To, co musím splnit! 2. kapitola

Saya byla stále vyslýchána. Den co den, možná hodinu co hodinu ji tahali z cely do výslechové místnosti, kde vždy čeklala ta samá osoba s koženým kabátem, rukavicemi a šátkem přes hlavu. Saya nepromluvila, ikdyž na ni použil již téměř vše co uměl, ze začátku to vypadalo jako by Saya necítila bolest, ale jakmile Ibiki přitlačil, bylo na ní vidět jak se snaží nekřičet, nebo dokonce nepromluvit o všem co ví.
Hinata se stále pokoušela navázat se Sayou jakýkoli rozhovor, ale Saya neříkala nic. Nechtěla, aby se s ní někdo přátelil, nestála o to. Saya ucítila silnou čakru, čakru kterou znala moc dobře, čakru, která přináší smrt. Saye bylo jasné, že dotyčný již začal s plánem. Najednou se z Konohy, která byla nad nimi, ozvala velká rána. Nejprve to chtěla Hinata jen tak přejít, přeci jen se nahoře opravovala vesnice, takže nějaká ta rána není nic co by ji mělo zneklidňovat. Přišla však i druhá, větší rána a hned po ní cinkot zvonku, který svolával všechny ninji. Hinata se zvedla z dřevěné židle, která byla naproti připoutané Saye, pohlédla nahoru a pak na Sayu. Ta se jen usmála a řekla.
,,Jen jdi budou tě potřebovat."
Hinata nečekala ani minutu a rychle vyrazila směrem ke Konoze. Saya se podívala na řetězy, kterými byla připoutána ke zdi a jen zakroutila hlavou. Na pravé ruce překřížila ukazováček a prostředníček a uvilnila velké množství čakry. Její ruce byly v sekundě volné. Zlověstá čakra se již objevila v Konoze a Saya byla na sto procent rozhodnuta ji odvrátit. Udělala pár pečetí a strop se rozevřel. Poté udělala dalších pár a v mžiku byla na místě největšího dění.

První výbuch zasáhl východní bránu, druhý výbuch severní a tam bylo povoláno také nejvíce jednotek. Vše to byla, ale jan záminka, proto aby se hlava tohoto plánu dostala na náměstí před budovu hokage. Tam se střetla přesně s tím, koho potřebovala tedy s Tsunade, Narutem a jeho přáteli. Naruto jen překvapeně stál, nevěřil svým očím, že po tak krátké době se opět vidí. Tsunade již začala s ostrými slovy, protože věděla, že jakmile se tento slizký had pustí do práce skončí Konoha ještě hůř než po útoku Peina. Najednou se v mezeře mezi nimi otevřela země a hned poté z ní vyskočila ona, jediná vězeňkyně nejlepšího vězení v Konoze. Poklekla.
,,Prosím vás, pane, držte se původího plánu. V jiném případě budu donucena vás zastavit."
Nikdo z Konohy nechápal o co tu jde.
,,Sayo, tak rád tě vidím, stýskalo se mi po tobě, nikdo není tak spolehliví a při tom tak krasný jako ty. Povstaň, přede mnou nemusíš klečet jako před tím tyranem."
Dotyčný ji chytil za bradu a tím ji donutil povstát.
,,Žádám vás naposledy, pane Uchiho, opusťte Konohu jinak zasáhnu."
,,Věděl jsem, že takhle zareaguješ, a proto jsem ti přinesl dárek. Nechám ti ho tu na hraní, je udělaný přímo pro tebe, na tvou čakru, nikdo jiný mu neublíží. Odcházím, hezké narozeniny." Prohlasil Sasuke a s úsměvem zmizel i se svou partou těch, kteří přežili válku a přidali se k němu. Na jejich místě zůstal stát jen jeden kluk asi ve věku Sayi. Naruto, celý rozechvělí vztekem, se proti němu rozeběhl, aby ho zatknul. Místo toho, ale Naruto dostal pořádnou ránu do břicha ani nevěděl jak. Saya se otočila na hokage.
,,Prosím, nechte mě zasáhnout, nikdo mu neudělá ani šrám, jen má čakra na něj působí."
Tsunade se podívala na Naruta, který již měl vytvořený rasengan a vpálil ho do kluka. Ten však jen čakru z rasenganu vstřebal a dal Narutovi další ránu, tím to však nekončilo, rychle udělal pár pečetí a uzavřel Naruta do bubliny z vody.
,,Jestli mě nenecháte zasáhnout, tak Naruto zemře. Viděla jste co Takamoto udělal s rasenganem, nic kromě mě na něj neplatí."
Tsunade byla zahnána do kouta a tak kývla hlavou na souhlas. Saya neváhala a v mžiku se objevila za klukem, Takamotem. Již ho chtěla zabít, když se podíval přes rameno do jejích očí. Saya se nemohla ani pohnout, byla naprosto omámena tím pohledem, který vídala v minulosti tolikrát. Takamoto ztratil zájem o Naruta a tak uvolnil techniku. Naruto padl na zem, rukou se chytil za krk a snažil se se rychle nadechnout. To už, ale držel Takamoto za krk Sayu a vyzvedl ji asi pět centimetrů do vzduchu. Saya zavřela oči, snažila se co nejvíc soustředit na cíl a zapudit své city. Dotkla se jednoho určitého bodu a tím Takamoto ztartil kontrolu nad svou rukou, kterou držel Sayu. Ta se již rychle přemístila za něj a podkopla mu nohy tak, že padnul na kolena. Saya také poklekla, chytla ho za hlavu, pošeptala mu do ucha ,,odpusť" a trhla. Takamotovo bezvládne tělo padlo na zem. Saya se zvedla, došla k hokage a poklekla.
,,Mám na vás jednu prosbu, ráda bych ho pohřbila. Je mi jedno kde a kolik vašich lidí mě při tom bude sledovat, můžete mi svázat nohy, ale ráda bych to udělala."
Tsunade byla ze Sayi nesvá, ale docela ji chápala. Povolila tedy.
Pohřeb se konal na kopci s pár stromy. Saya poklekla a požádala o kunai. Ten jí ihned podala Hinata, i přes zamítaví pohled Tsunade a Naruta. Saya kunaiem ryla do země a pak hlínu nabírala do rukou a utvářela tak hromádku vedle sebe. Trvalo to dlouho než vytvořila díru, která by se dala označit jako pohřební, ale její píle, trpělivost a klid na okolní lidi působil dost zvláštně. Nedalo se to popsat, částečně ji všichni litovali a částečně se jí velice báli, neuronila jedninou slzičku, byla naprosto klidná, neutrální a to člověka hodně děsilo. Najednou Saya vstala, podala s poděkování otupělí a špinaví kunai zpátky Hinatě a udělala pár pečetí. Na tento popud k ní ihned přiskočil Naruto a přiložil jí kunai ke krku. Saya zavřela oči zhluboka se nadecha a vydechla a pak pohnula rukama směrem vzhůru, čímž vyrvala strom ze země a pomalu ho položila do trávy. Podívala se na Naruta, který se od ní zas vzdálil. Udělala pár krůčku ke stromu a přejela po jeho kůře prsty tam a zase zpátky, tam a zase zpátky. Nadechla se a utvořila další pečetě. Tentokrát použila vítr, aby ořezal strom tak, aby vznikla rakev. Poté zvedla tělo Takamota, přenesla ho do rakve a zavřela víko. Položila ruku, asi tak do první třetiny rakve a nahromadila do ní velké množství čakry, když pak ruku odendala, zbyl tam po ní symbol, který nikdo z přihlížejících neznal. Rakev byla Sayou uložena do země a zasypána. Saya se otočila na Tsunade a podívala se jí hluboko do očí.
,,Děkuji." Řekla a uklonila se. ,,Jaký bude můj trest?"
,,Chci si prověřit tvé schopnosti a přidat tě někomu do týmu." Prohlásila nečekaně Tsunade, což vyvolalo velký rozruch.