Žánr
„Tak a teď začne pořádná nuda,“ stěžoval si polohlasně Naruto Kasumi, která ho sice nevnímala, zato se ho držela jako klíště, protože několik Narutových známých v ní našlo svůj ideál krásy, a někteří z nich se jí snažili přesvědčit, že je to osud a že musí být spolu.
Once upon a time 24
„No, tak Naruto,“ peskoval ho První. „Snaž se trochu!“
„Já si tu snad válím šunky,“ odsekl Naruto.
První s Narutem stáli na břehu řeky a trénovali. Tedy přesněji Naruto trénoval a Prvního ho buzeroval. V Narutově ruce se objevovala a mizela chakra.
„Nezkusíme něco jednoduššího,“ zeptal se cynicky Druhý, který s ostatními opodál sledoval, co ti dva vyvádí.
„Ticho tam,“ zařval Naruto, čímž Druhého rozesmál.
„Nech toho,“ zívl Kyubbi.
Byl to jen další dubnový studený den. Vítr se proháněl ulicemi, ve kterých se občas objevil nějaký opozdilec. V nejvyšší budově tohoto města, v budově se znakem ohně, seděl mladý, asi dvacetiletý, blonďatý muž v červeném obleku. Právě obdržel od rady starších titul Hokage. Titul, který vzal, aby ochraňoval své blízké. Titul, proti kterému byla jeho těhotná žena. Chtěla mít klidný život mimo vesnici, ale chápala manželovo rozhodnutí.
Mizuky částečně uhnul, ale i tak měl pořezanou ruku a kus boku mu chyběl úplně, silně krvácel. Hinata, Neji a TenTen se přihnaly k Narutovi, ten se jenom usmál a řekl, že už je vyčerpán. Chvíli stál, pak se mu rozmazal pohled a začal padat, ale v tu chvíli ho podepřela Hinata, Naruto se na ni podíval a políbil jí. Neji s TenTen na to koukali, Neji který odjakživa dával na Hinatu pozor zrudl naštváním a chtěl Naruta praštit, toho si všimla Hinata, jelikož se TenTen tomu všemi silami snažila zabránit.
Tak a je tady další moje povídka.
Byla bych vám vděčna kdyby jste mi napsali do komentářů co si o tom myslíte a jestli má cenu v tom vůbec pokračovat.
Mě to připadá jako telenovela, ale počkám si na váš názor.
A ještě jedna poznámka Narutovi a spol. je tady kolem 20 let
Bylo krásné květnové odpoledne. Ulice Konohy byli vylidněné proto že se určitě nikdo nechtěl zdržovat v tom vedru.
A přesto se v tomhle vedru našli dva lidé co se odhodlali vyjít ven.
Sasuke a Naruto šli k Tsunade pro misi. Teda alespoň oni si to mysleli.
Moc se omlouvám že to tak dlouho trvalo, ale nebyl čas ani inspirace.
Bylo stále větší horko. Slunce pražilo tak jako nikdy předtím. Tým Kakashi se pomalu blížil k zemi Vetru, blížili se čím dál blíž k úkrytu Orochimara.
Naruto se procházel ulicemi vesnice a měl neobyčejně dobrou náladu. Ještě pořád v něm totiž přetrvávala euforie z toho, že má rodinu. Opravdickou rodinu. Takže ani moc neprotestoval, když se mu jeho dámská část rodinky nakvartýrovala domů a začala tam dělat velkolepé přestavby. Naruto se jen děsil toho, až je uvidí.
Jak se porota dohádala kvůli plavkám a jak se kluci dohádali kvůli porotě. :-)
„Postřeh!“ Švih!
„Bacha!“ Žuch!
„Uhni, v**e, zavazíš!“ Třísk!
Basketbalové míče lítaly na všechny strany.
Moc to nehodnoťte toto sem vymyslel o fyziku
Není úniku (kap.02)
„Co?..já,já nevím co se děje!!“..zařvu na stále víc překvapenější Sakuru,hystericky se rozbrečím a padám na kolena.
Silně si mě přitiskne k sobě a hladí mě po vlasech.
„Natano,já sice nevím jaká je tvá minulost a co skrýváš za tajemství,ale myslím že to není nic pěkného a měla bys to ze sebe dostat aspoň takto,tak se pořádně vybreč.“
Once upon a time 23
Tak dnes po dlouhé odmlce opět nový díl, doufám že se bude líbít.
Tsunade seděla ve své kanceláři a vyřizovala denní poštu. Uběhl už skoro měsíc od incidentu u domu klanu Hyuuga a nic se nedělo. Život, jak by se vrátil do starých kolejí, ale něco se jí na tom nezdálo. Připadalo jí to jako klid před bouří.
Otráveně odhodila dopis na stůl. Vstala, protáhla se a zadívala se z okna na Konohu.
„Dneska je tak krásně,“ řekla nahlas.
„To máš pravdu,“ souhlasil hlas.
Trocha nostalgie...
„Shikamaru.“ Zašeptá Sakura k mrtvému tělu a pomalu zvedne a podívá se na Suigetsa, který doteď mlčky přihlížel a v duchu sliboval svému partnerovy pomstu.
„Jdi si za svým partnerem...ta nepatrná jiskřička mezi námi, je pryč!“ řekne a chladně se mu zahledí do očí. Suigetsu strne, její pohled je plný smutku, lítosti, ale z jejího pohledu cítí že říká pravdu.
Tato povídka je z období naruto shippuuden, začíná rokem kdy se Naruto vrací z dvouletého tréninku, který podstoupil s Jiraiyou a pomalu zjišťuje že se ve vesnici mnohé změnilo.
Předem se omlouvám za gramatické chyby,ale psala sem to ve spěchu….nemělo by jich tam být moc,ale tak znáte to:D
[b]Naruto:„Hmmm ještě než vstoupíme do Konohy můžu se Vás na něco zeptat?Jiraiyro-sama?ZVRHLÝ POUSTEVNÍKU!!!!!!!!!!“
J:,,A a a no Naruto?“
S naší různorodou skupinkou složenou z Naruta, Hinaty, Sakury, Kiby, Akamara, Kasumi (Narutovi sestřenky, pro ty co to nevědí), Kushiny (Narutovy matky) a nakonec i na poslední chvíli připojivšího se Kakashiho, jsme se rozloučili v okamžiku jejich velkého vítězství nad Kozukem, na jehož neodpustitelné hříchy si jistě vzpomínáte.
Naruto nespouštěl oči z Kozukeho. Pak se na něj bez jediného slova rozběhl a vyvolal asi deset klonů. Kozuke se postavil do obranné pozice a všechny útoky vykryl. Pozoroval pravého Naruta a neomylně mu zarazil kunai, který stále ještě držel v ruce, mezi žebra.
Klony okamžitě zmizely, Naruto klesl na kolena a pod rukou mu kapala krev. „ To bylo až příliš snadné,“ řekl a okázale si utíral kunai do trika. „Naruto!“ vykřikla Hinata a s okamžitou aktivací Byakuganu se rozběhla proti Kozukemu. Kiba nezůstal pozadu.
Miss a Missák v plném proudu aneb napětí mezi kašnou a radnicí...
Ino, Sakura, Tenten a Hinata pomalu stoupaly do třetího patra. Na radnici bylo neobvykle tíživé ticho. Ze stěn podél schodiště na děvčata shlížely přísné tváře Prvního, Druhého a Čtvrtého Hokage. Výraz ve tváři Sandaime Hokage vypadal všelijak jen ne přísně...
Tak a je tu ďalší diel. Tentokrát si myslím že nieje až taký hrozný. Písala som si ho v noci do mobilu a ráno som zistila že som SMS-ku neuložila, to ma naštvalo. Ale vlastne som rada lebo táto verzia je oveľa lepšia než bola tá v mobile. Také viac precítené. Mimochodom dopredu upozorňujem že keď sa vám tam bude zdať že je moc zelenej tak vedzte že to tak má byť. Oni majú mať celá rodina zelené oči 
No a tu to máme.
Kushina seděla bezmocně na zemi a nemohla uvěřit, že ji Kozuke dostal s tak průhledným trikem. Takhle to má skončit? Umřít a neříct Narutovi, jak moc mi na něm záleží? Jak moc je mi líto, že jsem ho opustila? Ne, rozhodla se pevně, naděje umírá poslední, ještě je šance zvítězit. To je to, v co věřil Minato. A nebýt jeho tak bych tu dnes nebyla.
Po tom co se najedli, Naruto Hinatu políbil a šel se porozhlédnout po okolí. Aby věděl, jak na tom jsou ostatní stráže, a aby věděl jak to vypadá v okolí. Mimo hrad udělal v lese i pár pastí, kdyby náhodou někdo přišel, tak je to upozorní a potom odešel spát, ale napřed se podíval na Hinatu, ta už sice spala. Naruto se na ni chvíli díval a pak šel taky spát. Usnul se spokojeným výrazem na tváři.
Po dlouhé době dodávám další část……doufám, že se bude líbit.
Je taková… no je „ Stěhovací“
A moc se omlouvám za to že je to tak krátké...
Pátá část
Spojení a probuzení
„Aha…,“ nastala chvíle ticha. Yoshiko sjela po tváří jedna jediná slza. To ticho přerušil Sasuke. „No já už asi půjdu.“ „ Měj se,“ vyšlo sotva slyšitelně z úst Yo. Sasuke se otočil a pomalu se vydal domů.
U Sasukeho doma
