Hokageho Syn: Origins 041 - Jeden na jednoho

Tanma seděl za stolem ve své pracovně, před sebou hromadu papírů. Jeden držel v ruce, pečlivě studoval. Byl to jeho malý průvodce klanovou hierarchií.
"Pokaždý to překopu! Sakra, čemu mi to neleze do hlavy?" nadával Tanma sám sobě a asi po páté se podíval na papír. Měl tam přehled všech barev pro pásky. Červený měl Tanma a byl vůdce, to si pamatoval. Oranžový byl druhý ve vedení, což byl Naruto, taky bez problémů. Žlutí byli strážci vnitřních věcí, tím se pyšnil Hikaru. Pak byli zelení, ti se starali o vnější věci.
"Žlutá je nejblíž červený, ti se starají o pořádek uvnitř čtvrtě a kryjou mi záda. Zelená je jako ochrana perimetru a sídlí na okraji čtvrti. Zapamatuj si to už!" pokáral sám sebe, s nadějí, že si to už zapamatuje. Modrou barvu pásku nosili členové za zvláštní zásluhy. Ať už to bylo velení při bitvách, nebo jako Tanma, sjednocení klanu. Bílou nosili nejrůznější specialisti na různé věci. Mistr léčitel nosil bílý pásek, historik měl bílý pásek a tak dále. Fialový opasek měli duchovní. Šedý a hnědý nosili už staří jedinci a členové klanové rady. Černý pásek, který splýval s oděvem, nosily nejčastěji děti, protože se ještě ničím neprokázaly. Na spodku papíru byl dodatek, protože se mohly vyskytnout i nejrůznější barevné kombinace, ovšem lišil se vzor. Naruto měl oranžový pásek s červenými diagonálními pruhy. Tudíž dával najevo, že je druhý ve vedení klanu, ale zároveň blízký příbuzný samotnému vůdci. Další varianty mohly být tečky, to značilo, že nositel je původně mimo klan, že se mezi Namikaze dostal přes sňatek. Existoval i vodorovný pruh po celé délce, ale jeho existence byla vzácná. Ten nosili ti, kteří byli tak zvaní čestní členové, nebo někdo, kdo si vybudoval velkou důvěru klanu. Tanma si promnul obličej. I pouhá klanová hierarchie byla na jeho mozek poněkud hodně. Tenhle taháček mu dala jistá Madam Emi, klanová expertka na etiketu. Doufal, že si to už zapamatuje, tak si zapálil. Dlouho byl klid, až ho to znepokojovalo. Uběhlo už několik měsíců, co z Amanaki vypudil nepovedené mutanty a Kenjina. Ovšem klid netrval dlouho.
"Niisan! Zvědi nesou zprávy! Našli Kenjina!" oznámil Naruto, když vtrhl k Tanmovi.
"Kde?"
"Poblíž sousedního města, udělal si úkryt v místní sopce," oznámil Naruto, zatímco Tanma v klidu pokuřoval.
"To je mu podobný. Můžem teda vyrazit?" zeptal se Tanma, když típnul.
"Jsem připravenej, když jseš ty," odpověděl Naruto, načež oba bratři opustili místnost. Jenže Tanmův pohled setrval na Narutovi o něco déle.
"Co je?"
"Teraz se dost podobáš na tátu. Určitě by na tebe byl hrdej," odpověděl Tanma s úsměvem.

Bratři prozkoumávali místo, které jim vytipovali zvědi. Místní sopka se hrůzostrašně a majestátně tyčila poblíž.
"Z těhle míst vždycky mám husí kůži," poznamenal Naruto, když prohledávali místo. Místo bylo opuštěné, některé budovy ještě hořely.
"Jo, když žiješ pod sopkou, máš vysoký riziko, že se něco po***e. Náhlá evakuace je najednou moc příhodná. Oči na stopkách, Naru. Slyším známou společnost nedaleko," promluvil Tanma, když zaslechl známé vrčení.
"Měli bychom je pobít," navrhl Naruto s nechutí v hlase. Uvědomoval si riziko. Byli jenom kousek od Amanaki, stačilo jenom přejít horský pás. A ani jeden z bratrů nehodlal riskovat, že se nějaká opice zatoulá. Jakmile bývalou vesnici opět ovládlo ticho, bratři pokračovali s pátráním po tajném vstupu.
"Jak si vůbec uděláš úkryt v sopce?" vyzvídal Naruto, když postupovali vesnicí.
"Nemám tucha. Hele, tuten tu asi nepatří," odpověděl Tanma a poukázal na další tělo, které ale nejevilo známky vulkanické katastrofy. Mnoho řezných zranění, hodně hluboké. Výsledek byl jasný, někdo toho chudáka poslal na průzkum a ty stvůry ho dostaly. Průzkumník se málem dostal do jeskyně, než pravděpodobně vykrvácel. Bratři usoudili, že ta jeskyně stojí za pokus.

Chodby jeskyně byly potemnělé, asi co deset kroků hořela pochodeň ve zdi. Bratry překvapilo, jak byly chodby široké. To musel vyhloubit někdo jiný, o to se láva nepostarala. Tanma vedl cestu, jeho světelná koule zacházela i za rohy, aby je nic nemohlo překvapit. Vešli do velkého sálu, který byl plný vybavení. Ať už dotyčný plánoval cokoliv, povedlo se mu vyřešit napájení, očividně používal geotermální energii.
"Podívej se na to. Na co myslíš, že to je?" zeptal se Naruto, když se rozhlížel kolem. Tanma si všimnul, jak polevil v ostražitosti.
"Vůbec nevím, ale taky se mi to vůbec nelíbí," odpověděl Tanma, pořád těkal pohledem sem a tam.
"Tak jste mě konečně našli. Vítám vás ve svém skromném domově," ozvalo se za nimi.

Stejnou chodbou, kterou přišli, přišel i Kenjin. Neskrýval se pod kapucí, teď mu to přišlo zbytečné. Bratři si všimli, že má na obličeji více šrámů, než posledně. Možná nemohl umřít, ale neslo to daň na jeho psychice.
"Kenjine, už zacházíš moc daleko. Musíme tě zastavit," promluvil Tanma, když si nově příchozího všiml.
"To mě mohlo napadnout, že se o to pokusíš, příteli. Jenom, abys věděl, nedám vám nic zadarmo," opáčil Kenjin bezstarostně a přešel k jednomu panelu. Rozhrnul svůj plášť, na těle měl taky mnoho šrámů a zmáčkl jeden spínač. Bratři si všimli, že levou ruku má celou mechanickou. Fushigiri fungovalo dokonale. Z podlahy začal vyjíždět podstavec. Naruto si všiml, že se Tanma napjal ještě víc. Na podstavci stála osoba, která vypadala jako oběť požáru.
"Jseš naprostej šílenec, Kenjine!" zařval Tanma, ale stále vyčkával. Popálený nereagoval.
"Niisan, jsem z tebe nervózní. Co je to za chlapa?" zeptal se Naruto opatrně a pomalu se přesouval k bratrovi.
"Kentaro Yari. Ten, kterej způsobil ty jatka v Hozukijo. Ale je mrtvej. Padl mojí rukou, vím to," odpověděl Tanma. Kenjin přešel k Yarimu, v prstech protáčel senbon.
"Nebudu ti lhát, bylo to dílo ho vysekat z toho stromu. Z toho je taky takhle ohořelý," promluvil Kenjin a zarazil senbon Yarimu do ucha.
"Nějaký Edo Tensei ti nepomůže, s tím si už umíme poradit!" ozval se Naruto, snažil se působit odvážně. Ale sám byl nejistý. Nevěděl, co od koho čekat.
"Milý zlatý, tohle není trapné Edo Tensei. Tohle je moje novinka," opáčil Kenjin a udělal krok zpět. Yari se lehce zakolísal, než zvedl hlavu. Yari jen mlčky přeletěl oba bratry pohledem.
"Opatrně, předpokládám, že Kenjin půjde po mně. Yari používal něco podobný Mokutonu. Hlavně se nenech chytit a kdyžtak řekni Kuramovi, aby ti pomohl s Katonem," poradil Tanma a psychicky se připravil. Šance byly vyrovnané.
"Teď se nám to hezky vyrovnalo, jeden na jednoho. A pouze vítěz zůstane," pronesl Kenjin, než celou místnost zahalilo ostré světlo.

Naruto se rozkoukal kolem sebe. Vypadal jako v nějakém zamlženém sále. Zamlženém a hodně přesvětleném sále. Na konci sálu si všiml Yariho. Zíral na něj svýma bezduchýma, mrtvýma očima. Naruto si pamatoval, že Yamato používal Mokuton na to, aby držel Kuramu na uzdě. Nevěděl, jestli je to něco podobného. Věděl, že si s ním nemá co říct, proto hned vytasil. Stejně, jako ho učil Tanma. Být vždy připraven, mít zbraň v ruce a být schopný reagovat. Yari neřekl ani půl slova, natáhl k Narutovi ruku, hned na to se na Namikazeho řítilo pár šlahounů. S tím si ale Naruto poradil jednoduchými údery. Nikdo nepromluvil, Yari byl jen jako reanimovaná loutka, pro Naruta to byl pouze další nepřítel, kterého musel porazit, chtěl-li pokračovat dál.
"Nepochlubil ses, že umíš Katon," promluvil Naruto, když uhýbal dalším šlahounům. Yari mlčky posílal další a další, znemožňoval Narutovi přístup.
"Ten Tanma. Jo, umím ho. Pokud budeš potřebovat, řekni si," potvrdil Kurama, zatímco sledoval souboj Narutovýma očima. Blonďák udělal tři seky s katanou, za každým úderem následovala větrná vlna. Vítr byl natolik silný, aby rozsekal velký počet šlahounů. Naruto pochopil, že si udělal prostor, teď jenom pokrýt vzdálenost. Objevil se za Yarim a vedl úder. Čepel ale sjela po kůře stromu.
"Kawarimi!" syknul Naruto a začal Yariho vyhledávat. Nevšiml si, že z pahýlu stromu vylezl podivný květ.
"Naruto, jed! Vypadni!" zařval Kurama a na chvilku převzal kontrolu nad Narutovým tělem. Stihl uhnout, než se jedovatý oblak vypustil.
"Dík, tak tohle bylo o fous," uznal Naruto, ale pořád svého soka neviděl.
"Dej si pozor. Nevinné bylinkářství tě může vyléčit, i zabít. Tenhle chlap volí druhou variantu," varoval Kurama, sám se snažil Yariho najít. Jenže po Yarim nebylo ani vidu, ani slechu. Nedalo se přesně určit, kde by se mohl schovávat v takovém prostředí. Rozhodl se nesetrvávat na místě, aby nebyl snadný terč. K jeho údivu bylo zjištění, když na hřbetu ruky ucítil pohlazení listu. Ale vedle něj nic nebylo.
"Asi jsi nebyl dost rychlej, Kuramo. Asi jsme se něčeho nadýchali. Genjutsu Kai!" utrousil Naruto a pokusil se rozptýlit iluzi. Úspěch, mlha se rozestoupila a Narutovi se otevřelo srdce džungle. Celou dobu byli v džungli, kterou maskovala iluze mlhy.
"Zdá se, že Kenjin může upravovat prostředí, jak se mu to hodí a zlíbí. Oči na stopkách, kluku. Yari může vystartovat odkudkoliv,"
"Tak ho trošku vylákáme, což? Kage Bunshin!" Naruto vyvolal několik klonů, aby zvýšil svoje šance na nalezení Yariho. Okolí hned pokrylo několik Narutových kopií. Smysly pracovaly na maximum, aby se dalo cokoliv zahlédnout, nebo zaslechnout. Naruto zaslechl, jak několik klonů padlo kvůli útoku ze zálohy. Rozhodl se obrátit karty. Přešel do svého Kyuubi módu a formuloval plán.
"Kuramo, trošku to odlesníme. Katon, teď!" zavelel Naruto a rozběhl se jedním směrem. Kam se pohnul, tam zanechával ohnivé stopy. Oheň se rychle rozšířil, alespoň čtvrtina pralesa byla v plamenech. Naruto si všiml menší mýtiny, kam zamířil. Les byl rychle v plamenech, Yari neměl jinou možnost, než jít na mýtinu. Jenže na mýtinu došly dvě přerostlé květiny. Chovaly se jako živočich, hýbaly se samy od sebe, jako kdyby měly vlastní rozum a vedení. Naruto se nenechal zmást, napustil svoji vzdušnou chakru do meče a vyrazil proti dvěma rostlinám. S lehkostí je přesekl vedví.
"Tak teď se nedivím, proč to Niisan tak rád používá," poznamenal Naruto, když se podíval na modře zářící čepel.
"No, moc ses neukázal. Poslal jsi na mě trochu plevele, aby makal za tebe. Nic moc, teda" pronesl Naruto do hořícího lesa. Chtěl svého nepřítele vylákat. Sotva to dořekl, za ním se začal vynořovat nový les. A kam se Naruto pohnul, tam se hnul i les.
"Sakra, jak jste ho tenkrát porazili?" ptal se Naruto při útěku, zatímco s pomocí Kuramy metal jednu ohnivou kouli za druhou.
"Tanma tenkrát přivolal blesk, padla jiskra a ten týpek uhořel. Teď nevím, jak na něj," odpověděl lišák, sám se snažil na něco přijít. Naruta už tahle pitomá hra nudila. Zastavil se a čekal. Nechal se lesem obalit.
"A teď! Zvyš intenzitu," nakázal Naruto, když přepnul do svého nového módu. Les kolem něj opět začal hořet.
"Mě nechytíš, všechny pokusy jsou marný! Musíš si pro mě přijít sám!" zakřičel Naruto do plamenů, meč už připravený v ruce. Stejně, jako ho Tanma učil. Yari vylezl ze země, zabodl na Naruta svoje mrtvolné oči.
"Dobrá, není to Edo Tensei, takže nepotřebuju nějakou pečeť. Je jenom oživlá zdechlina. Jak tě to Tanma učil?" promlouval k sobě Naruto v duchu, zatímco se Yari pomalu přibližoval. Naruto se soustředil. Z opasku vytáhl i pochvu a na moment zasunul.

Onen moment se zdál nekonečný. Yari se blížil až moc pomalu, Naruto si to musel dobře načasovat. Cítil, jak mu meč v ruce vibruje, jak byl moc nabitý vzdušným živlem. Rozhodl se zariskovat a udělal pár kroků blíž. Stejně, jako ho to učil Tanma, povytáhl meč a zase rychle zasunul. Na Yariho se řítilo několik větrných čepelí, které ho rozsekaly na kousky. Pro další úder už musel Naruto vytasit. Vzniklá větrná vlna rozmetala to poslední, co s Yariho zbylo.

Naruto se probral zpět v laboratoři. Došlo mu, že svůj souboj vyhrál. Tanma očividně ještě bojoval, jelikož nikde nebyl. Rozhodl se tedy laboratoř prozkoumat. Prozkoumával celkem dlouho, dokud nenarazil na deník. Deník už měl něco za sebou, ale pořád držel.
"Že by Kenjin litoval toho parazita v sobě?" ptal se Naruto sám sebe, zatímco procházel stránky.
"To se mi nezdá, kluku,"
"No ne, fakt! Poslouchej. Zápis 34. Už je to pár let, co jsem se vydal po vlastní ose. Doneslo se mi, že Yari natáhl brka. Tanma v tom měl prsty. Nezazlívám mu to. V poslední době si říkám, co se to se mnou děje. Když se ohlídnu za sebe, tak tam není nikdo, koho bych měl rád. Čert ví, kde Yari tu stonožku vzal. Možná mi to dalo sílu, ale za jakou cenu? Neměl jsem se nechat tak snadno zlákat. Kenjin toho lituje. Další zápis. Drby se šíří rychleji než virus. Tanma našel Fushigiri, tajemnou smrtelnou čepel. Musím ho vyprovokovat. Zápis pak pokračuje. Ochutnal jsem Fushigiri na vlastní kůži. K***a, to bolí. Možná je šance, že se z toho dostanu. Aspoň budu volnej," Naruto přečetl poslední záznam, deník položil na stůl.
"Tak to mění dost věcí. Snad je Tanma v pořádku. Vůbec ho nechytám," přiznal Kurama.
"Tak asi nezbývá, než jenom čekat," povzdechl si Naruto a sedl si na nejbližší židli, v naději, že Tanma zvítězí stejně hladce.