Typ
Vysokou rychlostí - čast druhá - Setkání
[color=blue]„No, myslím, že už můžeš jít,“ sdělili mi druhého dne. Šla jsem ulicemi probouzející se Listové, opatrně našlapovala na levou nohu a přemýšlela, jestli můj pokoj ještě vůbec bude existovat. Rozrazila jsem dveře. Zvedla se oblaka prachu, pavouci zděšeně začali prchat do tmavých koutů. Otevřela jsem okno a popadla koště.
Den sedmý - Itachi má pech
Akatsuki se marně pokoušeli přemluvit svého vůdce, aby přeci jenom počkal, že po nich nemůže chtít, aby se dobrovolně vydali do jámy lvové. O tom, jaký je za porušení příkazu trest nikdo neměl ani tuchy, ale nikomu se nechtělo jakýkoliv trest dostat. A opravdu se nehodlali ani ztrapňovat veršováním, jenom proto, že Vůdce sám tam ještě ani nekouknul.
V tuhle chvíli i sám Itachi Uchiha klečel na kolenou před Peiňátkem a úpěnlivě prosil. Pokud nezabere tohle, tak už nic…
V jednom království se zadařilo a královna porodila dcerku, která s přibývajícím věkem rostla do krásy. Avšak také velmi ráda sportovala a to se na ní pozvolna začínalo projevovat. Brzy se jí všichni mládenci obávali kvůli její téměř nadlidské síle. Ano, taková byla princezna Sakura.
Královna měla už dost záletů svého manžela, opustila ho bez jediného slova a byla ráda, že se zbavila jeho i dcery, které se už také začínala bát.
V řece se odrážel jeho utrápený výraz a on měl co dělat, aby se nerozbrečel. Po chvilce mu začal jeho vlastní odraz vadit a přerušil ho tím, že do vody hodil kámen.
„Byli jsme čtyři a já jsem teď sám…“ jeho saténově hnědé oči se rozbrečely. Slza mu stekla po masce až na fotku, kterou držel v ruce.
Válka o Konohu část 6.
,,Rinnengan, neuvěřitelné“.Kakashi se nemohl tvářit víc překvapeně.
,,To nechápu, co se stalo s mýma očima, dattebayo“?Nevěřícně se zeptal Naruto s děsem vepsaným ve tváři protože ještě předchvílí byly jeho oči azurové a on si neuvědomil svůj dar.
,,Vysvětlím ti to“. Pronesl Kakashi který měl už nehezké zkušenosti s Akatsuki a věděl kdo je Pein a co je zač, koneckonců Jiraya za to zaplatil největší možnou cenu.
Hn.. tento diel.. no ja.. neviem, ako ho skomentovať.. proste naj-naj-naj-slabšie, čo som doteraz napísala.. a toho slabého je už Aleluja!
„Ona je.... „začala podivne pomalým hlasom Lunari. Gaara sa konca vety nedočkal, jeho “snúbenica“ bola rýchlejšia a niečo si vymyslela.
Zkoušky,kvalifikace
Sakura a Hinata čekaly před věží, už dvě hodiny a Minato nikde.
,,Nestalo se mu něco?" strachovala se Hinata.
,,To by bylo špatný, to bych tu sázku nevyhrála." řekla Sakura a jakmile to dořekla, objevil se Minato ,,Jakápak sázka, něco jsem zmeškal?" zeptal se Minato.
,,To nic není. Tak jdeme." zavelela Sakura a všichni tři vešli do věže, kde je čekal Kakashi.
,,Jsem rád že jste to zvládli tak brzo, teď si jděte odpočinout." řekl Kakashi ,,S tebou si chci ještě promluvit." zastavil Minata.
A pak nastalo znovu ticho, tentokrát ale nebylo dusivé a nepříjemné, jako spíš přemýšlivé a plné smutku.
Hisshi si v duchu rozebíral Inina slova a Ino byla zmatená, možná se cítila i provinile, protože mladíkovi křivdila. Každý nemá minulost hezkou jako ona... Beze ztrát, beze zrad. Ona nikdy nestála proti Orochimarovi, nikdy neviděla umírat příbuzného.
Takhle beze slova a pohrouženi do svých myšlenek ti dva běželi cestou k Mostu Nebe a Země až do doby, než se začalo stmívat. Slunce zapadlo celkem brzo, protože byl podzim.
Jelikož noční výstřelek SASUKEmanie měl celkem úspěch, je tu něco podobného, tentokrát na téma všem jistě dobře známé webové stránky…Konohy.CZ.
Myslíte na ni, když vám není nablízku?
Schází vám?
Pějete na ni děkovné a oslavné ódy?
Snažíte se být každodenním hostem?
A jak to s vámi vůbec je z laického lékařského hlediska?...dozvíte se níže.
1. stupeň
- vaše týdenní návštěvnost se dá spočítat na prstech jedné ruky
Točím se. Točím se pořád dokola a vidím jen barevně rozmazané šmouhy. Hlava mě začíná bolet a žaludek se začíná otáčet. Chci přestat, ale nejde to. Nohy mě vedou a ruce se samy zvedají. Prosím nedělejte mi to. Zastavte se už! Proč prosím? Já chci padnout tiše k zemi a jen poslouchat tiché, neslyšné krůčky hmyzu. Tak proč na mě nic nepůsobí. Proč ten jed je neúčinný? Řekne mi to někdo? Ne….neřekne….není kdo, by mi to řekl…Já chci zemřít….
Kakashi se Shikamarem se na něho udiveně podívali.
„Veď nás, půjdeme za tebou,“ rozkázal Shikamaru. ANBU jenom přikývnul a vedl je k jejich cíli. Běželi městem a všichni si je udiveně prohlížely a divily se kam tak spěchají. Skupinka se zastavila před velkou budovou. Byla to nemocnice. Vběhli dovnitř. Hned ve dveřích potkali Tsunade, která po tom co se vzdala titulu Hokage se ujala nemocnice.
„Co se děje Tsunade-sama?“ zeptal se hnedka Shikamru.
Vyšla pred budovu kage a obhliadla sa naokolo. Takmer nič tu nepoznala a vôbec nevedela kam ma ísť, tak sa len slepo túlala ulicami tohto rozľahlého mesta. Míňala uličky jednu za druhou a šla tam, kam ju nohy viedli. Po veľmi dlhej prechádzke jej do nosa udrela vôňa niečoho lahodného a vtedy, akoby na zavolanie, sa ozval jej žalúdok, ktorý zabudla naplniť a teraz si pýtal jesť. Neváhala. Nechala svoj nos nech ju vedie. Po dlhom prepletaní sa medzi ľuďmi to konečne našla. Našla to miesto, odkiaľ na šírila tá nádherná omamná vôňa.
Sakurin plač
Bola skorá jeseň a slnko pomaly zapadalo, na ihrisku bol veľký hluk, nikto nemohol počuť jej plač.Každý sa hral ďalej, akoby tam ani nebola.Plakala.....nedokázala sa brániť proti narážkam na jej čelo.
Nepřítomně jsem se nimrala v jídle, zatím co Naruto si to vskutku vychutnával jako vždy.Měl už třetí porci a já nesnědla ještě ani polovinu té svojí.V tu chvíli jsem měla možnost si ho konečně prohlédnout.Byl vysoký, vyšší tak o půl hlavy.Teď, když si sundal čelenku, mu vlasy spadaly do čela a rostly divoce do všech stran. Modré oči se mu zaleskly spokojeností při každém dalším soustu.
Pousmála jsem se.Jsi sice „užvaněnec“,ale jsi zvláštní, Uzumaki Naruto.Musím uznat, že jsi dokonce kus hezkého chlapa.
Sasuke se na ni usmál, teď mu to došlo - jen si vyměnili těla.
Pomalu přstoupil k ní a celou ji obešel, aby si ji mohl pořádně prohlédnout. Když byl za ní, plácl ji po zadku.
„Nazdar fešáku," zasmál se a postavil se vedle ní, ruku měl stále přiloženou na jejích hýždím. Bylo mu to jedno, stejně sahá jen na sebe. Jí to však tak jedno nebylo, i když si jen vyměnili těla, Sasuke se jí zdál mnohem otrlejší. Tohle si nedovolil ani Naruto.
Sakura z toho nebyla až tak moc nadšená, co teď?
Příští den po akademii už na Kohanu Gaara čekal.
„Ahoj Kohano-chan.“
„Čau, tak co ta mise?“ vyhrkla nedočkavě.
„Počkej, tady ne..“ zavrtěl hlavou Gaara a podíval se po několika dětech, které si je měřily nenávistným pohledem. Kohana s Gaarou zamířili do stínu nějaké budovy.
„Tak co? Povídej!! Nemohla jsem kvůli tomu ani dospat!“ dorážela Kohana.
„Je to mise do vesnice ukryté v Dešti. Podrobnosti neznám…..“ pokrčil Gaara rameny.
„Máš někoho odkráglovat (zabít)? Nebo se jde pro supertajný svitek?“
„Hele, Shikamaru ta holka zrána se na tebe dívá." řekl Chouji.
„Cože??? To je otrava." řekl Shikamaru.
„No nekecej jde vidět, že ji balíš."
„Já..ne... No, tak jo líbí se mi." řekl Shikamaru.
„Hele nezačínej si s ní. Copak nevíš, kdo je její brácha??" upozornil Chouji.
„No jo, Gaara není zrovna přátelský tip, ale ona je jiná... je úžasná."
„Jo, hele tak to je mi jedno, ale nerad bych stál nad tvým hrobem." rýpl si Chouji.
„Nepřeháněj, beztak by mě nechtěla. Ale to je jedno." řekl trochu smutně Shikamaru.
Malý chlapec stál nad památníkem. Nad památníkem hrdinů, na které by se zapomínat nemělo. Stál tam sám a plakal. Nabyl tam jenom chvíli a také tam nebyl poprvé. Lidé ho tu mohli vidět často.
„Už jsi tady zase?“ za něj přistoupil vůdce jejich vesnice. Chlapec si ho předtím nevšiml, ale teď se zarazil.
Naruto, Yuu a Hinata se ocitli na louce před lesem smrti. Naruto okamžitě začal vzpomínat na tým 7. Smutnýma očima přejížděj hrůzostrašné a mohutné stromy co přesahovali snad 50m. Hinata si vzpomněla jak se tady setkala s Gaarou a jeho týmem. Při téhle vzpomínce ji přeběhl mráz po zádech raději se podívala na Yuu, která se zděšeně dívala na les.
„Yuu?“ promluvila opatrně Hin a dotkla se jejího ramene. Yuu se ji strašně lekla a tak rychle uskočila. Když zjistila, že je to jen Hinata uklidnila se.
„ Hinata, zvolaj svoj tým, budete ako posile pre tým Haruno. Mam zle tušenie že to sami nezvládnu“.
„ Áno. “ povedala Hinata a rozbehla sa k smerom k hlavnej bráne.
„ Kto je ten ninja a čo chce? “ pýtala sa Tsunade samej seba.
„ Naruto!!! “
„ Sakura nechaj ho tak, ten Anbu ma pravdu je to zradca zaslúži si umrieť. “
„ Ako to môžeš povedať Shikamaru. Ako??! “
„ Veď je to tvoj priateľ alebo sa pletiem? “pokračovala.
