Typ
Nagato s Itachim sa vrátili na horu Myouboku.
„Tak ako?"
„Madara práve bojuje s Orochimarom."
„Obidvaja použili Edon Tensei. Nejako sa im podarilo získať ninjov, ktorých ste zapečatili."
„To je ako možné?"
„Neviem, ale podarilo sa im to."
„Mali by sme na nich zaútočiť hneď, ako spolu dobojujú. Vtedy budú najzraniteľnejší," navrhol Raikage.
„Stále však majú výhodu Edo Tensei vyvolancov."
Sakumo s Hashiramom sa navzájom zapečatili.
„Ako vidím, Madara, tak to skončilo remízou."
„Možno," povedal a zmizol.
„Ten...veď ho nájdem znova."
Meshiki : Podívala jsem se mizejícího Naruta. Jak to myslí? Jako ze srandy? Ale vypadá nějak naštvaně. Nemůžu ho nechat jít samotnýho za Shikou, bůhví, co by se mohlo stát. Rozběhla jsem se za nim.
„Heej, Naruto čekej. Co se děje? Jaks to myslel?“ volala jsem.
„Je na tom snad něco nesrozumitelnýho?“ volal nazpět. Trošku jsem se zarazila. Dohnala ho a držela jeho tempo.
„Řekl si, že chceš zabít Shikamara, ale to snad nemyslíš vážně?“
„Proč ne?“
„Hej!“ trhla jsem mu s ramenem a zastavila ho.
„Sasuke Uchiha?“ Zopakoval jeho jméno překvapeně Izi: „To není možné...“
„Ale je, stojím tu před tebou. Kdo vlastně jsi ty?“ Opětoval mu otázku Sasuke.
„Izimoto... Uchiha Izimoto.“ Sasuke se tvářil ještě překvapeněji než Izi.
„Tak tohle je nemožné...“ Podotkl s úsměvem.
„Tohle teď dejme stranou... Ty nevíš to o Itachim?“ Zeptal se vážně Izi.
„Sensei, na kolika áčkových misí jste byla?“ Vytrhl mě ze soustředění Daisuke.
Podrbala jsem se na hlavě. „Já je nepočítám.“ Pokrčila jsem rameny.
„To už jich bylo tolik?“ Zeptal se s neskrývaným zájmem.
„Co bys řekl, když je jedna z nejlepších mladých jouinů ve vesnici?“ Ušklíbla se blondýnka a zakousla se do masa.
Tohle bylo frustrující. Začínala jsem uvažovat, zda to byla moudrá volba. To docela brzo, co?
Po týždni Inari z Tazunom dorazili do Konohy.
Ako prvú vec Inariho prekvapilo zdevastovanie dediny: z kedysi krásnej a prekvitajúcej dediny ostalo iba pár drevených domov.
"Čo sa tu preboha stalo!?"
"Akatsuki sa stalo." ozvalo sa za Inarim.
Inari sa otočil a uvidel dvoch ninjov, očividne sa vracajúcich z misie
"Pein, bývaly vodca teroristickej organizácie Akatsuki, pred pár dňami napadol dedinu." povedal jeden z nich, keď uvidel Inariho nechápavý pohľad.
"Hej, nebyť Naruta, boli by sme v háji." povedal druhý.
Itachiho doma čakala celá rodina. Hneď ako otvoril na dome dvere, tak sa k nemu rozbehol jeho malý brat Sasuke.
„Braček.“ Povedal krpec a objímal svojho staršieho brata. Ustúpil pár krokov dozadu s úsmevom neviniatka. „Naučíš ma zajtra niečo nové?“ Povedal malý Sasuke a očka mu žiarili. Itachi mu už chcel kývnuť, no spomenul si, že sa na zajtra dohodli s Kiki.
„Kapitáne Yamato.“ pronesla překvapeně Sakura a Yorochi si mezitím zkontroloval, jestli něco náhodou neztratil.
„Och, tak to je. Právě teď někam Sai míří společně s Orochimarem.“ řekl Yamato, což šokovalo Sakuru i Naruta, ale Yorochi něco takového očekával.
„To se dalo čekat, Danzou má vždycky nějaké vedlejší úmysly.“ pronesl Yorochi a přemýšlel o tom, jak Saie zabije.
Dvě slova
Ino vešla dovnitř a porozhlédla se. V novém Narutově bytě ještě nebyla. (Naruto se totiž přestěhoval do většího bytu.)
„Je to tady útulné.“ Řekla Ino když si prohlídla celý byt.
„Ano.“ Souhlasila Sakura a šla do kuchyně.
„Dáš si čaj?“ optala se Sakura.
„Ano, a ty si sedni já to udělám.“ Odpověděla Ino a usmála se.
„Ne, to je v pořádku.“ Řekla Sakura a přichystala na čaj.
pro připomenutí:
„Miluju tě.“ Zašeptal Naruto Sakuře do ucha a dal ji pusu. Sakura se usmála a dala mu taky pusu.
„Já tě taky miluju.“ Odpověděla Sakura a přitiskla se k němu. Když byla u něj tak byla šťastná. Zprvu se bála, že ji zneužije a bude na ni hrubý, ale nebyl byl na ni něžný a když mu naznačila, že se ji to nelíbí, tak přestal. Pak si všimla, že má Naruto poškrábaná ramena.
„Promiň.“ Omluvila se Sakura a chtěla mu škrábance vyléčit.
Minulý díl
„Tak, a teď kdo je pro, aby Konoha vydala všechny démony?“ optal se. Ruku zvedli všichni, až na Gaaru a Feudálního pána země Větru.
„Tímto, vám oficiálně nařizuji, abyste vydali všechny démony, a to ihned.“ Rozkázal Feudální pán země Železa. Tsunade kývla na Naruta, ten složil několik pečetí, a uprostřed místnosti se objevilo pět nádob.
„Kde je zbytek?!!“ křikl Tsuchikage.
„Byla velká sláva. Každý se radoval, ale jak dlouho nám bylo dovoleno se radovat?“
„Jeden liják přešel, ale blížila se pořádná bouře. Jak dlouho... Jak dlouho musí Uchihové počkat, než budou moct zaútočit? Nevěděli jsme to, ale bylo jisté, že musí počkat než se Kyuubi znovu ukáže v našem světě. Možná jsem měla i strach,“
„Myslím, že bychom měli znovu projednat možnost ninja Aliance,“ řekl Kakashi, který byl po Danzouově zmizení dosazen do postu Hokageho.
Posledních pět bylo pro některé požehnáním a radostí, pro jiné zármutkem a utrpením. Bylo to pět let, od doby, kdy si manželský pár přinesl domů svůj poklad. Poklad, který oni pokládali za ztracený ve válce. A jak rádi se těšili z dítěte, které jim změnilo svět.
„Podívej se Yasuo, jaké je Uzumaki živé dítě,“ říkala Uzumakiho adoptivní máma svému muži.
„To máš pravdu Rino, ale jestli pořádně nenaroste a nenechá si ostříhat vlasy, tak si ho lidé budou plést s dívkou,“ řekl mírně starostlivě jeho adoptivní otec.
[center]Když jsem byl chlapec, tak metr nad zemí,
neměl jsem rodinu, přátelé, neměl jsem zázemí.
Neznalý citů, neznalý ani lásky,
byl jsem postrachem i té nejbídnější chásky.
A to jen kvůli tobě, Shukaku!
***
Shukaku, démone s jedním ocasem,
proč jen byls do mě zapečetěn mým otcem?
Měl jsi být obranou vesnice při napadení
a ne pouhá zbraň hromadného ničení.
Kvůli tobě znal jsem jenom samotu a smutek
a nevěděl, jaké potěšení přináší dobrý skutek.
***
Svou sílu stavěl jsem přede vše ostatní,
„Teraz na teba nemám čas," hovoril Madara.
„Ty si ho nájdeš."
„EDO TENSEI!"
Obidvaja povolali svojich pešiakov do boja. Na Madarovej strane stáli Sarutobi Sasuke, Hatake Sakumo a Danzou. Orochimaru privolal prvých troch Hokage. Senju Hashirama, Senju Tobirama a Sarutobi Hiruzen. Na nič nečakali a dali sa do boja.
Otec vs syn, Sarutobi Sasuke vs Sarutobi Hiruzen
Sasuke zaútočil ako prvý.
„Katon: Hokaen."
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Saya byla stále vyslýchána. Den co den, možná hodinu co hodinu ji tahali z cely do výslechové místnosti, kde vždy čeklala ta samá osoba s koženým kabátem, rukavicemi a šátkem přes hlavu. Saya nepromluvila, ikdyž na ni použil již téměř vše co uměl, ze začátku to vypadalo jako by Saya necítila bolest, ale jakmile Ibiki přitlačil, bylo na ní vidět jak se snaží nekřičet, nebo dokonce nepromluvit o všem co ví.
Narozeniny 3/3
Pátek, den D. Dodělávají se poslední přípravy na oslavu. Hosté pozvaní, jídlo, pití zajištěné, výzdoby se věsí a všeci shánějí poslední detaily. Karin zase v práci, všeci víme proč, jen Sachi se to zdálo divné. Ale hodila to za hlavu, dnes měla strávit den s Kibou, přesněji večer.
Tou se naparoval v novém jouninském obleku a s katanou značící jeho příslušnost k elitnímu klubu legendárních šermířů po boku. Procházel se městem, jakoby mu patřilo.
„Myslíš si, že dneska přijde?“ optala se Aiame a sedla si vedle Sakury.
„Snad ano, moc mi chybí.“ Odpověděla Sakura.
„To mluvíš o mně?“ optal se Naruto. Sakura se otočila, a když ho uviděla tak ho pevně objala.
„Ano.“ Řekla Sakura a dala mu polibek. Naruto se usmál a pohladil ji po tváři.
„Moc jsi mi chyběla.“ Řekl Naruto a dal ji pusu. Sakura se na Naruta taky usmála, pak si objednaly jídlo a povídaly si.
