Růže ...skrytý posel andělů 7

Dozvěděla jsem se toho hodně. Na konec jsme ještě zašli do akademie.Tam se Itachi zastavil a my s ním.
„Vlastně Chie, jsi vůbec ninja?“ zeptá se mě a dívá se před sebe. Rika se na mě zvědavé podívá...vypadám nejspíš dost zaraženě.
„No vlastně....co to je být ninjou?“ zeptám se a oba na mě hodí takový obličej že začínám litovat toho co sem řekla.
„Umíš ovládat svojí chakru?Umíš nějaký jutsu?“ zeptá se mě a mě se u hlaví rozsvítí zářivka.
„Jo aha, no svojí chakru používám, ale jutsu... umím jen ovládat své květiny.“ Řeknu sklesle a dotknu se přes šátek mého znamení. Itachi to zpozoruje, ale nic neřekne.Zato se ale ozve Rika
„No, takže vlastně nejsi pravý ninja.“ Řekne a zasměje se.Zamračím se, protože za to nemůžu že neumím to základní.Umím jen to co potřebuji.
„No nejsem, ale tak mi něco ukaž třeba to zvládnu.“ Řeknu a Itachi se usměje, udělá rukou znamení a řekne nějaký slova a přede mnou stojí Itachi 2x . V hlavě si znovu přemítnu ty znamení a vzpomenu si na ta slova.Udělám znaky
„Stínové klonové jutsu.“ Řeknu a už tu stojím taky 2x, pak ale zase jednou zmizím.
„No jenže to je blbost a nevím k čemu mi to bude. Postačím mi to co už umím.“ Řeknu a dupnu si nohou.
„A co umíš?“ zeptá se Rika a já se zaseknu a Itachi taky.
„No vlastně ona víš má vlastní jutsu které nesmí ukázat.“ Vyhrkne místo mě Itachi a já jsem ráda že to udělal. Asi bych jí řekla pravdu, což by bylo špatně. Rika se s tím vysvětlením spokojí a rozejdeme se zpátky.
Od tohoto dne už uběhl měsíc. Během těch dní se ve vesnici objevilo opravdu jen ,,pár“ nevysvětlitelných vražd, ale naštěstí na mě nepadla vina. Já, Itachi a Rika jsme byly nejlepší přátelé a já nakonec vlastně bydlela u Riky. Zapadla jsem mezi ně, seznámila se s pár lidmi a s pomocí jednoho jonnina Kakashiho jsem se naučila i pár jutsu ( samozřejmě jsem je nikdy nepoužila) a samozřejmě jsem se naučila základy života ve vesnici které mi jaksi chyběli. Jak už jsem psala...od toho dne uběhl měsíc....
Ráno jsem se probudila a vzbudila hned i Riku. Dneska tomu byl měsíc co jsem přišla a večer se plánoval velký maškarní bál. Obě jsme se těšili a dneska jsme měli jít vybírat kostým. Chvilku mi trvalo než jsem ji vzbudila, ale když už konečně vstala trvalo jen malou chvilku než jsme vyběhli z domu a zamířili rovnou od vesnice. I když jsem tu už měsíc tak jsem moc lidí neznala a ten bál měl být vlastně seznamovací. Další důvod proč se těšit.
Zamířila jsme do jednoho z krámů kde jsme už měli dlouho vybraný kostýmy, teda měla je vybraný jen Rika protože já už měla jasno co si vezmu na sebe. Hodilo se mi že to je maškarní bál protože si beru na sebe svoje staré oblečení a půjdu za Beloved. Vběhli jsme co krámu Rika už běžela pro svoje šaty, šla za elfu (jak originální) ještě jsme skočili do dalšího krámku koupit uši a už jsme zvonili na Itachiho. Jakmile nám otevřel, zaječeli jsme a odskočili metr daleko. Ten blbec nám otevřel ve svým kostýmu upíra. Začal se smát a mi jsme ho málem zmlátili, teda málem jsme ho zabili protože rvačku se opravdu konala. Po takovým zkratu jsem si sedli a plánovali. Rika na mě chrlila jména kluků se kterými mě musí seznámit, už jsem k nim necítila takovou nenávist, teda když mě zrovna tělesně neobtěžovali, na poznámky jsem si bohužel zvykla. Itachi jen poslouchal a vypadal docela nachmuřeně, strčila jsem do něj.
„Itachi, co je s tebou?“ zeptám se a Rika vstane, s tím že jde pro pití. Docela podivný, jako kdyby mi oba dva něco tajili. Itachi se na mě nepodívá a kouká do země.
„víš Chie..já....já...“ nestihne to říct, protože do pokoje vběhne Rika.
„Promiň, ale nejspíš jsem ti rozbila kávovar.“ Řekne a když přijdeme do kuchyně, zjistíme že mluví pravdu.Kouřilo se z něj a lítali i jiskry.Spravovali jsme to skoro dvě hodiny a když jsem skončili byl už nejvyšší čas se jít připravit. Doma jsem pomohla Rice s jejím kostýmem.
„Super, určit to vyhraješ.“ Řeknu a upravím jí ještě uši.Potom je řada na mě.
„Chie, dělej, jsem strašně zvědavá na tvůj kostým.Škoda že odjel ten Jirayia, už je to měsíc. Dneska by se měl vrátit.“ Řekne a já sebou trhnu...ale nakonec vystrnadím Riku z pokoje a oblíknu na sebe svoje šaty.Zase jsem cítila ten pocit jako dřív, tolik vzpomínek jsem na ně měla. Ještě otřu pásek se zámkem a sundám si šátek, kouknu do zrcadla, už dva týdny jsem Beloved nepoužila, ale on tm stejně stále je.Vezmu si hedvábný šátek od Orochimara a bílou průsvitnou kápi.Ještě dám za ucho růži a vyjdu z pokoje...Rika zařve a chce se jít schovat, začnu se smát.
„Riko to jsem já, Chie.“ Řeknu a sednu si.Linda si oddechne a sedne si vedle mě.
„Teda Chie, vypadáš přesně jako Milovaná smrt, to je tvůj kostým?“ ujistí se a já přikývnu.Ještě doděláme pár detailů na svých věcech a vyrazíme pro Itachiho. Ten nám otevře a málem vykřikne stejně jako Rika, asi jsem si měla vzít jiný věci