Typ

Šedovlasý muž sa pozeral na mladého chlapca, ktorý stál tak, ako ho pán Boh stvoril. Chlapec vyšiel zo zvláštneho zariadenia, v ktorom bola čudná tekutina, ktorou bol teraz polepený. Od chladu sa zatriasol a padol na kolená. Zhlboka sa vydychoval a silno kašľal. Tenkými ručičkami sa dotýkal studeného bieleho mramoru. Pár kvapiek čírej tekutiny dopadlo na podlahu.

Druhá časť: Prechádzka po hrade 1

Minata a Biseki kráčali ruka v ruke, ako mladí zaľúbenci, Naruto kráčal pred nimi.
„Keď sa naňho pozriem akoby som videl jeho otca.“ zašepkal Minate do ucha Biseki.
„A nielen jeho, má aj niečo zo svojej matky.“ zašepkala Minata.a posmutnela.
„Chýbajú mi, tak veľmi mi chýbajú.“
„Mne tiež, hlavne teraz, keď je Naruto takmer dospelí, akoby som videl jeho otca.“ rozosmutnel aj Biseki.
Obaja sa potom pozreli tomu druhému do očí a pobozkali sa.

Toto je můj příběh, příběh mé cesty shinobi.

... hehe so Sasukem xDD

Ja: A tak si tu sedíme v tejto krčmičke. No áno. My dvaja. Divné, že? Však sa aj sama seba pýtam, prečo som tu s ním. Jediné vysvetlenie ma napadá, že má celkom zaujímavý život. Zatiaľ. A to je treba využiť...
Sasuke: „Deje sa niečo? Si nejako ticho a tváriš sa tak divne.“ Jashine! Pozerá na mňa ako na večeru!
Ja: „Niee, nič sa nedeje. Len som nad niečím uvažovala.“ Usmejem sa na neho sladko. „Sasinko...“

Od onoho dne, kdy jsem musela předvést své schopnosti, uplynulo už několik měsíců. Změnilo se toho za tu dobu hodně. Předně jsme všichni zase o něco málo zkušenější. Dokonce máme první pořádnější misi. Zřejmě se jedná o závažnou událost, protože Hokage vyslala hned tři týmy spolu s jejich Sensei. Nikdo pořádně neví, co se děje, ale míříme do Skryté Písečné vesnice. Musí se tam něco dít a Listová, jako jejich spojenec, byla požádána o podporu. Takže nyní míří všechny týmy tam.

Do dveří skladu zbraní začalo narážet obrovské zvíře. Ocelové dveře se začaly prohýbat a křivit po silných nárazech. Ať už bylo venku cokoli, chtělo to dovnitř.
„Super, já tu potvoru teďka umlátím pažbou.“ třásl Sasuke s rotačním kulometem.
„Možná, když se jeden z nás obětuje, bude moct ten druhý utéct.“ zamyslel se Naruto.
„V kapse mám ještě sušenku od snídaně,“ Sasuke šáhl do kapsy ve vestě, „hele, jahodová příchuť.“

18. díl!! =)

"Hmm. Už to začalo!"pomyslela jsem si a nenápadně jsem se podívala, kde sedí ostatní. Sousuke a Carmen seděli hned v první řadě. Pousmála jsem se. Dál Sasuke seděl u Hinaty a Naruto zjevně někde za mnou v zadu. Podívala jsem se zpátky na test a přečetla si otázky.

„No tak neboj, nic ti neudělám,‘‘ zašeptal ji do ucha Sasuke a pohladil ji po tváři.
„Nechte být, proč mi to vůbec děláš,‘‘ zaúpěla Sakura, když ji Sasuke začal svlékat.
„Né, já nechci,‘‘ prosila ho se slzami v očích, ale ten se ji jen vysmál a pokračoval.
Začal ji hladit po stehnách a pomalu je rozevřel.
V tom okamžiku co do ní vniknul, bolestivě zaúpěla. Vše zčernalo, viděla jen tmu.
„Zbuď se,‘‘ volal na ni někdo zdály. Stoupla si a šla za hlasem.

Mal strach otvoriť oči, ale do tváre sa mu oprel príjemný vánok a všade naokolo počul šum trávy. Ako tak ležal pocítil na tvári dotyk niečoho mäkkého, pozbieral všetku odvahu a zdvihol hlavu zo zeme. Pred ním sedela biela mačka, a uprene sa na neho dívala, Gaarovy bolo z toho pohľadu nepríjemne, práve keď chcel odvrátiť zrak, čosi si uvedomil. Tie oči predsa pozná.
„Sandy?“
Mačka zapriadla sa podišla k nemu. Usmial sa a pohladil ju po chrbte.

Sasuke se na ní usmál, pohlédl jí dlouze do očí a...
„Omlouvám se jestli ruším, ale potřebuju si vás na chvíli půjčit.”

„Kakashi-sensei, co tu děláte? A jak jste nás vůbec našel?” ptala se nazlobeně Sakura.
„Dřív jste tu trávili spoustu času. A jak jsem již řekl, potřbuji si vás na chvíli půjčit.”
„K čemu?” vyhrkli oba shinobi svorně.
„Uvidíte.” usmál se Hatake tajemně.

Když se oba objevili v nemocničním pokoji, kazekage si je přejel pohledem a když se ujistil, že má Naruto zpět svou dobrou náladu, na oba se usmál.
„Nějaké nové zprávy z Konohy??“ Zeptala se Sakura.
„Ano, zrovna jsem je říkal Kakashimu s Yamatem.“ Pousmál se Gaara.
„Tak povídej!“ Ušklíbl se Naruto energicky.
„No…nevím jestli se ti budou líbit.“ Zakroutil Gaara hlavou.
„Co…co se stalo??“ Začal se blonďák obávat. Kazekage pohlédl nerozhodně na Jonina se zakrytým okem.
„Řekni mu to, stejně by se to dozvěděl.“ Pokývl.

Prý jsem střelená spisovatelka a já říkám ANO, tak tady je ode mě další dost pochybná jednorázovka

Dvojice jouninů stáli na střeše jedné z budov v centru města.

„Si slabý...“ predniesol znechutene, sledujúc zlomeného ninju stojaceho priamo pred ním.

Většina shinobi z Konohagakure no Sato byla na cvičišti a zdokonalovali nebo vymýšleli nové techniky. Právě odpočívali po náročném tréninku rozvalení v trávě.
„To je otrava.” nechal se slyšet Shino a všichni se na něj nevěřícně podívali.
„Hej! To je moje hláška.” houkl Shikamaru a přetočil se na břicho.
„Je teda pořádný horko.” prohlásil Chouji.
„Tak mě napadlo, kde je Kakashi, Sasuke a Sakura?” optal se Kiba ostatních.

Do dverí vošiel vysoký muž.
„Kto to je?“ spýtal sa Naruto Kakashiho.
„Jej otec?“ odpovedal Kakashi otázkou.
„Ale nie.“ Priskočila k nim Sakura „To je predsa Hasushi Katan. To je človek ktorého sme mali priviesť do Konohy.“
„Oci! Oci!“ kričalo čiernovlasé dievčatko, bežiace k Hasushimu.
„Ahoj!“ povedal bez záujmu „Tak ako sa voláš dnes??“

Ask Anyone!
aneb Zeptejte se koho chcete...
Speciál!

..:::::ASK ANYONE! Speciál!:::::..
..:::::Na Stopě Kakashiho pravé podoby:::::..

„Šéfko?“
Ano, Watsone?
„Proč máte tu dýmku a ten směšnej kostkovanej vohoz?“
Naše dnešní uniforma, Brepto. Na, tady máš taky sadu.
(Brepta se oblékne a dá do pusy dýmku)
„Šéfko, myslím, že ste to moc přeháněla s četbou Šarloka Holmse.“
Dnes máme spešl úkol, který vyžaduje spešl výstroj.

Zrada...

Svoju dýku si do mňa pichla,
moja duša iba skríkla.
Nečakal som to vôbec,
je toto však koniec.
Bol to pre mňa šok,
spravila si prvý krok.
Ignorovať niekoho to je ľahké,
stáť pri ňom však asi ťažké.
Si človek bez chrbtovej kosti,
nedočkáš sa odo mňa ľútosti.
Vnútro moje ranila si ty,
z toho sčerneli všetky moje city.
Zrada to je hnusná vec,
si ty ale riadny zbabelec.
Čepeľ meča tá vždy ostrá je,
tvoj jazyk ju však predbehne.
Neviem sa v tebe vôbec vyznať,
musím si to rýchlo priznať.
Pekné slova si pre mňa mala,

„Ano Sakuro! Dneska se ti hodně daří“ zakřičel trenér
„Děkuji ale pořád nezvládnu trojitý axel tak jak si představuju“ řekla posmutněle Sakura
„Ale no tak, dneska už máš volno, a nesnaž se to zkoušet beze mě! Víš co se může stát“ řekl důrazně trenér
„Ano slibuji trenére“odpověděla Sakura

„Sasuke? Si tady? Dneska musím ještě na led. Trenér mě požádal abych to ještě zkusila“
„Dobře ale Sakuro…. Doufám že mi nelžeš a nejdeš zkoušet sama!“
„Sasuke lhala jsem ti snad někdy?

Večer sa Gaara ponúkol Sandy, že jej pomôže s večerou.
Sandy sa pousmiala a schválila mu to.
Keď už bola príprava jedla v plnom prúde, dali sa do reči.
„Sandy?“
„Hmm?“
„Čo porábaš celý večer ak nemáš misiu?“
„Ja?“
Prekvapene sa na neho pozrela a nervózne sa zasmiala.
„Áno ty.“
Zopakoval Gaara, keď videl ako Sandy sklonila hlavu.
„Ja väčšinou zaľahnem s dobrou knihou, alebo, alebo pozerám na hviezdy a rozmýšľam, prečo...?“