SÁZKA (10. kapitola)

,,Tak dobře…‘‘ schválil Neji. ,,Začínám!‘‘

10. kapitola: Umučit!

,,Tak dělej!!!‘‘ zařval Shikamaru, který se nemohl dočkat, až na Deidaru hodí kunai. ,,Jdu po tobě!‘‘
,,Tak fajn…‘‘ odsouhlasil Neji a po tom, co si vytáhl zatím jenom jeden kunai se soustředil na míření. Vteřinu po tom ho s bravůrnou lehkostí mrskl směr Deidara. Kunai zasvištěl vzduchem a přesně zasáhl svůj cíl: první článek Deidarova ukazováčku pravé ruky.
Deidara bolestivě zasténal, a to tak hlasitě, že to slyšeli i Itachi s Orochimarem a říkali si, proč ho tam tak nechávali na pospas osudu.
,,Povíš?‘‘ zeptal se Shikamaru znovu, když si vytahoval kunai, aby ho v příštím okamžiku mrskl na člena Akatsuki přivázaného ke stromu. ,,Můžeš si to tím ušetřit…‘‘
,,NIKDY!!!!!‘‘
,,Jak myslíš…!‘‘ zasmál se Shikamaru a v příštím okamžiku zasáhl Deidarův první článek druhého ukazováku s chirurgickou přesností. Ten teď hlasitě skučel a rozmýšlel si, jestli jim má říct polohu skrýše. Nakonec se přece jenom přiklonil k negativní možnosti. Stejně se tomu nevyhne, pokud to řekne, Itachi ho umučí za ně, tak ať je to radši dřív…
Teď zrovna Gaara zasáhl kunaiem článek ukazováku na jeho pravé ruce. Bolelo to jak čert. Divil se, že ještě neomdlel. Už byl tak zmátožený, že neviděl nikoho, kdo na něj hází, jen cítil bolestivé zásahy, zatím do prvních článků prstů na rukou, které s postupem času vnímal čím dál míň… Pomalu omdléval.
Pootevřel jedno oko… Pak druhé a cítil, že mu chybí všechny vrchní články prstů na rukách. Všiml si, že už i slyší.
,,….Tak hele: dokud mu ty boty nesundáme, nemůžeme střílet do těch jeho smradlavejch haxen…‘‘ řval někdo, a když se mu podařilo zaostřit, uviděl Shikamaru. Ten, obvykle klidný, nyní rozhozený nad únosem jeho vyvolené křičel na Kibu, který se k Deidarových nohám nechtěl ani přiblížit.
,,Sklapnite!!!‘‘ zaječela na ně Ino, kterou už nebavilo je poslouchat. Sama by ale ráda věděla, kde jsou Sakura a Temari, takže vytáhla dva Shurikeny a mrskla jimi po nic netušícím Deidarovi. Ten sebou okamžitě trhl a pevně sevřel oči i zuby v očekávání bolestivého zásahu. Neucítil ale téměř nic, jen lehký závan větru na nohách. Poznal tak, že nemá boty, ležel pod ním rozcupované na kousky.
Koukl se směrem k blondýně, která na něj Shurikeny hodila. Teď se k ní zrovna vracely jako bumerang a ona je bez nejmenší námahy chytla a strčila zpátky do své kapsy.
,,Můžu začít?‘‘ zeptala se nakonec ohromených kolemstojících.
,,J-jasně…‘‘ zajíkla se Tenten. Ino se pousmála a vytáhla kunai. Začala mířit a…
,,P - p - p - prosím!!! Už dost!‘‘ zařval Deidara, ale vzápětí by si byl zakryl ústa oběma rukama, kdyby je měl volné.
,,Che! Chceš nám snad říct, kde ta skrýš leží?!‘‘ začal se Lee smát.
,,V žádným případě!!‘‘ naježil se Deidara.
,,Tak v tom případě…‘‘ začala Ino a znovu mířila.
,,D - dost!!! Vždyť to hrozně b – bolí!!!‘‘ skučel.
,,Tohle, že tě bolí???‘‘ začal se Sasuke smát na celé kolo. ,,Pokud nechceš poznat opravdovou bolest, řekneš nám to dřív, než se vrátí dvojčata Uzumaki… Kdyby Hedanna uviděla, co tu tvoji kamarádíčkové i s tebou natropili, nezačala by kunaiem, ale bambusem…‘‘
,,CO???!!‘‘ nerozuměl Deidara.
,,No,‘‘ začal Sasuke vysvětlovat a ostatní si skoro zacpávali uši, protože to nechtěli slyšet. ,,Určitě víš, že bambus je nejrychleji rostoucí rostlina na zemi. Ona toho v takových případech využívá… Napnula by tě mezi dva stromy, seřízla několik větví bambusu, postavila je pod tebe tak, aby se tě trochu dotýkaly a hodně by je zalévala. Potom by čekala, dokud ti ty vzdušné kořeny neprorostou masem…‘‘ Bylo na něm vidět, že si oddechl, když už to měl vysvětlené a dal pokyn ostatním, že už to neuslyší.
Deidara polkl.
,,Řekneš nám to?‘‘ zeptal se Neji po chvíli znovu.
,,Tak jo, no…‘‘ řekl Deidara po uvážení, že pokud jim to neřekne, bude jím prorůstat bambus. ,,Ta jeskyně leží…‘‘
,,Čáu!!!‘‘ zaznělo najednou odkudsi z trnitého porostu. Všichni se ohlédli tím směrem a zahládli dvě blonďaté osoby. Když je Deidara uviděl, nemohl je rozeznat.
,,Já myslel, že to jsou holky…‘‘ zajíkl se, protože s nimi ještě nejspíš neměl tu čest.
,,Co?!‘‘ naštval se Naruto. ,,Já a holka? Tos´ mě teda hluboce urazil, kamaráde!!!‘‘
,,Hej! To jste toho našli tolik?‘‘ zeptal se nadšeně hladový Chouji a ukazoval na nějaké naplněné pytle, které ti dva nesli. Teď se na sebe podívali a začali se smíchem válet po zemi.
,,Jestli to tak je, můžu znovu zkusit zapálit ten oheň…‘‘ navrhl Shino.
,,Ne, to myslím nebude nutný…‘‘ řekli sourozenci unisono a zvedli se.
,,Tak co to tam máte? Ukažte to, dělejte!!!‘‘ ječel Sasuke Pytel, který Hedanna nesla sebou začal prudce škubat a to, co v něm bylo se snažilo cosi křičet.
Hedanny z toho bolely uši a tak zařvala: ,,Sklapněte oba dva Uchihové!!!!!‘‘ Přitom kopla do pytle a ukázala na Sasukeho. Ten teď jako na povel spolu s ostatními zmlkl.
,,A hele! Druhej Uchiha…‘‘ řekl do ticha překvapený Deidara.
,,To je… Itachi?‘‘ zeptal se Sasuke nevěřícně.
,,Jo,‘‘ odpověděla Hedanna. ,,Myslí si tu ještě někdo, že je věštění blbost?‘‘ Pohlédla po tvářích kolemstojících a viděla v nich odpověď. Nebylo co dodávat. Rozvázala provaz na pytlu a vysypala jeho obsah. Na zem se vykutálelo cosi, co jen zdánlivě připomínalo Itachiho.
,,Co to je?‘ zařval Deidara. ,,To máte nějakou loutku?‘‘
,,Sklapni, Deidaro!‘‘ zasténal Itachi a snažil se pomalu zvednout. Deidara zbledl.
,,No, tak už asi vím, cos´ myslel tím, že to rád řeknu dřív, než tihle ti dva přijdou…‘‘ komentoval. Itachi vážně vůbec nebyl k poznání: měl obrovského monokla, naježené vlasy (částečně nedobrovolně ostříhané) a téměř rozcupovaný plášť Akatsuki.
,,Dík za kompliment,‘‘ řekla Hedanna, ,,ale teď se ukáže někdo jiný…‘‘ a otočila se k Sasukemu.
,,Víš co?‘‘ zeptal se jí nakonec. ,,Ty jsi ho našla, máš teda větší nárok ho zabít…‘‘ řekl sklíčeně.
,,To říkám já tobě!‘‘ odpověděla mu.
Sasuke na ni zíral, ale neřekl nic, co by naznačovalo, že by jí ho chtěl přenechat, naopak by ho zabil rád...