Typ
Takže to, jak jsem ho našla… Za to mohl Naruto..? NARUTO?! To ne… Naruto, ne!
Snažila se tvářit klidně, ale v nitru ji všechno trhalo na kusy a bolestí křičelo.
"Podívej se na to…"
"Já vím," utnul její řeč v zárodku Naruto. "Proč ho nenechám?" ušklíbl se. "Sakuro, ten… člověk," zavrčel s odporem, "zabil Jiraiyu! Může za smrt spousty lidí, třeba za smrt Sasukeho!"
"Nemohl za smrt Sasukeho!" zvýšila Sakura hlas. "Uvažuj, Naruto! Bez něj bychom nikdy Madaru neporazili! Bez něj bys nebyl "největší hrdina naší doby"! Bez něj…
No a je tu další dílek.
,,To si ze mě děláš srandu?“ vykřikl Gaara.
,,Nedělám.“ řekl Naruto.
,,Musíme jí zachránit!“ řekl Neji.
,,Tak jo vysvětlím vám můj plán.“ řekl Naruto.
,,Tak jak to jde?“ zeptal se Danzou.
,,Všechno v pořádku pane.“ odpověděl Kabuto. Sakura se začala probouzet.
,,Co to děláte?!“ vykřikla.
,,To co musíme.“ usmál se ďábelsky Kabuto.
,,Okamžitě mě pusťte!“ řekla.
,,Proč bychom to měli dělat?“ zeptal se Danzou.
,,Sasuke mě zachrání.“ řekla.
U oběda Naruto vůbec nic nesnědl. Zvedal se mu žaludek z pomyšlení, že už za pár hodin bude zcela ve Orochimarově slizké moci. Raději ani nepomýšlel na to, co s ním bude dělat.
"No tak, Naruto! Prostě mu vysvětlíš, že to byl omyl. Pochopí to," říkala mu právě Sakura.
"Kdo? Co?" zajímal se Kiba.
"Naruto omylem pozval Orochimara na rande."
V kútiku schúlený, hlavu si opiera, vlasy si drží zlostne a slzy mu padajú neúnosne. Je v kruhu bolesti, niet cesty von, niet pomoci, niet človeka, ktorý by ho objal. Cíti sa, ako keď bol malý. Zase je v tom kruhu, kruhu bolestnej samoty, z ktorej niet cesty von. Keď sa raz na teba nalepí, len tak ľahko ťa nepustí. Zase je sám, nech ide akoukoľvek cestou, nech si vyberie akýkoľvek smer... Je SÁM!!
Leonyda buší na dveře koupelny
„To tam tak nutně potřebuješ?“ ptám se našeho mstitele.
„Ale vůbec ne! To já schválně!“ zní odpověď.
Přesně, jak jsem si myslela. Ale to máš smůlu, panáčku, v baráku je totiž ještě jeden záchod. Proženu se obývacím pokojem a na bráchovu otázku odpovím spěšně: „Sasan blokuje koupelnu a já fakt musím…“ Když se pak vracím po schodech nahoru, uvidím Sasukeho sedícího na bratrově posteli a Johnnyho vycházejícího z koupelny.
V květinovém stánku se hádají Sakura s Inou.
„No tak, Velké čelo, vzdej to. Sasuke je můj,“ šířil se po obchodě Inin hlas.
„Ino!! Sasuke nikdy tvůj nebyl a ani nikdy nebude!“
„Tak se na sebe podívej. Vedle tebe si Sasuke musí vybrat mě!“
„Tak hele! To já jsem se Sasukem ve skupině, tak že je jen otázka času, než se do mě zamiluje. Nemáš šanci Ino-pig.“
Obě cele naštvané stojí naproti sobě a dál se hádají. Mezi tím tajně sleduje Hinata Naruta.
Jdu.
Kde jsem?
Stále padám.
Slyším jen svůj dech.
Ta čerň se mi lepí na paty.
Nedokážu se z toho dostat živý.
Nevím, kterým směrem se mám vydat.
Který je ten správný a který ne?
Najdu odtud vůbec východ?
Neproniknutelná tmavá.
Co když mě dopadne?
A celého mě seřere?
Dočista mě pohltí.
Mám strach!!
Velký.
Kudy kruci?
Jak odtud pryč?
Mám příšerný pocit.
Každou chvíli mě dostane.
A celého pohltí ve svých útrobách.
Pořád zakopávám o lidské překážky.
Musím je překonat, ale není čas.
No takže jsem začal další sérií. Mírně navazuje na Novou Generaci, ale pokud ji nepřečtete tak se nic nestane, akorát se možná ze začátku nebudete moc orientovat. Přeji příjemné čtení.
[i] Už jsem si pomalu myslela, že to nikdy neskončí. Že to, co mi všechno provádějí, je snad můj osud... ne jen přiblblá hra dětiček, které si dovolují na menší a slabší. Moje dětství nebylo z kategorie těch šťastnějších. Můj život byl tehdy jako jojo na provázku. Opravdu malé chvilky nahoře, kdy jsem se opravdu cítila šťastná, bohužel pak přišly dlouhé chvíle houpání se dole.
AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 68 - 69
Odněkud se ozval výbuch. ANBU prchají na střechy, tam bude zřejmě hlavní střet. Ale my musíme chránit ty, co zůstali v bezvědomí. Netrvalo dlouho a přišli ninjové, kteří se měli postarat o Chuuniny na tribunách. Pět na sedm, to není až tak špatné. Nějak jsem zapomněla, co je to slušnost. „Snad nebude vadit, když ti je trochu zmatu.“ Schovala jsem se za svého ochránce. „Bunshin no Jutsu!“ Pět dívek se rozběhlo všemi možnými směry, jedna z nich po chvíli zmizela.
Kabuto hledal tajný vchod. „Pospěš si! Začíná tu být zima!“ popoháněl ho jeho společník.
„Vydržte to ještě chvíli, Orochimaru-sama. Snažím se, jak to jen nejvíc jde!“ Ještě chvíli trvalo, než oba vešli dovnitř.
„Je tu až moc velký klid,“ zarazil se mladík s brýlemi.
„Sasuke!“ křikl Orochimaru, ale nedostal vůbec žádnou odpověď.
Ze všeho nejdřív prohledali jeho pokoj. „Z dveří jsou třísky,“ odplivl si Kabuto. „Kdo to má po něm pořád uklízet?“
Narutovo tělo se vynořilo nad hladinou a nechalo se strhnou proudem řeky. Pomalu plulo po její hladině. Anbu se ihned vydali za ním, ho chytit a zjistili jak na tom je a poté dokončili svůj úkol.
Netrvalo jim to ani moc dlouho, proud byl sice silný, ale ne moc rychlý. Skupinka všech tří se seběhla k břehu řeky a při první příležitosti vytáhli blonďákovo tělo na hladinu.
„Je grogy.“ Prohlásil jeden a prohlížel si blonďáka.
Odkedy mu dal ktokoľvek právo, aby sa oneskoril? Neznášal neskoré príchody, o to väčšmi, keď ho niekto nechával čakať.
„Meškáš!“ vyriekla postava, sediaca na masívnom tróne. Okolité šero pôsobilo skľučujúco, no jeho to aj tak neodradilo. Práve naopak, bol rád v takomto pochmúrnom prostredí, pridávalo mu to na veselej nálade.
Dosť bolo Sasukeho! Dnes obraňujem Itachiho! I keď viem, že Itachi je obľúbenejší? Ako Sasuke.
Sú tu aj myšlienky smerujúce na Sasukeho. Na ľudí, ktorí ho odsuďujú. Len treba pozorne čítať 
Uchiha Brothers Forever! 
Keby mi padol svet k nohám, odkopnem ho!
Vraj som len egoista!
Keby mi celý svet kľačal pri nohách,
zrazím ho k zemi!
Vraj som len egoista!
Posledné roky bývam nervózny, prebodávam ľudí svojim pohľadom i slovami.
Vraj nikomu nepodám pomocnú ruku, zhýbanie sa, je predsa tak namáhavé.
Byl už skoro večer.Slunce zapadávalo za obzorem v dáli.Hinata netrpělivěji čekala na lůžku ve svém pokoji.Zaposlouchala se…do toho ticha.Měla nesnesitelnou trému z jejího setkání s Narutem a bála se tomu říkat „rande“.
Naruto běžel po chodbě směrem k hlavnímu sálu Orochimara. Cestou se stavil u pár Fast-Foodů.
Když se dostal do sálu tak si Orochimaru zrovna prováděl psychologické testy s tím mladíkem z předchozího dílu.
"Sakra, jak se sem tak snadno dostal?!" Vyjekl Oro a vstal do bojové pozice. "Co to držíš?"
"Gyros!" Zamlaskal Naruto.
"S Kari?!" Pokračoval Oro.
"Jistě, tak jak to mám rád." Odpověděl Naruto a Orochimaru vytáhl z pusy peněženku.
"Mladej,!" Sykl na poslíčka. "Kup mi Gyros ala Kari, a přesně kde jsi to koupil?"
Je těžké usnout, když myslíte na miliony věcí. Je těžké usnout, když o něčem přemýšlíte … Ale nejhorší na tom je, že vy víte, že musíte nemyslet. Víte to moc dobře.
Někde v lesích země Blesku:
Sasuke se svým týmem Taka běžel ke svému cíli, tím bylo přemožení jinjouriky osmiocasého démona. Skákali lesem z větve na větev a Sasuke stále přemýšlel o tom, jestli jeho rozhodnutí bylo správné. Madarovi nevěřil, už jen kvůli tomu, že on jeho klan zradil už dříve.
Společná prácička s Akitawou 
Snad se vám to bude líbít ;)
Kráčel po temných uličkách, ve kterých vydávaly světlo jedině zaprášené pouliční lampy. Vzduch byl navlhlý a nepříjemně páchl po rozkládajících se odpadcích. Přiložil si tedy ruku k nosu a pes po jeho boku nešťastně zavyl.
„Pospěš, Akamaru, zvedá se mi tady z toho žaludek!“
Oba zrychlili a snažili se ignorovat pach hnijících ryb… Popravdě řečeno, bylo velmi těžké to ignorovat.
Tak tohle je jedna z mých nejhorších jednorázovek, ale musíte uznat že vymýšlet něco v noci je nevyzpytatelný ….no co nemohla jsem usnout a najednou mě napadlo…….
Tak jako každý plyšový medvídek se rád mazlím. Naslouchám všemu co kdo říká, ale nikdo neposlouchá mě. Jen tak si ležím na posteli dokud nepřijde člověk, který potřebuje něčí lásku, která se mu nedostává. Já patřím té růžovlásce už od mala a taky je to na mě vidět. Nejsem už tak krásný, roztomilý méďa. Dřív jsem býval…..
