Žánr
Konohamaru se pomalu probudil a uslyšel kolem spoustu zvuků. „Hele už se probral,“ konstatovala TenTen a vrátila s k plánům pevnosti, které jim Kankuro právě ukazoval. „Paráda, nemůžeš ho něčím zaměstnat?“ ozval se Naruto. Kankuro se ďábelsky zašklebil. „To víš, že jo. Práce je tu tolik...“
O deset minut později se dali věci do pohybu. Naruto rezignoval na jakýkoliv odpor a s Kyuubi v patách si šel najít příhodné místo, kde ji oběsí. A Sasuke se šel zbavit Sakury, která za ním lezla jako kdyby byl mucholapka či co.
A boje pokračujú
„Začnite!“ Vyzval ich Hayate.
„Mne netreba dvakrát hovoriť,“ usmiala sa Linn na svojho súpera. Ten sa však tváril ako keby bola Linn len nejaký mravec na ceste. Uškrnula sa. „Veď uvidíš.“ Povedala si a postavila sa v štýle Hyuuga klanu. Na čo všetci spozorneli. Mysleli si, že Neji a Hinata sú jediný z toho klanu čo sú tu.
Aj chlapec s červenými vlasmi sa naklonil, aby lepšie videl, ako bude to dievča bojovať.
Boje tvárou v tvár
„Kto si to chce ešte rozmyslieť, môže odísť. Má poslednú šancu.“ Ozval sa do ticha hlas kašlajúceho muža. Ten sa im predstavil ako Hayate Gekkou.
Všetci, ako boli nastúpení, sa pozerali okolo seba, kto to chce vzdať. Zdalo sa, že nikto. Až... „Ja odchádzam,“ ozval sa niekto.
Všetky hlavy sa otočili na neho. „Hm, tak môžeš ísť,“ povedal mu skúšajúci a smerom k Hokagemu povedal: „Yakushi Kabuto končí.“
„Kabuto, ako to, že končíš?“ Nahnevane sa ho pýtal Naruto.
Tady je další díl Tábora! Tentokrát kratší, ale lepší než jednička!
Už byla noc, Ino dostala hlad a vůbec, už chtěla z těch hajzlíků vypadnout. Pomaličku odemkla dveře a šla do dívčí ložnice. Najednou ale uslyšela nějaký podivný zpěv a tak si radši pospíšila. Čím blíže byla k ložnicím, tím zpěv sílil. Už to nevydržela a vtrhla k holkám. Všechny seděli, stály, chodily, ale hlavně nespaly a každá si na uších držela polštář.
Když se Jaden vrátil z Akademie jako ninja, začal s Ranimem trénovat své Kekkei Genkai.
Oba stáli na zahradě za pekárnou.
„Aby jsi mohl ovládat Větrné Oko Jadene, musíš se naučit koncentrovat na chakru, obsaženou ve vzduchu, když to dokážeš, budeš moci ovládat vzdušné proudění a to je klíčem k ovládnutí Větrného oka, rozumíš?“ Vysvětlil Ranimo Jadenovi.
„Celkem ano.“ Odvětil Jaden.
Mezitím, co chudáci Izumo a Kotetsu úpí svázaní do kozelce u brány do Konohy, pod zemí se dějou ještě zajímavější věci...
Mozek Hidan se úporně snažil vymyslet, jak dát svým kamarádům najevo, že by děsně potřeboval poškrábat na týlním laloku. Lítal v té svojí sklenici nahoru a dolů jak rtuť v pokaženým teploměru, ale nikdo z ostatních členů Akatsuki mu nevěnoval nejmenší pozornost...
Jen malá poznámka na úvod.Vzhledem k tomu,že jediní kdo přicházeli v úvahu na čmajznutí oblečení byli Ino a Konohamarův gang a za 1, Jak už řekla Natano ,ty Ininy hnusný hadry nikdo nechce 
a za 2, Do oblečení těch prcků bychom se těžko vešli ,tak jsem to trochu upravila 
Natano se na mě vysmátě šklebila a já měla sto chutí jí z tý větve shodit,protože se mi už stihl vrátit zdraví rozum.
„Netvař se tak vražedně,je to paráda,ne?“ optá se a oči jí radostně jiskří.
Tak tohle je takovej blbej příběh na pokračování o tom jak by to asi tak vypadalo na táboře pro Geniny. Snad se líbí....
,,To je otrava!" šlo slyšet každé 2 minuty v autobuse. ,,Poprvé s tebou souhlasím Shikamaru!" řekla Ino otráveně na zadním sedadle ,,Ty tábory jsou vždycky otrava!" šuškla Ten Ten a zase se začala bavit se Sakurou.
Naruto vstal. Byl celý omlácený a Sasuke byl na tom podobně. Oba se postavili proti sobě a připravili si své nejsilnější útoky. Jeden Chidori do celého těla a druhý rasen shuriken.
Oba se na sebe rozeběhli a narazili do sebe svými jutsu. Oba dva se od sebe otrhli kvůli tlakové vlně, kterou vytvořili. Naruto se unaveně podíval na podivnou potvoru podobnou Sasukemu ale ten nebyl tak vysílen. Chytil se za přívěsek od Godaime sama a postavil se. podvolil se Kyuubiho síle a přestal se snažit jí odporovat.
Tsunade sama dorazila na bojiště.
„No konec srandy, musíme si ujasnit, co se bude nyní dít během naší mise.“ Ozve se zničehonic Yamato a všichni na něj upřou svůj dychtivý pohled. Ten je všechny tři přejede zkoumavým pohledem, aby svému proslovu udělal předehru a významně si odkašle.
Byl krásný letní den, když Jaden vstal a šel dolů na snídani.
Jeho děda je pekařem v Konoze.
„Tak čau dědo, já jdu!“ zavolal Jaden, „Ahoj chlapče!“ odpověděl mu jeho děda.
Jaden Shimoto byl sirotek a bydlel u svého dědy Ranimi Shimota.
Měl krátké, tmavě blonďaté vlasy, byl celkem vysoký a měl přátelskou a veselou tvář navzdory jeho zážitkům z mládí.
Bandité mu vypálili vesnici a zabyli jeho rodiče a tak skončil u svého dědy v Konoze.
Studoval na Ninja Akademii a chtěl se stát mocným ninjou aby se už nikdy nestalo někomu
Takže tohle je naše první společné dílko:Šakran Hatake a Hinata.Hyuuga.Dostáváme se do doby 2 roky po osvobození Gaary z rukou Akatsuki.Takže Narutovi je 18 let a podle toho také odvoďte věk ostatních.Přejeme hezké čtení.
Nad Konohou začalo vycházet slunce. Naruto se v posteli převalil na druhý bok, aby mu slunce nesvítilo přímo do obličeje. Pak zazvonil budík. Ruka se vymrštila z postele a zamáčkla ho. Za minutu začal zvonit znovu. Naruto se v posteli protáhl a posedil, ten den měla být oslava a na tu se začal připravovat. Z okna k němu doléhal hluk pokračujících příprav a prvních ranních ptáčat natěšeních na slavnost. Po provedení ranní hygieny Naruto vyšel ven a ponořil se do víru nadcházejících oslav na počest nindžu ze Sakaly.
A opravdu se tak stalo…..Naruto si za pět minut sedl a čekal až přijdou.
„Copak je Naruto. Došla ti energie?“
Zeptá se Kakashi.
„Ne. Jen medituji.“
„Aha.“
Naruto se zvedne a podívá se na ostatní. Sakura a Sasuke se rozhlíží kolem sebe.
„Schovat!“
řekne Kakashi. Za dvě sekundy jako by tam v životě nebyli. Sakura stále pozoruje pěšinku ze křoví. Nikde nikdo.
„To je divné.“
Říká si. Najednou zahlédne na zemi velký a rychlí stín. Stín za chviličku zmizí. Ale Sakura něco zaslechne. Slyší jak nikdo křičí:
Když se od něj odpoutala,hleděla do stejně černých očí jako jsou ty její. Pohladil ji po vlasech,jeden jejich neposlušný pramen zastrčil za ucho, něžný dotyk věnoval mírně znachovělé tváři, pohlazení motýlích křídel šíji....
,,Itachi..." Zašeptala do jeho rtů,zatímco ji pokládal do purpurových polštářů. Jejich jazyky se proplátaly ve vášnivé hře,kterou znají jen oni dva. Nenechavé ruce pomalu odhalují další části bělostné kůže a oči září,jakoby hleděli na největší poklad světa.
Konec prohlášení zaniknul v souhlasném řevu z davu.
Frederik se zaposlouchal do hukotu davu. Jen stěží skryl pohrdavý úšklebek pod svoji kápy. „Lidé tady jsou povrchní jako u nás v království pořád jen samé „co jsi asi vezmu na sebe“ nebo „ kdo bude šampiónem“ csss koho to zajímá!? Důležité otázky je ani nenapadnou. I když jedno se musí nechat ta Tsunade umí jednat s davem.“ Jeho myšlenky přerušila Shizune.
„Kdyby jste něco potřebovaly stačí říct?“ nabídla jim Shizune a pokračovala v chůzi.
Byl to jeden z těch mála pošmourných deštivých dnů, které postihovaly Konohu v létě. Malé děti radostně pobíhaly a snažily se do misek, které zkonfiskovaly svým matkám, pochytat co nejvíce vody, dospělí se dívali na temnou oblohu a dobrou polovinu sebevrahů v této vesnici napadl nový a originální způsob, jak ukončit to své trápení. A do toho všeho se ploužil ulicemi jeden silně deprimovaný genin s malým chlupatým stínem v patách.
Once upon a time 29
Neji se rozběhl směrem na jih a jal se pronásledovat Tenten. Neměl zapnutý byakugan a přemýšlel, jak jí dostane, když odnikud přiletěl kunei s výbušným lístkem. Tak tak, že se mu vyhnul.
„Podceňuješ mě,“ ozvalo se z lesa kolem.
Neji seskočil na zem a svým dědictvím prohledával les. Okamžitě ji našel. Stála na nedaleké mýtince a vypadalo to, že na něho čeká.
Potom co víceméně nedobrovolně uzavřela s Nejim tu zpropadenou dohodu došla domů již bez dalších "malérů". večer stejně jako noc proběhla bez jakýchkoli dalších vyrušení a několik dalších dní strávila alespoń předstíraným treningem a pečlivým vyhýbáním se Ino a Kakashimu(nechtěla riskovat,že by mu nějakou neopatrností připoměla onen večer. Přecejen bylo poněkud obtížnejší mu pozměnit paměť než obyčejným lidem).
***přibližně týden před zkouškou***
