Typ

Už ani nevím kdy jsme se Sasukem poznali a teď se s ním beru. Zvláštní mraziví pocit mě nabádal k útěku a podle mě to byl docela slušnej nápad. Obrátila jsem se ke dveřím..v nich stál Lee. Tak teď už nezdrhnu. Polkla jsem a uličkou se vydala k Kakashimu který nás oddával.

Koutkem oka jsem pozorovala hosty. Tsunade brečela, Naruto jedl Ramen, Hinata omdlela, Shikamaru se líbal s Temari. Jak jsem pozorovala hosty, nabourala jsem do Kakashiho. Kakashi si nepřítomě něco zabrblal a pokýval hlavou a začal odříkávat nudný proslov.

„Beloved, zase pozdě.“ Řekne nevrle Orochimaru a vydáme se zase na cestu. Všude je zeleno a svítí sluníčko. Vzala jsem si krátkou sukýnku ve které se dobře běhá a běžela jsem napřed. Narazila jsem na nějakou opuštěnou chatrč a vešla dovnitř. V tom se za mou dveře zavřeli a za nimi stál dost pofidérní chlápek. Odskočila jsem a skončila na posteli. Ten někdo měl hned chlípné myšlenky, protože při pádu jsem to trochu nevychytala se sukní. Už se na mě chtěl vrhnout, ale to už zazářilo Beloved.

Naruto nevěděl, kde Haru je. Věděl jen, že někde trénuje. Po půl hodině ho našel na jednom z cvičšť.

" Hej Haru." zavolal na něj.

Haru se rozhlédl a spatřil svého senseie, na tváři se mu objevil úsměv.

" Dobrý den Naruto-senpai." pozdravil Haru.

" Hmmm koukám, že tvrdě trénuješ." řekl Naruto a mrkl na něj.

" Ano Naruto-senpai, snažím se abych byl tak dobrý jako jste vy." odpověděl Haru.

" Tak takhle to je" usmál se Naruto " tak to tě budu muset naučit jednu techniku, až se udělám to kvůli čemu jsme se vrátili." dořekl.

Jediným pohybem pak vytáhla a rozevřela svůj vějíř. Hanako se v duchu usmála. Tak vzdušné techniky jo? No jak myslíš.
Temari už na nic nečekala a začala útočit: ,,Kamaitachi no Jutsu (technika sekajícího tornáda) !"
Ups... možná jsem ji podcenila. Pokud mě vír chytí,už se ven nedostanu... Proběhne hlavou její soupeřce.
XXX
,,Tohle nevypadá dobře! Temari začala zostra." Strachoval se Naruto.
,,Však ještě uvidíme." Odvětil kakashi a nepřestal sledovat souboj.

Jo pozměnila jsem název:)...jmenuje se Otázka bo mě nic nenapadlo.

-

Naruto se vyhříval u vodopádu a těšil se krásnému počasí.Najednou si všiml, že se k němu blíží postava.Vstal. Byla to Sakura. Měla na sobě sexy zelené bikiny.
„Ahoj Naruto“,řekla a usmála se na něj.
„Uch…ehm…Sakura-chan“,vysoukal ze sebe, začervenal se a snažil se nedívat na horní díl jejích plavek (nebo spíš nad tím, co měla pod tím xD).
„Jak se dneska máš?“,zeptala se ho.
„Hmm de to.Co tu děláš??“

Byl nádherný slunečný den, něco po poledni. V poslední době byla situace klidná, netřeba žádných misí. Téměř všichni měli volno. A zrovna téhle pohodlné chvíle si chtěli užít i Shikamaru s Temari. Šli vedle sebe po zelené louce, Shikamarově nejoblíbenějším místě už od dětství. Vždy tu rád polehával a pozoroval mraky. Pozdvihl hlavu vzhůru a dívajíc se na mraky se spokojeně usmál. Ihned nato se jeho pohled stočil k Temari a usmál se ještě víc. Rád se na ni díval. Temari ucítila jeho pohled a ihned se na něj otočila.

"Rasengan!"
Modrá rotujúca guľa ktorá sa zaborila Dubosovi do hrude ho odhodila niekoľko metrov až rozbil drevenú stenu. Obrovský kúdol dymu sa zdvihol. Naruto stál z prekvapeným výrazom na tvári, kotrý sa zmenil na úškľabok.
-Dúfam že som ho nezabil-
"Naruto !!! Super! " vykríkli Hinata a Sakura naraz. Naruto sa stále nepohol ani nechcel vedieť či ho zabil. Prach sa pomaly usadzoval. Na podlahe bola len hlina v tvare ľudskej postavy.
"Bushin?" hneď ako to dopovedal na Narutovú tvar dopadla rana a tá ho odhodila dozadu.

Mlčky dojdeme až zpátky k našeho domu v lese. V tichosti zapadneme do našeho skromného bytečku. Unaveně si lehneme do postelí. Kabuto má docela přátelskou náladu.
„Hele Chie, co se ti vlastně v dětství stalo?“ zeptá se a jeho nálada se přenese i na mě.

"Sakuro vzbuď se konečně" Naruto se mnou třepal jakobych byla kus hadru. Bezkomentářně jsem mu vlepila pohlavek a spala dál. Kakashi to z dálky pozoroval a tiše se pochechtával. Naruto se pokusil vzbudit Leeho ten reagoval kopencem který nahnal Naruto vi slzy do očí "kdo se tě prosil o kastraci?" skuhral.
"promiň Naruto"
"jste už všichni vzhůru?"zeptal se prokontrolu 4th
"jo Narutovo řev mě dokonale probral"neodpustila si štiplavou poznámku Temari
"tak aby jsme šli"navrhla Tenten

"Te...tamari, můžu s tebou mluvit?"zeptal se Shikamaru tiše
"jistě"

„Konichiwa, prosím, mohu do vaší vesnice?“ zeptám se mile, což mě stojí docela dost přetvářek.Ty kreténi nemohou odtrhnout oči od mého výstřihu.naštěstí ten nejstarší je taky asi nejrozumnější.
„Lituji slečno, nemůžu vás pustit.“ Odpoví mi a já sklopím oči.
„Aha, tak to je mi líto.Musím se tam dostat, i přes vaše mrtvoly.“ Řeknu a usměji se. Strážci to považují za žert a začnou se smát.Jen ten stařík mě asi poznal.

Naruto vo výskoku vybral z vrecka shurikeny hodil ich po Dubosovi. Dubos uskočil dozadu aby sa vyhol shurikenom. Dubos stál na mieste a len pozoroval Narutove ďalšie pohyby. Naruto prestrčil kunai pred seba a rútil sa na Dubosa, on sa však tesne predtým ako ho čepeľ zasiahla otočil sa okolo svojej osi, takže Naruto preleteľl okolo neho.
"k***a!" povedal Naruto po dopade na podlahu. Svižne sa otočil a hodil svoj kunai, ktorý prelete až k stene do ktorej sa zabodol.

[b]No, jmenuji se Chie. Vlastně nejsem ničím zvláštní, až na to že jsem shinobi – mého pána vraždící stroj. No dobře, trošku přehnaný, to o mě říká Kabuto, můj skoro kámoš. Pro Orochimara jsem jeho smrtící růžička. Což je taky přehnaný, ale na to jak je hnusný a děsně vlezlý ( to rači nemluvím o jeho jazyku) je to od něj milejší.
„ Sakra, Kabuťáku ptáku naval sem to mýdlo!“ zaječím ze sprchy a za chvíli už mi Kabuto podává mýdlo.

"hele ty, vystřel tohle je osobní věc" Narutova reakce Itachiho překvapila
"co kdyby jsi jí nechal?"
"tak hele Sakura Haruno je moje oficiální holka a jestli se ti to nelíbí, máš smůlu"
"oficiální holka? dovol abych se zasmál"
"copak to neděláš celou dobu?"
"ale já se budu smát víc"
"tak ty se mi budeš smát?"
"přesněji chechtal čili gebit. Asi takhle" a Naruto se začal smát z plna hrdla
Ten spratek je tak otravnej pomyslel siItachi a s nepřiměřeně znuděným výrazem sledaval smějícího se Naruta.

"no a teď vážně, dodělám tě"
"auuuu"

"tak moment ty se nebudeš bránit?"podivil se Itachi a zastavil se "nedokážu to..."
"tak dělej chtěl jsi mě snad zabít ne?" byla jsem pořádně naštvaná "tak dělej, probodni mě" schodila jsem si z ramen Sasukeho bundu
" Sakuro ty?"začal si sundavat plášť

"na to ani nesmyli"
"ale bylo by to hezký"
"nech toho mám dítě"
"nejste se Sasukem svoji, můžeš ho kdykoliv opustit"
"tak ne to ani nemysli, víš že to neudělám!"
"ale mohla bys"
"vrrr"
"na tak ne, no, ale stejně"
"víš co? Je mi to jedno zabij mě. Dělej"
"dobrá"

No tak tohle jsem psala ve škole při hodinách, takže nic moc. Doufám, že se bude líbit.

..Itachi "co? to.... to..je blbost..ty jsi mrtvý... viděla jsem jak tě Sasuke zabil!" vztekle jsem šáhla po kunai ale žádný tam nebyl
"ty hledáš tohle?" zeptal se a mával mi mým kunaiem před nosem
"jestli to neudělal Sasuke udělám to já. Teď hned" můj inner démon získával nadvládu na mím tělem. Itachi se zašklebil a opřel se o Sasoriho, ten ho ze sebe jen vztekle setřásl

"proč takové nepřátelství Sasori?" podivil se Itachi.

Zatímco Sasuke se posadil k nízkému stolku chystala Hanako čaj a obložené chleby.
,,Doufám,že to jíš..."
Pak konverzace uvízla na mrtvém bodě. Sasuke místo odpovědí střídavě bledl a rudl a ona to po chvíli vzdala.
,,Omluv mě na chvilku. Obleču se a pak už půjdeme ano?"
,,J-jistě..."
Zmizela v pokoji přez chodbu a v rychlosti na sebe navlékla spodní prádlo. pak si uvědomila že šaty včera nechala v koupelně.
,,No co... tak mě uvidí v prádle!"
Proběhla chodbou do koupelny a tak se dooblékla a pročísla si vlasy.
,,Hotovo,můžeme jít!"

Ten muž se na Haru usmál, to sice nebylo vidět, ale Haru to poznal.

" Ahoj, jak se jmenuješ? Já jsem Hatake Kakashi." představil se muž.

" Já jsem Haru, kde je Naruto-senpai?." odpověděl a zeptal se Haru.

" Zrovna mu není moc dobře, odvedli ho do nemocnice. Naruto byl vždycky tak neopatrný a do všeho se vrhal po hlavě." řekl Kakashi.

" Odkud vy znáte Naruta-senpai?" položil Haru další otázku.

" Učil jsem ho, jako on teď učí tebe." vysvětlil mu Kakashi.

Stál tam a nenávistně hleděl na Itachiho. Musel něco udělat, měl tady své žáky a ty musel ochránit.

" Co ty tady chceš?" zeptal se.

" Pokud vím tak Akatsuki tak jak ji znám už neexistuje. Zbyl jsi jenom ty, ten pošuk s maskou, modrák a ta modro vlasá čůza." pokračoval Naruto.

" Za tu čůzu zaplatíš." ozvalo se a objevila se Konan.

Za ní se objevil Kisame a Tobi.

" A do p***le." pomyslel si Naruto.

" Arami, Kotomi, Warisi utečte. Jděte zpět do Konohy, já je zdržím. " poručil svým žákům.

Byl teplý letní večer. Hinata stála u vstupní brány do Konohy, protože věděla, že tudy musí Naruto projít, až bude opouštět vesnici. Pořád tomu nemohla uvěřit, ale bylo tomu tak. Kdyby alespoň věděla proč. Proč odchází. Náhle se v dálce objevil Naruto a přicházel k hlavní bráně. Šel velmi pomalu a Hinatě se zdálo, že každý krok, který učiní mu působí obrovskou bolest. Když přišel až k Hinatě, zastavil se.
„Sbohem Hinato“, řekl Naruto a chystal se pokračovat v cestě.
„Proč?“, vykřikla Hinata