Žánr
poznámka: ta scéna před tim se mi jednou zdála, tak proto je tak divná:D
…tma, všude kolem mě…bolest mi proniká dále do těla…křičím…rozléhá se to celou temnotou…tma, po doznění křiku ustupuje…bolest také…kde to jsem, jak jsem se sem dostala a kdo vlastně jsem?!...honí se mi hlavou otázky, na které neznám odpověď…beznadějně se koukám okolo sebe a do očí se mi hrnou slzy…co mám dělat?...schloulila jsem se do klubíčka……
Iruka pozoroval Naruta, jak mizí za rohem ulice. Usmál se. Naruto s sebou vždy přinášel tu šťastnou náladu a nakazil každého, kdo byl poblíž. To na něm měl Iruka tolik rád.
"Zlepšil ses, jseš naplněn vztekem.", usmál se Itachi.
"Dnes tě konečně zabiju!", vykřikl Sasuke.
"myslíš?", zeptal se Itachi a prudce se otočil přičemž odstrčil Sasukeovu katanu, teprve na poslední chvíli Sasuke uviděl lesknoucí se čepel kunaie a uskočil.
Once upon a time
(je to moje prvotina, tak buďte trochu vlídní 
, možná se vám to bude zdát jako telenovela na pokračování, ale kámošce se to líbilo)
Blížil se soumrak. Slunce se připravovalo ke spánku a všechno živé s ním.
Dva ninjové, kteří strážili hlavní vchod do Skryté Listové, se chystali bránu s posledním paprskem slunce zavřít, jak se už tradovalo od prvního dne jejího vzniku. Ale něco jim v tom zabránilo!
„Vy se hádáte jako novomanželé!“ ozvalo se nečekaně a všichni se podívali na lůžko.
Vždy mu byla nablízku, i když si myslel, že je na všechno sám. Vždy v něj věřila, i když ho všichni ostatní podceňovali a vysmívali se mu. Přestože si Naruto myslel, že na něm nikomu nezaleží, jedna dívka mu už od samého začátku věřila.
Takže, po dlhom čase je tu pokračovanie. Je mi ľúto že to toľko trvalo ale mám toho veľa...Takže čítajte a neomdlievajte pri tej hrôze...
3. Milujem ťa a nová misia
„Hej, Naruto, kam ma ťaháš?“ spýtala sa Hinata a červenala sa. Naruto ju ťahal do stredu miestnosti, kde ľudia tancovali nalepení na seba na nejaký slaďák. Hinate došlo, čo chce Naruto urobiť, takže už nebola červená ale bordová. Naruto zastal, otočil sa k Hinate a spýtal sa jej:
„Zatancujete si so mnou, madam? ()“
Ještě chvíli do té země buším. Najednou uslyším kroky, podívám se nahoru a uvidím Nejiho. Vyskočím ze země a obejmu ho.
„To bude dobré, uvidíš.“ Utěšuje mě a já přestávám brečet. Za to mi přece nestojí. Políbím Nejiho a společně se rozejdeme na ramen.
„To si nadávala na Itachiho?“ zeptá se mě nad jídlem.
„Jo přesně na něj.“ Odpovím mu
„No nic, co budeš dneska dělat?“
„Nejspíš půjdu někam s Rikou.“
„Aha.“ Řekne jen a už zase mlčíme.
"Kazekage Gaara."
"Uzumaki Naruto."
"Gaaro, co tu děláš?", zeptal se Naruto.
"Dostal jsem zprávu, že vám jde Orochimaru naproti.", odpověděl Gaara a Naruto přihmouřil oči.
"když půjdeme oklikou, nenarazíme na něj.", pokračoval Gaara a všichni souhlasně přikývli. Neji v jednů chvíli za narutem něco uviděl ale pak to zmizelo.
jednou večer, když odpočívali, Sakura mluvila s TenTen.
"Sakuro, co uděláš jestli Sasukeho zachráníme?"
"nevím..."
Naruto a Sakura sedí v Ichiraku rámen. Naruto snědl asi tak pět misek rámenu a pak se ptá Sakury jestli to jí právě řekne nikomu nepoví. Sakura se něj kouká ale pak řekne ,že ať je to cokoli nikomu to neřekne.
,,Sakuro pomůžeš mi s tréninkem chci se totiž naučit ovládat Kyubiho čakru vlastní silou abych nepotřeboval pomoc kapitána Yamata."
Sakura na něj nevěřícně zírala ale pak řekla: ,,A co chceš po mně abych udělala?"
,,Chci abys mně vyléčila kdybych byl v bezvědomí."
,,A kdy chceš začít?"
,,Třeba teď hned."
Bouřka stále neustávala, ostré kapky se zařezávali do střechy dřevěného altánku a strašidelné hřmění situaci ještě zhoršovalo. Temari se stále vystrašeně tiskla k Shikamarovi, který ji hladil po zádech aby ji alespoň trochu zahřál.
„Kdy už to přestane …“ špitla Temari, dívajíc se na padající kapky.
Shikamaru ji pohladil. „Brzo, uvidíš.“
Ráno:
Už se pomalu rozednívá a všichni členi týmu Kurenai už postávají před domem, kde bydlí všichni sensei. Snaží se být co nejpotišeji.Najednou se z řídkého ticha ozval šepot.
"Ino, prosimtě mohla bys už konečně držet zobák. Ještě nás někdo uslyší."
"Aby se náhodou něco nestalo."
"Ino!!!"
Hinata, Kiba i Shino hned věděli o koho jde.
"WAF, WAF."
Náhle se po celé ranní Konoze rozprostřelo nedozírné ticho. Až Choujiho otázka jej přerušila.
"Nebyl to náhodou Akamaru???"
Bylo krásné letní ráno a Kakashi se zrovna vracel z nemocnice domů.
"Konečně" říkal si, v nemocnici ho to totiž moc nebavilo.
Cestou potkal Naruta. "ÁÁÁ Kakashi-sensei už vás pustili?"
"Ano Naruto, ale odpočinku si moc neužiju." "Tsunede nám chce dát ještě dneska misi." "Takže ti teď dám ukol." "Sežeň všechny členy týmu a sejdeme se za 20 minut před Tsunadinou kanceláří."
"Rozkaz, Kakashi-sensei." řekl Naruto a zmizel v davu lidí.
"Mám 20 minut na to abych sehnal všechny členy týmu. To nestihnu!!"
Naruto se zamračil.
Druhý díl Hrdina Konohy. Shippuuden podle mne. Několik epizod po 40-41.
"Godaime sama, proč nemohu jít já a můj tým?", zeptala se Shizune a bábi Tsunade jí hned skočila do řeči. "Protože se jedná o Uchihu Sasukeho. Naruto udělá vše, aby Sasukeho přivedl zpět, je pro něj jako bratr."
,,Máš pravdu. Kvůli tomu jsem tě sem nezval. Koneckonců jsi už dost stará na to,abys věděla,jak se chovat."
,,Tak proč? Nenapínej mě!"
Posadí se proti němu na zábradlí. Do zad se jí opírá zapadající slunce a dává tak havraním vlasům zlatavý nádech.
,,Popravdě řečeno,by mě prostě zajímalo,kdo opravdu jsi."
,,Ale notak...snad bys mne nepodezíral. myslíš si snad,že jsem špeh? nebo jedna z Orochimarových příznivců?"
Postupně zvyšuje hlas. Kakshi si nejspíš uvědomí,že trochu přestřelil.
,,No dobře..."povzdechne si ,,necháme toho."
„Ach jo!!! Kde jen Kurenai-sensei může být“ stěžuje si nedočkavě Inuzuka Kiba před vstupní branou Konohy: „ To už je šestej trénink na kterej přišla pozdě. Normálně já tam snad musím pro ní zajít.“
Vtom ho přerušil Shino:“ To bych raději nedělal . Kdo ví co bys tam viděl“
„ Jak to myslíš?“ divil se překvapeně mladý Inuzuka:“ty něco víš Shino?“
„ Nic nevím, jen něco tuším.“ chvíli se odmlčel a pak pokračoval:
„ Jak všichni víme, často ji vidíme spolu s Asumou.“
Moje první dílo, přijímám kritiku a těším se na vaše poznámky.
V lese, ve kterém měla být vesnice skrytá v listech se ozýval malý šramot. Tu na jeden ze stromů dosedla Kunoichi. Pomalu oddychovala a měla čelenku se znakem skryté písečné.
Ráno se probudím a vidím vedle sebe prázdnou postel, ustelu tu svojí a vykouknu z okna.Stojí tam pod střechou a čte si knížku, fakt blázen. Hodím na sebe něco teplého a vyjdu ven.Dojdu až k ní.
„Bože Riko, co tu děláš?“ zeptám se jí a sednu si vedle ní.
„Nevidíš?Čtu si knížku od Jirayia.“ Řekne a mě spadne huba na zem- Rika velká drsňačka a čte si hentaiku.
„Si děláš srandu, co si prosím tě večer dělala?“ zeptám se a začnu se smát. Rika se totiž zčervená.
„Néééé“ zaječel Itachi a padnul na kolena. Jednou rukou si držel hlavou a druhou ničil čerstvě zakoupenou podlahovou kritinu. Konan byla za vteřinku u něj.
„Co se stalo?“ zeptá se starostlivě a přiklekne k němu. Ha...v tomhle stavu by se to mohlo povést. Pomaličku se k němu přikloní a jemně ho obejme. Itachi zamrzne a zůstane sedět. Po zážitku v lese už nemá sílu.
