Typ

Naruto a jemu podobní stále žijí, táhne jim na třicet a vesměs spokojeně obývají Konohu. Naruta však cesta k šťastnému životu teprve čeká...

Byla, nebyla jedna léčebna pro chronické alkoholiky. Převážně mladé trosky tu hledají cestu k novému, lepšímu životu, a právě sem zavítal i náš hrdina...

„Ach jo, to je nuda.“ Povzdechl si Atarashi sedíc na studené, špinavé zemi v temné chodbě a snažíc se přes tu tmu prokouknout až na Shizuka.
„Buď rád že můžeš jenom sedět a nic nedělat.“ Ušklíbl se chlapec, sedící proti němu.
„A co bych jako jiného měl dělat??“ Nasadil Atarashi nechápavý pohled, který mu však v té tmě byl úplně k ničemu.
„Třeba kopat tady uhlí, stejně jako horníci, co se tady ztrácejí.“ Plácl se Shizuko do čela dlaní. Atarashi se začal ohlížet okolo sebe a pak moudře prohlásil.

Stál pred bránou obzeral sa,
rozmýšľal, či vrátiť sa mal,
to, čo v minulosti urobil,
už dávno oľutoval.

V srdci smútok, v hlave zmätok,
putami minulosti spútaný byť,
bol to on, z pamäti dávnej histórie,
ktorý sa teraz chcel vrátiť.

Prvý krok urobiť,
zbabelým sa stať,
tieto dve slová
sa začali u neho čoraz viac prelínať.

Nevedel sa pohnúť,
ostal tam len stáť,
nohy mu velili na odchod,
no rozum nad tým nechcel ani premýšľať.

Spomienky sa mu mihali pred očami ako filmový pás,
tie nádherné okamžiky, zas a zas.....

[i]Leiko si připevňovala čelenku Konohy na ruku a všichni ji u toho pozorně sledovali.
Už se stihla skamarádit se všemi jejími „vrstevníky“ a musela si přiznat, že jsou všichni staršně fajn.
Nejvíc jí seděly asi Sakura s Hinatou a taky samozdřejmě Sasuke a hlavně Naruto.
„Díky, že jsi mě zarazil. Mohla jsem nás prozradit.“ pošeplala mu potichu.
„Ale to je v pohodě. Nic se nestalo a to je hlavní. Třeba na to ani nikdo nepřijde.“ usmál se na ni Naruto.
„Snad.“

Nothing in mistake 3

Každým dnem ve mně se shlížíš,
posloucháš má slova.
Své skutky jen ve mně vidíš,
takhle se oddaný chová.

Po rukou krev mi kape.
Znovu se tobě oddávám.
Tuhle službu milovanou,
si krapet užívám.

Potřebou drobné ingredience,
se příliš nespoutávám.
Spoutám jiné,
a pak už jen v bolesti vše plyne.

Užívej si se mnou,
můj bože- vzdávám se ti.
A já tobě věrný,
s touhou klaním se ti.

„Jashine“- tvé jméno zákonem je

Dveře zašramotily a pomalu se otvíraly. Upřeně jsem na ně zírala a čekala kdo vejde. Zase jenom stín a mě nezbylo nic jiného, než přivřít oči před světlem, alespoň do té doby, než jsem uslyšela ten dobře známý hlas.
„Rai!!!“zajásal Naruto a vrhnul se ke mně.
Nevěřícně jsem na něj hleděla a myslela si, že mě snad šálí zrak. Copak na mě Orochimaru použil genjutsu?

„Cože? Jak si na to přišel?“ zeptala se s vykulenýma očima.
„Sharingan.“
„To-to… Ne!“ zavřískala a stočila se na špinavé zemi do klubíčka.
„Tak… kdo je otec?“
„To jsi mi to řekl jen, aby ses to dozvěděl?!“ Tohle bylo poprvé, co měl Uchiha pocit, že do něj někdo vidí. Navíc mu bylo jasné, že se ta malá Hyuuga, vlivem toho dítěte změnila. Dospěla? Možná, ale spíš ne. Bylo to něco jiného.
„Tak abys věděl... já ti to neřeknu!“ zaječela a utekla.

Toto je druhý diel z tej nepodarenej série, ale tento je podstatne menej vtipný...
Nemám pár NaruHina nejako v láske ale pre priaznivcov....

Po svatbě se vše vrátilo do starých kolejí až na pár detailů, Naruto s Hinatou si spolu šťastně žili a Neji s nimi taky.
Sem tam je přišla navštívit Hanabi která kvůli tréninku chodila jednou za čas. Naruto a Hinata věděli že jejich láska nemá hranic a věděli že už jen málo věcí je muže rozdělit.
Chodili spolu na mise a taky spolu pořád trénovali.
Někdy sice spolu s Hinatou někam zmizeli na pár hodin ,všichni však si domysleli co dělají.
Po měsíci se Hinata přišla Hinata za Narutem a řekla mu.

Naruto už pochopil, že tady rasengan zřejmě nepomůže, když najednou vír zachytil i Hinatu. Ta jen zděšeně vykřikla a řízená pouze proudem vody se rychle blížila k překvapenému Narutovi a jeho rasenganu.
Ten sice už nestačil uhnout rukou, jakmile si však všiml Hinaty, přestal se na rotující kouli soustředit a ta se rozplynula. Těsně na to mu do ruky vplavala Hinata, stále řízena stále slábnoucím vodním vírem.
„Hinato!“ křikl Naruto a dál držel dívku v náručí.
Ta se na něj stále ještě vylekaně podívala.

Náhled minulé kapitoly:
„Dobře,“ přikývl pouze a podal Deidarovi peníze, které blonďáček uschoval na místo do kapsy, kde se ještě před chvílí nacházel přívěšek. Na to se otočil a zamířil pryč z mísnosti, zadní části nějakého baru. Prošel lokálem a vyšel ven, kde se zatsavil a zadíval se na hvězdy. Ačkoliv se tomu po tolik týdnů bránil, cítil stále větší samotu. Se sklopenou hlavou zamířil k ubytovně, kde právě přebýval.
K tomuto: Děj je o pár dní později (mno, řekněme, že to bylo od místa Deidarova pobytu docela daleko, takže se tam tři Akatsuki ploužili dost dlouho, zatímco to Deidara rychle proletěl xD), taky navazuje na část v manze číslo 359, při jednom boji (odmítám spoilerovat xD)
Upozornění: Přímá řeč v uvozovkách, myšlenky kurzívou, poznámky autora tlustě, a v závorkách samozřejmě :)

Už zase končil den a začínal nový. Opět začínala mise, brzo bude ukončena. Už zase zklamání z lásky, on si jí nevšímá, vždyť je to génius. Ano, byli to jenom její dnešní myšlenky, ve skutečnosti spolu už nějakou dobu byli. Černovlasá dívka seděla a čekala, vždy se tu scházeli, ale dnes nepřišel. Nechápala, proč nepřichází.
Proč ji nechává čekat? Odbíjí osmá, srdce bije. Vždyť… Dostal misi, trvá už, ale dlouho. Byla nejistá, to jí neříkalo nic dobrého.
„Itachi… Kde jsi?“ zašeptala do větru.

Bohuš zaklapl mobil.
"Je na čese abyste šli se mnou," řekl vážným hlasem a jeho úsměv z tváře zcela zmizel. Luskl prsty a před každým členem Akatsuki se vynořil jeden nabušenej anděl, kterej vypadal, že rozdat si to v ringu s wrestlingovýma zápasníka by pro ně nebyl žádný problém. Asi 2x tak větší muži chňapli jednohu člena Županovců a vedli si je do neznáma...

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Akatsuki velká válka 2. díl

Kouř se vznáší nad ztichlou krajinou, všude panuje smutek. Tohle kdysi byla Vesnice ukrytá v listí, ale teď je to spíš jen bojiště. Krvavý boj z dnešního odpoledne sice Listová ustála, ale další útok už může být zdrcující, vždyť poslední bojeschopní jsou jen pár chuuninů a jeden jediný jounin, tedy všichni, kdo v poslední bitvě nebyli v přímém boji.
Teď zrovna mají poradu. Shikamaru nyní probírá s Nejim jednu taktiku, je to risk, ale může se to povést.

Akatsuki-velká válka

Všude je cítit a vidět kouř... Nezaschlé kapky krve prozrazovaly, že se tu ještě nedávno bojovalo. A proč? Kde? Na tyto a podobné otázky si zodpovíme, když se podíváme do nedávné minulosti...

Začneme tedy pěkně od začátku...
Je to už asi dva roky, když se zločinecká organizace Akatsuki přestala skrývat a za pomoci svých mnoha agentů rozpoutala masakr, který zatím neměl v historii obdoby. Z původních skrytých vesnic zbyly jen dvě, Vesnice skrytá v listech a Vesnice skrytá v písku.

12. kapitola : Prestávka, vysvetlenie a dočasné výsledky

Z rany mu začala tiecť krv, avšak nie normálna. Nebola červená ako obyčajne.
Bola belaso modrá. To Sakuru strašne prekvapilo. Vedela asi čo je to za techniku.
Už pochopila prečo na ňu Naruto vyničil toľko chakry. Tieto klony boli z čistej chakry.
Keďže bol Naruto veterný typ, tak z veternej. Akoby stlačil veľké množstvo chakry ako pri Rasengane. Ale tentoraz oveľa väčšie.
Takú techniku nikdy nevidela. Kedy sa ju Naruto naučil?

21. kapitola: Tajomstvá sveta. Krátka misia

Zobral žltý plášť, prehodil si ho cez seba a zmizol v piesku.
Objavil sa už rovno doma, plášť odložil k ostatným a šiel si ľahnúť.

Nasledujúce ráno sa zobudil až takmer pred poludním a rozhodol sa ísť trochu schladiť do jazera. Plával až tam, kde ešte nebol, až sa dostal k ústiu malej riečky, ktorá ono jazero zásobovala vodou. Plával stále proti prúdu, až sa to nakoniec nedalo, vyšiel na breh a ďalej už len kráčal.

Když se ostří blížilo k Nagatově srdci, tak Nagato zmobilizoval poslední zbytky sil a dostal se přes ochromení a zastavil ostří vlastníma rukama a vší silou odhodil Hodanovu zbraň z jeho dosahu. Hodan byl tak překvapen, že někdo překonal ten paralyzující jed a to jak byl v šoku, tak Nagato toho okamžitě využil.
Vytáhl dýku, kterou dostal od Konan jako dárek k narozeninám a zasadil Hodanovi smrtelnou ránu.
Byl konec.
Nagato vyhrál.
Gaara a Naruto se radovali a celí šťastní, že to Nagato přežil.