Kdo-kdo jste?“ zakoktala vyděšeně.

Stihli to akurát včas. Krčili sa za stĺpom a sledovali Sasukeho ako sa nenápadne producíroval po ulici a niečo si pritom pospevoval. U ušiam sa im doniesli slová ako: „I am so wonderfull...“ Vtedy horko začali ľutovať, že nemajú štuple do uší.
„Preboha! Čo to kvíli?“ horekoval Neji.
„Neviem...túto pesničku fakt nepoznám...mohol by to byť napríklad Johnny Depp...“ zatiahol Lee. „Šibe ti?“ šťuchol ho lakťom Kiba. „Johnny Depp je herec! Hral Jacka Sparrowa!“
„He?“ zapojil sa Naruto.

Kisame se rozzuřil a narval Deidarovi jeho jojo do pusy. Mezitím Hidan praštil Sasoriho, který mlel něco o písku a hodných babičkách, a Kakuzu se do krve hádal s Peinem čí vesnice je lepší.
Itachi se naštvaně podíval na Zetsu, který jen pokrčil rameny.
„Dóóóst!“ zařval. Nikdo ho nevnímal, Hidan mlátil pořád žvanícího Sasoriho po hlavě stínítkem od lampy, Kisame honil po pokoji Diedaru řvoucího, že usmaží všechny rybičky z akvária, a Pein vyhrožoval Kakuzovi strhnutím kapesného, jestli neodvolá, co řekl o Deštné.