Typ
Předem se omlouvám za taaaaaaaakk dlouhé zpoždění s finálovým dílkem. Ke konci jsem měla problém s uvozovkami, protože klávesnice, nebo počítač se rozhodl rezignovat, takže nejsou správně.
Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 14.Díl - Konec!
V aréně:
Měla dojem, jakoby měla kolem pasu něco těžkého…
Ospale zamžourala do denního světla.
No ano!
Ležela zády k Peinovi, který ji pevně objímal kolem pasu.
Opatrně položila svou ruku na jeho.
Usmála se.
Celé to bylo tak bláznivé!
Věděla, že by už měla vstát… že by takhle vůbec ležet neměli, ale… strašně moc se jí nechtělo!
Po dlouhé době se cítila tak… klidně, pokojně, hezky…
Chvíli ještě vychutnávala blízkost muže vedle sebe, pak neochotně vyklouzla z jeho sevření.
.................
Nemý pohľad, nemých očí. Len dve oči, ktoré sa dokázali zabodnúť až pod kožu. Pohľad dvoch tmavých očí, ktoré jasne a stručne hovorili ľuďom „chcem byť sám!“
Kľudné oči, plné tmy, a chladu. Možno ešte skrývali ten plamienok...niekde vzadu...skrytý...ten plamienok...
Pro Konan bylo stále těžší vyhýbat se střetům s ostatními členy Akatsuki. Pein splnil svou výhružku a donutil ji cvičit. Samozřejmě jen pár lehčích cviků, s tím obrovským břichem ani jiné dělat nemohla. Začali jí kontrolovat jídelníček, zamykali před ní ledničku a moc se divili tomu, že dosud neshodila ani jedno kilo.
„Ještě jeden kunai. No tak, házej!“
„Myslíš si snad, že jsem zapomněla, jak se vrhají zbraně, Itachi?“ odsekla podrážděně modrovláska a s obdivuhodnou přesností zabodla vrhací nůž doprostřed kmene.
V předchozím díle jsme se dozvěděli, že:
Naruto se stal Hokage, za ženu si vzal Hinatu a měl noční můru, která nevypadá úplně jako sen...
,,Hokage-sama, před branou jsou všichni zbylí Akatsuki a Orochimaru, který pomocí svého Jutsu vyvolal plno mrtvých ninjů, mezi jinými i všechny naše Hokage", podal ANBU hlášení. Naruto sepjal prsty a přemýšlel.
,,Jaktože se Orochimaru spojil s Akatsuki, když se ho předtím snažili zničit?", položil Naruto otázku, jen tak do vzduchu
Bylo krásné letní ráno. Ptáčci krákají, Kabuto zpívá ve sprše a Sasuke řeže katanou do stromu. Orochimaru vstane a jako každé ráno jde ke kalendáři a zaškrtne den. Najednou si všimne, že v dnešní kolonce jsou balónky, Kabuto zpívá: Happy brithday to you! Sasuke mu přináší obrovský dort s nespočtem svíček a ďábelsky se usmívá.
" Áááá! To budu mít asi narozeiny!" Rychle se obleče do slavnostního oblečení, namaluje si oční stíny, důkladně si vyčistí zuby, načeše si vlasy a petá ven.
„Ne! Už ne!“ křičela Ina.
Písek se jí drolil zpět do části, kterou zrovna prokopávala. Do konce časového limitu zbývaly jen 2 dny a ony ještě nenašli střep. Teda, pokud tady střep je. Podívala se na hodinky.
„Je dvanáct pryč. Čas pro polední pauzu na oběd,“ pomyslela si a balila náčiní.
Odcházela do stanu. V polovině cesty potkala Sakuru.
„Tak co? Našla si něco, Sakuro?“ zeptala se jí.
„Už... už jsem tu,“ špitnu tichounce, když se vrátím. Začíná být už opravdu velká tma, takže stěží vidím, co vlastně dělám. Začínám litovat, že nemám baterku. Ale co.
„Ty, Minato, neměli bysme rozdělat oheň?“ zeptám se temné siluety přede mnou. Ta se na chvíli zastaví, zřejmě přemýšlí.
„Proč?“ vydá nakonec.
„No, já musím udělat ten lék a tam musim sekat, krájet a v týhle tmě bych tam občas mohla přihodit kus svého malíčku či jiného prstu!“ upozorním ho.
„Ještě kousek!“ pomyslela si Hinata a silou vůle a chakrou se snažila nasměrovat velkou tlakovou vlnu na svého nepřítele. Pomocí Byakuuganu si udávala směr a když konečně zaměřila, bleskově ji zesílila a poslala ji na něj. Zmoženě si oddechla.
„To bylo něco!“ ozval se vedle ní Naruto.
Hinata se usmála.
„Díky! Ale nemyslím si, že ho to zasáhne!“ řekla pochybovačně Hinata.
Ovšem mýlila se. Neznámý se tomu vyhnul jen stěží a ještě k tomu získal hluboký šrám na stehně.
„Sakra!“ zanadával a zkusil se zvednout.
AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - krátce před začátkem Naruto Shippuunden
Kapitán ji poslal pro dokumenty k novému úkolu. Před vchodem se setkala se svým někdejším trenérem. „Jak se máte, Ebisu sensei?“
Ninja v tmavých slunečních brýlích na tváři vyloudil zkroušený výraz. „Špatně, moc špatně. Nikdo mě neposlouchá!“ postěžoval si.
„Vážně? Ale vždyť přece trénujete vnuka Třetího, Konohamaru.“ Cukaly jí koutky.
Před nemocnicí
Pary: Dobrý den, dámy a pánové, vy všichni co máte uši přilepené na svém rádiu, před konožskou nemocnicí vás zdraví Pary a ...
Kubby: a Kubby. Áno, počuli ste dobre... sme pred nemocnicou. A spolu s nami tu stojí pár známych osobnosti z Konohy... nechýbajú tu napríklad ani legendárne kastróly ...
Hinata aktivovala Byakugan a rychle odvázala šátek se spící holčičkou, kterou pak podala ninjovi vedle sebe.
„Běž s ní do písečné, jak nejrychleji můžeš!“ Promluvila roztřeseně. Dost tiše, aby ji neslyšel nepřítel, ale tak nahlas, aby ji slyšel její ochránce. Ten na ni překvapeně pohlédl. „Běž!“ Vykřikla a postavila se do obrané pozice.
Bleskoví ninjové na nic nečekali a s výkřikem se rozeběhli proti svým obětem.
„Kaiten!“ Vykřikla Hinata a začala se točit kolem své osy, přičemž odrážela všechny jejich útoky.
Sakura a Akatsuki 3
„Počkej chvilku“ řekla sakura stále naštvaným hlasem.
Jenže problém byl v tom, že Deidara nerad čekal.
„Hele!! Já nerad čekam a nebudu poslouchat rozkazy od nějaké holky!!“ zakřičel Deidara.
flashback: Tento deň však prebehol celkom rýchlo, pretože už nebolo komu dávať misie, chuninská skúška sa ani nie za niekoľko hodín začne. Tak sa išiel pripraviť. Obliekol si klasické oblečenie. Tmavomodré nohavice, tričko s dlhým rukávom a na to zelenú vestu, rukavice zo symbolom Konohy a samozrejme aj pásku na čelo. Bol už pripravený na Chuninskú skúšku.
Tak a je tu ďalšia časť shikatema.....dúfam že sa nehneváte, že som tak dlho nepísal ale nemal som nápady ,ktoré by sa mi páčili a tento jediný je v pohode ( aspoň podľa mňa ).
A kritiky sa nebojím
Temari sa zobudila v tmavej kamennej miestnosti bez okien. Svietilo tam pochabé svetielko osvetľujúce len stred. Mala pocit akoby spala niekoľko dní. Odrazu počula hluk za železnými dverami.
,,Lord Kikage ma poslal priviesť zajatcov“ povedal neznámi hlas.
„Dobre“ odvetil druhý.
Ozvalo sa šušťanie lístia a po stromoch prebehli dvaja ninjovia. Obaja boli z anbu a obaja mali aj rovnaké rozkazy. Mali zabiť utečenca Sasukeho Uchihu, ktorý sa stal pre Listovú trvalým nebezpečenstom, tým že sa pridal k Akatsuki aj so svojím týmom Hebi.
"Sai, myslíš si, že máme silu a prostriedky na to, aby sme ho zneškodnili?" opýtala sa Anbu lovkyňa svojho partnera Saia.
"Ja neviem... Neviem či vôbec prežijeme." zamumlal Sai na odpoveď.
Bol západ slnka a na kopci stálo dievča. Blonďavé vlasy mala zopnuté do copu. Hľadela na západ slnka a rozmýšľala. Už aspoň týždeň stála každý večer na tomto kopci a sledovala západ so západom slnka. "Kde si toľko?" pýtala sama seba. Už to bolo pol roka, čo jej drahý odišiel. Odišiel, aby ju ochránil pred svojím bratom. Odišiel pre jej dobro, no sľúbil jej vtedy, že neodíde navždy.
Once upon a time II 14
Naruto přecházel nervózně po pokoji a přemýšlel. Kyuubi seděl nedaleko a i on vypadal, že nad něčím dumá. Takhle je našel až Sasuke a se zvláštním leskem v oku je pozoroval.
„Naruto,“ oslovil ho a uviděl, jak sebou dotyčný překvapením trhl. Vůbec nevnímal přítomnost.
„Sasuke,“ vydechl Naruto, když na něho otočil svůj pohled. „Potřebuješ něco?“
„Já ne,“ odvětil klidně. „Spíš ty.“
„Já,“ nechápal Naruto. „Jak jsi na to přišel?“
Kapitola 3: Děti lesa
Bolest. Proč to tak bolí?Kde to jsem?Je tu tma. Hlas, ženský hlas. Znám ho? Slyšel jsem ho už někdy? Možná bych měl otevřít oči.
„Sasuke? Sakuro? Jste nu někde?“ podařilo se mu dostat přez vyprahlé rty souvislou větu.
„Tsurugi-sensei on, on se probouzí.“ Vypískl hlas.
Hlas, příjemný, zní mi povědomě. „Sa…sakuro?“ zkusil to znovu.
„Má silnou horečku a stále opakuje to jméno.“ Okomentoval hlas jeho snažení.
Raz, až vyrastiem, naučím sa remeslo ninji
a keď buem už o čosi väčší, tak sa naučím,
ako nezabiť každého kto sa na mňa zle pozrie.
A potom, neskôr, až budete poznať moje meno,
získam si vaše srdcia len tým, že niečo pekné vytvorím.
Neskôr sa skúsim postaviť z tieňa svojho brata...
na to nie je žiadny návod,
aj keď ho moc nemusím,
vždy má pre mňa zvláštne miestočko.
Z mojich očí potom ľahko vyčítate,
