Typ

Taak, na tomto sa pracuje spoločne s Rikou. Itadakimass ;)

Ja som Krutosť! Hehe

Tma. Nikde nekončiaca tma... Ticho. Desivé, ako pred búrkou... Vtom sa ozvali kroky. Pomalé, ale rozhodné. A s nimi aj ťapkanie...
Vo vzduchu sa vznášalo napätie a strach. Nervozita narastala každou sekundou. Kde skončí? Koho vezme? To napadalo všetkých.

Radostne sa uškŕňal Cítil ten strach. Vzrušovala ho to a poháňalo dopredu. Zbožňoval ten výber. Miloval tie jeho kobky plné pokusných králikov.

Hidan otvíral dveře od sídla co možná nejopatrněji. Bylo už něco málo po půlnoci. Plížil se chodbou jako duch a doufal, že trefí do těch správných dveří. Vzal za kliku, ohmatal postel, ke které měl nejblíže a s uspokojením konstatoval, že je to ta jeho. Které jiné lůžko v sídle je pokryté hřeby? Jedině Hidanova fakírská postel.

Pre chvíľu šťastia
Obetoval všetko.
Pre chvíľu šťastia,
dal by aj život.
Chvíľa šťastia
znamená chvíľu s ňou.

Jediná sekunda
Vykúpi svet.
Ak jej smiech môže o
Sekundu dlhšie znieť.

Jediná sekunda
Rozsvieti slnko.
Ak tú sekundu
Venuje radosti.

Jediná radosť
V rukách mu zomiera.
Rozpadá sa ruža
Unáša ju vietor.
Neuzrie viac jej úsmev
Nezačuje jej smiech, nezachytí tlkot srdca.

Pre chvíľu šťastia
Bol by dal svet.
Jeho sveta
Teraz však niet.

Stratil svetlo- dôvod žiť
Jediný bod
O ktorí sa dá zachrániť.

Je to takový divný pocit. Ztratit někoho, na kom mi tolik záleželo. Ani pořádně nevím, co si o mně myslel. Je to hrozné nosit masku a neukázat své pravé já. Znal mě jako slabocha, který nic neumí jen utíkat. Myslím si, že měl svého bývalého společníka radši. Často o něm mluvil. Slyšel sem jednou, jak se hádají.

FLASHBACK

„Mé umění je lepší než tvoje.“

„Mýlíš se, mé je lepší.“

„Neumíš si ani pořádně vychutnat život. Jsem starší, jsem…“

„loutka. Nemáš city.“

„Kakashi-senseii, já...já necítím Narutovu chakru!“ ozval se Kiba
„Neji!“
„Byakugan!“ zvolal oslovený. Žilky mu naběhly kolem očí, které začaly okamžitě pročesávat okolí.
„Také ho nevidím.“ zakřičel Neji.
„Sakra!“ ulevil si Kakashi.
„Pokuste se zničit, zbývající soupeře. Já se pokusím zachránit Naruta.“ řekl Hatake a mocným skokem se vydal směrem k úkrytu Akatsuki.

Lee, který až dosud myslel na Sakuru už křičel přes celý stůl:
"Hinato, staň se mou přítelkyní! Přísahám, že tě ochráním vlastním životem!"
Hin úplně zapomněla na Naruta a při pohledu na Leeho zrudla a omdlela.

Síla mládí zabírá,
Hin nám z toho omdlívá.
Lee, rychle vyskoč na nohy,
použij své taijutsu vlohy.

"Šmarja Hinato, vstávej, prober seee!" křičel Lee jako smyslů zbavený a jal se Hinatu budit.

[font=Times New Roman]Být shinobi…
Sen malých dětí, sen lidí toužících po slávě… sen naivních.
Co pro lidi znamená být shinobi?
Bojovat. Bojovat za svou čest, bojovat za dobro slabších… bojovat za svůj sen. Jít cestou, která není lehká… ale která má cíl. A samozřejmě že k němu dojdete – jste přece shinobi!
Mít přátele… pro které uděláte cokoliv. A oni pro vás… chráníte je… a oni chrání vás. Bojujete za ně a oni za vás…

Navždy zůstanou v našich srdcích.

Bylo zataženo. Všude kolem byly vidět jenom kapky deště. Sem tam se mihlo pár ozařujících blesků.
Uprostřed toho všeho leželi v kaluži krve tři osoby.
Jedna žila pro nenávist a pomstu. Ta druhá zas pro milovou osobu.
Osobu která pro ní znamenala vše a která ji zradila. A ta třetí? Ta žila pro svůj sen.

------Zpět do minulosti-------
Dva nejlepší přátelé proti sobě bojovali.
Růžovlasá dívka tam stála a příhlížela. Rvalo jí srdce, když viděla jak ti dva tam bojují na život a na smrt.

Yashamaru nesl novorozence do světnice, kterou obýval. Ještě stále mu nebylo lehko u srdce. Zachoval se jako zbabělec, když sestře neřekl o rozhodnutí, které učinil její manžel. Podíval se na chlapečka ve svém náručí, brečel, jako to dělá každé miminko. Nemůže ho mít rád, když kvůli němu zemřela Karura.
Postaral se o něj, navlékl do čistého oblečení a uložil do kolébky. Měl by se podívat, kde jsou ostatní děti, protože ten malý bude teď určitě tvrdě spát.

„Takže Ake! Dneska se budem učit základy..., nepůjdeme na žádné těžké věci. Pro začátek začneš trénovat! Každý ráno, když vstaneš, si dáš 50 kliků, dřepů a sklapovaček a každej večer si dáš pět koleček kolem Listové s pětikilovejma závažíma na rukách i na nohách!“
Um... on řekl pro začátek? Jashin, co bude na konci? To si dělá srandu, ne? Já udělam dva kliky a jsem ráda a on chce 50? Zbláznil se?
„Sorry, ale... Teď jste si dělal srandu, že jo?“ ušklíbnu se.

Sasori sa na ňu len prekvapene pozrel. Nevedel, čo jej má povedať. Miluje ju aj napriek tomu, že ho podvádzala. Nevie prečo, ale je to tak. Možno to bude tým, že bežala za ním , aby mu to vysvetlila. Pozrel sa na ňu. Stále hľadela do zeme.
Tenten sa bála. Nevedela, čo Sasori urobí. Čo ak jej povie, že ju už nikdy nechce vidieť? Čo spraví potom?
Neji stále bežal a cítil, že už je blízko. Bol veľmi unavený, ale snažil sa nemyslieť na to. Musí nájsť Tenten za každú cenu! Nemôže ju nechať samú!

Bylo něco kolem deváté hodiny večerní, když vedle sebe Naruto zaslechl šramot. Sasuke se konečně probudil. Zvedl hlavu, zamžoural a při pohledu na Narua se začal smát.
"Teda, Uzumaki, ti tě zřídili," křenil se.
"Jenom se podívej na sebe, ty plážová dívenko," odsekl mu Naruto.
Sasuke neochotně sklouzl pohledem na své tělo. Líbilo se mu koukat na tak spoře oděného Naruta Uzumakiho, v těch červených plavkách a žluté čepici mu to totiž seklo.
"Madaro!" vykřikl Sasu, když mu došlo, co vidí. "Koho napadlo mi dát jako spodek tanga?"

„Jéé! To jsem ale nacpanej.“ povzdechl si slastně Naruto, když spolu se Sakurou a Saiem odcházeli z Ichiraku Ramen.
„Ale buď si jistej, že polovinu ceny tvýho účtu mi zaplatíš.“ prohlásila Sakura ledabyle, jako by oznamovala nějaký nepodstatný detail.
„A-a-ale Sakura-chan! Ty si mě přece pozvala!“začal zoufale vřískat Naruto, kterému se v očích objevilo zděšení.
„Ale vážně jsem neměla na mysli 5 misek rámenu!“ vyjela na něj Sakura, jejíž klidný a vyrovnaný tón byl tatam.
„No…ale…Sakur-“
„Máš s tim ňákej problém??!!“

Je osem hodín ráno, kde tu sa cez oblaky prederie slnečný lúč, ozve sa vták alebo zašuchoce lístie. Už dve hodiny je tým 7 na nohách. Márne blúdia krajinou, pretože pri včerajšej „spaľovacej party“ spálili aj mapu tohto územia. Konečne sa blížia k akémusi spevu. Na okraji vodopádu stojí malé dievča a spieva akúsi pieseň. Sakura už z diaľky spoznala tú melódiu. You are my sunshine sa rozliehala po brehoch rieky. Odrazu dievča skočilo. Naruto a Sasuke pribehli k vodopádu, no dievča bolo preč. Ostali po nej len kvapky vody na kameni.

[font=Times New Roman]Milý deníčku,

Tak tady je první dílek naší společné tvorby. Tuhle povídku píšem já(Akitawa) a Hinata-sempai, tak snad sebude líbit=). Itadakimasu !!

Ďalšia noc

Tichá hrozba - 11.díl

Svit měsíce pomalu dopadá na malou louku, posetou květinami. Paprsky se zastavili i na hladině malého jezírka a vlnky líně plynuly od břehu ke břehu. Jedna dvojice, která však nevnímá nic jiného než toho druhého, stojí uprostřed toho dění. Jejich rty se k sobě pomalu přibližují...
,,Carmen! Vstávej!" Vykřikne někdo, kdo mě nedbale probudí z mých snů. Né měsíční, ale ostré sluneční paprsky mě lechtají na tváři a donutímě otevřít očka. Mlhavě zahlídnu nějakou postavu u mé postele.

"Proč mi vlatsně pomáháš?"zeptala se mě po chvíli.

"No ano! Proč jï vlastně pomáhám?!"pomyslela jsem si. Trochu jsem se usmála.

"Ani nevím! Jen možná ti chci dokázat, že můžeme být přátelé i když stále pořádně nerozumým proč mě nenávidíš?! Domyslela jsem si, že to má něco společného s Orochimarem, a že jsi ho opravdu neměla v lásce. A také … také mi někoho připomínáš!"zašeptala jsem na konec a podívala jsem se znovu na ránu. Ona byla zticha.

Pro změnu je to NaruSaku.

Stará fotka týmu sedm na stole, všude klid a noc. Vedle stolu je postel a v ní spí šestnáctiletá dívka s růžovými vlasy. Pořád se jí zdá stejný sen:
,,Sasuke neodcházej" křičí za ním. ,,Prosím, vždyť já tě miluji!". V tom se představa přeruší a objeví se malý kluk ležící na posteli, celý obvázaný bílými obvazy. Byl zraněn, když jí zachraňoval život.

,,Hmm, to je ale krásný den. Škoda ho strávit v knihovně. Pudu za Narutem a zeptám se, jestli se mnou nechce trénovat." Přemýšlela Sakura.