Ano Naruto,jsem Hokage

Tato povídka je z období naruto shippuuden, začíná rokem kdy se Naruto vrací z dvouletého tréninku, který podstoupil s Jiraiyou a pomalu zjišťuje že se ve vesnici mnohé změnilo.
Předem se omlouvám za gramatické chyby,ale psala sem to ve spěchu….nemělo by jich tam být moc,ale tak znáte to:D

[b]Naruto:„Hmmm ještě než vstoupíme do Konohy můžu se Vás na něco zeptat?Jiraiyro-sama?ZVRHLÝ POUSTEVNÍKU!!!!!!!!!!“

J:,,A a a no Naruto?“

N:,,Na jaké perverznosti zase myslíte?Vlastně to radši nechci vědět.Vím že je toto téma pro nás tabu,teda hlavně pro mě,ale jednou když jsme tábořili u toho velkého jezera a ty ses chlípně díval a přitom ti z pusy tekly proudy slin na koupající se nahé tamější vesničanky tak…..“

J:,,NARUTOOOOOOO….“

N:,,No dobře, dobře to vůbec nebylo důležité ,ale chtěl sem tím říct, že sem tehdy slyšel pár ninjů,kteří mluvili o tom,že nějaký velice zkušený, ale přitom docela mladý černovlasý ninja s červenýma očima zabil Orochimara a od té doby se schovává a je na útěku.No tak mě napadlo: černovlasý ninja…červené oči…...hmm nebyl to náhodou Sasuke ?“

J:,,Ano byl ,a to co si právě řekl je taky pravda,ale jedna z informací které máš není pravdivá…..“

N:,,Která?To že je velice zkušený?No tomu bych se ani tak nedivil muhehe“

V tom okamžiku mu přiletěla velká facka a Jiraiyra zařval:,,Nech si to muhehe začínáš chytat Tsunadiny moresy“:D…..

N:,,Ok,ok pokračuj…“

J:,,Ne Naruto, ta byla pravdivá, ta která není je ta., že je Sasuke na útěku…“

N:,,Jjak to myslíte?“

Ale to už procházeli bránou Konohy, kde je nadšeně začali vítat hlídkující ninjové Jiraiyra se náhle otočil, mávl na Naruta s tím, že si musí něco zařídit a vydal se cestou která vede k horkým pramenům:D

Mezitím v narutově mysli:,,Ten chlípník pche něco zařídit to mu tak uvěřím zase de očumovat nahý baby,ale jak to myslel s tím že Sasuke není na útěku?“

Narutooooo, hej šéfeeeeeee!!!

N:,,Jééé Konohamaru jak se máš?Vidím že se z tebe už stal gen…“
K:,,Hej šéfiku to vůbec není teďka důležitý,máš jit k hokage-sama.“
N:,,Hmmm bábi Tsunade se chce asi podívat, jak moc sem se zlepšil a jaké mám super mega nové úžasné techniky….dík Konohamaru půjdu tam,ale ještě se cestou stavím pozdravit Sakuru(no a taky bych mohl zajít za Hinátou, už se na ňu moc těším,zajímalo by mě jak po těch dvou letech vypadá)“
K:,,Šéfe?Proč se tak pitomě usmíváš?“
N:,,Heh to nic Konohamaru…(Asi bych se měl víc ovládat,ale při pomyšlení na Hin to prostě nejde,doufám že se jí pořád líbím)…“
K:,,OK šéfíku a roztomile se usmál,ale nepochopil sem proč za Sakurou?copak ty to nevíš?“
N:,,Cco nevím?(jestlipak se Sakuře něco stalo, tak si to nikdy neodpustím).Co se stalo Konohamaru?Konohamaru?Kam zas zmizel?“

Bezmocně pokrčil rameny a vydal se plnou rychlostí k budově hokage……..po pár minutách:,,Konečně už zase běžím tou chodbou,jak dlouho jsem tady už nebyl,dva roky je dlouhá doba, všechno se tu změnilo, už tu není cítit ten věčný, ale milý zápach sake,že by se bábi Tsunade polepšila?Anebo se netopí Konoha v dluzích jako obvykle?…“

Ale dost přemýšlení, ocitl se před dveřmi kanceláře a ve velké rychlosti je rozrazil…
Jakmile se rozkoukal,protože světlo kterým byla celá místnost pohlcena ho naprosto ozářilo si všiml, že za stolem někdo sedí,ale nebyla to povědomě známá blonďatá hlava a plný výstřih,o který samozřejmě jako hodný kluk ani očkem nezavadí,zato Jiraiyru posílá do říše snů bábi Tsunade,místo toho na něho hleděl chlapec s černými vlasy,červenýma očima a teď už zářivým úsměvem.

Naruto na něj chvíli zíral, až se trošičku vzpamatoval, tak konečně promluvil:,,SasaSasuke?
Cco tady děláš?“
S:,,Rád tě opět vidím Naru…“
N:,,Kde je bábi Tsunade?Co si ji a Sakuře udělal????????“
S:,,Klid Naruto“
N:,,Nechci být klidný, okamžitě mi to vyklop!!!!!!!!“

Sasuke se už už nadechoval na nějakou duchaplnou odpověď, když v tom přišla Shizune a zrovna říkala:,,Hokage-sama donesla sem Vám nějaké papí….Jeee Naruto vidím že už ses vrátil tak ráda tě vidím“
N:,,Hohohokage?COŽE????Sasuke ty seš hokage?Jak je to možné?“
S:,,Klid Naruto,jestli mě necháš aspoň nadechnout, tak ti všechno rád vysvětlím,posaď se a chvíli mě nepřerušuj ano?“
N:,,Tak ok(hmmm tak dlouho sem se těšil na chvíli, až se my dva znovu setkáme a teď, když je tady tak bych byl nejradši kdyby se tak vůbec nestalo…)spusť“
Sasuke si odkašlal, trochu pitomě se na Naruta podíval a začal:,,Všechno to začalo tím,že jsem zjistil,že Orochimaru nechce mě, ale mé tělo,zpočátku mi to nevadilo,ale když sem pochopil že, moje duše zcela zemře a tím pádem nebudu mít šanci zabít Itachiho,věděl jsem, že Orochimaru by to za mně, až by byl v mém těle určitě neudělal a tak sem se musel rozhodnout,buď zemřu bez pomsty ,anebo zemře on a já se pomstím za pár let,rozhodl jsem se pro druhou variantu a v nestřeženém okamžiku, když sem byl v úkrytu jenom já a on sem ho zabil….“
Na chvíli se odmlčel a potom pokračoval:,,Pár týdnů jsem se jenom tak poflakoval různými krajinami, nevěděl jsem co mám dělat,strašně mě to táhlo zpět sem,do Konohy(v jeho mysli:,,Hlavně za Sakourou“),ale bylo mi jasné, že by byl můj návrat nevítaný.Po pár dnech se na mě usmálo štěstí, potkal sem Tsunade ,které když sem řekl co sem udělal,usoudila, že už mi může věřit a dala mi dopis adresovaný všem lidem z Konohy,který obsahoval, že po dobu její nepřítomnosti budu zastávat funkci hokage.“
N:,,Hmmm no dobrá chápu,ale co tam bábi Tsunade sakra dělala?“
S:,,Jo to sem ti neřekl?Rozhodla se vzít Sakuru ven z vesnice a trénovat ji dva roky jako Jiraiyra tebe.“
N:,,COŽE????????????A jak Sakura vypadá?viděl si ji?“
S:,,Ne nevi…“
V tom okamžiku se ode dveří ozvalo nepatrné zakašlání,oba se ihned otočili a spatřili nádhernou po všech stránkách vyspělou dívku s dlouhými růžovými vlasy a krásnýma zelenýma očima.Sasukemu se úplně zastavil dech a sotva neslyšně zašeptal:,,Sakuro…“

Pokud budete chtít pokráčko tak napište do komentářů:-*