Žánr

Řekl jsem úterý! A v úterý jsem to ještě stihl poslat vím že to asi vydají až zítra ale s tím nic nenadělám přes den nebyl čas nevadí tak si to užijte

Niki několik minut hleděla na spícího chlapce, naproti její posteli. Byl to příjemný pohled, který jí naplňoval optimizmem. Ten prcek byl strašně roztomilej. Sametové hnědé krátké vlásky zdobili jeho palici. Z toho tichého blahého pohledu jí ale vytrhl Mikonin hlas.

Představte si, že žijete svůj život plnej prázdnejch dnů. A ty dny plynou a plynou … Ale vy si stejně přejete, aby nikdy neuplynuly. Protože nechcete zemřít.
Ne, nechcete… Protože smrt je něco … Odpudivýho. Nikdy nechci zemřít, nikdy … Ale, jde to? Asi ne, přiznávám …

Vítr zafoukal kolem ženiných vlasů a rozvázal je do prostoru. Bylo zamračeno, šedivo. Temné šero se vznášelo všude kolem, ale nejvíc v její mysli.

Je zima …

Maskovaný ninja stále ještě přemýšlel o nevyzpytatelnosti ženského myšlení, když ho srazil Zetsu. „Ty mi ani nevynadáš?“ podivil se kanibal.
„To bude tou mou dnešní zmateností, ty zelená příšero!“ Kakuzu se hned pustil do vysvětlování. „Včera na sebe Konan se Shenai štěkaly a dneska společně vaří. V tom aby se čert vyznal!“
„To je pouhý zdání. Naše modrovláska si drží odstup, ale stejně ji nepřestala nesnášet.“
„Jak to můžeš vědět?“

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 88 - 97

Sasuke střídavě upadal do stavu vědomí a bezvědomí. Byl natolik zesláblý, že se nemohl ani pohnout. Vypadalo to, jako když celou dobu spí, ale občas zaslechl drby ošetřovatelek. Ale dnes to bylo jiné.
„Myslím, že se vrátíme zas do práce. Bylo to snazší, když tu byla legendární léčitelka Tsunade nebo ten nadaný chlapec Kabuto. Jejich léčivé techniky tolik ušetřily práci.“
„Nechápu. Říkala, že ji hrozně těší nám tu pomáhat. Proč už tedy tak dlouho nepřišla?“

TAK A UŽ JE TU TŘETÍ DÍL NO MUSÍM UPOZORNIT, ŽE JE TENTO DÍL ZAMĚŘENÝ HLAVNĚ NA KONAN A ITACHIHO SE SIRIOU a snad tu budu mít zas o něco méně chybek než posledně No a kdyby ne, tak se prosím nezlobte a skuste to nějak oželit. Třeba to příště bude ještě lepší

3. díl "Poslední sbohem, Lásko"

„Tak to vypadá, že Sensei už zase přijde pozdě. Proč mě to už vůbec nepřekvapuje.“ zakroutí Sakura hlavou.
Nechápavě se na ni podívám, ale než mi stačí cokoli k tomu říci, promluví pěkně nahlas Naruto: „No, víš on sensei Kakashi vždycky chodí pozdě. Pokaždé dorazí klidně i s několika hodinovým zpožděním a vymýšlí si ty nepitomější výmluvy o tom, co jej protentokrát zdrželo. Vždycky je to něco jako: „Ahoj mládeži, omlouvám se, že jdu pozdě, ale ztratil jsem se na cestě životem.“ A tak všelijak podobně.“

Přivřu oči před světlem, Deidara mě vzal pevně za ruku a dovedl mě na nedaleký travnatý plácek. Louka, vysoká tráva, okolo stromy a nějaké šutry.
Šéf tam už stál a s ním i dalšími podivíni v černých kabátech s červenými mráčky.
Jeden se zvláštní oranžovou maskou na hlavě a druhý, vzhledem ještě zvláštnějším, černobílá kůže, žluté oči, zelené vlasy a z ramen mu vyrůstala jakási masožravka či co a pořád si pro sebe něco mumlal, zaslechla jsem něco jako svačina a ztráta času.
Vážně zvláštní společnost.

[color=black]Jednoho krásného letního dne, kdy lilo jako z konve, fučelo jak na Severním pólu, blesk stíhal blesk a sem tam padaly kroupy, se neohrožený genin Uchiha Sasuke vydal trénovat do lesa. Bičován deštěm a větrem, prodíral se neohroženě rozvlněnými keři, větve po něm natahovaly ostré pařáty, rozdrásané, zkrvavené ruce nemohly ochránit křídově bílý obličej. Černé oči vyděšeně hleděly před sebe, kolena se třásla...

Svit Slunce 03

Naruto se probudil první a celý rozlámaný. Vstal a začal rozdělávat oheň. Připravil si ramen do misek a ohřál vodu. Za chvíli už měl před sebou plné misky ramenu, když se Hinata probudila.
„Ahoj Naruto-kun, ty jsi udělal snídani?“ zeptala se, když spatřila tolik misek.
„Čau,“ odpověděl a podíval se smutně na ramen, „tady máš.“
„Itadakimasu,“ řekl Naruto a pustil se do jídla.
„Můžeme vyrazit?“ zeptala se, když dojedla.
„Jasně, jdeme,“ řekl.
„Tudy,“ řekla Hinata a ukázala rukou a rozběhli se.

Taak, na tomto sa pracuje spoločne s Rikou. Itadakimass ;)

Ja som Krutosť! Hehe

Tma. Nikde nekončiaca tma... Ticho. Desivé, ako pred búrkou... Vtom sa ozvali kroky. Pomalé, ale rozhodné. A s nimi aj ťapkanie...
Vo vzduchu sa vznášalo napätie a strach. Nervozita narastala každou sekundou. Kde skončí? Koho vezme? To napadalo všetkých.

Radostne sa uškŕňal Cítil ten strach. Vzrušovala ho to a poháňalo dopredu. Zbožňoval ten výber. Miloval tie jeho kobky plné pokusných králikov.

Hidan otvíral dveře od sídla co možná nejopatrněji. Bylo už něco málo po půlnoci. Plížil se chodbou jako duch a doufal, že trefí do těch správných dveří. Vzal za kliku, ohmatal postel, ke které měl nejblíže a s uspokojením konstatoval, že je to ta jeho. Které jiné lůžko v sídle je pokryté hřeby? Jedině Hidanova fakírská postel.

„Kakashi-senseii, já...já necítím Narutovu chakru!“ ozval se Kiba
„Neji!“
„Byakugan!“ zvolal oslovený. Žilky mu naběhly kolem očí, které začaly okamžitě pročesávat okolí.
„Také ho nevidím.“ zakřičel Neji.
„Sakra!“ ulevil si Kakashi.
„Pokuste se zničit, zbývající soupeře. Já se pokusím zachránit Naruta.“ řekl Hatake a mocným skokem se vydal směrem k úkrytu Akatsuki.

Lee, který až dosud myslel na Sakuru už křičel přes celý stůl:
"Hinato, staň se mou přítelkyní! Přísahám, že tě ochráním vlastním životem!"
Hin úplně zapomněla na Naruta a při pohledu na Leeho zrudla a omdlela.

Síla mládí zabírá,
Hin nám z toho omdlívá.
Lee, rychle vyskoč na nohy,
použij své taijutsu vlohy.

"Šmarja Hinato, vstávej, prober seee!" křičel Lee jako smyslů zbavený a jal se Hinatu budit.

[font=Times New Roman]Být shinobi…
Sen malých dětí, sen lidí toužících po slávě… sen naivních.
Co pro lidi znamená být shinobi?
Bojovat. Bojovat za svou čest, bojovat za dobro slabších… bojovat za svůj sen. Jít cestou, která není lehká… ale která má cíl. A samozřejmě že k němu dojdete – jste přece shinobi!
Mít přátele… pro které uděláte cokoliv. A oni pro vás… chráníte je… a oni chrání vás. Bojujete za ně a oni za vás…

Yashamaru nesl novorozence do světnice, kterou obýval. Ještě stále mu nebylo lehko u srdce. Zachoval se jako zbabělec, když sestře neřekl o rozhodnutí, které učinil její manžel. Podíval se na chlapečka ve svém náručí, brečel, jako to dělá každé miminko. Nemůže ho mít rád, když kvůli němu zemřela Karura.
Postaral se o něj, navlékl do čistého oblečení a uložil do kolébky. Měl by se podívat, kde jsou ostatní děti, protože ten malý bude teď určitě tvrdě spát.

Sasori sa na ňu len prekvapene pozrel. Nevedel, čo jej má povedať. Miluje ju aj napriek tomu, že ho podvádzala. Nevie prečo, ale je to tak. Možno to bude tým, že bežala za ním , aby mu to vysvetlila. Pozrel sa na ňu. Stále hľadela do zeme.
Tenten sa bála. Nevedela, čo Sasori urobí. Čo ak jej povie, že ju už nikdy nechce vidieť? Čo spraví potom?
Neji stále bežal a cítil, že už je blízko. Bol veľmi unavený, ale snažil sa nemyslieť na to. Musí nájsť Tenten za každú cenu! Nemôže ju nechať samú!

Bylo něco kolem deváté hodiny večerní, když vedle sebe Naruto zaslechl šramot. Sasuke se konečně probudil. Zvedl hlavu, zamžoural a při pohledu na Narua se začal smát.
"Teda, Uzumaki, ti tě zřídili," křenil se.
"Jenom se podívej na sebe, ty plážová dívenko," odsekl mu Naruto.
Sasuke neochotně sklouzl pohledem na své tělo. Líbilo se mu koukat na tak spoře oděného Naruta Uzumakiho, v těch červených plavkách a žluté čepici mu to totiž seklo.
"Madaro!" vykřikl Sasu, když mu došlo, co vidí. "Koho napadlo mi dát jako spodek tanga?"

„Jéé! To jsem ale nacpanej.“ povzdechl si slastně Naruto, když spolu se Sakurou a Saiem odcházeli z Ichiraku Ramen.
„Ale buď si jistej, že polovinu ceny tvýho účtu mi zaplatíš.“ prohlásila Sakura ledabyle, jako by oznamovala nějaký nepodstatný detail.
„A-a-ale Sakura-chan! Ty si mě přece pozvala!“začal zoufale vřískat Naruto, kterému se v očích objevilo zděšení.
„Ale vážně jsem neměla na mysli 5 misek rámenu!“ vyjela na něj Sakura, jejíž klidný a vyrovnaný tón byl tatam.
„No…ale…Sakur-“
„Máš s tim ňákej problém??!!“

[font=Times New Roman]Milý deníčku,

Tak tady je první dílek naší společné tvorby. Tuhle povídku píšem já(Akitawa) a Hinata-sempai, tak snad sebude líbit=). Itadakimasu !!