Tichá hrozba - 18.díl

18. díl!! =)

"Hmm. Už to začalo!"pomyslela jsem si a nenápadně jsem se podívala, kde sedí ostatní. Sousuke a Carmen seděli hned v první řadě. Pousmála jsem se. Dál Sasuke seděl u Hinaty a Naruto zjevně někde za mnou v zadu. Podívala jsem se zpátky na test a přečetla si otázky.

"To je hračka!"pomyslela jsem si a vyditelně jsem si oddechla. Já totiž písemné a teoretické věci nemám moc ráda! Já radši všefchno prakticky a vlastnoručně! Vzala jsem tužku do ruky a ani ne za patnáct minut jsem to měla všechno napsané, obrátila jsem papír aby nebyli vidět odpovědi a pohodlně jsem se usadila. Podívala jsem se na hodiny.

"Bože! To je ještě tolik času, před tou desátou otázkou?!"pomyslela jsem si nevěřícně a zatvářila jsem se celkem znuděne. Nakonec jsem otočila hlavu a dívala se z okna. Vědela jsem, že tento test není jenom kvůli znalosti a těch dalších kravin. Bylo to hlavně o tom jak získat informace a udělat to tak aby vás nechytili. Zdroj … Naruto kniha moudrosti aneb jak a co si nejvíc zapamatoval.

Polovina týmů co přišli na zkoušky vypadla a jako posledníodešl tým z písečné. Pak Ibiki KONEČNĚ ohlásil, že je konec a, že můžou přejít na Desátou otázku.

"No je jak jste si jistě už domysleli, že když jeden z týmu odpoví na desátou otázku špatně zkončí tím celý tým."řekl jako na uvítanou Ibiki a velmi "příjemně" se usmál. Vetšina lidí se zatvářila trochu viděšeně a Ibiki se ještě víc usmál. Vlastně se tak tvářila celá třída kromě mého týmu a Sasukeho tým. Usmála jsem se a Ibiki se na mě na chvíli zastavyl stejně na ostatních čtyřech. Všichni jsme se usmívali. Naruto to nakonec nevidržel.

"Tak už sem s tou otázkou!"řekl trochu netrpělivě. Káravě jsem se na něj otočila ale přesto jsme se na sebe usmáli.Ibiki se tomu stále divil ale nedal na ssobě nic znát.

"Dobře! Ale ještě mám poslední … otázku! Kdo nechce odpovídat na tu to otázku může odejít ale tím odejde celý tým. Varuji! Pokud desátou otázku zodpoví někdo špatně celý tým vypadává!"řekl vesele Ibiki a asi po chvíli se zvedlo několik rukou.

"Tým číslo 54, 20, 26, 30 a 58 opustí místnost!"řekli po chvíli jonini po stranách místnosti a pustili týi pryč. Nakonec se ještě zvedlo asi týmu a odešlo.

"Už ikdo nechce jít?"zeptal se nakonec Ibiki. Nikdo neodpovídal.

"Dobrá, ..... prošli jste!"oznámil nám s upřímným usměvem a jak jsme všichni byli v místnosti tak jsme se usmáli.Ibiki

"Jo to my už vědeli dávno!"řekla jsem neslyšně a založila jsem si ruce za hlavu.

"Anko!"křikl Ibiki a z okna se najednou vyřítil podívná kunoichi.

"Čau dětska! Jsou Anko Mitarashi a ozámím vám druhou část zkoušky!"řekla Anko vlastně zakřičela a široce se usmála. Nezůčastněně jsem se na ni podívala jako všihchni ostatní. Anko se ale nepřestala usmívat a obrátila se na Ibikiho, který se na ni díval poněkud otráveně.

"Není jich nějak moc?"zeptala se ho jako každý rok.

"Jo dvacet týmů! Docela hodně ale myslím si, že ty jejich řady pěkně prořídnou po druhé části!"řekl klidně Ibiki. Anko se na něj sladce se usmála a znovu se na nás obrátila.

"Takže dětska! Přesuname se na jiné cvičiště! Druhá část bude probíhat v terénu!"řekla Anko nadšeně a přenesla nás všechny.

"Tak jsme tady! Ted vám vysvětlím podstatu druhé zkoušky! Tentokrát budete jednat jako tým! Doslova … tohle bude zkouška na život a na smrt! Jen ti silnější přežíjí! Vždyt to znáte!"zasmála se Anko ale nikdo ji smích neopětoval a tak pokračovala dál.

"A ted to hlavní! Támhle u toho okínka ostanete jeden svitek! Jejich přesně pět druhý stejně jako živlů! Modrý svitek je vzdušný, červený svitek patří k ohni, hnědý svitek je vlastně zemský, žlutý svitek patří ke světlu a bílí svitek je vodní! Tady v lese je ukryto 50 svitků od každého živlu osm! Tím pádem projde deset týmů, vlatsně polovina! Až budete mít všech pět svitků, vydáte se sem do věže, kde odevzdáte svitky a vlastně uděláte druhou část této zkoušky!"řekla Anko a přitom svinula mapu, kterou předtím vytáhla. Ted k ní přiběhl nějaký ninja a padal ji kupu papírů.

"Ted si každý z vás vezme tento papír a podepíše to! Je to něco jako potvrzení, že vaše smrt nebyla naše vina!"oznámila nám Anko a zasmála se. Někteří tiše polkli jiní se radši věnovali tomu papíru. Když jsem dostala papír vydala jsem se hledat svůj tým.

"Naruto! Sousuke!"křikla jsem na ně a přiběhla jsem k nim.

"Ahoj Aki!"řekl zkboérově a podaji mi propisku. Vzala jsem si ji a podepsala jsem papír. Pak jsem se znovu podívala na kluky.

"Můžem?"zeptala jsem s usměvem. Naruto se také usmál a kývl. Sousuke chvíl váhal. Nakonec Naruto poznal, že mi chce něco osobního říct a tak raději o kousek dál odešel.

"Děje se něco, Sousuke?"zeptala jsem se ho překvapeně.

"No vlatsně … ani ne. … já jen.. dávej na sebe pozor!"řekl prostě a odvrátil svůj pohled někom jinam. Usmála jsem se.

"Díky, budu!"přikývla jsem.

"Naruto, jdeme!"křikla jsem na Naruta a všichni tři jsme zašli k budce, kde jsme odevzdali papír a vyfasovali jsme vzdušní svitek. Schovala jsem si ho do batohu na zádech a spolu s těma dvě jsem došla k bráně 13 abychom čekali na začátek.