Kroniky Vzduchu: Díl 1 - Začátek

Byl krásný letní den, když Jaden vstal a šel dolů na snídani.
Jeho děda je pekařem v Konoze.
„Tak čau dědo, já jdu!“ zavolal Jaden, „Ahoj chlapče!“ odpověděl mu jeho děda.
Jaden Shimoto byl sirotek a bydlel u svého dědy Ranimi Shimota.
Měl krátké, tmavě blonďaté vlasy, byl celkem vysoký a měl přátelskou a veselou tvář navzdory jeho zážitkům z mládí.
Bandité mu vypálili vesnici a zabyli jeho rodiče a tak skončil u svého dědy v Konoze.
Studoval na Ninja Akademii a chtěl se stát mocným ninjou aby se už nikdy nestalo někomu
z jeho blízkých to, co se stalo jeho rodičům…

Dnes spěchal do Akademie, protože šel pozdě…zase!
„Sakra! Jestli přijdu pozdě tak mě sensei Iruka zabije!“ myslel si a začal běžet.
Zatím na Akademii opakovali přeměňovací techniku, protože Naruto zase počmáral tváře Hokage na skále.
Jaden vtrhl do dveří „Omlouvám se sensei Iruko, ale po cestě se vysypal na ulici vůz plný kedlubnů a tak jsem to musel vzít oklikou!“ zajíkal se Jaden.
„Jadene! To je už po páté za sebou co jsi přišel pozdě a těch výmluv mám už taky dost! Za trest pomůžeš Narutovi smít to grafity z kamenných tváří!“ zuřil Iruka.
„Cože?! To je ten trotl zase počmáral?! A já za něj budu odnášet jeho průsery?! To ti pěkně děkuju Naruto!“ začal se rozčilovat Jaden.
„Hej! Kdybys chodil včas tak to dělat nemusíš a kdo je u tebe trotl ty zelenáči?!“ ohradil se Naruto.
„Nechte toho! Oba dva! nebo vám přidám ještě pomoc v kuchyni!“ utnul je Iruka.
Oba zmlkly a Jaden se posadil na své místo vedle Naruta a propalovali se pohledem.
„Na zítra nezapomeňte, že se koná závěrečný test!“ oznámil sensei Iruka a ukončil vyučování.

O chvíli později už s Narutem myli kamenné tváře Hokage.
„Sakra! Sakra!“ nadával Naruto, „Buď radši zticha! Stejně to je tvoje chyba!“ rozčiloval se pro změnu Jaden. „Nikam nejdete dokud to celý nesmažete!“ prohlásil Iruka.
„Mě to neva, na mě doma stejně nikdo nečeká!“ odsekl Naruto. „Ale na mě jo! Tak pohni!“ odvětil Jaden.
Iruka se na ně chvíli díval a pak řekl: ,,Hele kluci, až budete hotoví, mohl bych vás vzít na Ramen, co vy na to?“
Naruto se rozzářil: „Fakt? Super! Tomu řikám motivace!“ „Já děkuju, ale nemůžu, slíbil jsem dědovi že mu pomůžu v pekárně.“ Odmítl Jaden.
Oba trochu zrychlili.

Večer, když se Jaden vrátil domů, na něj děda čekal u stolu v kuchyni, měli dvoupatrový dům.
„Čau dědo, tak jsem tu, sorry že jsem se zdržel ale ten trotl Naruto zase pomaloval tváře Hokage a já mu to musel pomáhat smejt!“omlouval se Jaden.
Ranimo se usmál a řekl: „To nevadí, posaď se Jadene… je na čase abych ti odkryl tajemství naší rodiny, když z tebe zítra bude ten ninja.
Jaden se zarazil: „Jaké tajemství?“ divil se.
Ranimo se nadechl: „ Nemám rád mluvení kolem věci tak ti to řeknu rovnou, máme v rodině Kekkei Genkai, ovládat Element vzduch, říkáme tomu Větrné Oko.
„Co je to Kekkei Genkai dědo?“ ptal se Jaden, který byl trochu v šoku.
„To je genetická schopnost, která se dědí a může ji mít jenom ten, co patří do rodiny, v našem případě se dědí ale jenom ob generaci.“ Vysvětlil Jadenovi Ranimo.
„A proč mi to říkáš až teď?“ otázal se Jaden.
„Nebyl důvod ti to říkat dřív, byl jsi ještě malí a neměl by jsi z toho rozum.“ Odpověděl Jadenovi jeho děda.
„Páni! Takže já umim ovládat vítr jo?“, „Umíš ale ještě budeš muset své nové schopnosti rozvinout než je budeš moct plně ovládat Jadene.“ Připomenul mu Ranimo.
„Tak na co čekáme? Jdeme trénovat dědo!“ Jásal Jaden.
„V osm večer? Zítra je času dost, po škole začneme tak se připrav a nezapomněl jsi na něco?“ připomněl Ranimo.
„Na co?...jooo, pekárna co? No jo už jdu na to.“ Vzpomněl si Jaden a šel připravit pečivo do košů na zítra. Ranimo se za ním ještě chvíli díval a usmál se, Tak vidíš Jadene, jsi zase o krok blíž ke svému snu.

Příští den, když Jaden vstal, okamžitě nasadil široký úsměv. Konečně, konečně budu ninjou! Ale měl bych máknout, protože jestli jestli přijdu pozdě i dnes tak bych na to mohl rovnou zapomenout, pomyslel si Jaden.

O půl hodiny později už byl v Akademii a seděl v lavici… vyjímečně v čas.
Ostatní už byli ve třídě také, nikdo nechyběl.
Do třídy vstoupil sensei Iruka a zahájil test: „Začneme závěrečnou zkoušku, až budete vyvoláni, jděte do třídy hned vedle. Předmětem zkoušení pude technika Stínových klonů.“ Oznámil Iruka a začal vyvolávat.
Ó ne! V týhle technice nejsem tak dobrý! lekl se Naruto.
Jaden věděl, že má Naruto s touto technikou problémy, jemu šla docela dobře: „Neboj, musíš se soustředit na svojí chakru a uvidíš že to pude!“ povzbudil Naruta Jaden.
Přesto že se občas hádali, byli Jaden s Narutem dobří přátele.
„Hmm“ zahučel Naruto.

„Shimoto Jaden.“ Vyzval ho sensei Iruka.
„Zatím, já si jdu pro pásku!“ zazubil se Jaden.
„Hodně štěstí!“ popřál mu Naruto a začal být trochu nervózní.
Jaden vstoupil do třídy, za stolem na druhém konci tam seděli sensei Iruka a sensei Mizuki, Tak jo dáme se do toho! Pomyslel si Jaden, naznačil rukama znak soustředění, soustředil se na svou chakru: „Bunshin no Jutsu!“ Pronesl hlasitě Jaden a v kouři kolem něj vznikly čtyři klony.
„Dobré, velmi dobré, gratuluji ti ninjo Jadene Shimoto, prošel jsi!“ poblahopřál Jadenovi Sensei Iruka a podal mu čelenku se symbolem Vesnice, skryté v listech.
„Jóó, Bruci Lee, máš nového soupeře!“ zavtipkoval Jaden.
O chvíli později byl na řadě i Naruto.
Musim to zvládnout! Slíbil si Naruto a zaujal stejný postoj jako před tím Jaden.
„Bunshin no Jutsu!“
A vedle naruta se objevil jenom jeden Klon, bledý a ne moc zdařený, ležící na zemi.
Naruto se nad tím zašklebil a zastyděl se.
Sensei Iruka z toho také nebyl zrovna dvakrát na větvi.
„Propadl jsi!“
„Sensei Iruko, jeho postup byl dobrý a pohyby také, možná by jsme ho mohli nechat projít.“ Navrhl sensei Mizuki.
„Sensei Mizuki, každý dokáže vytvořit alespoň tři klony a Naruto vytvořil jenom jednoho a navíc takového odfláknutého! Nemůžu ho nechat projít! Rozhodl sensei Iruka.
Naruta to velmi rozzlobilo, vždyť on se tak snažil! Copak je jediný kdo propadl?

Venku před Akademii byl dav rodičů a dětí, kteří prošli a stali se ninji jako Jaden.
Všichni se radovali a povídali si jaké to asi bude být ninjou. Všichni až na dva.
Jadena a Naruta.
Naruto seděl sklesle na houpačce a Jaden se opíral o strom se založenýma rukama na prsou.
Jaden se neradoval s ostatníma, protože mu bylo líto Naruta.
„Nic si z toho nedělej, jestli chceš můžu se zkusit u senseie Iruky přimluvit, aby tě vyzkoušel znovu a do té doby s tebou můžu cvičit Bunshin no Jutsu, Naruto.
Naruto jen mlčel a díval se ostatní děti, jak se radují a povídají si s jejich rodiči.
Jaden vzdychl, „Hele, já už musím jít a jak jsem řekl Naruto, život jde dál a na udělání zkoušek máš i další šanci.Čau.“
„Ahoj a díky!“ rozloučil se Naruto.
Když Jaden odešel, Naruto ještě chvíli seděl na houpačce, když se najednou vedle něho objevil sensei Mizuki. A podivně se na Naruta usmíval…

U Akademie stál sensei Iruka s Třetím Hokage: „Iruko…potřebuji s tebou později mluvit.“ , „Ano pane.“ Odpověděl mu Iruka.