Dá se osud změnit?? III.

A pak nastalo znovu ticho, tentokrát ale nebylo dusivé a nepříjemné, jako spíš přemýšlivé a plné smutku.
Hisshi si v duchu rozebíral Inina slova a Ino byla zmatená, možná se cítila i provinile, protože mladíkovi křivdila. Každý nemá minulost hezkou jako ona... Beze ztrát, beze zrad. Ona nikdy nestála proti Orochimarovi, nikdy neviděla umírat příbuzného.
Takhle beze slova a pohrouženi do svých myšlenek ti dva běželi cestou k Mostu Nebe a Země až do doby, než se začalo stmívat. Slunce zapadlo celkem brzo, protože byl podzim.
„Máme ještě hodně času a most už není daleko, takže si můžeme dovolit menší pauzu na přespání a večeři, ne?“ zeptala se Ino Hisshiho. Odpovědi se jí ale nedostavilo. Otočila svůj pohled k místu, kde by černovlasého typovala a to, co viděla, jí málem vyrazilo dech...
Hisshi byl po celém těle probodán kunaiemi, krev z něj stříkala proudem. Blondýnka vykřikla, ale po vteřině se naštěstí mladíkovo zkrvavené tělo proměnilo s hlasitým 'puf' ve dřevo.
„Kawarimi?“ podivila se a oddychla si, čímž přestala dávat pozor a hlídat si okolí. To se jí stalo osudným.
Zpoza kmene stromu na ni vyběhl chlápek s psychopatským smíchem a nebezpečně vypadající katanou v rukou. Ino už nemohla nic dělat, ani se bránit, ani uhnout... tak zavřela oči a čekala bolest.
Když nic neucítila, pomalu oči zase otevřela. Ninja ležel na zemi v kaluži krve, v srdci měl zabodnutou vlastní katanu. Zemřel s vytřeštěníma očima...
Na dalšího shinobiho útočilo chidori. Samotné chidori... Když se mu zabořilo do těla, vykřikl a s nechápavým výrazem se skácel dolů...
Oba dva mrtví měli na čelence notu.
„To bylo jednoduchý...“ řekl Hisshi, který se tam z nenadání zjevil. Nejdřív hlava, pak tělo a nakonec nohy.
„Jak?..“ zamrkala Ino.
„Moje vlastní technika neviditelnosti, použil jsem ji i tehdy, když nás napadl Orochimaru, proto si mě nemohl všimnout.“ odpověděl a utřel si ruku od krve do mikiny.
„To by vysvětlovalo chidori poletující ve vzduchu a to, že ten chlápek byl zabit vlastní katanou.“
„Příště dávej větší pozor... Tihle dva ze Zvučný byli stejně nenápadní jako moje babička v červeným Ferrari.“ Ušklíbl se Hisshi.
„No jo... a dík za záchranu života,“ smála se Ino, „zmiňovala se Tsunade-sama o tom, že po cestě budeme mít návštěvu?“ Dodala ještě.
„Asi ne,“ to už se smál i Hisshi.
„Ptala ses na pauzu... mohli bysme se utábořit,“ navrhl nakonec černovlasý shinobi, když se uklidnil.

Když konečně postavili stan a ulovili něco k večeři, tak si sedli kolem ohně, který Hisshi rozdělal a začali opékat. Dobře se bavili, zahnali hlad a už se chystali jít spát, když uslyšeli výkřiky a další známky boje.
„Co se tam děje?“ divila se Ino
„Já nevim, půjdem se tam podívat,“ odpověděl Hisshi a přiložil ucho k zemi, „je to asi tak sedmset metrů na západ.. dávej bacha!“ řekl ještě a už se odrazil od země.
„Počkej!“ Ino zbalila nejpotřebnější věci a také se odrazila.

„Lee, TenTen! Tohle vážně vypadá bledě! Zdrhejte!“ zakřičel Neji a skrčil se před kunaiem.
Proti týmu Gai, ovšem ochuzeného o senseie, stálo deset celkem silných protivníků. Velká přesila. O to ještě celý tým už nemohl. Bojovali slušnou dobu, měli hodně šrámů, zlomenin a krváceli. Lee dokonce otevřel pět bran.
„Tohle sice asi fakt nemůžeme přežít, ale rozhodně neutečeme!“ Tlustoobočnatec otevřel šestou bránu a jeho rychlost se zase zvýšila. Přemístil se za jednoho protivníka, kopl ho směrem k Nejimu, který mu uštedřil smrtelnou ránu.
TenTen pomocí krve vyvolala stovky kunaiů s výbuštnými lístky a nasměrovala je k dalším devíti protivníkům. Výbuch zabil pět z nich.
Leeova slova všem dodala odvahu, sílu a touhu přežít.
Naneštěstí ale zbývající čtyři aktivovali svou prokletou pečeť. Zmutovali v monstra a o sto procent zesílili. Narostly jim ocasy, křídla a tělo jim pokryly černé znaky. Smáli se a libovali si v krvi svých již mrtvých spolubojovníků.
Dva měli ohnivou podstatu a dva větrnou podstatu chakry. Poslali na tým Gai tak velkou ohnivou střelu, posílenou větrem, že tlak, který vyvolala, je všechny odhodil.
TenTen skončila v bezvědomí s rozbitou hlavou, Lee vyvázl bez následků a Neji měl zlomený obratel...

„Támhle!“ ukázala Ino na ohnivou vlnu a zrychlila běh. Měla tušení, že tam je někdo, koho zná. Když doběhla, uviděla ohořelou krajinu, čtyři zrůdy a … Leeho, TenTen a Nejiho. Okamžitě se rozběhla k TenTen a vyléčila ji. Ta se probrala a jakmile uviděla Nejiho, běžela k němu.
„Ještě dýchá! Ino, pomoc mu, prosím!!“ začala panikařit. Blondýnka ho prohlédla a zakroutila hlavou. To tam už přiběhl i Lee.
„Má zlomenný obratel, to by musela vyléčit Tsunade-sama nebo Sakura,“ řekla smutně, „ale když půjdete rychle do Listový, možná Neji ještě přežije. Běžte!“
Tým Gai na nic nečekal, zvedl se, stačil ještě poděkovat za záchranu, Lee vzal Nejiho na záda a byli pryč.
Mezitím Hisshi zabil všechny čtyři zbývající nepřátele. Proti jeho vodnímu a bleskovýmu živlu neměli šanci.
„No jo, ty Zvučný návštěvy si asi nedají pokoj.. Zřejmě se na Mostě Nebe a Země stane něco důležitýho,“ zauvažoval.
„Ale bylo to těsný, kdybychom nepřišli, byli by už Lee, Neji a Ten mrtví... Teda doufám, že Neji přežije,“ posmutněla Ino, „jak si je vůbec zabil všechny čtyři sám?“ Podivila se.
„Měli smůlu, špatnou podstatu chakry, slabou proti té mojí... a byli blbí, prostě takový Orochimarovi loutky, pro který je už lepší umřít. Fuj, nechtěl bych někomu sloužit a nemít vlastní vůli. Nechápu svoje příbuzný,“ odpověděl a odvrátil pohled. Bylo mu to líto...
„Hm..“ Ino nevěděla, co na to říct.
„Co teď? Myslím, že vracet se do tábora nemá cenu, protože spát by bylo moc nebezpečný. Je tu přehustěno nepřáteli. A koneckonců, být na tom mostě dřív určitě neuškodí,“ řekl a v duchu si pomyslel, že stejně v době rozhovoru už má být mrtev...