TemaShika 2.díl - Gaaro!!!

„Hele, Shikamaru ta holka zrána se na tebe dívá." řekl Chouji.
„Cože??? To je otrava." řekl Shikamaru.
„No nekecej jde vidět, že ji balíš."
„Já..ne... No, tak jo líbí se mi." řekl Shikamaru.
„Hele nezačínej si s ní. Copak nevíš, kdo je její brácha??" upozornil Chouji.
„No jo, Gaara není zrovna přátelský tip, ale ona je jiná... je úžasná."
„Jo, hele tak to je mi jedno, ale nerad bych stál nad tvým hrobem." rýpl si Chouji.
„Nepřeháněj, beztak by mě nechtěla. Ale to je jedno." řekl trochu smutně Shikamaru.
„No, když myslíš."

„Hmmm... To bylo dobré, ale teď za Gaarou." řekla Temari vesele.
„No když myslíš." Odpověděl Kankuro trochu rozmrzele a šli.
„Jo a co se týká toho kluka Shikamara, Gaara ti to nedovolí." narážel si Kankuro.
„Hele já jsem nejstarší. Nee??? A můžu si dělat co chci, nejsem přece malé mimino."
„O tom bych pochyboval." odpověděl Kankuro.
„Hele, neprovokuj!!!" řekla přísně Temari.
„Tak toto je nemocnice." Ukázal Kankuro na nemocnici.
„A myslíš, že bych to bez tebe nepoznala nebo co??"
„Hele!! Shikamaru!" vystřelil si z Temari Kankuro. Temari se rychle otočila a pak řekla.
„To jsme se nasmáli, hahaha."

Vešli dovnitř a Temari se zeptala: „Jaký pokoj má Gaara no Sabaku??"
„Jste jeho příbuzní?? Jestli ne, tak vás k němu nesmím pustit.“ řekla sestřička.
„Ano, to jsme. Já jsem Temari no Sabaku a toto je můj bratr Kankuro no Sabaku.“řekla Temari.
„Aha, tak je na pokoji číslo 9." řekla sestřička.
„Děkuji" poděkovala Temari. „Pojďme, Kankuro!"

„Tady to je." řekla Temari a rychle vešla dovnitř.
„Temari, počkej... no buď silná.“ řekl Kankuro.
„Proč bych měla být???“ zeptala se.
„No... jen abys byla silná, když ho uvidíš.“ odpověděl. Temari otevřela dveře. Dívala se po pokoji, až uviděla Gaaru na posteli.
„Gaarooo!!!" vykřikla a běžela k jeho posteli. Jak ho uviděla, málem se jí podlomily kolena. Ležel na posteli a byl celý od krve. Tak Gaaru ještě nikdy neviděla, vlastně nikdy neviděla, že by Gaarovi tekla krev. Kankuro ji obejmul.
„Bude v pořádku, neboj." utěšoval ji.
Temari seděla u Gaary až do noci a doufala, že se probere.
„Temari, pojď už do hotelu. Je pozdě." snažil se Kankuro, přemluvit Temari.
„Ne, já vím, že se každou chvíli probere (No teda doufám)." řekla Temari.
„Temari, prosím." prosil ji Kankuro.
„Kankuro, promiň. Ne já prostě nemůžu. Pochop mně." snažila se mu to vysvětlit.
„Já se o něj bojím." a znova se rozbrečela. Jak pořád brečela, měla oči celé červené.
„Temari, on se uzdraví, je to bojovník.“
„To vím, ale pořád je to můj mladší brácha. Víš mám o vás starost o oba. Oba jste mí mladší bráškové." „Hele, já nejsem mimino." opáčil se Kankuro a oba se začali smát.
„Pojď, hned ráno sem zase přijdeme.“
„Tak jo. A díky, Kankuro." děkovala Temari Kankurovi za to, že ji uklidnil.
„A třeba potkáme toho tvého Shikamara." škárlil ji.
„Nech toho. My spolu nechodíme.“ řekla Temari a zrudla.
„Ale vypadá to tak. Pořád po tobě kouká a ty po něm.“ provokoval ji.
„Nech toho a radši pojď.“ řekla Temari a šli do hotelu.