Žánr
Sasuke na ni zíral, ale neřekl nic, co by naznačovalo, že by jí ho chtěl přenechat, naopak by ho zabil rád...
11. kapitola: Souboj smrti
,,To jsme se dlouho neviděli, co, Itachi!‘‘ řekl nakonec klidně Sasuke.
,,Asi tak…‘‘ zamručel Itachi a podíval se na svůj plášť. ,,To mi zaplatíš!‘‘ zařval na Hedannu.
,,Se ještě uvidí, debile!‘‘ oplatila mu to. ,,Když to teď přežiješ, o čemž silně pochybuju, tak si tě podám sama.‘‘ Itachi se začal rozmýšlet, jestli se Sasukemu nemá vzdát rovnou… Podíval se na Deidaru.
,,Tak dobře…‘‘ schválil Neji. ,,Začínám!‘‘
10. kapitola: Umučit!
,,Tak dělej!!!‘‘ zařval Shikamaru, který se nemohl dočkat, až na Deidaru hodí kunai. ,,Jdu po tobě!‘‘
,,Tak fajn…‘‘ odsouhlasil Neji a po tom, co si vytáhl zatím jenom jeden kunai se soustředil na míření. Vteřinu po tom ho s bravůrnou lehkostí mrskl směr Deidara. Kunai zasvištěl vzduchem a přesně zasáhl svůj cíl: první článek Deidarova ukazováčku pravé ruky.
"Tak nám ukaž svoji klonovací techniku," řekl vážným hlasem Iruka. Mizuki měl však co dělat, aby nezačal zívat. Trčel tu už od rána a zcela zjevně ho to už moc nebavilo.
"Ok."
Hele, to bude dobrý. Musím se zkusit soustředit na chakru - tu snad mám. Celou silou své mysli jsem se upjala k tomu, co by podle mě mohla být aspoň taková skorochakra a najednou - já ji fakt cítila! Dokonce jsem už věděla, co mám vělat! JO! Vypadá to, že to brácha stihnul. Alelujua.
[b]Jednoho dne ráno se Itachi probudil s medvídkem v náručí. Byl na něm tak závislej, že ho rozplakalo i to, když mu ho Kisame bral z ruky. Sice už si Itachi zvikl, že když bojuje, musí ho nechat doma, ale jinak je pořád s ním. Jendou si přál, aby si ho mohl vzít s sebou, ale Kisame mu to nechtěl dovolit, ale pak ho Itachi překecal. Itachi byl tak šťastný. Vzal si batůžek a do něj dal medvídka, svačinu, pitíčko a peníze. Šli proti Sasukemu a Sasuke se dal do útoku.
Tak a máme tu 3.část mé povídky 
doufám,že se bude líbit.Jak už jsem slibovala,v každé části vám řeknu,kdy bude další část. (pokud ještě nějaká bude 
).Abych nemusela tvrdit nějaká nepravdivá data,protože někdy opravdu nestíhám,tak to udělám jednoduše.Každý nový díl bude vycházet vždy každé pondělí
Díl 3. - První mise
„Vzpomínáte na Kabuta?“ zeptala se Tsunade.
„Kabuto??!!Jak by jsme mohli zapomenout na toho blbce!!!“ začal se rozčilovat Naruto.
Once upon a time 33
Itachi se blížil ke své rodné vesnici. Už viděl její bránu a na mysl mu přišli vzpomínky, o kterých si myslel, že už ani nemá. Vzpomínal na svou rodinu, příbuzné a na svého nejlepšího přítele. Ale pak se vzpomněl i na to jak všechny zabil. Zatočila se mu z toho hlava, až se vyčerpaně svezl na kámen stojící u cesty.
„Tolik let,“ vydechl a svůj zrak dál upíral na bránu v dálce.
Namáhavě se zvedl a skoro by se svezl zpátky na kámen, kdyby ho někdo nezachytil.
„Opatrně, jste v pořádku,“ ozvalo se vedle něho.
Iruka se hrozivě přibližoval, tvářil se jako Bůh pomsty po deseti pivech a než jsem se nadála, držel mě pevně za ucho.
„Jakto, že nejsi ve škole?! Vždyť dneska jsou maturity!!! Jsou tam všichni, dokonce i Naruto dorazil, a ty se budeš tady flákat?! Jdeme!“ Řekl a nekompromisně mě táhl pryč.
Tak je tu další pokračování mé povídky.Doufám že se vám bude líbit a kdyby se tam vyskytly nějaký ty hrubky a tááák prostě si to ho nevšímejte a čtěte dál! Ju? Tak hezké čtení Dattebayo!
Kapitola 4
Pomalu došly k hlavní bráně vesnice ukryté v Mlze a zaklepaly na ni.
„Tolik mi chybíš! Kéž by ses už vrátila?“ povzdechl si smutně a své krásné modré oči upřel na měsíc a hvězdy, které mu místo ní dělaly společnost.
Tolik mu ji připomínaly.
Její vlasy černé jako noc a její plet která se podobala barvě měsíce.
Její zářivý úsměv stejně jako hvězdy co září na nebi. Její smích, který je jako vítr co mu chladí tvář když na ni dnešní noc myslí.
Ale on na ni myslí každý den, každou noc, každou hodinu, minutu, sekundu a nemůže se dočkat jejího návratu.
Pomalu se přehoupla třetí hodina odpolední a v Konoze se začaly dloužit stíny...
Kotetsu sebou škubal na zemi pokoušeje se povolit provaz, kterým ho až příliš pevně svázal Kabuto. Izumo se ani nesnažil se svými pouty něco udělat. Pokorně schoulený hajal vedle svého parťáka a tiše si kníkal pod ofinku (rozuměj „emo patku“).
Díl 5-Ztracená
Naruto se na ni chvíli díval, ale pak jen pokrčil rameny a už to dál neřešil.Celý jejich tým běžel po písečné poušti rychlím tempem.
„Kakashi-sensei kam tak pospícháme?“ zeptal se Naruto.
„Ty to nevíš? Dneska vyšel další díl Itcha Itcha Paradice a já se už nemůžu dočkat až si ji přečtu“ odpověděl mu Kakashi.
Naruto se zatvářil znuděně(podobně jako Shikamaru) a pro sebe si zamumlal něco jako: „Ten maniak“
Předem varuju, že je to první Naruto výtvor mé choré mysli =D
Jop, a kurzíva znamená ty mezisvětový esm =D
Chyba v Matrixu
V minulém díle se skončilo u toho, jak Akatsuki obětavě vyrážejí na pomoc Konoze.Mimochodem se taky projevuje Kisameho nedostatek šedé kůry mozkové.
Tak tady je další díl. Trochu se mi degeneruje mozek, takže nevim, nevim...budu ale určo ráda za commentíky.
Ať se líbí!
_____________________________________________________________
Sakura vstoupila do nemocničního pokoje.
"Naruto, Lee, Ten-Ten!Jste v pořádku?"
"Vypadáme snad na to?Chudák Ten-Ten je v bezvědomí." odpověděl Lee.
"Ten grázl Sasuke!... promiň, nevydržel jsem to."
Takže, dopsala jsem parodii na Kocoura v botách, co víc k tomu říct? Snad jen - příjemné čtení 
Tak, a je tady pokráčko příběhu s ne moc dobrým názvem Sasuke se změnil...
Doufám že se vám to bude líbit a aspoň kousek si přečtete.
Asi 5 km od Konohy se tým Kakashi prodírá temným lesem.
"Achjoooooo, nevíte někdo kolik je hodin?? Zívne si Naruto. "Ty blbe, je
teprve deset hodin a ty-" "Sakuro, měli by jsme si už někde odpočinout." Řekne ospalým hlasem Sasuke.
"Tak jak chcete mládeži, utáboříme se tady!" " Sensei, t-to SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ!!! PROČ ZROVNA NA SKLÁDCE!?" Začne do ticha vřískat Sakura.
Konečně a po dlouhé době je tu 4 díl fanfiction tábor!
Tohle jsem vyhrabala z hlubin svého milovaného počítače a hAnko říkala, že bych to sem měla dát. Tohle je snad někdy z ledna/února - každopádně nebyl sníh, tak jsem se rozhodla napsat tohle. Tak směle do čtení, dattebayo!
,,Sakura-chan...“
Dívka se zastavila a nevěřícně sledovala Sasukeho. On na mě promluvil? On semnou chce mluvit?!
,,Neviděla jsi Kakashi-senseie?“
Její nadšení okamžitě opadlo.
,,K večeru jsem ho viděla s Hanako. Pak už ne."
,,Arigatou!" Sasuke se rozběhl k Hanačinu domu a za Sakurou se už ani neohlédl.
Zeptám se jí,jestli neví,kde Kakashi-sensei je. Slíbil mi trening a ještě se neukázal...
Tak tady jsem vám dal další díl.
Jak se to vše vyvine 2. díl
„Gaaro“ zvolal Naruto vítězoslavně a běžel se přivítat se svým starým přítelem.
„Rád tě zase vidím Naruto ,co vás sem přivádí?“
„Máme misi, tady jsme to měli po cestě tak jestli bychom tady nemohli zůstat přes noc“ otázal se Kakashi.
„Jasně ,není problém“ usmál se Gaara a zmizel v budově Kazekageho.
Na Akatsuki už čekali Hinata, Gaara, Sakura, Temari a Neji a speciálně na Itachiho si počkal Sasuke…..
9. kapitola: Po dobrým nebo po zlým
Orochimaru a Kabuto se tam vzadu smáli, o co se to vlastně snaží: Hinata a neji útočníky jednoduše zneškodnili Byakuganem, Gaara toho svého drtil v Písečné rakvi, Temari blázna odvála kamsi… svým vějířem, Sakura ho prošila Shurikeny a Itachiho naprosto zaskočilo, jak jeho ,,malej bratříček‘‘ umí používat Sharingan.
